fbpx

Ztraceno v Iráku a v Afghánistánu I.

Jeden z největších ale často přehlížených problémů v Afghánistánu je nedostatek vhodných překladatelů a tlumočníků. Bez jazykových dovedností jsme hluší a slepí. Nejsme schopni porozumět prostým lidem, Talibanu ani místní vládě. Musíme poznat nejen řeč obyvatel země, ale i pochopit jejich kulturu, chování, mentalitu, víru, hodnoty, co a proč dělají, co očekávají a jaké mají představy. A to jde nejlépe v jejich jazyce.

Ne náhodu plukovník MacFarland, velitel 1. brigády z 1.tankové divize jmenoval v létě 2006 kapitána Patriquina styčným důstojníkem pro šejky v Ramádí. Jeho arabština byla důležitá a napomohla průlomu v irácké kampani. Bez ní by nevznikly přátelské vztahy se šejkem abú Ríšou ani anbarská sunnitská domobrana.

Bez znalosti jazyka je jakýkoliv pokus o protipovstalecký boj předem odsouzen k nezdaru. Účinné vedení zpravodajských a informačních operací, rozvojové projekty, výstavba afghánské armády a policie, spolupráce s místní vládou nebo obyvateli, to vše vyžaduje velké množství tlumočníků a překladatelů, nebo ideálně vlastní jazykové schopnosti.

Afghánské jazyky
Darí je nejrozšířenější jazyk v zemi. Jde o afghánský dialekt farsí, perštiny, z iránské indoevropské jazykové skupiny. Používá ho asi polovina obyvatel hlavně Tádžici, Hazárové (mongolského původu, potomci samotného Džingischána), Kizilbaši, Ajmakové a přijala ho i část Paštúnů. Používá se hlavně na severu a západu státu a je to jazyk místní elity. V oblasti se používá jako lingua franca. Vyskytuje se i v řadě místních nářečí.

Paštu je druhý úřední jazyk. Je to rodná řeč asi 35 procent obyvatel, hlavně Paštúnů. Také pochází z íránské větve arijských jazyků, ale s perštinou je dnes příbuzné jen velmi vzdáleně. Používá se v pomyslném půlměsíci od východu přes afghánsko-pakistánské pomezí na jih a zasahuje až k Herátu. Dohromady jej používá asi 20 milionů Paštúnů, z toho asi polovina v Pakistánu. Má velké množství dialektů, hlavně v horách východního Afghánistánu, kde různorodost dosahuje takového stupně, že si často nerozumí kmeny z vedlejších údolí, nebo dokonce vesnic. Zatímco základní školy ještě učí v paštu, střední jsou většinou jen v darí. Ten, kdo hovoří paštu často ovládá i darí, ne však obráceně.

Oba úřední jazyky používají upravenou arabskou abecedu. Darí má o čtyři znaky a paštu dokonce o dalších osm písmen více. Čte se z prava doleva. Doslovný přepis do latinky není možný a proto se vyskytují různé fonetické přepisy jako např. mujahideen, mujaheddin, mujahedin a mujahiddeen.

Turkické, altajské jazyky používá zhruba 11 procent obyvatel, hlavně Uzbeci, Turkméni a Kyrgyzové na severu země. Altajské jazyky jsou velmi podobné turečtině. Zbylých šest procent tvoří Nuristánci, Balůčové, Pašajové a další.

Technické řešení
S jazykovými problémy se Americké ozbrojené síly potýkají dlouhodobě. Pozice globální mocnosti vyžaduje přítomnost v různých koutech světa v nepředvídatelnou dobu. Ne vždy je možné sehnat vhodného tlumočníka a taháky s napsanými frázemi jsou někdy nedostatečné. Američané se tedy pokusili o technické řešení překladů. Mimochodem, je založené na původně Rrské technologii.

Při operacích v Iráku a v Afghánistánu se používá několik zařízení umožňujících jednosměrný překlad. Mají své výhody ale i nedostatky. Mediálně známější je výrobek firmy VoxTex Phraselator. Připomíná PDA s LCD obrazovkou. Fráze se zadává ústně, nebo se vybírá na obrazovce stisknutím tlačítka. Počítač najde předtočený překlad a hlasitě jej do 4-6 vteřin přehraje. Zdaleka však neumí říct vše co člověk. Má ale velkou slovní zásobu v desítkách jazyků, firma dokonce umožňuje stahování dalších souborů frází a jazyků po internetu.

Nejde však o zařízení určené pro bojové nasazení. LCD obrazovka se na ostrém slunci špatně čte a musí se ovládat rukou. Také není dostatečně odolné a je špatně slyšitelné v hluku. Některé nedostatky byly odstraněny v nové verzi P-2. Američané jich zakoupili minimálně 500 za 1200 dolarů za kus.

Druhé zařízení VRT-Voice response translator, firmy IWT bylo speciálně vyvinuto pro americké námořnictvo. Má sice menší slovní zásobu ale nemusí se ovládat rukou, vejde se do sumky na zásobník M16 a má mikrofon umístěný na helmě. Překládá také rychleji – do jedné sekundy – a zvládne pracovat i v hluku. Může se k němu také připojit externí reproduktor. Je ale dražší – kus stojí přibližně tři tisíce dolarů. Ostatní zařízení se ukázala vhodná jen pro turistiku.

Jednosměrný překlad má ale své nevýhody. Frází je omezený počet a musíte je zadávat přesně a zřetelně jinak nedojde k překladu.Tázaný také může reagovat jen posunky, takže není moc co překládat. Přesto dojde ke zmatkům, protože tázaný očekává, že mu rozumíte. Je to vhodné na silniční kontroly, nebo na pokyny při zatčení. Rozhodně ne k debatě.

Vývoj jde však kupředu a v roce 2006 se objevily dvě zařízení umožňující automatický dvojsměrný překlad. MASTOR (Multilingual automatic speech-to-speech translator) firmy IBM a IraqComm firmy SRI. Oba mají rozměry laptopu a byly testovány v Iráku. Překlad se také muže objevovat na obrazovce a zaznamenávat do paměti. Ukázalo se, že přesnost překladu je asi 75 procent.

Málokdo z Iráčanů ale hovoří spisovnou arabštinou bez dialektu, zařízení se proto musí nastavovat a  vyžaduje klidné místo. MASTOR má databázi 50ti tisíc anglických a 100 tisíc arabských slov. Používá se v polních nemocnicích, kde chybějí tlumočníci s lékařskými zkušenostmi. IraqComm má slovník 40ti tisíc anglických a 50ti tisíc arabských slov. Je využíván na kontrolních stanovištích, nebo při první pomoci. Firma připravuje verzi s paštu.

Technologie může pomoci, ale nahradit člověka jen tak nedokáže. I když se zdokonalí spolehlivost překladu a rozšíří databáze slov, stále bude chybět potřebný lidský kontakt, jeho dikce a mimika. Stroj nebude nikdy diplomatický.

Pokračování ve středu.

1 comment
Profilový obrázek
Jan Spacek
CONTRIBUTOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

1 Comment

  • Profilový obrázek
    Šťoural
    1. 9. 2010, 18:37

    V Irácké Ramadi bylo po capt.Patriquinovi,jednom ze zakladatelů Anbar awakening,pojmenována policejní stanice.

    But for now Ramadi’s citizens are enjoying their improbable peace, and remembering the American they call “Martyr Husham” – the brave and generous martyr.

    Captain Patriquin, 32, a father of three young children, was killed by a roadside bomb days after I left Ramadi last winter. Sheikh Sittar wept when told the news. He and several tribal leaders attended his memorial service. Captain Patriquin “was an extraordinary man who played a very, very important role,” he told The Times.

    He “showed Iraqis that Americans are real people and not an evil occupying force bent on destroying their land…He was a true hero who paid the ultimate sacrifice,” said Colonel Charlton.

    Vděčnosti se dočkal od iráčanů,ne od současné americké administrativi,ještě by někdo mohl namítat že se mr.Obama v Iráku mýlil.
    link:
    http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/iraq/article2358061.ece

    REPLY

Nejnovější komentáře