Prosazovat něco bez lobistů je dnes téměř nemožné. Asi největší koncentrace na světě jich je na washingtonské K Street. Před pár měsíci se zdálo, že kombinace recese a Baracka Obamy dorazila i tam. Jak napsal v březnu The Wall Street Journal v článku Recession Thinned Ranks of Washington Lobbyists Last Year, poklesl ve městě počet aktivních lobistů:

„The number of active lobbyists declined 2% in 2008 to 15,900, recording its first yearly drop in seven years, according to a Wall Street Journal analysis of public records. The decline, which started in mid-2007, accelerated in the second half of last year, even when the federal government was taking on a greater role in corporate activity, pumping billions of dollars into the marketplace to boost economic growth and help revive Wall Street.“

Nicméně, jak se například přesvědčil afghánský velvyslanec ve Spojených státech, pokles nepokles, recese nerecese, Obama neObama, kdo má lepší lobisty, má víc peněz. Bruce Falconer přišel před pár dny na stránkách Mother Jones se zajímavým textem (Kabul´s K Street Project) o interním oběžníku, který zaslal v dubnu do Kábulu velvyslanec Said Tayeb Jawad. Požadoval, aby mu přidali v rozpočtu na lobisty, protože jinak nebude schopen získávat dostatek peněz pro Afghánistán od americké vlády. Jako úspěšné příklady jmenoval Indii a Pákistán.

„Pakistan, he writes, employs nine American lobbying firms, including two „that alone represent and promote President Asif Ali Zardari’s interests in Washington (…) according to Jawad’s estimate, Islamabad spent at least $3 million on Washington lobbyists in 2008 alone. Explaining how he has been outspent, he cites a January 2009 report in the Washington Post stating that India’s lobbyists successfully persuaded the Obama administration to remove Kashmir from Richard Holbrooke’s portfolio as the White House’s special adviser on Pakistan and Afghanistan.“

„To je legální, kupovat si vliv?“ ptali se prý velvyslance z Kábulu. „Je, každý to dělá,“ řekl prý on. A stejně to nepomohlo. Finance na lobisty prý žádné nebudou, takže kdo ví, jestli bude moci afghánský velvyslanec platit alespoň ty lobisty, které pro jeho zemi pracují doposud. Jak řekl Falconerovi:

„There’s no money…The budget of the embassy is pre-9/11. There was never any substantive increase.“

Jenom pro představu. Podle levicového Center for American Progress vydávají USA na vojenskou misi v Afghánistánu 36 miliard dolarů ročně. Co se týče humanitární a rozvojové pomoci, USA na ně utratily přes pět miliard dolarů, což je ve skutečnosti třetina všech prostředků poskytnutých Afghánistánu mezinárodním společenstvím. (Neplést s tím, co bylo přislíbeno – slíbené částky obvykle vypadají pěkně, ale jsou rozloženy do řady let a vázány podmínkami; například že daná země musí nakoupit zboží či služby v určité hodnotě v donorské zemi atp.) No, a Pákistán dle stejného zdroje získal od americké vlády od roku 2001 do poloviny roku 2008 vojenskou pomoc ve výši 7,89 miliardy a rozvojovou pomoc ve výši 3,1 miliardy dolarů. A pak že se lobisti nevyplatí.