Náčelník generálního štábu generál Sir Richard Dannatt (vlevo) během návštěvy afghánského Hílmandu v roce 2007; copyright britské ministerstvo obrany; Foto seržant Will Craig

Britové už ztratili od roku 2001 v Afghánistánu 206 vojáků. Pokud se člověk podívá na statistiky zjistí,  že doposud nejhorším měsícem za celou dobu byl letošní červenec (22 Britů+2 jiné národnosti), září 2006 (18+1), na které se dotahuje letošní srpen (10+5). Kvůli nárůstu počtu mrtvých se v Británii rozpoutalo zemětřesení. Poslední The Sunday Times například získaly tajnou zprávu, podle které jsou životy bristkých vojáků v Afghánistánu v ohrožení kvůli „endemickým selháním ministerstva obrany“.

The 296-page report, leaked to The Sunday Times, claims the scale of MoD bungling is so severe it “is harming our ability . . . to conduct difficult current operations”. The publication of the document will be a severe embarrassment for Gordon Brown, who has insisted that the armed forces always receive the equipment they need. Today’s projects, the report says, are over budget by £35 billion and arrive five years later than expected.

Autorem zprávy je podle londýnských Timesů Bernard Gray, obchodník a bývalý zvláštní poradce labouristických ministrů obrany. Zpráva je psána velice přímočaře a to, že se dostala na veřejnoust labouristům a zvláště premiéru Brownovi vůbec nepomůže (když jsem si četl článek v londýnských Timesech, několikrát jsem si říkal, jak trefné a jak univerzální platnost mají Grayovy postřehy).

The Gray dossier says that nimble enemies such as the Taliban “are unlikely to wait for our sclerotic acquisition systems to catch up”… “The problems, and the sums of money involved, have almost lost their power to shock, so endemic is the issue,” writes Gray. “It seems as though military equipment acquisition is vying in a technological race with the delivery of civilian software systems for the title of ‘world’s most delayed technical solution’. Even British trains cannot compete.” Gray argues that the MoD has a “substantially overheated equipment programme, with too many types of equipment being ordered for too large a range of tasks at too high a specification”.

Jedním z důležitých kritiků ministerstva obrany byl dlouhodobě generál Sir Richard Dannatt, náčelník generálního štábu, který by měl v nejbližších dnech opustit úřad a odejít do důchodu. Dannatt (* 23. 12. 1953) je velice zajímavá postava, která si zaslouží pozonost. V armádě je od roku 1971, odloužil si sedm rotací v Severním Irsku, byl na Kypru, v Německu, v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Jeden z jeho synů sloužil v Iráku i v Afghánistánu a Dannatt jednou řekl: „Neposílal bych armádu nikam, kam bych neposlal i své dítě.“

The Daily Telegraph nazývá Sira Richarda „Hrdinným obhájcem armády„. Další média a lidé volí podobná hodnocení. Dannatt totiž obhajoval ozbrojené síly a jejich potřeby i proti jakémukoli politikovi. Jeho vlastnost říkat co si myslí se projevila krátce po nástupu do úřadu v roce 2006, kdy byl frustrovaný ze stavu a vybavení sil v Iráku a Afghánistánu. A posledně jmenovaná mise přerostla letos v létě do otevřené války mezi Sirem Richardem a labouristickou válkou. Richard, podobně jako opoziční konzervativci a další experti nahlas upozorňovali na to, že britské síly nejsou adekvátně vybavené, že mají nedostatek například vrtulníků, že technika, kterou mají je proti útokům nástražných výbušných systémů (IED) nedostatečná.

To je v rozporu s tím, co tvrdil a tvrdí premiér Brown. Dannattovo chování labouristy štve natolik, že se jej několik vládních poslanců pokouší zdiskreditovat. Když se tato informace předvíce než měsícem objevila, ministr obrany Bob Ainsworth nařídil, nepodnikat žádné kroky proti Siru Richardovi (možná i proto, že se chystá po odchodu do důchodu napsat knihu). Jak ale píše The Daily Telegraph:

Despite Mr Ainsworth’s warning, Labour moves against the general are said to be continuing. On Wednesday, it was reported that Labour MPs are planning to use the Freedom of Information Act to request the details of public money Sir Richard spent on entertaining at his official home in Kensington Palace. Internet blogs later named Kevan Jones, a defence minister, as the person orchestrating the campaign against Sir Richard. When he was a backbencher, Mr Jones publicly accused generals including Sir Richard of “living like Edwardian gentlemen” at taxpayers’ expense. Mr Jones declined to comment directly on the suggestion he was attemping to smear Sir Richard.

A skutečně, informace o výdajích náčelníka generálního štábu byla zveřejněna The Sunday Telegraphem. Z materiálu, který získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím list News of the World (který cituje Telegraph) vyplývá, že výdaje Sira Richarada spojené s funkcí činily v posledních čtyřech fiskálních letech celkem 19 290,77 liber. Náklady na pohoštění na oficiální akce například snižoval tím, že potraviny nechával nakupovat v supermarketu Lidl (pohoštění tak vycházelo na pět liber na osobu) a podával víno v ceně 1,49 libry za láhev.

Vtipné je, že souhrn výdajů, který měl být ukázkou rozmařilého plýtvání náčelníka generálního štábu je přitom je slabým odvarem proti desetitisícům liber, které utráceli jednotliví poslanci na údržbu soukromých bazénů či zahrad. To vyšlo najevo letos na jaře, když vypukl skandál kvůli tomu jak poslanci utrácejí peníze daňových poplatníků. Pokud bude Sir Richard mlčet, dá se předpokládat, že útoky na něj přestanou. Pokud nikoli, bude se hledat jakákoli záminka pro poškození jeho integrity. A může stokrát říkat, že ho politika nazajímá, že nevede politickou kampaň a že mu jde pouze o armádu:

„I’m not running any kind of political campaign; I am running a military campaign to make sure that our men and women on the front line have got what they need to do what the government and ourselves are asking them to do in the interests of the nation in Afghanistan today. The rest of it is just irrelevant as far as I’m concerned – that is the issue. If we don’t succeed today, tomorrow will be a very uncertain place in my view.“

UPDATE: The Times přišly s dalšími zajímavými, a zároveň smutnými informacemi o akvizičních programech v Británii. Tentokrát se týkají Chinooků. Britové si objednali osm těchto helikoptér od Boeingu v roce 1995 za 259 milionů liber. Software by stál daších 40 milionů. Ministerstvo a letectvo se ovšem rozhodly, že se použije software, který bude vyvinutý v Británii. Varování Boeingu, že stroje kvůli tomu nemusejí za ztížených podmínek fungovat tak, jak mají, vyslyšeno nebylo. A hádejte co? Výrobce měl pravdu. Vrtulníky skončily v hangárech, a když se už konečně dostaly do služby účet za ně se vyšplhal na půl miliardy liber:

In 2004 the MoD went back to Boeing to see how the project could be salvaged, and spent 30 months negotiating a new type of Mk3, with Boeing software, at an additional cost of £215 million. The scheme was abandoned in 2007 and the MoD asked Boeing to convert the Chinooks into transport utility aircraft, at a further cost of £90 million, so that they could be sent to Afghanistan. One of the sources said: “This was a disastrous procurement programme which could have been resolved eight years ago.”