Púli Alam, Lógar, duben 2010, Foto Czech PRT
Místo prašné cesty asfalt, místo poloprázdných provizorních krámků naplněné obchody v nově postaveném dvoupatrovém bazaru. Místo několika rozbitých aut Toyota Corrola parkují v autobazaru nová nákladní i osobní auta. Po roce jsem přijela do Púli Alam, hlavního města provincie Lógar a změny jsou skutečně velké.
Když jsme před dvěma lety přijeli na stejné místo v metropoli Lógaru, zvířila kolona „humvee“ prach tak, že nebylo krámky kolem hlavní ulice skoro vidět. To se dneska na asfaltové silnici stát nemůže. V noci je navíc hlavní ulice v Púli Alam osvětlená veřejným osvětlením se solárními panely, všechny provinční úřady mají své reprezentativní sídlo a na okolních kopcích vyrůstají domy z pálených cihel. Město je obklopeno cihelnami a v okolí se staví nové domy pro několik set lidí, kteří se do města vrací, především z pákistánských uprchlických táborů, kde žili dlouhá léta. V jedné ulici zahlédnu i ženu bez burky – zahalenou jen do nevelkého šátku – něco takového jsem nezažila za celý rok, po který jsem byla v Lógaru.
Před budovou Úřadu vody a energie jsou nově vysázené stromy a květiny a na slavnostní předání projektu spustili i malou fontánu, kterou úřad nechal postavit z vlastních peněz. Za dva roky se tématicky posunuly i projekty, které se v Lógaru realizují: místo „jednoduchých“ staveb, se začíná víc pracovat se samotnými Afghánci. Úřad vody a energie začíná od tohoto týdne s novinkou – afghánští úředníci začnou „měřit počasí“. Na několika místech v Lógaru byly postaveny měrné stanice na zjišťování výšky srážek, sněhu, směru a síle větru a výkyvů hladiny podzemní vody. Díky tomu bude možné plánovat stavbu přehrad či zavlažovacích kanálů.
Klíčové teď zůstává, zda si této radikální změny začnou všímat i místní. „Jasně, že místní lidé ten pokrok vidí, teď je ale potřeba začít rychle působit i v oblastech, kde jsme zatím kvůli bezpečnosti nepůsobili,“ řekl mi jeden z tlumočníků provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru. „V Charvaru nemají pořádné obchody, chybí tam školy, nemocnice, vláda tam není přítomná, ale místní lidi tam chtějí také to, co mají v Púli Alam: asfaltovou cestu, na které se nepráší, otevřené obchody, úřady, kam mohou zajít se svými problémy, pak se tam podle mě také zlepší bezpečnost.“
9 Comments
Samuel Kolesar
24. 4. 2010, 14:19Super clanok a velky obdiv pre PRT za odvedenu pracu!
REPLYViac fotiek z roku 2008 aj z tohto roku by nebolo? :)
Ondrej Rajkovic
25. 4. 2010, 17:44Děkuji za super článek. Rád vidím i nějaké důkazy o skutečném pokroku. Je to další část do skládanky zvané „Působení ČR v provincii Lógar“. Na jedné straně je z oficiálních zdrojů slyšet jak PRT v Lógaru pomáhá, na druhé straně z neoficiálních zdrojů je slyšet, že tato pomoc je omezena pouze na oblasti kde je minimální riziko ohrožení vojáků i civilních expertů.
Moc si vážím toho, že se objevil i tento komentář:
Myslím, že není třeba velkého myslitele aby si dosadil potřebné informace do rovnice působení a úspěchu v Lógaru.
A = udržování již vybudovaných projektů
B = spuštění nových projektů v lokalitách kde dosud PRT nepůsobil
C = zvýšené nasazení jednotek vojenské části PRT
Výsledná rovnice pak bude vypadat takto:
REPLY(A + B) x C = úspěch (záleží na intenzitě a koncentraci nových aktivit a iniciativě těch kdo je budou implementovat jestli položka „úspěch“ bude naplněna na 20%, 50% a nebo 100%)
Ivo
25. 4. 2010, 18:57Zdravím,
díky za hezký článek. Už dlouho tu o Logaru nic nebylo. Přesto si neodpustím předestřít trochu odlišný pohled vojenské části PRT.
V článku jsou zmíněné pozitivní změny jako zlepšení infrastruktury, šlo by doplnit jistě mnoho dalších projektů jako rekonstrukce přehrady Surkhab, budování/rekonstrukce škol, budování checkpointů ANP apod. V tomto ohledu bylo samozřejmě vykonáno obrovské množství práce s obdivuhodně malým procentem promrhaných peněz. Čisté efektivitě se českému PRT málo které blíží. ALE…
To vše, co zde bylo jmenováno, nejsou z pohledu vojenské části (ani teorie COIN) žádné ukazatele pokroku. Cynicky řečeno nejedná se o cíl, ale jen o cestu k němu. Převedeno na konkrétní případ, rekonstrukce například checkpointu má význam jen v tom případě, že nějakým způsobem ovlivní efektivitu práce policie v něm umístěné. Jinak se jedná jen o hezky opravenou budovu. To samé platí v případě školství. Dokud možnost posílat své dítě do školy neovlivní ochotu podporovat povstalce (i když vnímám i dlouhodobý efekt, ale ten již nebude mít dopad na to, jakým způsobem my budeme z Afghánistánu odcházet), je mi do značné míry jedno, zda je mezi dětmi míry negramotnosti 20 nebo 60%. Je to možná smutné, ale úkolem ISAF není zvýšit životní úroveň Afghánců, ale posílit schopnosti Afghánské vlády natolik, abychom mohli odejít a vláda se byla schopna dlouhodobě ubránit povstalcům. Nic víc, nic míň.
Proto si myslím, že v krátkodobém až střednědobém horizontu by mělo dojít k posílení důrazu na bezpečnostní projekty a bezpečnostní aktivity vůbec tak, aby došlo ke hmatatelnému zlepšení bezpečnosti zvláště v určitých částech provincie. Z mých četných rozhovorů s lidmi, kteří obývali nebezpečné oblasti v provincii, jednoznačně vyplynulo, že nepotřebují novou školu či nemocnici, ale přáli by si větší míru bezpečnosti. Otázka jednoho z vesničanů (jednalo se o provincii Azra) na to, co uděláme jako PRT s útočištěm povstalců v jedné z vesnic, mě dokonale uzemnila. Ona i krása sebehezčí školy bledne při pomyšlení, že když tam budu posílat své dítě, tak jeden večer budu mít na vratech přibitý vzkaz od Talibanu a posléze přijdu i o to dítě… Maslowovu pyramidu lidských potřeb všichni známe, takže víme, že potřeba bezpečnosti je hned nad potřebou dýchat, spát, pít apod.
Proto je dle mého názoru potřeba napřít úsilí především na zefektivnění činnosti ANP a ANA (a to v tomto pořadí). Na činnost ANA máme jen velmi nepřímý vliv (OMLT je stavěn státem USA), ale to by nemělo bránit se zapojit do programu „partnering unit“, který rozjíždí US Army. Rovněž znatelný nedostatek POMLT (policejních poradních týmů) není úplně v dikci PRT, takže jeho role bude spíše nepřímá. V článku nebyla zmíněna akádemi ANP, která funguje na základně FOB Shank, a která snad přispěje ke zvýšení úrovně ANP v provincii.
Na závěr. Dle mého názoru je naše úsilí po následující 2-3 roky rozhodující. Pokud ho nenapřeme správným směrem, může se stát, že za 3 roky předáme skvěle zrekonstruovanou a k růstu nakopnutou provinciim ale někomu úplně jinému, než afghánské vládě…
REPLYOndrej Rajkovic
25. 4. 2010, 19:34Děkuji Ivovi za jeho příspěvek. Schválně jsem čekal jak dlouho to bude trvat než se zde objeví ;-). Je to velice zajímavé čtení a hlavně poučné, ale mám několik poznámek.
Tady s Vámi nemohu souhlasit (výjimečná situace, pozor na to :-) ). Z hlediska té teorie COIN, která v současnosti nejvíce rezonuje v odborné komunitě máte naprostou pravdu. Úkolem různých prvků a prostředků zapojených do COIN určitě není zvyšovat životní úroveň. Každopádně životní úroveň je právě ten faktor, který rozhoduje o tom zda se daný režim udrží nebo padne.
Pojďme se na to podívat od Adama. Jaký je úkol sil ISAF v Afghánistánu. Z toho jak to vidím já tak je to „vytvořit dostatečně stabilní prostředí kdy Afghánská vláda bude moct převzít plnou zodpovědnost za zajištění bezpečnosti Afghánistánu.“ Stabilní prostředí kde dostatečná část populace podporuje vládu a věří jí dosáhneme pouze tím, že naplníme nejen ty základní lidské potřeby (dostatek potravin, bezpečí). Je potřebné zajistit naplnění i dalších potřeb. Budu teď trochu cynický, ale „kdo si hraje nezlobí“. Co myslíte, proč v roce 1989 skončila éra vlády KSČ? Určitě to nebylo proto, že se obyčejným lidem nechtělo už chodit na 1.máje do průvodů.
Jedním z nejdůležitějších prvků v teorii tranzice (nebo se na to dívejme pohledem stability režimu) je dostatečná spokojenost obyvatelstva.
(Skončila fáze nesouhlasu). Jak jsem již uvedl ve svém předchozím příspěvku tak vojenskou aktivitu pokládám za důležitý prvek. Pokud budou povstalci ničit to co postavíme tak si veškerou snahu a vynaložené prostředky můžeme, slušně řečeno, strčit za klobouk.
Určitě si nemůžeme dovolit luxus opomíjet i ostatní části působení v COIN prostředí – zejména již spomínané POMLT a vyšší aktivitu již nasazených vojenských jednotek.
Ještě jednou díky Ivovi za jeho příspěvek a těším se na reakci.
REPLYPetr Z.
26. 4. 2010, 10:49ad. Ondřej Rajkovic,
doporučuji mnohé průzkumy veřejného mínění, bezpečnost a korupce jsou vždy suveréně nejvýše a to s velkým předstihem. Afghánci skutečně nevyžadují větší životní úroven. Samozřejmě většina projektů na podporu životní úrovně má pozitivní externality z hlediska bezpečnosti – asfaltové silnice snižují možnost IED, zrychlují komunikaci či spojují komunity; školy efektivity přenášejí zprávy a hodnoty a jsou základem fungujícícho státu.
Bezpečnost nemůže být považována za zajištěnou, priorita projektům mající pozitivní bezpečnostní externality je na místě.
REPLY