Komentáře k příspěvku: Jeden z nejpromarněnějších pátků v životě A. F. R.

Od: Petr Z.

Petr Z. — Sun, 14 Mar 2010 22:56:52 +0000

Cenim si debaty, ale ohledne narodnich zajmu, pokud dovolite jen podotknu, ze jsme se shodli, ze se neshodneme. Na tom myslim neni nic spatneho.

Stejne tak to asi bude i s tim NATO, ja v nem vidim dulezitou pojistku nasi bezpecnosti a jako politicky multiplikator, Vy v nem vidite neefektivni pritez. Pluralita nazoru je myslim zcela v poradku.

Dekuji za debatu i za to ze jste me prinutil se zamyslet nad tim co jsem vzdy povazoval za samosrejmost. Ackoli jsem nazor nezmenil, i to premysleni je cenne.

Od: civil

civil — Sun, 14 Mar 2010 21:28:08 +0000

-pokud stát vlastní jaderné zbraně je jednoznačně silnější a jeho bezpečnost vyšší.Libye,Egypt,Sýrie,Irák sice začali vyvíjet ale jsou stále na začátku nebo nakonec od vyvíjení sami ustoupily a reálné dokončení je spíše snem než realitou.Irán je jiná kapitola a zde jestli ukončí vývoj záleží jak se k situaci postaví USA,Izrael,Rusko sám jsem zvědav.Pokud by Irán jadernou zbran vyvinul tak od jejího použití proti Izraeli ho budou odrazovat právě jaderné zbraně Izraele.Takže Izrael s jadernými zbraněmi je jednoznačně silnější a bezpečnější(to samé platí pro USA).
-můžete mi říct když jsme vyloučily pozemní útok,kdo na světě chce útočit na ČR mezikontinentálními raketami?Jediná možnost zde byla a to kdyby se zde postavil americký radar.
-vojenské hrozby jsou opravdu minimální neli žádné,na ostatní hrozby je třeba mít připravené a posílené zpravodajské služby atd.
-co bude za 20 let nevím ale současná Evropa kdy většina zemí je v EU,NATO dává záruky do budoucnosti že ČR nebude za 20 let ohrožovat nový Hitler i když by ČR nebyla v NATO.
-USA by se angažovali v Evropě i bez dalšího rozšiřování NATO prostě zde mají své mocenské zájmy NATO NENATO.
-nejnovější technologie vojen.charakteru nám USA stejně neprodají a ČR je z důvodů ekonomickych
stejně nemůže nakoupit,provozovat(jediné co nám USA nabídly mimo pomoci při misích v jejich prospěch, byli olétané F-15)
řeknětemi kdy ČR ze své pozice člena NATO zásadně ovlivnila dění v NATO?

Od: Petr Z.

Petr Z. — Sat, 13 Mar 2010 21:13:49 +0000

rychle poznamky:
- jak jsem rikal, preziti a integrita teritoria jsou jedine jasne uchopitelne, byt ne nevyvratitelne zajmy. Nevim proc se domnivate, ze rozhodnuti opatrit si jadernou zbrane musi byt narodni zajem. Protoze posiluje bezpecnost? Mnoho lidi tvrdi, ze to naopak zvysuje zranitelnost, protoze se roztoci zbrojni spirala. Neni nahodou, ze pote co Izrael oznamil svuj jaderny program, zacaly i ostatni staty vyvijet: Libye, Egpyt, Syrie, Irak, Iran..Az Iran vyvine svou zbran bude Izrael mnohem zranitelnejsi nez kdy byval. Vlastnictvi jaderne zbrane nemusi byt v narodnim zajmu. Mame docela stesti, ze v letech 62 a 83 nenastal jaderny armagedon, jaderne zbrane ucinily v mnoha ohledech USA zranitelnejsi nez kdy pred tim.
- nevidim duvod proc by se CR nemohla angazovat v obou.
- ad. NATO, zde musim jit po argumentech:
- kdyz jsme v r. 1999 vstupovali, nebyli jsme izolovani, je to ted duvod pro vystoupeni?
- Musi byt agrese vzdy vedena po zemi? Co mezikontinentalni rakety napriklad.
- Maji vsechny hrozby vojensky charakter? NATO, byt to nebyl primarni zajem, zacina rozsirovat definice hrozeb.
- EU de facto zadne vlastni obrane struktury nema.
- Vy vite co bude za 20 let? Je realne pak doufat pro prijeti v obrane struktury, kdyz jsme do te doby nechtely nest naklady?
- kdyby se kazdy zachoval jako CR ve Vasich predstavach, tak by zadne NATO nebylo, takze ani ten „prirozeny“ stit, ze ktereho chcete cerpat. USA by se pak v Evrope neangazovaly, k cemu by to mohlo vest neumim odhadnout. Nechut nest naklady, ale cerpat benefity se rika freeriding, nikdo kolem sebe nema rad freeridery.
- samotna ucast v NATO nam dava vyhody, o ktere bychom jinak prisli, z hlavy me napada zpravodajsky liaison, transfer technologii, sance efektivneji ovlivnovat deni v NATO a potazmo v Evrope. Zatimco vystoupenim neziskame nic a jeste porostou naklady (kdyz se nad tim zamyslite).

Od: civil

civil — Sat, 13 Mar 2010 20:10:53 +0000

Petr Z.:
1.Příklad: národní zájem židovského národa před rokem 1948,mít vlastní stát.Po vytvoření státu je národní zájem tento stát uchránit před zničením araby.Další národní zájem,mít silnou armádu pro prosazování vlastních cílů.Další národní zájem mít jaderné zbraně jako pojistku a dalo by se pokračovat dále a dále.Co tím chci říci? Národní zájem je reálný,definovatelný pojem.
2.Kosovo je stát který vznikl na vyhlazování a vraždění dvou národů mezi sebou.Národnostní problémy zde budou už navždy a mezinárodní kontrola zde bude ještě dlouhá léta.Otázka pro ČR je zda je nutnost se zde tak silně angažovat(vojensky,politicky),ekonomicky výhodnější je angažovat se v Srbsku.
3.Vaše věta ,,obrana proti komu“ hovoří za vše.
Ve svých předchozích příspěvcích jsem zbytečnost členství ČR v NATO obhajoval a za tím si stojím geografickou polohou ČR,okolními státy(až na Rakousko všichni v NATO,tudíž přirozený štít ze kterého je možno pasivně čerpat), stabilní politická situace v Evropě,ukotvení ve strukturách EU,vojensky slabé Rusko(při srovnání se SSSR)bez vojenské ambice ve střední Evropě.Shrnutě řečeno raději budu mít na Moravě vojenskou leteckou záchranku než Dinga a Iveca která po návratu z mise budou stát v garážích,raději budu mít armádní záchrané prapory než další( po jejich reorganizaci)bojové prapory bez využití(nemají techniku,lidi),raději bych peníze vynaložené na nasazení českých vojáků v AFG.,dal na rozvoj speciálních jednotek a zpravodajských služeb,než se honit za Taliby v AFG.horách,raději prodloužím životnost raket OSA,KUB než budu nasazovat české vojáky za americké zájmy a doufat že mi darují Patrioty.
D.Rovenský:
1.U Spojených států s jejich ekonomickou,vojenskou silou a pozicí jediné globální vojen.síly se nelze divit že součástí vojen.strategie jsou expediční operace,spíše by bylo podivné kdyby nebyli.Ale ČR je v úplně jiném vojenském,ekonomickém postavení než USA a to co je dobré pro USA není dobré pro ČR.
2.Ano plně s vámi souhlasím také si onu obranu nedokážu představit,ale z úplně jiného důvodu než vy nevidím totiž v okolních státech žádnou vojenskou hrozbu a to ani v dlouhodobém horizontu.Tudíž oněch 1,3%HDP na obranu je dostačujících,samozřejmě za předpokladu že by se zastavilo ono v MO legendární plýtvání(namátkou nesmyslný projekt L 159,nesmyslné požadavky nejdříve na 300 ks Pandurů pak přes noc 200 ks a nakonec nákup reálných(pro AČR)107 kusů,opravy a opouštění kasáren,Iveca atd.,atd.)
4.Krásné vyjádření funkčnosti NATO ,,doufat,že až nastane ta potřeba,tak i ostatní splní své závazky vůči nám…“

Od: Dušan Rovenský

Dušan Rovenský — Sat, 13 Mar 2010 18:06:12 +0000

Proč jsou americké nebo britské ozbrojené síly expediční je zcela zřejmé – válka na cizím území je mnohem, mnohem levnější (po všech stránkách) než válka na vlastním území. Až začneme zase kopat zákopy v našich pohraničních hvozdech (popřípadě stavět barikády v našich městech), tak už je jaksi pozdě…

Od: Dušan Rovenský

Dušan Rovenský — Sat, 13 Mar 2010 15:58:40 +0000

Pořád nechápu ten důraz, který někteří lidé kladou na rozdíl mezi expediční armádou a teritoriální armádou (nebo jak to nazvat – armáda, která působí na vlastním území). Expediční operace (tedy přenesení vojenských operací na cizí území) jsou součástí vojenské strategie Spojených států (tzv. National Military Strategy) již velmi dlouho a nikdo se nad tím příliš nepozastavuje. Stejné je to i u řady dalších zemí.

Nevím, jak si mám představit tu teritoriální obranu. To jako opět začneme budovat stálé opevnění na hranicích ČR (tento nápad měl, alepoň jak si vzpomínám, na začátku 90. let 20. století rehabilitovaný generál Procházka – chtěl osadit věže z vyřazených tanků T-55 na objekty těžkého opevnění…)? Nebo přemístíme útvary do nových posádek a staré zrušíme tak, abychom mohli vést „obranu do všech směrů“ (opět termín ze začátku 90. let)? Tohle je, v současném evropském bezpečnostním prostředí, prostě PŘEKONANÁ (alesoň pro tuto chvíli – netvrdím, že se k ni ve vzdálené budoucnosti někdy nemusíme vrátit) filozofie.

Nehledě na to, že se zastánci tzv. teritoriální armády nikde nemiňují o tom, že je to mnohem dražší záležitost než expediční armáda. Takovou armádu NELZE budovat s cca 1,3% HDP.

Takže ano, prezident a další politici výstabu expediční armády mohou kritizovat. Jenomže to byla právě jejich politika snižování výdajů na obranu republiky, která vedla k tomu, že dnes je jedinou alternativou expediční armáda, jenž bude plnit své spojenecké závazky a doufat, že až nastane ta potřeba, tak i ostatní splní své závazky vůči nám…

Od: Petr Z.

Petr Z. — Sat, 13 Mar 2010 14:24:42 +0000

ad. HEDP – domnívám se, že vždy a všude, ovšem nechávám si otevřená vrátka v tom ohledu, že také záleží na tom komu a kdy. Skládat účty za zpravodajské operace není ihned možné veřejně a měl by k tomu sloužit jiný institut kontroly.

ad.civil, rozhodně nic nemám proti selskému rozumu, ale on ten národní zájem (státní zájem) prostě není očividný, objektivní, snad krom zájmu o přežití a nedělitelnosti teritoria. Jsou kupříkladu izraleské politické asasinace představitelů Hamas v národním zájmu Izraele? Eliminují hrozbu, ovšem zároven přispívají k radikalizaci Palestinců, není zde žádný objektivní ukazatel co je zde národní zájem. Moje stanovisko tedy je, že národní zájem může existovat jako kategorie, ale jeho obsah bude vždy dán subjektivně at už politiky či analytiky.

ke Kosovu, nejsem balkanolog přesto si dovolím komentář. Souhlasím s Vámi, že by současnou práci lépe plnili například policisté, daný počet si určit netroufám. Ohledně situace, zde mám poněkud odlišný názor, byt netvrdím, že nijak podložený. Kdyby zde mezinárodní přítomnost nebyla, chovalo by se Srbsko dle mého názoru agresivněji, nemám ted na mysli konvenční útok, ale podpora a burcování polovojenských jednotek a milic. Pro zásah sil rychlé reakce je třeba kolem 30 dní( horní limit), pro trestnou výpravu mnohem méně. Ohledně mafie, dával jsem důraz na migraci, která při stabilním Kosovu je mnohem menší, šance zneužití migrace pro org. zločin je tedy menší. Neformální ekonomika je obvykle silnější v konfliktní státech, ty stabilní mají větší potenciál proti org. zločinu bojovat. Zda tam je ovšem i vůle je věc druhá.

Nevím čím, to je, ale nikdo zde nikdy nereagoval na benefity z hlediska NATO, možná svůj argument předestřívám špatně. Kosovo, dle mého názoru, by tedy nemělo být nazíráno jen z hlediska přímých zisků z mise, ale i jaké to má dopady na NATO a naši pozici v něm. Není náhodou, že díky kredibilitě, kterou Polsko má díky svým zahraničním angažmá může žádat USA o střely Patriot, u nás něco takového nepřipadá v úvahu. Tím, neříkám, že bychom měli či museli jít touto cestou, jen se snažím poukázat na mezinárodně-politický rozměr, kterou angažmá v zah. misích má.

Nevím co je špatného na expediční armádě, obrana státu jako takového, je zajištěna organizací NATO, na kterou se při debatách o zahraničních misí, nevím proč, stále zapomíná. Abychom mohli dále vést debatu, museli bychom říci obrana proti komu. Co je ovšem důležitější, alespon z mého pohledu, je, že účast v alianci je mnohem efektivnější, jak ekonomicky tak politicky. Jak velké investice by musela ACR učinit, aby naše armáda byla schopna odolat většímu tlaku? A i v tom případě se domnívám, že záruka NATO by byla mnohem větším odstrašujícím elementem než pět set T-72 a sto gripenů k tomu ;)

K roli armády při krizových situacích se již odehrála debata jinde.

Od: Dušan Rovenský

Dušan Rovenský — Sat, 13 Mar 2010 11:53:48 +0000

Nasazení v Kosovu je, z mého pohledu, již několik let vyloženě politická záležitost. Je to alibismus. Naši politici tak mohou deklarovat, že nasazujeme takové a takové procento vojáků (z celkového počtu ozbrojených sil) do zahraničních operací. Jenomže je samozřejmě rozdíl mít 500 vojáků v Kosovu nebo 500 vojáků v Afghánistánu. V podstatě hrajeme „druhou ligu“. Pošleme své vojáky do Kosova, aby uvolnily síly dalších spojenců (zejména Američanů, Britů a Kanaďanů), kteří své vojáky nasledně přesunou do skutečné války – na jih a východ Afghánistánu.

Od: civil

civil — Sat, 13 Mar 2010 02:58:52 +0000

Ivo:
1.Jak už jsem napsal pokud je ČR pouze jen jeden hráč týmu AC Sparta bez možnosti určovat si strategii,taktiku je lepší kopat za SK Stříškov a mít vše ve svých rukách(toto samozřejmě vyžaduje sebevědomou politickou reprezentaci,stabilní vojenský rozpočet atd.)
2.Předpoklad je že švédští vojáci v AFG.bojují proti terorismu,ale když se podíváme kdo teroristé vlastně jsou tak zjistíme že vlastně nebojují proti teroristům(z al-Kajda už dnes vůbec ne)ale proti Talibům,místním a zahraničním muslimským
žoldákům kteří berou vpád NATO do AFG.jako útok cizích vetřelců proti kterým je třeba se bránit.Takhle si tedy boj s terorismem já osobně nepředstavuji.S teroristy musí bojovat zpravodajské služby,speciální síly a ne tanky a děla.
Petr Z.:
1.Národní zájem pro mě rozhodně není pedagogická pomůcka,když použiji selský rozum a řeknu si národní zájem=zájem národa,státu.Typickým představitelem který aplikuje národní zájem v pravém slova smyslu je
stát Izrael.
2.Kosovo má dnes svoji Kosovskou policii která je dozorovaná mezinárodní policií,tyto složky dnešní bezpečnostní situaci zvládají bez problémů(občasné excesy např.v Kosovské Mitrovici nepočítám,celková bezp.situace je dobrá)Pokud se budem bavit o české účasti 500 vojáků KFOR nasazených v česko-slovenském operačním prostoru kde máme jednu srbskou enklávu (Sekiraca)s cca 20 Srby a kde je bezp.situace zcela v normálu je toto masivní nasazení českých vojáků zcela nepřiměřené zvláště když uvážíme že přímý útok srbské armády nehrozí ani v nejmenším.V dnešní situaci by v česko-slovenském prostoru zcela postačovalo 50 vojenských policistů a při případném zhoršení situace by zasáhla rota rychlé reakce z ČR(dnešní situace).Albánské mafie budou působit v Evropě bez ohledu jestli je Kosovo stabilní nebo není.Naopak stabilní Kosovo jako samostatný stát je pro mafii bezpečnou základnou kde jim nic nehrozí od evropských policejních sil(viz.propojení Kosovské osvobozenecké armády s organizovaným zločinem)
3.ČR armádu zcela jistě potřebuje.Profesionální armáda dnešní velikosti je zcela dostačující i z dlouhodobého pohledu na situaci v Evropě.Naopak se bojím stávajícího trendu AČR kdy je armáda budována jako expediční sbor a začíná ztrácet schopnosti k vlastní obraně a pomoci obyvatel ČR v krizových situacích.(zrušení letecké záchranky na Moravě,omezení služby SAR,rušení záchraných jednotek,problémy protivzdušné obrany s končící životností raket,nákupy techniky absolutně nevhodné k obraně Dingo,Iveco v nesmyslných počtech atd.)

Od: HEDP

HEDP — Fri, 12 Mar 2010 20:32:42 +0000

Zapadla v diskuzi Věta Petra Z. ,,že je potřebné skládat účty ,, Trefně to popsal. Platí to vždy a všude ?

Od: HEDP

HEDP — Fri, 12 Mar 2010 20:25:50 +0000

V debatě se nakouslo téma mise,skušenost,peníze ,žoldáci a další …
K názoru ,,Ivo,, že zahraniční nasazení vás hodí do reality . Muže se stát že nebude zájem tento názor podepřený zkušeností užít . Pokud není při stavbě systému myšleno na korekční prvky které přináší poznání např.v boji tak je to časté .
Obecně nasazení np.odstřelovače ve válce je pro něj přínosné a svoje skušenosti je schopen uplatnit ,,hned,,a taky pro ostatní odstřelovače pokud je zájem..V tomto to mají jednodušší .
Otázka je jak postupovat pro,,hození do reality,, při tvoření systém tak složitém jako je financování a hospodaření státu .
.Každopádně pro mně je nanejvíc alarmující že se takové systémy tvoří a implementují pouze v rovině politické bez autoru, oponentu v odborné sféře .Jistě počet profesoru ekonomie nikdy nebude takový aby při hlasování v plebiscitu došlo k vítezství jejich hlasu……
Takový dodatek k názoru na to co má nebo nemá plat obsahovat u profesionála.Plat je tvořen složkamy a jejich velkou mírou je tzv.příplatek( myšleno motivačně tzv skáčeš-platíme) . Pro ty kdo to neví není žádný zahraniční příplatek . Pouze tzv. dieta jako při práci kohokoliv z firmy v zahraničí …A dostáváme se k podstatě kdy vlastně více než 50 procent není za ODVENOU práci ale za fakt že je mimo firmu tedy myšleno ČSR. Potom je tedy v rovině jiné prohlášení že by jel i bez USD příplatku….Jistě skušenosti jsou k nezaplacení ale nesmí se to brát doslova.

Od: Bohuslav Pernica

Bohuslav Pernica — Fri, 12 Mar 2010 17:10:11 +0000

Bezpečnost je interdisciplinární oblast. Je přirozené, že se přou politologové s ekonomy, ekonomové s vojáky a hasiči, hasiči s policisty… atd.:-) To je kouzlo této diskuse, kterou nepovažuji za míjející se, přestože se každý řadíme do jiného (ne)vědeckého oboru.:-) V českém akademickém světě by nikdy tahle diskuse asi nebyla možná. Komunity mi připadají docela uzavřené a programově formované jaké uzavřené. Důležité je, že na tomhle fóru otevřeně padnou názory. Pro zajímavost diskuse doporučuji nahlédnout do některého z děl (ekonoma) Keitha Hartlyeho o sdílení nákladů v NATO.
Argumentovat, že to sám občanům zdůvodníte je úsměvné. Na tomhle principu civilizovaný svět nefunguje. Na začátku je podklad, a pak řádně zdůvodněné rozhodnutí. Problémem ČR je dostatečnost a fundovanost tohoto podkladu. – Ve srovnání s USA nebo UK, kolik osobností akademického světa skutečně zasahuje do vytváření bezpečnostní politiky po 20 letech demokracie? Vede se diskuse na reálnými problémy, nebo to jsou pseudoproblémy vyčtené z literatury, nad kterými se na konferencích mlátí prázdná sláma a pojídají chlebíčky? Jakákoliv veřejná politika je solitér, a jako taková se musí obsluhovat na národní úrovni. Od toho tady přece jsou národní věděcké kapacity, aby se poznaly zákonitosti fungování národního mechanismu a mohl být lépe nastaven a efektivněji provozován. Když si čtu publikace RAND, tak ti Američané tohle chápu. Nejsem si jist, jestli tohle chápou i Češi, když si čtu ve VR příspěvky o controllingu v Bundeswehru, logistice SRN v Afghánistánu apod. Já chápu, že ČR rozvíjí egyptologii, arabistiku, přírodní vědy zaměřující se na výzkum polárních oblastí, ale v případě ekonomie, politologie, sociologie apod. mi uniká smysl za české zdroje zkoumat zahraniční oblasti, které si už zkoumají jiní národní odborníci, jestliže z toho nebude národní prospěch – poznání podstatného okolí národního solitéru, nebo poznání solitéru samotného.

Od: Petr Z.

Petr Z. — Fri, 12 Mar 2010 15:53:29 +0000

Vést tento dialog očividně již dále nemá smysl. Dialog je založen na tom, že na sebe reagují dva lidé. Ale my hovoříme mimo sebe. Potřetí a naposledy zde zopakuji, že zisky v politické a bezpečnostní oblasti nelze kvantifikovat. Nevím proč to po mě chcete, začal jste s tím Vy. Nijak jste nereagoval na otázku bezpečnosti jako statku, který je nutno si pořizovat – než napadnete mou mizernou ekonomickou znalost, berte to prosím spíše jako metaforu. Ekonomická užitečnost rozšíření NATO nikdy nebyla hnacím motorem rozšiřování, můžete si posloužit analýzou textu, diskurzivní analýzou či důvěřovat sekundárním zdrojům. Nikdy jsem také neříkal, že stát nemá odůvodnovat co dělá, ale ekonomická užitečnost je jen jedním z faktorů. Občanům naše angažmá klidně zdůvodním. Ne že by Vás to zajímalo, jinak byste reagoval na můj příspěvek č.32. Bylo by možná ted stylové Vás odkázat na nějakou literaturu zabývající se politologií, mezinárodními vztahy či bezpečnostními studiemi, ale neučiním tak, protože ač bych mohl nesoudím Vaši znalost v této oblasti. Věřím, možná naivně, že je možno vést dialog i aniž by oba diskutantné sdílelí společné akademické zaměření. Po této zkušenosti možná přehodnotím. Přeji hezký den a nashledanou u jiného tématu.

Od: Bohuslav Pernica

Bohuslav Pernica — Fri, 12 Mar 2010 15:45:53 +0000

To Ivo: Nebylo mým zájmem nějak hrotit diskusi. Jestliže byly položeny „osobně“ nebylo to myšleno s cílem někoho potírat (stejně jako v debatě Lipowski-Pernica). Ironii jsem nepochopil (možná by to chtělo nějaký emotikon). Navrhuji debatovat podobně jako s HEDP přes mail (e-mail poskytne redakce), případně můžete přijet do Vyškova na nějaký kurs nebo jen tak navštívit bývalé kamarády z brn, kteří jsou na VeV-VA jako instruktoři, učitelé rektoři.
P.S. Třeba odpovědný redaktor OWOP smaže bezpředmětné komentáře k věci, k čemuž má v případě mých komentářů můj souhlas.:-)

Od: Bohuslav Pernica

Bohuslav Pernica — Fri, 12 Mar 2010 15:31:26 +0000

To Petr Z. Je vidět, že nejste (veřejný) ekonom a ani neusilujete porozumět veřejné ekonomii (omlouvám s za ten odsudek). Pojetí výnosy – náklady = zisk/ztráta je pohledem klasické ekonomie, mikroekonomie, podnikání. Veřejný sektor by měl zdůvodňovat realizovaná rozhodnutí i s pomocí jiných metod než je CBA, a tyhle metody jsou známy. Stačí si koupit některou z publikací prof. Ochrany.
Důležité je to zdůvodnění rozhodnutí. Nikdo přece neděla rozhodnutí, které nepovažuje za užitečné. Ekonomická užitečnost rozšíření NATO byla myslím zjevná z toho, co jsem napsal. Můžete mi jmenovat užitky, kvantifikovat je a porovnat je s náklady, které měla ČR z nasazení na Balkáně? Já chápu, že při okamžité potřebě a krátkodobém nasazení se asi jen málokdo bude zabývat takovou analýzou (i když by měl, protože tohle může ovlivnit strategii, jak „zacházet s problémem“). Ale na Balkáně jsme už 15 let a v Afghánistánu nás možná čeká další 500. Já osobně nejsem v situaci, kdy bych měl zdůvodňovat poplatníkům voličů kam a proč jdou jejich peníze, ale očekávám, že tahle situace přijde, protože veřejné peníze stávají stále vzácnější.
A na okraj, nezdůvodňování rozhodnutí veřejnosti není typická pro demokratické právní systémy. Metody CBU, CBA apod. mají své kořeny ve smíšených ekonomických demokratických států.