fbpx

COIN a význam lehké pěchoty

Výcvik příslušníků Afghánské národní policie v taktice používané týmy S.W.A.T. v USA; Foto Sgt. Matthew C. Moeller, pěchota USA

V nedávné době se na internetu objevilo několik zajímavých článků a informací, které dotvářejí obraz o novém přístupu k protipovstaleckým operacím. Jedná se o studii Don’t try to arrest the sea od majora Mehar Omar Khana, články v časopisu Stars and StripesSpecialty Units trades bullets for stealth, Task Force Paladin wages war against Afghan IEDs a Bomb-makers being targeted by coalition forces in an increasingly prolific IED war. Já bych se chtěl v následujícím textu podívat na to jak může AČR využít tyto poznatky v Lógaru.

Článek o alternativním přístupu v Afghánistánu od majora Khana je notoricky známý a strategie ink-spots také, takže o nich tady psát nebudu. OWOP se této témě věnovalo zde a zde. Co zde chci, ale popsat a zdůraznit je jakým způsobem mohou jednotky AČR nasazené v provincii Lógar ovlivnit celou situaci.

V komentářích k článku Ad: … Nakupovat, nakupovat, nakupovat se Ivo vyjádřil takto:

Nebylo nic smutnějšího, když americké jednotky, z důvodu nedostatku personálu složené z bagristů a kuchařů (nijak nepřeháním), chodily dělat léčky na Taliban a české výsadkové četě bylo milostivě povoleno hlídat předsunutou základnu. Američtí vojáci to nechápali, my také ne… Těch pár dobrých akcí bylo doslova vyvzdorováno na MZV, nikoliv s jeho podporou.

Nepochybuji ani v nejmenším, že by se nejednalo o popis skutečné situace a formulace tohoto komentáře pouze napovídá o tom, že autor očividně vidí dál než ti, kteří mu povolují/nepovolují reagovat vhodnými prostředky na aktuální situaci. Pánové, pokud budeme takto pokračovat dál tak v Afghánistánu boj proti povstalcům prohrajeme!

AČR má k dispozici dva útvary schopné činnosti nezbytně nutné k vítěznému zakončení boje proti povstalcům – patrolování. Mluvím o 43. výsadkovém a 102. průzkumném praporu. Myslím, že ať už se na to díváme jakkoliv tak zjistíme, že AČR pro nasazení v Lógaru má k dispozici 6 (více-či-méně) standardních rot schopných vést průzkumné nebo bojové patroly (mám na mysli 1. – 3. výsadkovou rotu 43. výsadkového praporu a lehkou a těžkou průzkumnou rotu a rotu hloubkového průzkumu 102. průzkumného praporu). Je mi jasné, že nasazení těžké průzkumné roty s jejími BPzV Svatava v Afghánistánu není možné, ale jsem si víc než jist, že příslušníci TPzR jsou schopni efektivního vedení pěších průzkumných a bojových patrol a také aeromobilních patrol.

Tento výčet ukazuje na poměr 1:5 v nasazení těchto útvarů – 1 rotace v misi v Afghánistánu, 5 rotací na území ČR, takže zatížení příslušníků těchto jednotek by bylo v únosné míře (pokud se zde nachází někdo z příslušníků AČR kdo nesouhlasí tak si rád vyslechnu jeho argumentaci). Čeho, se ale obávám je zajištění příslušníků výše vyjmenovaných jednotek při provádění činnosti (=patrolování) v operační oblasti. Tedy, abych byl přesný, obávám se zajištění příslušníků 102. průzkumného praporu.

Pokud jsou mé informace správné, tak 102. pzpr není vyzbrojen tak dobře jako chrudimský 43. vpr (kulomety Minimi, raketomety Carl Gustav) a taktéž kvůli přísné specializaci prostějovského praporu zde absentuje rota těžkých zbraní. Kam tato argumentace směřuje? K postupnému upozornění na potřebu průzkumných oddílů, které by působily přímo pod velením kontingentu.

Americké jednotky působící v Afghánistánu začaly používat koncept Focused Targeting Force, který je dostatečně popsán v článku Specialty units trades bullets for stealth ve Stars and Stripes. Koncept je celkem jednoduchý: pěší jednotka vycvičená příslušníky amerických speciálních sil pro působení v roli jednotek SWAT (takto je to v článku popsáno) po získání dostatečného množství informací a důkazového materiálu (ano, čtete správně) zadrží cílovou osobu a konfrontuje ji se získanými důkazy. Tyto důkazy jsou taktéž předloženy starším vesnice kde se inkriminovaná osoba nacházela. Přímo se zde vnucuje otázka jak jsou tyto informace a důkazy získány – a odpověď je jednoduchá. Je to průzkumným patrolováním.

Věřím, že jsem v této z části chaotické úvaze prezentoval všechny důkazy, které pokládám za relevantní pro dané téma a taktéž jsem si jist, že tento můj text vyvolá debaty.

4 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

4 Comments

  • Profilový obrázek
    Ivo
    17. 12. 2009, 11:21

    Díky za zajímavý a podnětný článek. Občas neškodí, když se na problematiku podívá někdo zvenčí nezatížený předchozími postupy.

    1. To, že se AČR vyhýbá jakýmkoliv „kinetickým“ operacím, má samozřejmě více důvodů. Politické zadání (s tím nic neudělá), tlak z GŠ na zachování statutu quo ohledně celkového charakteru operací v provincii Logar (do značné míry souvisí s 1. důvodem, ale tady bych to už neviděl tak černě), osobnostní výbava každého velitele kontingentu (předchozí zkušennosti, rozhodnost, důvěra ve své podřízené apod.). Zřejmě nejvíce ovlivnitelným faktorem je ten třetí. Na druhou stranu ruku na srdce, kolik potenciálních velitelů kontingentu má za sebou předchozí nasazení v Afghánistánu, kolik z nich perfektně ovládá angličtinu, kolik z nich má alespoň základní přehled o současných teoriích COIN?

    Dalším z důvodu vyhýbání se kinetickým operacím je mýtus, že jediným možným výsledkem budou kluci vracející se v pytlích. To je samozřejmě nesmysl. Naprostá většina amerických ztrát v provincii Logar (troufnul bych si říci bezpečně přes 90%) byla při nekinetických operacích – zásah IED když jeli od někud někam. Ve srovnání s tím je dobře připravená léčka, ale i přepad, procházkou v růžové zahradě.

    2. S tím 102. PzPr mě to přiznám se samotného vůbec nenapadlo, ale je to samozřejmě pravda. Stejně jako Výsadkový prapor jsou k takovým úkolům (patrolování včetně bojového) charakterově vhodní. Co se rotací týče, neviděl bych v tom problém. Současný Průzkumný odřad působící v prospěch kontingentů PRT rotuje v poměru 1:3 a prozatím to nečiní problémy. Nejsem si jist, zda by 102. PzPr postavil 3 plnohodnotné rotace (hloubková rota je dost maličká), 2 ale určitě. K tomu by se ale měl vyjádřit něko od tohoto praporu.

    3. Co se úkolů popsaných ve Stars and Stripes týče, pokud by je měla plnit AČR a mohl bych si vybrat kohokoliv z AČR, ideální sestava by vypadala zhruba takto:

    Alespoň 4 skupiny 601. SkSS, tedy 16 operátorů
    Alespoň 4 výsadková družstva, tedy 24 výsadkářů
    Družstvo zbraní (AGS, Carl Gustav)
    2-3 prvky odstřelovačů
    Zdravotnický tým
    2x letecký návodčí
    Velitelský hlouček

    Tato sestava, nejlépe pod velením někoho z 601. SkSS, by byla dostatečně flexibilní i robustní na to, aby mohla plnit plné spektrum úkolů na ni kladených. V podobných sestavách (tedy úkolové uskupení založené na správném poměru jednotek SF a lehké pěchoty) byla plněna většina operací charkterově podoných těm posaných ve Stars and Stripes v provincii Logar. Výhodou je, že operátoři SF nemusejí být využívání na všechny druhy činností a mohou se věnovat jen těm, na které by jiný nestačili, nejsou na ně vybaveni apod.

    Bohužel realita dnešního nasazování AČR je poněkud odlišná. Nasazení 601. SkSS je zásadně „stand alone“, tedy bez podpory kohokoliv z AČR vyjma leteckých návodčích. Tím pádem jsou nuceni plnit i úkoly lehké pěchoty, které by jinak plnit nemuseli a mohli se věnovat své práci. Zároveň působí vždy v jiné provincii než zbytek AČR a tím pádem jejich činnost nemá žádný vliv na bezpečnostní situaci ostatních kontingentů. Třetí nevýhodou je nemožnost kontunuelního působení v prostoru (myšleno jak takticky, tak především operačně – vždy po roce nasazení musí být staženi).

    Posledním odstavcem jsem nechtěl v žádném případě shodit 601. SkSS. Jejich práci si maximálně vážím, obdivuji jejich vycvičennost atp., ale viděno v širším kontextu stojí dnes mimo hlavní proud speciálních sil NATO. Stačí se jen podívat na USA (USSOCOM zjednodušeně SF+Rangers+vrtulníky), Velkou Británii (SAS+1.Výsadkový prapor+vrtulníky) atd. Uvítám věškeré komentáře na zde uvedený názor.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ondrej Rajkovic
    17. 12. 2009, 14:00

    Děkuji Ivovi za velice podnětný komentář, zkusím tyto informace zohlednit v případě že bych psal další článek na toto téma. Mám tady pár otázek/komentářů:

    Add bod 1. K tomu co jsi popsal jako „osobnostní výbavu“ velitele kontingentu bych se rád zeptal na pár věcí:
    a) Jsou scenáře cvičení formulovány tak, aby zohlednily zkušenosti předchozích kontingentů? Pokud ano tak by to potenciálně mohl být zdroj zkušeností pro velitele kontingentů.
    b) Důvěra v podřízené – Je budována systematicky počas celé přípravy kontingentu? Nemám potřebné informace ale bojím se že ne. Je tady nějaká možnost to změnit.?
    c) Jaká úroveň znalosti angličtiny je vyžadována pro pozici velitele kontingentu, a také pro členy štábu a velitele MOTů? Existuje reálná možnost jak to zlepšit?
    d) Co se přehledu o teoriích COIN týče – nevím zda si SOC uvědomu že něco takového existuje a zda má nějaké prostředky pro sledování teoretické oblasti? Pokud ne, je možné, aby SOC spolupracovalo řekněme s civilními odborníky?

    Add bod 3. Návrh na zřízení úkolového uskupení, které bylo navrženo se mi hodně líbí, ale spíš mám pocit, že se jedná o úkolové uskupení pro speciální operace (SOTF) a ne FTF. V tom článku bylo popsáno, že základem FTF je klasická pěší četa doplněná o EOD tím, jednotku Hraniční policie Afghánských bezpečnostních sil a jiné prvky dle potřeby. Speciální síly se podílejí pouze na výcviku, ne na vedení operací. Ale ten návrh určitě má něco do sebe.

    Takže tolik z mé strany.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Jules
    17. 12. 2009, 18:59

    Ivo,
    určitě se shodneme na tom, že kdybychom chodili v plechových helmách, na opasku kožené sumky s bodákem a patrolovali po UTAHU v uazech, tak Američané mávnou rukou a nebudou si nás všímat. Zkrátka jakási jednotka z východu.
    Ale když viděli naše vybavení, zbraně, vozidla, tak nechápavě vrtěli hlavami a nedokázali pochopit, proč taková jednotka sbírá výkaly a zeminu pro PRT, nebo hlídají odloučené základny. Zkrátka velké zklamání z mé strany. Malou náplastí je těch pár operací s příslušníky 10th Mtn Div.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ivo
    17. 12. 2009, 20:53

    Pro Ondřeje:
    a. To záleží na každém kontingentu, jak si cvičení připraví. V obecné rovině se dá říci, že zohledňují, je to jen otázka míry.

    b. Tady už je to samozřejmě těžší. Je to dáno především tím, jak se kontingenty staví. Je zcela nereálné, aby jeden kontingent postavila jedna brigáda (lhostejno zda 4. brn, 7. mb nebo jiná). Všechny tyto „brigády“ jsou „mírové“, to znamená, že bez posílení se s jejich nasazením jako celku vůbec nepočítá (viz cvičení „brigádních úkolových uskupení“). Z toho vyplývá nadměrně vysoká míra „lepení“ kontingentů. Pokud se nepletu, tak na army.cz byl údaj o dalším kontingentu do Logaru – složen ze 36 útvarů AČR. U jiných tomu nebylo jinak. Z toho vyplývá, že část kontingentu velitel zpravidla dobře zná (bývají to bojové jednotky a část štábu) a část naopak vůbec. Sečteno a podtrženo, ve střednědobém horizontu mě žádné řešení nenapadá.

    c. Reálný požadavek na VK je STANAG 6001 3. stupně (přirovnal bych to k úrovni nesimultánního tlumočení), na velitele MOT alespoň 2. stupně (výborná maturitní úroveň). Pokud velitel neumí anglicky na takové úrovni, aby se o všem dokázal přirozeně domluvit se svým americkým protějškem, stává se pro něj nespolehlivým partnerem, se kterým se nebudou vážně o ničem bavit – veškeré styky zůstanou pouze „na diplomatické úrovni“. Jaké je dlouhodobé řešení. Jednoznačně ve vojenském školství. Pokud někdo přijde z „továrny na profesionály“ (tedy UNOB) bez toho, aby měl STANAG 2. stupně, tak je s ním něco výrazně špatně.

    d. Na tenhle bod nedokážu úplně odpovědět. V obecné rovině bych řekl, že spolupráce s civilními odborníky smysl má. Když si US Army jako externího konzultanta najme pplk. Kilcullena (ve výslužbě, armáda Austálie), asi ví, proč to dělá.

    bod 3. Rád věřím, že Američané podobný tým postavili na doplněné pěší četě, ale to jsou Američané. Trochu to souvisí s mou poznámkou, že vysílali do léček klidně kuchaře a bagristy (mimo jiné úspěšně). U nás každá bojová jednotka zpravidla pracuje při zahraničním nasazení jednu úroveň pod svým domácím standardem. To znamená 601.SkSS dělá praci lehké pěchoty, ta zase práci bigošů, bigoši vyžerou co na ně zbyde. Pokud tedy Američané usoudili, že je třeba postavit jednotku „na nejlepší výsadkové četě praporu“, je to pro mě signál pro to, že v AČR, pokud by takový úkol dostala, by se jednalo alespoň částečně o práci pro speciální síly. Narozdíl od nás si Američané nemohou dovolit dávat speciály na každou práci „kde by mohlo dojít k výstřelu“. Jinak na případu Logaru – podobné úkoly plnily týmy ODA (družstva SF) s podporou praporu 10. Mtn 3/71 a trochou ANA/ANP. Proto mě hned napadla analogická struktura.

    Pro Julese:
    To je samozřejmě pravda. Ve chvíli kdy Američané vidí cizí jednotku, která je vybavena a vycvičena na standard jejich výsadkové čety (s výzbrojí dokonce lepší), automaticky předpokládají, že bude i plnit podobné úkoly (jak překvapivé). Ve chvíli, kdy zjistí, že 7 z 10 úkolů plnit nesmí, logicky přichází rozčarování. I tak si myslím, že ta mise posunula Výsadkový prapor zase o kus dál. Jde jen o to, abychom nezůstali na místě.

    REPLY

Nejnovější komentáře