Autor při střelbě z karabiny M4; foto archiv autora

Trojzubec se sítí nebo gladius (krátký meč) a štít? Která zbraň je v boji lepší? To je dilema už od dob gladiátorských zápasů v římském Koloseu. A stejně tak i dnes řešíme stále stejný problém – která zbraň se hodí nejlépe jako výzbroj našich vojáků?

V současné době zaznívá kritika i chvála různých typů ručních zbraní tak, jak se neodvratně blíží přezbrojení AČR některou z nich. Nechci a nebudu vyvolávat emoce tím, že některou z nich budu hanit nebo naopak vychvalovat, ale chtěl bych reagovat na některé (podle mě) nešťastné a laické komentáře o údajné nespolehlivosti a nekvalitě útočných pušek M16 a karabin M4.

V roce 2002 jsem měl možnost absolvovat společné střelby s příslušníky roty B 2. praporu 19. skupiny speciálních sil (B Company/2nd Battalion/19th Special Forces Group). Při těchto střelbách jsem v náročných pouštních klimatických podmínkách střílel (kromě dalších zbraní – středního kulometu M240 a těžkého kulometu M2 na vozidle HMMWV) z karabiny M4.

Jednalo se o modifikovanou karabinu, s nasazeným (v té době nejmodernějším) optickým zaměřovačem M68 Close Combat Optics. Karabina M4 byla naprosto spolehlivá a střelba z ní probíhala bez jakýchkoli závad. Zbraň byla lehká (cca 3,2 kg) a, vzhledem k ráží 5,56×45 mm NATO a použití optického zaměřovače, velice přesná. Zpětný ráz byl naprosto nepatrný (při střelbě jednotlivými ranami jen o něco málo větší než u malorážky). Zbraň dobře padla do rukou a použité platové komponenty se příjemně držely – pokud to lze takto říct.

Ze zbraně jsem střílel na vzdálenost přibližně 200 m jednotlivými ranami a krátkými dávkami (3 rány). V případě jednotlivých ran byla přesnost M4 (při porovnání s přesností, které dosahuji při střelbě z nemodifikovaného Sa vz. 58) pro mě obrovským překvapením. Všechny rány jsem byl schopen „sázet“ do kruhu o průměru 10 cm. Při střelbě krátkými dávkami se přesnost pochopitelně zhoršila, ale pouze nepatrně.

Pokud někdo ve svém článku „em čtyřce“ vytýká skutečnost, že se po vystřílení několika set ran přehřála a nebyla schopna dále pokračovat v palbě tak bych rád připomněl, že po takovémto množství vystřílené munice se přehřeje každá zbraň.

Autor při střelbě z poloautomatické pušky Bushmaster A2 Target Rifle; foto archiv autora

Dále jsem v roce 2004 měl možnost střílet z poloautomatické pušky Bushmaster A2 Target Rifle (civilní verze útočné pušky M16A2). Opět se jednalo (v porovnání se Sa vz. 58) o velice přesnou zbraň (přestože jsem střílel bez optického zaměřovače), s malým zpětným rázem. Velice oceňuji „uživatelsky příjemná“ mířidla. Přes údajnou nespolehlivost (kterou puškám řady M16 obvykle připisují laikové, kteří z nich nikdy nevystřelili ani ránu) u ní za celou dobu, kdy jsem z ní poměrně intenzivně střílel, nedošlo k sebemenší závadě.

Oproti karabině M4 jsem u ní ocenil zejména vyšší úsťovou rychlost střely (a tedy přesnější střelbu na vyšší vzdálenost a vyšší kinetickou energii střely). I z tohoto důvodu U.S. Marine Corps stále používá ve svých jednotkách vysoké procento pušek M16 (na rozdíl od U.S. Army, která prakticky plošně přešla na karabinu M4) – což je vzhledem k podmínkám otevřeného terénu jižního Afghánistánu (kde příslušníci U.S. Marine Corps v současné době převážně působí) daleko výhodnější.

Jak v případě karabiny M4, tak útočné pušky M16 se jedná o velice kvalitní zbraně, které používá (ve větším či menším rozsahu) více než 50 (respektive 80) ozbrojených sil na celém světě. Přestože konstrukčně vychází z karabiny XM177E1 (v případě M4) a útočné pušky XM16E1 (v případě M16), které byly zavedeny již ve Vietnamské válce, jedná se o nadčasové zbraně, které jsou neustále modifikovány a trvale vylepšovány na základě bojových zkušeností.

Každý preferuje něco jiného (na základě svého stylu, vkusu a způsobu využití). Někdo by si třeba vybral onen trojzubec, jiný spíše zmíněný galdius. Těžko posoudit, co je lepší. Každému prostě vyhovuje jiný styl boje. A stejně tak je to i u současných palných zbraní. Dnes již existuje řada koncepčně modernějších zbraní, avšak já mohu s naprosto čistým svědomím prohlásit, že jak karabina M4 (zejména ve verzi M4A3), tak útočná puška M16 (zejména ve verzi M16A4), jsou skvělé zbraně, které se budou používat ještě za řadu let.