Tento týden byl v MF Dnes článek o tom, kterak český pilot příliš klesnul s vrtulníkem Mi-171Š v Afghánstánu a „škrtnul“ jedním podvozkem o vrcholek duny. Prý to byla velká rána a pasažérům na palubě z toho nebylo příliš dobře (věřím, nic moc příjemného).
Armáda do Afghánistánu vyslala skupinu expertů, která měla okolnosti incidentu, který se odehrál 23. února a mohl vést až k životu nebezpečné nehodě, vyšetřit. O ránu, která pasažéry údajně vyděsila tak, že si stěžovali u velení spojeneckých sil, se přímo na místě zajímal velitel letectva Jiří Verner a v Praze i další generálové i ministr obrany. „O celé záležitosti mě informoval náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Průběžně mě také informuje o výsledcích přijatých opatření,“ sdělil ministr Martin Barták MF DNES. Velitel letectva Verner řekl MF DNES, že pilot měl informace o tom, že vrtulníku hrozí útok raketami. Pak podle něj pilot udělal chybu, když klesl příliš rychle a tím ohrozil stroj i posádku. „Byla to jednoznačně chyba pilotáže. Žádné hlavy ale padat nebudou. Incident jsme detailně analyzovali, tak aby se již neopakoval,“ řekl generál Verner.
Někteří experti hovoří o tom, že je to důsledek vlny odchodů zkušených pilotů. Upřímně, nemám na to silný názor, protože situaci ve vrtulníkovém letectvu znám jenom z vyprávění. Den poté se objevila zpráva, že zaseknutý kulomet u jednoho z vrtulníků při manipulaci samovolně vystřelil a lehce poškodil podlahu. Nikdo prý nebyl ohrožen.
Piloti vždy byli a jsou speciální sorta lidí. Oblíbený populární obraz by mohl být popsán následovně – „neplatí pro nás fyzikální zákony, neplatí pro nás ani lidská pravidla“. Jenom si vzpoměňte, v kolika filmech je hlavní hrdina – pilot čehokoli – vykreslován jako ten rebel (pokud by nebyl pilot, byl by pěkná osina v zadku), kterému je vše nakonec odpuštěno, protože je připraven jít na hranici možností a obětovat se, aby zachránil kohokoli – od jednotlivce až po lidstvo.
Jistě, popkultura a realita nemusejí mít spolu moc společného. Ale dobře se podívejte na následující video nazvané 10 nejlepších nízkých přeletů všech dob (nenechte se odradit Top Gunem Cruisem na začátku):
21 comments
21 Comments
Andy
20. 3. 2010, 16:39Nevím kdo psal ten článek o „škrtnutí“ vrtulníku, ale ten o výstřelu psal Gazdík. To samo o sobě pro mne znamená, že všechno mohlo být jinak.
REPLYAle i kdyby ne, dokážete si představit, že by hlavní americký deník psal o tom, že zaseknutý kulomet náhle vystřelil a udělal díru do podlahy?
Gazdík prostě hledá další „skandál“, který by zvýšil klikatelnost na reklamy. Zároveň využívá toho, že mnoho lidí je proti našemu zapojení v Afghanistánu. Stačí se podívat do diskuze pod tím článkem (pozor, jen pro silné povahy) a uvidíte mnoho názorů typu „oni ani nepotřebují Taliban, zastřelí se sami“, nebo „jaktože lítají při cvičném letu s nabitou zbraní“. Přitom nikdo pořádně neví jak to bylo a proč došlo k výstřelu. A jak říkám, ve válce se takové věci stávají a nic horšího se nestalo. Nechápu, proč se o tom píše.
Možná by se měl Gazdík sbalit, a odjet na pár měsíců do Áčka jako Ross Kemp. Ale jednoduší je psát bulvární zprávy od stolu.
Emil Frída
20. 3. 2010, 17:10Myslím, že ale pravidla jsou jasná. S masově sdělovacími prostředky taháte vždy za kratší konec a tomu by asi měla příslušná organizace snažící se o dobré PR přizpůsobit. Jestliže se snaží armáda v reakcích na události vyplývající z provozu reagovat stále stejně, pak se prostě nerozliší, co je a co není důležitá událost. V 90. letech bylo schéma reakce MO na kritiku ve sdělovacích prostředcích založeno na tom, že některý z představitelů zpravidla prohlásil, že problém byl nebo bude analyzován (analýzu samozřejmě nikdo neviděl) a bude zjednána náprava. S nástupem NGŠ Štefky se problémy začaly řešit v komisích (zprávu komisích zpravidla nikdo opět nezveřejňoval) posílaných z úrovně GŠ/MO a chtěla se veřejně ukázat síla a razance při řešení problému. Nedivím se, že noviny píšou o všech událostech, ke kterým se posílají ministerské komise. To přece ukazuje na důležitost té události pro funkčnost armády jako celku? Že tím příslušní funkcionáři naivně přiznávají, že nemají tu situaci pod „kontrolou“ je možná cíl takových článků. Jenom se divím, že se podobné komise neustavují ke všem negativně veřejně prezentovaným událostem. Klientelismus, korupce podezření na manipulaci veřejných zakázek nejsou přece méně nebezpečné, než prostřelení podlahy vrtulník? Možná však třeba někdo přijde zase s tím, že problém se vyřeší nákupem nové zbraně… A vůbec, kdyby GŠ kvalitně plánoval a neimprovizovali jsme neustále, pak se tyhle „trapné“ události nebudou vyskytovat tak často.
REPLYIvo
20. 3. 2010, 17:57Aniž bych znal detaily tohoto případu, řekl bych, že se na něm dá demonstrovat především následující – pokud by se něco podobného stalo v US Army či US Air Force, rozhodně by to neřešila ministerská komise. Událost je jistě mrzutá, stávat by se to nemělo, ale to je tak vše.
Všichni příslušníci Průzkumného odřadu 3. kontingentu PRT Logar si jistě vzpomínají na předposlední aeromobilní patrolu v distriktu Azra. Při nočním stažení dvojicí vrtulníků CH-47 jeden z vrtulníků přistál tak tvrdě (a tam, kde vůbec neměl), že si poškodil podvozek. Následně okamžitě odletěl nejkratší cestou na základnu (bez kohokoliv na palubě). Nezbývalo tedy nic jiného, než všech 43 výsadkářů nacpat do jednoho stroje. Jen pro informaci, zpravidla piloti v těchto nadmořských výškách nepovolili do vrtulníku více než 24 výsadkářů s výstrojí. Vrtulník byl natolik přetížen, že bylo nutné zcela zavřít zadní rampu (normálně se létá s otevřenou), abychom nevypadali. O nějaké možnosti použití zadního kulometu při letu nemohlo být ani řeči.
Stěžoval si potom z nás někdo? Poslal tuhle šťavnatou informaci někdo panu Gazdíkovi? Samozřejmě, že ne. Takové věci se v podmínkách Afghánistánu prostě stávají. Po 40 minutách letu jsme se na ploše přepočítali, zanadávali si a šli jsme si lehnout.
Proto bych se přimluvil za trochu střízlivější hodnocení situace. A u pana Gazdíka by bylo lepší, kdyby své současné povolání vyměnil za své původní (politruk ČSLA). Na ní má stále skvělou kvalifikaci.
REPLYAndy
20. 3. 2010, 18:32To Emil – máte pravdu, komise letící vyšetřit náhodný výstřel, nebo tvrdší přistání vrtulníku je taky úlet. Proč se ale zase nepodívat na pěknou služebku do Afghanistánu.
REPLYJestli se nepletu, je součástí každého českého kontingentu i několik příslušníků vojenské policie. Pokud by tedy incident šetřila VP, jednak by to vyšlo levněji a výsledek by byl přinejhorším stejný. Ostatně za každou událost v AČR vždy může konkrétní picmoch. Technika neselže nikdy. Škoda že taková konkrétní odpovědnost není i tam nahoře.
Ještě ke Gazdíkovi – přijde mi že se svými články na vojenské téma mezi vojáky totálně degradoval. Zdá se ale, že to nikomu nevadí a bude psát blbosti donekonečna.
Emil Frída
20. 3. 2010, 18:34Cimrmanovsky řečeno, můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu i protestovat, ale to je tak všechno, co se dá s Gazdíkem dělat. Gazdík a sdělovací prostředky jsou mimo kontrolu resortu a resort by tomu měl uzpůsobit svoje chování. Jistě, že je obtížné naprosto eliminovat události vyplývající z běžného provozu armád, kdyby však existovaly veřejně přístupné statistiky jako např. (http://www.dasa.mod.uk/), pak lze ukázat, že problém se daří řešit, že už není tak intenzivní nebo ve srovnání s jinými armádami to vůbec není problém. Generálsko-plukovnická elita se však rozhodla vůbec s nikým nebavit, žádné informace nepouštět a nechvalně proslulý Štefka se dokonce ještě pokoušel stíhat informační „úniky“. PR resortu není problém Gazdíka, to je problém resortu. Hledání vnitřního nebo vnějšího nepřítele může sice dobře odvést pozornost, ale problém to nevyřeší. Pokud vím, Gazdík nebyl politruk, ale vojenský novinář, a jako novinář má stále stejnou kvalifikaci. Konečně zkuste si přečíst některé jeho články. Nedělá vlastně nic jiného, než se snaží „tepat společenské nešvary“. Od toho tady přece propaganda byla, aby odpovědné dostávala pod tlak veřejnosti. Že na ni odpovědní reagují ve stejném stylu jako v dobách Franty Veselého, je jenom jejich hloupost a důkaz toho, že za těch 20 let se toho ve způsobu uvažování generálsko-plukovnické elity moc nezměnilo. – Vstali nám tu staří bojovníci, jenom nátěr je nový, západní.
REPLY