Nevím proč mi “podsouváte”, že bych chtěl aghánce přesvědčovat o výhodách ateismu? Ateismus je jen jedním z mnoha pohledů na svět a ani v moderních západaních demokraciích (tedy sekulárních národních státech) nemůžeme vůbec hovořit o atestických společnostech (tak nechápu proč by tomu tak mělo být v případě sekulárně budovaného Afghánistánu. Například v USA je v “něco věřící” asi 80% obyvatel a ateistů okolo 20% obyvatel. S tím samozřejmě souvisí i to, že nikdo nikomu nemusí brát ani jeho víru, ani jeho boha ať už to pro něj znamená cokoliv. Ukotvení Islámu jako hlavního státního náboženství ve státě s odkazem na to, že je zároveň zdrojem práva prostě nemůže nikdy být budováním národního demokratického státu, ale něčeho co se bude dál vyvíjet právě na základě této důležité proměnné (stejně jako v jiných zemích, které fungují na tomto základě). Takto fungující státy budou mít i nadále “problém s vývojem v západních zemích” a tato konfronatace bude představovat potenciální centra nestabilty a bezpečnostních hrozeb.
Dále nerozumím tvrzení, že afghánci žijí ve třináctém století, a že by toto “pochopení –prozření” mělo být to nejpodstanější pro úspěšný COIN. Afghánci žijí (i když si to sami můžou počítat jinak) podle mého názoru ve stejné době jako my (podle našeho počítání ve dvacátém prvním toletí). Jedná se o názor, který reflektuje jejich schopnost a ochotu používat moderní technologie (zbraně, výbušniny, spojovací prostředky, vozidla atd.) jenž mají podstatný vliv na jejich efektivitu při jejich boji o moc. Jejich ideologie je navíc ovlivnena zejmena “deobandismem”, ktery se objevil v Indii až v druhé polovině devatenáctého stoleti (což je šest století po třináctém století) a reflektuje komplexní procesy vývoje tohoto regionu až do dnešních dnů (stejně jako vznik Talibanu a jeho cetu k moci později). Tvrdit, že je to relita a dynamiky třináctého století je prostě příliš zjednodušené(i když často používané) a zavádějící. Hypotetické přizpůsobení se realitě třináctého století i z naší strany by také v podstatě znamenalo (s naší současnou vojenskou převahou v kombinaci s přístupem a morálkou ze třináctého století ) rychlé vyřešení , nebo alespoň odsunutí celého problemu. Jedná se zjevně o komplexním problém jednavacáteho století (změny po studené válce a proces globalizace). Problém “failed states” v souvislosti s potenciálními útočišti pro transnacionální terorismus je a bude navíc problém přesahující jenom Aghánistán (viz. model: zmáčknutí gelu v dlani)
Dále jsem nikdy netvrdil, že je jediné správné řešení pomáhat budovat národní afghánský stát (spíše jsem o tom pochyboval právě vzhledem k místním socioekonomickým podmínkám). Kromě této vize je zde řada alternativ, které je těžko posoudit dokud se nevyzkoušejí. Myslím si ale, že pokud bude naším veřejně deklarovaným cílem pomáhat budovat národní afghánský stát, pak bychom to měli dělat v souladu se základními principy našeho hodnotového sytému (alespoň co se týče ochrany základních lidských práv a svobod).
Je ale určitě prospěšné studovat, jak se vlastně v “západním světě” demokratická společnost z feudální společnosti a přemýšlet nad tím, zda a jak podobné procesy postupně používat v regionech jako je Afghánistán, pokud to bude jenom trochu možné.

Jinak jste se ale trefil s mým zaškatulkováním do kategorie “idealistů“(docela mi to vyhovuje).

Taky díky za přání hvězdy.
ml