Ztraceno v Iráku a v Afghánistánu IV.

Kde jsou ty doby kdy se budoucí vévoda z Wellingtonu naučil portugalsky na lodi do Lisabonu díky četbě bible v portugalštině. Britští důstojníci uměli hindu, paštu a urdu, protože to služba v Indické armádě vyžadovala. A ani dnes na tom nejsou špatně. Jednotky Ghurků mluví urdu a hindu, které jsou příbuzné jazyky paštu. Hindu je lingua franka indického subkontinentu a používá ho řada Afghánců. Díky jazykové podobnosti je možné zkrátit jazykové kurzy paštu. Proto jsou Ghurkové nasazováni jako OMLT nebo POMLT (výcvikové týmy ANA a policie).

Britové také zahájili řadu jazykových kurzů paštu, což je hlavní jazyk v Hílmandu. Od úvodního, který trvá deset týdnů, přes 40 týdnů trvající kurz například pro překladatele na úrovni čety, až po 15 měsíční kurz pro zpravodajské důstojníky a příslušníky PSYOPS či CIMIC. Je to velmi užitečné, jak tvrdí jeden z britských důstojníků:

„Nesetkal jsem se s žádným Afgháncem který by nebyl ohromen když potká bílého důstojníka který mluví paštu. Lidé jsou velmi otevření a přátelští, když mohou komunikovat přímo. Určité informace prostě přes tlumočníka nedostanete. Stovky lidí v Nad-e-Ali mají moje telefonní číslo – od náčelníků až po farmáře. Vysvětluji vojenské operace, zprostředkovávám dohody, odškodňuji a pomáhám CIMICu.“

USA volí podobné metody. Pořádají jazykové kurzy v Defense Language Institute v Monterrey a dalších pobočkách. Kurzy trvají deset či 18 měsíců. Hodně důležitý je ale elementární výcvik, který zajišťují mobilní týmy přímo u jednotek. Tímto výcvikem prošlo již 10 tisíc vojáků. I přes veškerou snahu má ale po sedmi letech v Afghánistánu ministerstvo obrany k dispozici jen 300 vycvičených překladatelů v darí a 200 v paštu. Ani 18 měsíční kurz není k zvládnutí tak odlišných jazyků dostatečný a většina absolventů se hodí jen k překladům textů nebo nahrávek. Schopnost tlumočit získají až po dalším studiu a praxi.   Jazykové znalosti si Američané velice cení. Bonus za prodloužení kontraktu u speciálních sil dosahuje 150 tisíc dolarů.

Druhou, velmi úspěšnou metodou k získávání rodilých mluvčích, je nábor pro vojenskou specializaci „09 Lima pomocný překladatel“, zahájený mezi přistěhovalci v roce 2005. Kandidáti jsou lákáni náborovým příspěvkem 20 tisíc dolarů, měsíčním příplatkem tisíc dolarů a možností získat občanství. Velitelé si program velice chválí a dávají jeho absolventům přednost před kontraktory. Velkou překážkou programu je nedostatek přistěhovalců ovládající paštu. V USA je pouze 7700 osob ovládající paštu a polovina nevyhovuje požadavkům.

Velký zádrhel ve výuce jazyků jsou i náhlé změny týkající se oblasti operací jednotek. Jako odstrašující příklad může posloužit 5. Stryker brigáda z 2. pěší divize, která byla původně určená pro Irák ale pět měsíců před odjezdem bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do Afghánistánu. Brigáda měla 100 absolventů deseti měsíčního kurzu arabštiny. Po rozhodnutí o změně působení musela narychlo odeslat 50 vojáků na devíti týdenní kurz paštu. Dnes má vysoké ztráty. Její následovník, 2nd SCR má k přípravě mnohem více času. Je stanoveni, že každý voják musí umět minimálně 20 nejobvyklejších frází paštu.

Kanaďané po čtyřech letech v centru bojů žádné kurzy nepořádají. Zcela se spoléhají na kontraktory a nábor mezi přistěhovalci. V ozbrojených silách nemají jediného člověka, který by plynně hovořil paštu. Projevuje se to jako velký nedostatek v rámci současné změny taktiky. Vojáci totiž opouštějí velké předsunuté základny (Forward Operational Base, FOB) a přesouvají se na menší „bojová stanoviště“ (Combat Outpost, COP), kde jsou rozmisťovány jednotky o velikosti čety a příslušníci ANP nebo ANA.

Menší spojenecké státy asi  nemají ani učitele paštu či darí,ani učebnice a asi je nebudou ani vydávat nebo hledat. O změnu přístupu se snaží i Gen.McChrystal. Před každou štábní poradou promítá prezentace s frázemi darí a paštu. Vzkaz Afghancům je prostý: zkoušíme to.

Česko
Tady se dostávám na tenký led. Můj zdroj informací je web ministerstva obrany a ještě jsem tam nenalezl zprávu o českém vojákovi ovládajícím, kromě základních frází, darí nebo paštu. Provinční rekonstrukční tým v Lógaru používá tlumočníky, z nichž někteří žijí v Česku, takže mluví česky. Kábulský Air OMLT má k dispozici na osm instruktorů dva tlumočníky čeština-darí. Jejich překlady instruktoři doplňují vlastní znalostí ruštiny. Kupodivu se neuplatňuje angličtina – nová generace afghánských pilotů je teprve na začátku kariéry. Jak napsal A Report (19/2008 ):

Důležitým předpokladem pro úspěch celého OML týmu bylo přizpůsobení se místním podmínkám a mentalitě lidí. Vše začínalo již samotnou komunikací. Zde situaci usnadnila dvojice tlumočníků, kteří dokázali překládat z češtiny do jazyka dárí. Šlo o Afghánce, kteří v minulosti studovali v Čechách. Druhým dorozumívacím jazykem pak byla ruština, kterou zvládali vedle našich pilotů i všichni afghánští velitelé. Znalosti angličtiny jsou v ANA stále ještě na nízké úrovni a v případě letců se omezují jen na základní leteckou frazeologii.

Jestli že máte někdo více zpráv o českém jazykovém výcviku nebo počtu a schopností tlumočníků, prosím podělte se o ně.

Ministerstvo obrany koupilo ke zlepšení zpravodajských informací dva systémy bezpilotních letounů RQ-11 Raven za 20 milonů korun. Troufám si tvrdit, že kdyby se desetina této částky vydala na jazykové kurzy, přineslo by to desetkrát více informací. Že by kurz trval moc dlouho? Urgentní nákup LOV trval také rok.

Protipovstalecký boj stojí a padá se spoluprácí s místním obyvatelstvem. Abychom mohli bojovat o jejich „srdce a mysl“ musíme je oslovit v jazyce, kterému rozumějí (není to angličtina). Jen používat tlumočníky nestačí. Vybudování důvěry a přátelských styků s Afghanci musí mít prioritu. Bez toho není možné uspět. Využijme pohostinnost a srdečnost místních proti Talibanu. Ale napřed v nás musí vidět lidské bytosti, s kterými lze hovořit. Ne jako ty, kteří jezdí kolem v pancéřových krabicích. Tašakor, manana za pozornost.

A pro ty zvídavější přikládám slovníček darí a paštu. Sice je v Angličtině ale s zvukovým záznamem.

3 comments
Jan Spacek
CONTRIBUTOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

3 Comments

  • Emil Frída
    20. 12. 2009, 17:35

    Odpověď na otázku proč bezpilotní letouny a ne jazykové kursy je jednoduchá. Prostě veřejná zakázka. U nás jsou tyhle věci týkající se investicí do lidí na předposledním místě. Hračky, hodně hraček a za hodně peněz… Konečně, k čemu je latina ve šroubárně, že?:-( Pravdou je, že bez vlastních jazykových znalostí to v tom AFG z naší strany spíše připomíná výlet.

    REPLY
  • Dušan Rovenský
    30. 9. 2010, 18:38

    Zajímavý překladač z angličtiny do paštu a dárí (a obráceně): http://www.army.mil/-news/2010/09/16/45263-device-helps-soldiers-communicate-with-afghan-citizens/?ref=news-science-title8

    REPLY
  • Josef Bambula
    25. 3. 2014, 14:06

    Co se týče jazykových znalostí č. vojáků, tak dříve prý probíhaly kurzy paštú darí ukončené jaz. zkouškou STANAG 6001.

    REPLY

Nejnovější komentáře