Muzeum tanků a konec úvah o obraně jako o národní

Kolega David Hluštík v Lidových novinách včera publikoval text o hrozícím zániku tankového vojska. Tedy přesněji, že by mělo být v blízké budoucnosti zakonzervováno 30 modernizovaných tanků T-72. Článek vyvolal okamžité odmítavé reakce ministerstva obrany i generálního štábu. Potřebu měl zareagovat přímo ministr obrany:

Reakce místopředsedy vlády a ministra obrany Martina Bartáka na článek LN „Armáda bude bez tanků“ (10. 7. 2009)

Článek zveřejněný pod názvem „Armáda bude bez tanků“ (LN, 10. 7. 2009) je spekulativní a nezakládá se na pravdě. Otázka budoucnosti tankového vojska je zásadní strategické rozhodnutí. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že vedení resortu o konzervaci modernizovaných tanků T-72M4 nebo dokonce o zrušení tankového vojska v Armádě ČR nerozhodlo a nikdy o této věci nejednalo.

V současné době pracuje Generální štáb a Armáda ČR na variantách řešení úsporných opatření u všech složek resortu Ministerstva obrany. Definitivní návrhy by měly být hotové do konce roku 2009 a před jejich realizací budou projednány na půdě vlády a příslušných výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR.

Armáda ČR má v současnosti jediný tankový prapor dislokovaný v Přáslavicích, který je  vybaven 33 modernizovanými tanky T-72M4. Kromě toho je několik desítek nemodernizovaných tanků T-72 zakonzervováno pro případnou modernizaci a nasazení, pokud dojde ke zvýšení rizika konvenčního vojenského konfliktu v evropském prostoru.

Martin Barták

místopředseda vlády a ministr obrany ČR

Mezi vojáky se přitom o konzervaci kvůli škrtům hovoří jako o hotové věci. A mimochodem, podobně rezolutní „nic není rozhodnuto“ jsme zažili už jednou, přibližně před měsícem v případě SOGu. „Nic nebylo rozhodnuto“, ale všechno bylo v běhu. Není to podobné s tanky? „Nemlží“ se jenom proto, že ministr slíbil poslancům, že s nimi vždy vše projedná?

Ale koneckonců, v současné i budoucí situaci by to byl jenom logický krok. Byť to samozřejmě znamená, že česká armáda přijde o jednu ze specializací, která je – dle generální moudrosti – nezbytná v konvenční válce. Jistě, v určitých ohledech ano. Ale vzhledem k ceně a vzhledem k tomu, kolik si tanků můžeme dovolit je to přílišný luxus. Nebudu se o tom rozepisovat, protože mám na toto téma dnes v Lidovych novinach komentář.

Konzervace tankového vojska je nutná i proto, že českou armádu bohužel nečeká v příštích letech žádný velký rozmach. I když krize skončí začátkem příštího roku, jak předvídají optimisté, armádě to nepomůže. Státní rozpočty budou v příštích letech velice napjaté a bude se šetřit, kde se dá. Stačí se podívat, jak se snížilo procento HDP vydávané na obranu z nějakých 2,2 procenta po roce 2000 na dnešních 1,4(něco) procenta. A to prosim se tento pokles odehrál v době ekonomického růstu, kdy jsme se prožírali ke „slastné“ budoucnosti. Co se bude dít v krizi a po ní? Radši ani nemyslet. Zkrátka, když mají politici uvažovat jestli dají korunu na obranu, nebo ji vhodí do sociální či zdravotní černé díry, rozhodnou se neomylně pro druhou možnost. Hlavně ale, že se s vojáky nechávají fotit, plameně hovoří na setkání s nimi a hlavně pyšně ukazují v Bruselu, jak jsme dobří…

Tenhle pláč ale ničemu nepomůže. Namísto pokusů zachraňovat všechno, jak si třeba přeje poslanec Vidím je nutné radikální ořezání. Ukázkou přípravy na minulou válku je potom komentář Bohumila Doležala na lidovky.cz Armáda jen pro mise může být tragický omyl. Doležal používá Ruskou kartu a „rezidua“ mnichovského syndromu. Nikdo by si nepřál víc, než mít armádu, která bude, minimálně po určitou dobu, schopna sama ubránit teritorium ČR. Armádu, ve které budou zastoupny všechny druhy zbraní. Ale to zkrátka není možné, pokud se někdo nerozhodně opačně a nezačne masivně zbrojit.

Doufejme, že ministerstvo obrany se s tanky rozhodne správně. je škoda, že o stíhacím letectvu bylo v minulosti rozhodnuto tak špatně, jak bylo. Nemá smysl snít o tom, co bychom mohli jednout mít, nebo co by bylo dobré mít a nic vlastně nedělat. Když už Bohumil Doležal vytáhl možné ruské imperialistické choutky, za stávající situace, kdy peníze na obranu nejsou a nebudou je jediná možnost prohloubení specializace a spolupráce s dalšími zeměmi, především okolními.

Je nutné vytvořit ve větší míře než doposud společné jednotky i velící struktury se Slováky, Poláky, Maďary, Rakušany a dalšími tak, aby v případě ohrožení mohly být na modulárním principu sestaveny jednotky velikosti minimálně brigády. Stejně tak je nutné nakupovat společně a přestat si „přihřívat národní polívčičky“. To pouze veškeré akvizice prodražuje či dokonce v některých případech znemožňuje. Jedině tak bude „naše armáda“ vševojsková. Ale musíme o obraně už konečně přestat  uvažovat v rámci hranic národního státu. Doby, kdy byla v Evropě obrana výlučně „národní“ záležitostí jsou pryč. Musíme rozšířit naší mentální mapu na mnohem větší území.

Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře