Komentáře k příspěvku: Na vlně optimismu – Goodbye Beautiful 90s

Od: Petr Z.

Petr Z. — Mon, 08 Feb 2010 23:58:25 +0000

ad. Tomáš Karásek; kladl jsem si podobnou otázku, jak propojit konzitstentní zahraniční bezpečnostní politiku s čtyřletým volebním cyklem a politickou soutěží. Neměli bychom zapomínat na několik věcí. Za prvé, někde to očividně jde. I přes nepopularitu dané zahraniční politiky je v tom dané země konzistentní, např. VB. Je to dáno politickou kulturou? Možná, ale v tomhle se domnívám, že např. Holandsko či Kanada mají také silnou politickou kulturu, přesto podlehli vnitrostátním tlakům (alespoň ohledně Afghánistánu).Druhá věc je, že se jedná o limitované zájmy/konflikty, Afghánistán neutváří hlavní bezpečnostní hrozbu pro ČR, Evropu či Transatlantický prostor a pro také úkoly se vždy hůře mobilizují zdroje či vytváří konsenzus. Hlavní problém bych osobně viděl v takřka nulové informovanosti občanů (nejen ČR, ale ČR v tomto myslím jasně exceluje), kdy vláda jasně, konzistentně a dlouhodobě nevysvětluje, proč vlastně v Afghánistánu jsme. Není pak divu, že občan, kterého politika a už vůbec ne ta zahraniční nezajímá, se nepodiví, když se najednou dozví, že ČR vlastně žádné zahraniční misi a nedej bože v Afghánistánu být nemusí…

Od: Anonymní

Anonymní — Mon, 08 Feb 2010 23:26:06 +0000

Neposedné děcko. Trefně napsáno. Ještě bych dodal slovo trpělivost. Neposedné děcko západního světa potřebuje také výchovu k trpělivosti. Nejsou jednoduchá řešení a pro AFG to platí na 100%.

Od: Tomáš Karásek

Tomáš Karásek — Sun, 07 Feb 2010 21:13:19 +0000

Skeptik by k tomu mohl podotknout, že se v tom ukazují limity zahraniční politiky, která je plně součástí demokratického politického soupeření. Pokud je hlavním cílem politických stran udržet se u moci a ochota a schopnost elektorátu vidět dál než za další výplatu nebo sociální dávku je omezená, potom politici logicky nemají zájem na jakémkoliv dlouhodobém plánování. Ochota strpět nepohodlí anebo přinést oběti (ekonomické, lidské), abychom dosáhli dlouhodobých cílů, je, zdá se, čím dál vzácnější. Člověk si říká, jak by dnes Churchill pochodil se svým „pot, slzy a krev“…

Od: František Šulc

František Šulc — Sat, 06 Feb 2010 19:26:56 +0000

Absolutní souhlas. Skvěle vyjádřené v několika větách to, na co jsem potřeboval hodně řádek. Zvláště ta poslední věta. Neposednost a netrpělivost se nám vymstí.

Od: Petr Z.

Petr Z. — Sat, 06 Feb 2010 17:34:00 +0000

S odhadem situace v hlavách politiků a nejvyšších vojenských představitelů máte myslím naprostou pravdu. Stačí se jen podívat na výsledek londýnské konference:

http://afghanistan.hmg.gov.uk/en/conference/communique/

Mám trochu ze všeho pocit, že příliš mnoho se sází na kooptaci tálibánských představitelů, což nepovažuji za příliš reálné (rozhodně tedy ne v nějakém relevantním měřítku).

Rekonstrukce, humanitární intervence apod. snad nesměřují zcela do propadliště dějin. Pokud ano, tak to dle mého názoru není tak docela správné, především proto, že jsme je nikdy hodnověrně neozkoušeli. Rekonstrukce běží v plném měříku až od roku 2006, oni ty výsledky také nebudou vidět hned a další čas si vyžádá jejich analýza. Západní svět mi v tomto přijde jako neposedné děcko, které když narazí na první překážku ztrácí zájem…