Brno – Zásah proti teroristům nebo osvobození rukojmí. To vše mohou vidět návštěvníci brněnské Galerie Vaňkovka. Začátkem týdne tam totiž začala prezentace Univerzity obrany.
Brňané si mohou prohlédnout fotografie ze zahraničních misí i výstavu armádních uniforem. „Ve Vaňkovce je také informační stánek, kde se uchazeči o studium dozvědí všechny potřebné informace,“ uvedl mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.
Do zítřka uvidí lidé ve Vaňkovce jen fotografie a uniformy. O den později se však divákům předvedou mladí vojáci v akci. „Ve dvě hodiny odpoledne vystoupí vojenský umělecký soubor Ondráš a pak zájemci zhlédnou ukázky různých druhů boje,“ popsal program Šidla.
Ve tři hodiny odpoledne například předvede své vojenské umění skupina Commandos. „Tato skupina studentů ve svém volném čase cvičí zásahy proti teroristům nebo osvobozování rukojmí,“ řekl Šidla.
Kromě informací o studiu a praktických ukázek si návštěvníci také mohou otestovat svou fyzickou kondici. „Nabídneme i zkoušku střelby z laserové pistole nebo nácvik oživování,“ informoval Šidla. Program Univerzity obrany skončí ve Vaňkovce v neděli večer.

Brno – Zásah proti teroristům nebo osvobození rukojmí. To vše mohou vidět návštěvníci brněnské Galerie Vaňkovka. Začátkem týdne tam totiž začala prezentace Univerzity obrany.
Brňané si mohou prohlédnout fotografie ze zahraničních misí i výstavu armádních uniforem. „Ve Vaňkovce je také informační stánek, kde se uchazeči o studium dozvědí všechny potřebné informace,“ uvedl mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.
Do zítřka uvidí lidé ve Vaňkovce jen fotografie a uniformy. O den později se však divákům předvedou mladí vojáci v akci. „Ve dvě hodiny odpoledne vystoupí vojenský umělecký soubor Ondráš a pak zájemci zhlédnou ukázky různých druhů boje,“ popsal program Šidla.
Ve tři hodiny odpoledne například předvede své vojenské umění skupina Commandos. „Tato skupina studentů ve svém volném čase cvičí zásahy proti teroristům nebo osvobozování rukojmí,“ řekl Šidla.
Kromě informací o studiu a praktických ukázek si návštěvníci také mohou otestovat svou fyzickou kondici. „Nabídneme i zkoušku střelby z laserové pistole nebo nácvik oživování,“ informoval Šidla. Program Univerzity obrany skončí ve Vaňkovce v neděli večer.

1. Je sice pravda, že vojáci obecně rostou na jiných zkušenostech než policisté, ale řekl bych, že v poslední době (a AČR nevyjímaje) se nůžky začínají přivírat. Řekl bych, že dnes již velká část vojáků AČR, kteří působí ve velitelských funkcích, má za sebou opakovanou zkušenost z populačně-centrických konfliktů. Vysvětleno na mém případě. Mám za sebou 3 zahraniční nasazení, z toho 1x v Kosovu a 2x v Afghánistánu. Na další nasazení v Afghánistánu se právě chystám. Veškeré mé dosavadní úkoly v terénu se točily kolem populace a jsem si i v do budoucna jist, že v mé kariéře je pravděpodobnější účast v dalším podobném konfliktu než padákový výsadek do týlu nepřítele. Řekl bych, že v případě úrovně nižších velitelských stupňů (hodnoceno z pohledu Výsadkového praporu) bylo dosaženo poměrně slušné zvládnutí problematiky COIN. Samozřejmě vzhledem ke krátké minulosti nám schází dlouhodobá institucionální paměť například britské armády, kde lze bez přehánění tvrdit, že velká část důstojníků prošla populačně-centrickými konflikty na stupni četa, rota, prapor a výše. V tomto ještě zaostáváme.

2. Otázka zapojení četnictva / policie. Otázku četnictva pominu (přesto, že by pro tyto úkoly bylo maximálně vhodné), protože pouze kvůli konfliktu v Afghánistánu ho nikdo znovu zavádět nebude. Co se policie týče, určitá zkušenost s jejich nasazením je (Bosna, Kosovo), ale spíše vedle vojáků než s nimi. Asi nikdy se nedostaneme na poměr nasazení policie / armáda známý z Malajsie, a to z několika důvodů. Především tento konflikt byl z dnešního pohledu od začátku vhodnějším teritoriem pro síly COIN, a to mimo jiné proto, že už před konfliktem to byla britská kolonie, se svou loajální úřední správou, slušnou policií apod. Rovněž počáteční znalost místních poměrů byla nesrovnatelná se situací v Afghánistánu (Malajsie byla pod britskou kontrolou po generace). Problém s efektivním využitím ANP je již od počátku zapříčiněn jejím vznikem. Ve chvíli vzniku byli policisté postaveni do naprosto nerovnoprávné platové situace se svými kolegy s ANA. Rovněž rekrutace proíhá podle zcela jiných principů. ANA je skutečně národní armádou, rekrutovanou a nasazovanou po celém území státu. Policisté jsou rovněž rekrutování místně a službu rovněž vykonávají v místě. Výhody i nevýhody obou přístupů jsou zřejmé. Větší resistence vůči korupci a oddanost vládě oproti větší znalosti místního prostředí a větší náchylnosti ke korupci.

Sečteno a podtrženo, ačkoliv je předání co největšího dílu bezpečnostních úkolů týkajících se ochrany populace jednotkám ANP žádoucí, v krátkodobém horizontu to nevidím reálně. Do společných patrol / akcí se díky posledním bezpečnostním incidentům armády UK s ANP nikdo nepohrne. Rovněž vojáci ANA spolupracují s policisty z těchto důvodů velmi neochtně. Proto v nejbližší době bude nutné, aby velkou část odpovědnosti za bezpečnost populace byla přenesena na ANA (klidně s podporou ISAF například v rámci obdoby programu „combined platoons“ známy od US Marines Corps z Vietnamu – jediné jednotky, která v tomto konfliktu ve větší míře pochopila a aplikovala zásady COIN).

Problém je ten, že ANA byla cvičena z velké části podle americké konvenční doktríny, tedy vycvičena „k obrazu svému“, takže v současné chvíli jim ochrana populace moc neříká a velká část jejich úkolů je nepřátelsko-centrických. I zde bude tedy dle mého názoru provést korekci.

Vidite, a jsem si doted myslel, ze jsem nekricel, ale argumentoval. Jeden se porad uci.

ML

PZ

Jak si vlastne predstavujete to „ukriceni“ v teto rovine internetove diskuse? Prave zde jsou podle me prave ty snad „nejliberalnejsi“ podminky pro to, aby nejvetsi vahu mely argumenty a jejich logicke obhajeni. To, ze mate osobni-spatnou zkusenst s takovym sefem jak jiste chapete neni vhodnym prikladem (cemuz musite rozumet vzhledem k Vasemu zamereni), protoze vztah podrizeny-nadrizeny a mlceni=souhlas nereflektuje vubec podstatu vztahu mezi prispivateli, komentatory a ctenari na techto strankach.

Kazda studie (byt sebelepsi) je predesim v oblasti spolecneskych ved jenom nazor a jde o to, kdo a jak je ochoten, nebo schopen ji dale vyuzit (at uz v prakticke, nebo teoreticke rovine). Ja osobne vidim potencial pro vyuziti v podstate veskerych prispevku na techto strankach (vcetne naslednych diskusi) v obou techto rovinach – vzdy dle urovne zucastnenych a ctenaru.

Take Vas nazor, ze nekdo bude nebo nebude ochoten diskutovat (ve vztahu k Vami subjektivne vnimanemu „ukriceni“ na techto strankach) bych rekl, ze trochu „plave na vode.“

To, ze existuje vize, pripadne projekt je jenom dobre a jeste lepe bude az se s nim budeme moci seznamit. Mnoho z nas ma rozpracovane veci, podili se, nebo se podilelo v minuosti na necem o cem momentalne nemuze psat (nebo dokonce nikdy nebude moct psat) a tak vlastne pise o cem muze a chce psat. Takoveto: „ja jsem neco nakousnul, ale moc dal argumentovat nemuzu, protoze jsem vlastne nakousnul neco, co jsem vlastne nemel“, je podle mne tezko posuzovatelne a matouci a je lepe se tomu pokud mozno vynout.

ML

Urcite jste uderil hrebik na hlavicku – jsem egocentircky clovek a upsokojuje me, kdyz jsem schopen obhajit to co tvrdim.

Ja to zase vidim jako psani ve stylu „neco mezi“. Muze se zde uzitecne psat o vlastnich zkusenostech lidi se zazitky bez nutnosti studovat literaturu, nebo o uzitecne akademicky abstrahovat a teoretizovat i bez toho, aby se musela pracne predstavovat komplexne prostudovana literatura. Je pak na autorovi jak v ramci obhajoby svych nazoru v pripadne potreby bude chtit pouzit dalsi arguenty vcetne literatury.

Pokud chcete Vy zde past jinak a dokreslit sve psani komplexnosti Vaseho pohledu (vcetne pouzite literatury hned v uvodnim prispevku), tak sem s tim a treba tento styl psani zvedne uroven psani dalsich prispevku.

ML