Minulý týden přišlo ministerstvo obrany s představou přechodu na nový systém hodností k 1. lednu 2011. Odstartovala to zpráva na army.cz s titulkem: Novela zákona o vojácích z povolání: blíž k NATO i k tradicím. Informaci převzala většina českých deníků, například MfD zprávu otitulkovala jako Vojáci budou přešívat frčky, z armády zmizí štábní rotmistři nebo podporučíci.
Fakticky však o těchto změnách bylo rozhodnuto loni, když ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 272/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. O záležitosti kolem hodností psal na OWOP už na podzim 2009 Dušan Rovenský v článku Profesionalizace AČR aneb špatně připravený experiment. K tomu není potřeba moc dodávat. Co je ovšem zajímavé je argumentace, kterou Ministerstvo obrany zdůvodnilo potřebnost změn, a tím, kdo se za ministerstvo k věci vyjadřoval:
„Páteř každé armády tvoří poddůstojníci – lidé, kteří fakticky zajišťují chod armády. Tento sbor byl v roce 1999 v české armádě – až na vojáky v základní službě a v záloze – nahrazen rotmistry, a tím logicky chyběl. Byli jsme tak doslova armádou šarží,“ říká Robert Speychal z Vojenského historického ústavu.…
…Úprava zákona byla podle něj nutná. „V rámci NATO jsme byli anomálií, a „smál“ se nám celý svět. Když se například v Afghánistánu setkal dvacetiletý český podpraporčík s pětatřicetiletým americkým seržantem, skutečně to vypadalo dost podivně.“„Připravená hodnostní struktura lépe odpovídá té, která je obvyklá u většiny armád NATO, a zároveň i tradici vojenských hodností používaných od vzniku naší armády,“ říká a upozorňuje právě na nově zaváděné „rakvičky“, které se sice používaly pouze sedm let, zato však v období, které bylo pro tradice a historii československé armády obzvláště důležité – mezi léty 1930-1937.“Smyslem této dlouhodobě připravované změny je podle Speychala narovnat „nenormální“ stav, který nastal s koncem vojenské základní služby a který doposud nebyl adekvátně řešen.“
Kdo čekal, že se k věci vyjádří zástupci personalistů, musí být určitě zklamán. Vzpomínám si, že krátce po přijetí novely kolovaly po armádě grafické návrhy nových hodností. Nikde se však nedala sehnat analýza, co tato změna v armádě vyvolá, ačkoliv je jasné, že se jedná o dosti rozsáhlou operaci, na jejímž konci mohou být rozzářené oči profesionálních vojáků tetelících se štěstím, že jsme se posunuli blíže NATO, ale stejně tak velký propadák, kdy budou armádu opouštět „jednotlivé obratle a plotýnky“ z páteře armády, které budou nespokojené s degradací. Analýzu neobsahuje ani důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku 752/0, pod kterým byla novela zákona o vojácích z povolání projednávána v parlamentu. Lze tu však alespoň zjistit, že skutečným důvodem novely je realizace jednoho z bodů Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky.
Je docela zvláštní, že i po 10 letech v NATO, máme stále plná ústa NATO, přestože jsme to i my, kdo jsou NATO. Před více než 10 lety byla totiž změna hodností v české armádě zdůvodňována právě potřebou přizpůsobit se NATO. To dokládá například tento úryvek z článku Vladimíra Marka v časopise A-report 3/1998:
„…Zákon přináší nejen nové hodnosti – štábního rotmistra, štábního praporčíka a brigádního generála – ale i členění do hodnostních sborů podle hodností. …Uvedené změny jsou motivovány především snahou uvést do souladu naše hodnostní strukturu s hodnostními strukturami nejčastěji užívanými v armádách NATO.“
Jeden z tehdejších autorů zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, Mgr. Jiří Dluhoš, o rok později v A-reportu 10/1999 ke změně hodností uváděl:
„Důvodem navrhovaných hodnostních sborů rotmistrů, praporčíků, nižších důstojníků, vyšších důstojníků a generálů je rozlišení vojenských profesionálů od vojáků základní služby nejen po stránce práv, povinností, a průběhu služby, ale i odlišení hodností a současně s tím i uvedení hodnostní struktury našich ozbrojených sil do souladu s hodnostmi, které nejčastěji používají v armádách NATO.“
Paradoxem dnešních i minulých změn v hodnostní struktuře naší armády je nepochopení toho, jak vlastně NATO funguje. O tom se lze přesvědčit s pomocí STANAG 2116 NATO codes for grades of military personnel. Podle této dohody je hodnostní struktura každé z národních armád věcí národního rozhodnutí. Pro výstavbu společných řídících a operačních struktur má však každý stát povinnost deklarovat tzv. hodnostní ekvivalent příslušné vojenské hodnosti (NATO Code). Američané např. v této souvislosti nedeklarují v této struktuře své praporčíky (Warrant Officers) sloužící na pozicích technických specialistů, a to často jako celoživotní zaměstnání. Je tedy jasné, že když se v zahraničí potká český praporčík s americkým praporčíkem, lze vždy předpokládat určité rozdíly… Z hlediska deklarace NATO Code tu však problém nikdy nebude. Uvidíme, jaké problémy si vytvoříme sami přechodem na novou hodnostní strukturu. Alespoň budeme šťastní, že jsme se přiblížili NATO.
#1 ota 13. 5. 2010 - 12:22
Z článku mám pocit určitého nesouhlasu, ale skutečnost, že jsme byli jedinou armádou na světě bez mužstva v aktivní službě změnu nepochybně vyžadovala. Samozřejmě to asi spoustě vojáků nebude příjemné, ale systém hodnost rovná se funkce je snad logický. Osobně jsem zažil případ, kdy byl plukovník nadřízený generála, u nižších postů je takových případů daleko více. Současné hodnosti nevyjadřují zejména na vyšších stupních velení vůbec nic a naprosto běžně se tabulky přepisují dle konkrétní odsloužené doby konkrétní osoby, přičemž s nejakým systémem to nemá nic společného. Nemyslím si, že by dobrý voják měl velký problém s tím, aby jeho hodnost odpovídala jeho vykonávané funkci. Bolet to asi bude, ale armáda je hierarchicky postavená struktura a postavení v této hierarchii je dána právě hodností. Tahle změna prostě měla přijít už před hodně dlouhou dobou.
#2 Pavel 13. 5. 2010 - 12:23
Mně tedy přijde ta změna celkem rozumná, protože nám opravdu jakoby chybí mužstvo.
Co se týče nejnižších hodností, o které nejvíce jde, tak si nemyslím ,že by nějak masivně opuštěli rotmistři Armádu kvůli tomu, že teď budou desátnicí. Už jen proto, že rotmistrovské hodnosti němají žádnou váhu. Povýšení není spojeno s nějakým ceremoniálem ani pocitem, že jsem si hodnost odpracoval. Obvykle vyjde někde v rozkaze zmínka, že se ten a ten povyšuje do té a té hodnosti a konec. Alespoň takový jsem měl já z toho pocit, když jsem byl průběžně povyšován.
Ostatně, jaké můžou mít hodnosti váhu, když existuje systém, že nemůžete být povýšen na nadrotmistra, ale můžete být jmenován praporčíkem. A pak už si můžete nechat snížit hodnost na nadrotmistra.
Takže z hlediska současného rotmistrovského sboru si myslím, že to bude vojákům celkově jedno, a pokud dostanou stejný nebo i větší hodnostní příplatek, budou ještě spokojení.
Samozřejmě, po mých zkušenostech s Armádou ČR je možné, že to žádná velká změna k lepšímu nebude, ale alespoň už nebude kulometník seržant.
#3 HedonistImp 13. 5. 2010 - 12:38
Nemyslím si, že by autor nesouhlasil se samotnou změnou hodností či potřebností této změny. Poukazuje spíše na to, že byla tato změna provedena tradičním způsobem AČR – bez hloubkové analýzy problému.
#4 Dušan Rovenský 13. 5. 2010 - 14:32
Pro Mr. Deep Purple: Převodník hodností máte špatně. Mělo by to být takto: šprap. – OR9, nprap. – OR9, prap. – OR8, nrtm. – OR7, rtm. – OR6, rtn. – OR5, čet. – OR4, des. – OR3, svob. – OR2, voj. – OR1.
Ostatní je na delší komentář, takže až budu mít více času, rád se k tomu vyjádřím.
#5 Mr. Deep Purple 13. 5. 2010 - 19:07
Příspěvek není opravdu kritický k plánované změně, ale ke způsobu jejího provedení. Nepřipadá mi normální stav, kdy se k věci vyjadřuje budoucí poručík VHÚ místo personálních orgánů a kdy stále objevují otřepaná klišé o NATO. Dalo se to pochopit to v roce 1999, dalo se to pochopit ještě v roce 2004, ale hrát si 10 let vstupu do NATO, že je něco pro NATO, nebo NATO to chce. Z tohoto úhlu pohledu nám tu vyrostla nová „politrucká“ elita hlásající „tajemnou ideologii vzdáleného bruselského vesmíru“. Takto je úplně stejně trapné, když se nasazení českých vojáků zdůvodňuje potřebou NATO. Nikdo se proto nemůže divit, že se někdo může zeptat, jaké jsou ale skutečné potřeby této země.
To Dušan: voj. a svob. byli vždy příslušníky mužstva. Z této logiky by se dalo očekávat, že budou mít i stejný NATO Code. Z hlediska plánování nemá příliš cenu rozlišovat vojína a svobodníka, ale prostě mladšího (voj.) a staršího příslušníka mužstva (svob.), a to v analogii mladšího (por.) a staršího poručíka (npor.)
Trochu mě zaráží, že se zatím neotevřely trochu praktičtější věci, jako je vzdávání pocty. Zákl-1 je totiž stále nastaven na „smíšenou armádu“, tedy jakákoliv nižší hodnost zdraví jakoukoliv hodnost vyšší. Bez těchto „přizpůsobení“ podmínkám profesionální organizace tak plánovaná změna hodností neznamená nic jiného, než přiřazení dřívější statutu „záklaďáka“ v hodnostním sboru mužstva profesionálnímu vojákovi. – Očekávám, že v diskusi k příspěvku se objeví i další doposud nezmíněné, či spíše smlčované problémy.
#6 Dušan Rovenský 13. 5. 2010 - 20:38
Pro Mr. Deep Purple:
1. Robert Speychal je major, ne (budoucí???) poručík. Je jedním z předních vojenských historiků a odborníků na prvorepublikovou čs. armádu. Předpokládám, že byl o článek požádán, aby uvedl změnu hodností do historického kontextu. Problém vidím v tom, že k takto závažným změnám, které se dotknou celé AČR by se měli vyjádřit především jiní – ředitel SP MO, hlavní praporčík AČR atd.
2. Bláboly typu „Je to přiblížení k NATO“ jsou, jak správně poukazujete, zcela scestné. V NATO jsme již 11 let a navíc, každá armáda v NATO má jiný počet hodností (viz. http://www.scribd.com/doc/13247465/NATO-Army-Ranks-Pay-Grades-STANAG-2116). Žádný standard NATO (kolik má mít armáda hodností a jak mají být rozloženy do hodnostních sboru) neexistuje.
3. V NATO je obvyklé, že OR1 je voják v základním výcviku. OR2 je obvykle voják ustanovený na nejnižší základní funkci u útvaru. Rozlišení mezi OR1 a OR2 naopak považuji za VELMI důležité.
Co se týče OR8 a OR9 – dle systemizace má být vrchní praporčík brigády a výše nprap. – šprap. V NATO tyto funkce zastávají poddůstojníci v hodnostech OR9. Rozdíl mezi nprap. a šprap. (v systému platném od 1.1.2011) bude obdobný, jako mezi hodností Sergeant Major a Command Sergeant Major v U.S. Army. Přestože se jedná o stejnou hodnostní třídu (OR9), tak CSM je vyšší funkce.
4. Potřeba předělat Zákl-1 je tujiž řadu let – od dob ZVS se prakticky vůbec nezměnil. Vzdávání pocty je pouze zástupný problém. Mnohem palčivější vidím v kázeňských pravomocech velitelů, zejména na stupni družstvo – rota atd. Zakl-1 dnes již není funkčí dokument a ten, v jehož je gesci, by se měl nad svou nečinností vážně zamyslet. Vždyť je to klíčový dokument celých ozbrojených sil!
#7 Dušan Rovenský 13. 5. 2010 - 22:28
Pro Mr. Deep Purple: Warrant Officer v U.S. Army není praporčík, ale technický důstojník (nebo také zastarale – důstojnický zástupce).
#8 Dušan Rovenský 13. 5. 2010 - 23:21
K problematice překladu /ekvivalentu Warrant Officer do ČJ (z mého článku ve VR 2/2008):
Warrant Officers U.S. Army jsou techničtí důstojníci (zdůrazňuji – důstojníci), nikoli praporčíci. Základními rozdíly mezi Commisioned Officers a Warrant Officers jsou:
(1.) Commisioned Officers jsou zaměřeni více všeobecně než Warrant Officers (kteří jsou naopak úzcí specialisté). Jako příklad uvedu např. důstojníka, který je velitelem spojovací čety (Commisioned Officer, v hodnosti 2nd Lieutenant), a technického důstojníka, který je náčelníkem SATCOM armádního sboru (satelitní komunikace Warrant Officer v hodnosti Chief Warrant Officer 2);
(2.) Commisioned Officers (Commision – pověření) jsou jmenováni do první důstojnické hodnosti prezidentem US (samozřejmě prostřednictvím velitelů, ale na certifikátu je podepsaný prezident). Warrant Officers (Warrant – plná moc) jsou jmenovánido první důstojnické hodnosti ministrem U.S. Army (Secretary of the Army);
(3.) Warrant Officers mají mnohem delší dobu výsluhy v jednotlivých hodnostech než Commisioned Officers (z důvodu, že je pouze pět
hodností – WO1 až CWO5).
#9 Pavel Novák 14. 5. 2010 - 05:43
Zdravím
Mě na té změně hodností přijde zajímavé, jak se sice vyrovnají hodnostní příplatky u snížených hodností, aby tito nebyli biti, ale u hodně vysokých hodností, jejíž nositelé zřejmě dolů nepůjdou, se příplatek pěkně zvedne. Zajímavá reforma.
#10 HedonistImp 14. 5. 2010 - 10:19
Mně se líbí srovnání hodnostního příplatku nadpraporčíka a štábního praporčíka s příplatkem poručíka a majora. Alespoň v tomhle se někdo trochu zamyslel…
#11 Mr. Deep Purple 14. 5. 2010 - 18:28
To Dušan: Jestli je Speychal major, tak to se omlouvám. V televizi to vypadalo, že je podporučík. V každém případě v naší armádě si nikdo nemůže být jist, jestli není budoucí poručík. Lze se dobrovolně degradovat, a rekrutuje se přímo i do hodností kapitánů nebo majorů.
Nemyslím si, že by ředitel SP MO chtěl k věci nějak vystupoval. Je vytížen doktorským studiem ve studijním programu Ochrana vojsk a obyvatelstva (http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/problem-ucitele-na-univerzite-obrany-zkouseji-nacelniky_145284.html) a pravděpodobně skládá účty svým podřízeným. Lze jenom hádat, že studium má uzavřenu smlouvu o náhradě nákladů, v případě že by chtěl dobrovolně v následujících pěti letech odejít.
Pokud jde o WO, tak je věcí národního rozhodnutí, které hodnosti bude deklarovat pro slučitelnost NATO, tedy pro plánování společných struktur nebo operací. Státy v této věci taky deklarují spoustu výjimek. Ještě v 5.ed. STANAG 2116 byla větička v pasáži věnované důstojníkům: „The Warrant Officer is a separate and distinct category of personnel in the US Forces. This rank and precedence are below those of a Second Lieutenant but above those of enlisted personnel. Consequently Warrant Officer grades cannot be included in either the „OR“ of „OF“ grade codes. Warrant officer grades are as follows for all US Services W-4 Chief Warrant Officer, W-3 Chief Warrant Officer, W-2 Chief Warrant Officer, W-1 Warrant Officer.
Pro NATO Code OR 9 – OR 4 USA deklarují kategorii „Sergeant“. Norsko kategorii OR 5 – OR 9 nemá obsazenu vůbec. Z toho soudím, že naši praporčíci, ačkoliv jsou jejich hodnosti překládány jako WO (a vycházím z anglických materiálů pro prezentaci AČR), nejsou ve skutečnosti WO. Na druhou stranu hlavní praporčická škola v ČR, Univerzita obrany, v posledních třech letech (a trend letos zesílí) do praporčického sboru doplňuje právě specialisty povahy amerických WO. – Tahle věci by měl objasnit Ing. Gol, ale za léta jeho úřadu ve funkci jsme se od něj žádného jeho objasnění nedočkali.:-)
OR 9 a OR 1: Domnívám se, že deklarace hodností NATO Code by měla být tak, jak je v tabulce (byť ČR ji bude deklarovat tak, jak uvedl Dušan). Má-li být vojín hodnost pouze pro základní výcvik, bude se týkat velmi malého počtu osob, které na tom budou „zhruba stejně“ jako v hodnosti svobodníka. Tedy nemá smysl je odlišovat. Navíc si myslím, že tyto osoby neměly být vůbec deklarovány přes NATO Code, protože jde o osoby ve výcviku, takže jejich použitelnost pro potřeby plánování je nulová.
V této souvislosti je zajímavá deklarace hodností u Britů (http://www.dasa.mod.uk/modintranet/UKDS/UKDS2009/c2/table225.html). V jedné kategorii můžete mít hodnost o různých třídách (OR 1 a OR 2). Na toto možností se v ČR vůbec neuvažovalo, aplikujeme „lineární“ přístup skoků z hodnosti do hodnosti, ačkoliv je možné v jedné hodnosti projít „horizontálním vývojem“.
To Pavel Novák: Výše hodnostního příplatku je dána jako „váha k obvyklé platové třídě“. Příplatky se tak obnovují na původní váhu určenou v roce 1992 při startu z. č. 143/1992 Sb. Nicméně již tehdy hodnostní příplatek neplnil roli, kterou by měl. Paradoxem doby je, že lidé jsou ochotni se degradovat, když jim to neuškodí na celkovém platě. Tohle není zrovna to, co by šlechtilo české vojenství.
#12 luke 14. 5. 2010 - 19:50
Mluvit o někom kdo nafotí pár nášivek a vydá o tom publikaci jako o předním českém vojenském historikovi je celkem úlet.
#13 Dušan Rovenský 14. 5. 2010 - 20:07
Pro luka: Za daleko větší úlet považuji brát si do úst někoho, o kom vůbec nic nevím.
#14 Pavel Novák 15. 5. 2010 - 01:42
Mě osobně ani snížení hodností nevadí, na funkci VD mi stejně přišlo, že štábní rotmistr je úlet a jak už tu někdo nakousl druhá věc je, jak se ty hodnosti rozdávali – já dostal štábního poměrně rychle po rotmistru. Mě spíš jde o to, že jestli proklamovaným cílem reformy je také posílit poddůstojnický sbor, tak v nejlepším společně s mužstvem zůstanou tam kde jsou jen s nižšími hodnostmi. Což není zrovna motivující. Mimochodem znám také několik vojáků, co jsou takříkajíc postaru hrdí na svoji hodnost, jsem docela zvědav, jak to celé vezmou.
#15 luke 15. 5. 2010 - 06:43
To Dušan: Tak mi tady prosím napište odkaz na nějakou seriózní vědeckou a historickou publikaci tohoto autora. Možná jsem něco přehlédl.
Viděl jsem jen publikace fotografií nášivek a uniforem …..a tím se pan Speychal stal uznávaným historikem?
#16 Dušan Rovenský 15. 5. 2010 - 16:10
Pro luka: Publikaci o rukávových znacích skutečně napsal. Dale je autorem knihy Stráž obrany státu (vydal MV&H, Praha, 2002) a spoluautorem knihy Československá armáda ve Velké Británii (vydal MV&H, Praha, 2003). Takže jste zcela jednoznačně něco přehlédl.
Kromě toho, Robert Speychal nemá na VHÚ na starosti psaní odborné literatury, ale sbírkové fondy a vojenskou symboliku (ony zmiňované rukávové znaky, bojové prapory, resortní a útvarové medaile a pamětní odznaky atd.): http://www.vhu.cz/cs/stranka/vojenska-symbolika/ . Byl kurátorem řady výstav, např. „Od šišáku po čáku“ (která prezentovala vojenské pokrývky hlavy od 15. do 19. století) a „Od ocele po kevlar“ (věnovaná vývoji vojenských pokrývek hlavy v průběhu 20. století).
Podívejte, trochu to sklouzlo od „nových“ hodností k odborné způsobilosti pana Speychala. Je mi celkem jedno, kdo si o něm co myslí. Já ho osobně znám jako odborníka ve svém oboru a profesionála, kterému může mnoho rádobyvojáků pouze závidět.
#17 HEDP 15. 5. 2010 - 18:18
Dnes člověk skočí do jakékoliv hodnosti……. a nazve se profesionál. Můj názor : Voják má začínat od píky to je stará pravda. Tohle posouvání startovní čáry a přeskakovaní se nám jednou vymstí.
#18 luke 15. 5. 2010 - 21:47
To Dušan…stále jste mě nepřesvědčil o termínu uznávaný historik.
Stráž obrany státu je práce více autorů a já čekal že napíšete seriózní práci, knihu, studii……
Ale dost Speychala…máte pravdu.
#19 Mr. Deep Purple 16. 5. 2010 - 10:10
Je zvláštní, že u mnoha zásadních témat na tomto webu se debata nakonec zvrtne ve spor o malichernosti. Nevím, ale asi to bude „duchem naší armády“. Zde jsou důležité věci „nepovšímány“ a naopak se řeší naprosto nepodstatné jednoduchosti. Asi si každý z nás všude nese to své družstvo nebo četu.:-) V každém případě jsem čekal, že si tu někdo zkusí zaspekulovat o tom, co bude po 1.1.2011. Bezpochyby se podaří uplácet dokonalou hodnostní pyramidu z toho, co máme. Takto jsme ji plácali v posledních 20 letech, kdy se armáda zmenšovala a bylo z čeho plácat, ale koncepce náboru je postavena na to, že se rekrutuje na konkrétní „vysvícené“ pozice. Takto se ta krásná pyramida začne postupně drolit. Britové a Američané rekrutují „do hodnosti/sboru“ a pak posílají vojáky po armádě na volné pozice. Tento princip se v naší profesionální armádě neprosadil. – My plníme sny o zaměstnání potenciálních rekrutů o místě, čase a hodnosti. Obávám se, že bude obtížné sehnat svobodníka pro pozici tu a tu, když je tam problém dnes získat rotného. Vzpomíná si někdo na „úspěch“ výběrové profesionalizace v letech 1994 až 1995, kdy byly nabízeny pozice pro vojáky v další službě v tom správném hodnostním sboru poddůstojníků?
#20 Ivo 16. 5. 2010 - 10:53
Jen krátká poznámka k „bude problém získat svobodníka na místo kde je dnes problém získat rotného“
Vzhledem k tomu, že v současné době je nábor pozastaven a není možné uvolněné pozice doplňovat postupně, zástup uchazečů se, a to doslova, prodlužuje. Na několik málo volných míst na Výsadkovém praporu je dnes přehršel uchazečů a je evidentní, že uspokojeno bude jen nemnoho z nich.
Sečteno a podtrženo, změna hodnosti z rotného na svobodníka nebude hrát prakticky žádnou roli ve schopnosti náboru. Zvláště pak u mladších kluků, kteří s onou hodností nemají nic asociováno.
#21 Mr. Deep Purple 16. 5. 2010 - 15:05
Aha, tak co tak změnit celou armádu na výsadkové prapory či přidat více pilotů? To by mohlo problém vyřešit. :-) Samozřejmě, že nábor není o jednom roku a usuzovat ze současné situace u jednoho organizačního prvku, že nás čeká skvělá budoucnost jako celku, to je myslím příznačné pro to myšlení družstva a čety. Mám dojem, že tímto způsobem se u nás rozhoduje většina věcí. – Trochu to připomíná perestrojkový vtip, kdy Michael Sergejevič prezentuje plány sovětské kosmonautiky. Po vyhlášení každé mise se vždy ozve skandování: „Gorbačov! Gorbačov!“ Po ohlášení mise ke Slunci je však dav ticho. Z davu se zvedne ruka a její majitel se ptá: „Ale co když se spálíme?“ V hloučku za generálním tajemníkem KSSS se ozývá mručení a nakonec někdo z hloučku vykřikne: „Tak poletíme v noci!“ – dav začne skandovat: „Gorbačov! Gorbačov!“
#22 Ondrej Rajkovic 16. 5. 2010 - 16:05
pro Mr.Deep Purple – nemyslím, že by Ivo souhlasil s názorem, že je potřeba změnit AČR na výsadkové prapory :-).
Co mě jako civilistu (tedy ne-příslušníka AČR) zaujalo je právě výška příplatků, která zvýhodňuje „šedou masu hodností major-plukovník“. Možná jsem příliš zatížen hodnostní strukturou a rozložením pravomocí/povinností v US Army, ale některé věci mi připadají až neskutečné.
add 1) v rámci nových hodností jsem viděl nové označení, zde jsem viděl tabulku příplatků, ale nikde není ani slůvko o tom zda se mění nějak povinnosti a pravomoci poddůstojníků a důstojníků na úrovni čety a roty? pokud ano, je to krok vpřed a reflektuje současné trendy? pokud ne, proč ne? je to pouze tvrdohlavá závislost na tradicích a nebo to má i své praktické opodstatnění?
add 2) již spomínané příplatky. proč jsou lépe ohodnoceni plukovníci a generálové, kterým nehrozí, že by jejich finanční příjem byl nějak ohrožen v důsledku plnění povinností pro které jsou vojáci cvičeni a připravováni? (tedy bojové operace) z informací které mám tak největší zátěž při nasazení v Afghánistánu je na velitelích čet a rot a jejich poddůstojníků – proč tito nejsou zvýhodněni?
tyto dvě věci mě dost leží na srdci a doufám, že zde dostanu aspoň nějaké odpovědi – i když se mi možná nebudou líbit.
(pokud jsem ve svém příspěvku kecal blbosti tak mi to klidně řekněte, rád se nechám poučit)
#23 Dušan Rovenský 16. 5. 2010 - 19:33
Pro Mr. Deep Purple: Navrhuji úplně zrušit hodnostní sbory mužstva, poddůstojníků a praporčíků. Rekruti s úplným SŠ vzděláním by byli rovnou jmenováni do hodnosti poručíka, VŠ do hodnosti majora a s postgraduálem do plukovníka. Myslíte, že to napomůže rekrutaci? Pokud ano, tak proč do toho nejít?
Jinak, nábor poddůstojníků v dsl. probíhal od roku do roku 1999 jenže byl naprosto nesystémový a vlastně to byl takový alibismus. Těm lidem armáda nabízela mnohem méně než VZP (finanční ohodnocení, výstrojní body atd.) a zároveň po nich chtěla, aby plnily stejné úkoly a ve stejné kvalitě.
#24 Dušan Rovenský 16. 5. 2010 - 20:34
Pro Ondru (k bodu 1): Žádný ze strategických dokumentů se nezabývá otázkou, k čemu poddůstojnický (v současné době rotmistrovský) a praporčický sbor slouží a co má být jeho úkolem v rámci AČR. Místo a úloha poddůstojnického sboru není v současné době v rámci AČR legislativně vymezena. Žádny ústavní, zákonný nebo podzákonný právní předpis v ČR se touto problematikou nezabývá a k této problematice nebyla nikdy zpracována žádná koncepce.
#25 HEDP 18. 5. 2010 - 02:11
Na plácání máme :
Počty armády : k 1.1. 2010
20 Generálové
5810 Důstojníci
6969 Praporčíci
8683 Rotmistři ( do 30.11. 1999 poddůstojníci)
919 Čekatelé
735 Vojáci z povolání (dispozice)
Tak nevím jak to autoři personální koncepce uplácají …
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5342
#26 HEDP 18. 5. 2010 - 02:13
Odhaduji že celkem vojáků bude do 5-8 let tak 5 000.
#27 Pavel 18. 5. 2010 - 11:52
ad Ondrej Rajkovic
Myslíte, že generálové se vzdají svých hodnostních příspěvků ve prospěch kapitánů?
Ostatně, myslím, že hodností příplatek by se měl s hodností zvyšovat, jinak by tam nebyla moc logika.
Pokud bychom chtěli zvýhodnit „bojové“ velitele, tak asi jiným příplatkem. Ale myslím, že onen příplatek existuje, do výše 5000,- podle rizikovosti funkce. Problém je, že tabulky si opět dělají tam nahoře.
#28 plác plác 8. 8. 2010 - 14:48
Co tady plácáte,armáda není v tak velké míře třeba,je to zastarý systém po komunismu.Do pořádné práce s Váma a také skuste si v reálu podnikat a strat se sami o sebe.Jste jako málý kluci,ustrašení ze všeho co se v česku děje. P.S poplačte si-zlaté časy Vám končí.
#29 Dušan Rovenský 8. 8. 2010 - 19:38
Pro plác plác: Říká se, že lidstvo je v kterýkoli okamžik přibližně 48-72 hodin od doby kamenné. Pokud by o národní bezpečnosti rozhodovali lidé s všeobecným rozhledem a historickými znalostmi vašeho formátu, nebyly by to ty zmíněné 2-3 dny, ale tak maximálně 12 hodin. Doporučuji Vám vstoupit do české politiky – tam Vaše populistické plác, plác, plácání zcela jistě najde pevnou oporu u vášnivých diváků TV Nova a čtenářů Blesku…
#30 KEK 8. 8. 2010 - 20:54
Dušane, příspěvky typu „plác plác“ bych se vůbec nezabýval. Nestojí za to.
Jinak, návrat k původním hodnostem osobně vítám. Nově draftováni vojáci na základní funkce těžko rozliší, že by byli něčím méně cenným než mohli být „rotným“, půjde především o jejich funkční zařazení a náplň, která se nezmění a ten finanční rozdíl je neznatelný, protože jak již bylo v diskuzi uvedeno, vojína by měli mít jen Ti, kteří budou v základním výcviku. Jakmile se voják základním výcvikem a případným následným kurzem vyškolí na určitou funkci, bude povýšen do patřičné hodnosti svobodníkem počínaje. A zde je již 1200 Kč rovno 1200 Kč rotného v současné době.
Co se přidělení NATO Rank Code týče, tak to by měl stanovit orgán k tomu určen, čímž je SP MO. V tomto případě se přikláním na rozlišení vojína a svobodníka. Nevím, jaká bude praxe AČR, ale v misi jsem zažil amerického vojína, který byl původně desátníkem, ale v přípravné fázi výcviku před nasazením do AFG se opil a byl velitelem velitelské roty „HHQ“ degradován do hodnosti vojína. Ten byl poté po nasazení v AFG přidělen na operační centrum brigády „TOC BCT“, kde fungoval jako „pomocná síla“, než mu byl trest zahlazen. Poté se opět mohl vrátit ke své jednotce a vykonávat svou původní funkci. Takže se bylo možno, i s vojínem U.S. Army, v mnohonárodní operaci setkat.
#31 vojak 16. 10. 2010 - 12:39
Osobně si myslím, že hlavní problémem naší armády je mnoho důstojníků oproti praporčíkům a rotmistrům. V současné době připadá na jednoho důstojníka 2,68 výkonného vojáka. Hlavně nad tímto by se někdo měl zamyslet. Další věcí co mě osobně vadí, je že reforma se netýká těch co ji napsali. Jak je možné, že s hodností jdou dolů zase jen tažné koně (svaly armády) a sádlo zůstává na svém…
#32 Bohuslav Pernica 16. 10. 2010 - 16:39
To voják: Je otázka, jestli ten poměr je dán velikosti počtu důstojníků proti nedůstojníkům, nebo nízkým počtem nedůstojníků. Podle původního plánu Škopkovy komise jsme teď měli mít kolem 12 tisíc rotmistrů/poddůstojníků. Jsou jich zhruba 2/3 tohoto počtu. V tomto směru je zajímavá strategie náboru, která se tradičně soustředí na nábor do škol (viz http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/verejnost_media/Stranky/20101008.aspx), trochu míjí ty 3/4 velikosti armády v podobě hodnostního sboru poddůstojníků/rotmistrů a praporčíků. Jinak než přímo z trhu práce to však nepůjde. Doplňování přes školy je vždycky „pomalé“ a při těch proporcích mezi sbory spíše doplňkové.
#33 Datart 11. 11. 2010 - 06:39
Může někdo potvrdit, nebo naopak vyvrátit, že kromě posunů dolů boudou ze zákona i posuny v hodnostech nahoru? Kdo bude 1.1.2011 sedět třeba na místě plukovníka, např. jako major, bude plukovníkem, kdo měl propůjčeného plukovníka, bude ze zákona plukovníkem, kdo byl jako plukovník na místě brigádního generála, bude navzdory panu prezidentovi generálem, kdo byl poručíkem, bude kapitánem atd., atd. Byl by to velmi, velmi zajímavý kariérní jev.
#34 PJK 11. 11. 2010 - 12:13
Já bych tvůrcům tohoto snižování hodností doporučoval zajet se podívat na bojové útvary. Lze tam vidět množství strhaných šedovlasých nadrotmistrů, štábních rotmistrů, podpraporčíků a praporčíků, po fyzickém mnohaletém zápřahu (trávení mnoha měsíců (v souhrnu) svého života např. v takovém sychravém prostředí jako VVP Doupov apod.), kdy jsou fyzicky mnozí již opotřebováni a vypadají o 10 – 15 let starší, než je jejich skutečný věk. Mnoho z nich slouží nejen pro „služné“, ale i pro pocit hrdosti náležitosti k útvaru a mnozí mají srdečný vztah ke své uniformě, hodnosti atd. (což by asi mělo být). Takový praporčík je hrdý na to, že je praporčík, protože pokud pochází např. z vojenské rodiny s určitou tradicí, kde předkové měli rovněž určité hodnosti, nebo má vztah k oněm zmiňovaným vojenským tradicím, tak to pro něho „něco“ znamená.
Za bezvadnou mnohaletou službu, účasti v misích apod. ho nyní armáda, v níž slouží, degraduje na mnohem nižší hodnost. Co asi takový „srdcař“ bude mít za pocity? Řekne si „fajn, hlavně, že mi zůstanou stejné peníze, musím živit rodinu“ a se stejným nadšením bude od 1.1. 2011 sloužit v nižší hodnosti? Nebo mu to na jeho motivaci, vztahu k armádě, službě, uniformě apod. ubere? Myslím, že u hodně těchto lidí, kteří jsou často nosným pilířem jednotek, se stane to druhé.
O jejich degradaci (nerozebírám zda nutné nebo nenutné – problém vznikl už v době, kdy nějaká chytrá hlava pro VZP zrušila hodnosti voj.-čet., aby náhodou se nějaký VZP svob. necítil tehdy méněcenný, když by měl salutovat např. vojáku ZVS čet… – jistě všechny tyto návazné problémy a hořkost s tím spojená za tohle „bebínko“ stály…) rozhodovali většinou lidé s vysokými hodnostmi, z pohodlí svých kanceláří, mnohdy korpulentních postav (což zvláště u některých např. majorek, podplukovnic atd. fundovaně se vyjadřujících k nutnosti snižování hodností, kdy samy např. VVP viděly pouze ve článcích o vojenských újezdech v A reportu), mnohdy s 90% výkonem své služby právě v prostředí kanceláře (10% byl možná tak základní výcvik, potom chvili nošení vz. 95 někde na štábu některéo z bojových praporů, pak již jen 97čky na vyšším velitelství). Co takoví jedinci vědí o službě přímo u nějakého bojového útvaru?
Kliknutí v PC nebo škrtnutí v tabulce pak v takové kanceláři pro daného jedince je jednoduchý úkon. Pro jiného, někde u útvaru, to však může znamenat ztrátu hrdosti, ideálu, motivace.
Přes všechno povídání o potřebě změn hodností atd. bylo strašně málo energie věnováno ze strany AČR právě procesu zachování této hrdosti, ideálu a motivace u těchto lidí, aby neodešli…
#35 PJK 11. 11. 2010 - 12:25
Kolika důstojníků, vyšších důstojníků a generálů se tato hodnostní reforma dotkne?…
O kolik majorů, podplukovníků, plukovníků a všech generálských hodností se sníží tabulky po lednu 2011? Opravdu musí na daných pozicích na vyšších velitelstvích či GŠ mít daní jedinci např. tabulkovou hodnost plukovníka nebo gen.? Nestačila by např. hodnost kpt.? Navíc, když tyto nižší důstojnické hodnosti nyní přibydou na váze tím, že množství rotmistrů se nyní degraduje na mužstvo a poddůstojníky a množství praporčíků na rotmistry?
A co desítky nových prap. a por., které chrlí neustále vojenské školství do již tak přeplněného systému?
Povýšení nového vojáka po základním vojenském výcviku do hodnosti šrtm. jen proto, že nastoupil rovnou (zda z důvodu „tlačenky“ apod. nebo ne, nechci rozebírat) do funkce s touto plánovanou hodností, mi nepřipadá také normální. To samé u důstojnických hodností na štábech a velitelstvích. Škála hodnostního zařazení u dané funkce je nějak dána hlavně proto, aby dva lidé na stejné funkci, mohli být odlišeni podle toho, jak jsou dobří a jak dobře vykonávají svou práci, právě tou hodností. To se však v praxi na vyšších funkcích u různých velitelství málokdy dodržuje. Je to pak šaráda, když někde po základním výcviku nastoupí na funkci, kde je prap., takže nosí prap., potom mu změní funkci na nějakou základní, kde je rtn., takže vymění lepíka prap. za lepíka rtn., pak se dostane pro své schopnosti na místo velitele v daném odbornostním základním článku, a rázem vymění lepíka rtn. za lepíka šrtm. A tak to pokračuje dále. Připadá mi to trochu absurdní…..
#36 Dušan Rovenský 11. 11. 2010 - 17:15
K této změně hodností mělo dojít už dávno (1.1.2005, kdy byla plně profesionalizována AČR). A vůbec mě nedojímají současné nářky lidí, kteří nikdy neprošli základními hodnostmi a dnes se jim nelíbí. Nikdy nehnul z funkce řidiče, tak bude svobodník (popřípadě desátník) a ne rotný nebo rotmistr – já s tím absolutně problém nemám. Tím svobodníkem i desátníkem jsem byl a žádnou „degradaci“ v tom nevidím – každé funkci přísluší určitá hodnost. Stejně tak by mohl někdo požadovat, aby všichni funkce střelců byly systemizovány pro hodnost „plukovník“. Spíše vidím problém, že je (často díky nemohoucnosti našeho personálního systému a neexistenci kariérního řádu) řada šedovlasých vojáků v hodnostech nadrotmistrů a štábních rotmistrů, zatímco řada dvacetiletých madam má v kancelářích u kafíčka vyšší hodnosti. Zde bych hledal toho zakopaného psa…
#37 PJK 11. 11. 2010 - 18:48
Souhlas. Jen s malým dovětkem – drtivá většina těch šedovlasých rotmistrů a praporčíků si právě základními hodnostmi prošla také, protože ještě zažili ZVS. Tedy vojín-svobodník-desátník-četař, pak to případně po vojně podepsali (ať již jako svob.,des. či čet.) do poměru VZP – byli „skokově“ povýšeni na rtn. či rtm. a potom v následných letech postupně dále, až třeba do současné šrtm. No a nyní takovému jedinci zase řekněme, že bude třeba desátník.
Já to nehodnotím, jen popisuju absurditu situace a toho všeho kolem. Také toho, že naše současná AČR si za poslední léta zvykla pohlížet (a to i ti rotmistři a praporčíci) nahodnosti poddůstojnické a mužstva jako na něco podřadnějšího – jako s exotickými hodnostmi je nosili v AČR pouze příslušníci AZ. Chybí mi trošku určitá kampaň a marketignová masáž uvnitř armády, aby si opět sama armáda začala těchto hodností vážit a třeba četaře brala jako pana „někoho“ mezi poddůstojníky. To je ono „A“, které v tom celém procesu chybí a bez něhož se děá to „B“.
Jinak bych rád sdělil za sebe, že já si základními hodnostmi prošel ;-)
#38 PJK 11. 11. 2010 - 18:50
Snížování hodnosti bylo v celé historii vojenství degradací a bylo to historicky vnímáno jako forma trestu. To jen konstatuji fakt.
#39 Dušan Rovenský 11. 11. 2010 - 21:19
Pro PJK: Nemyslel jsem Vás, když jsem psal o „nářcích těch, kteří si nikdy neprošli základními hodnostmi“. Prostě – tito lidé tu jsou a právě obvykle od nich za poslední 1-2 roky (od té doby, co vstoupila v platnost novela zákona 221/1999) slyším výkřiky typu „To ze mě jako bude desátník? To radši odejdu!!!“ No, tak odejde. Žádná škoda takového člověka nebude. Tím desátníkem (voj., svob., čet., rtn.) jsem byl také a KAŽDÉ poddůstojnické hodnosti jsem si vážil.
Navíc, fakticky to žádné snižování hodností není. Jen se současných 8 hodností přemění na 10. Jaký je totiž rozdíl mezi tím, jestli je dnes někdo střelec-rotný (s jednou hvězdou) nebo bude střelec-svobodník (s jednou peckou)? Žádný – je to prostě nejnižší hodnost (ano, bude i vojín, ale pouze pro vojáky v základní přípravě). A pokud si někdo namlouvá že ano, tak je to jeho psychologický blok se kterým se musí holt vyrovnat.
Co se týče „osvětové“ kampaně, tak mi nezbývá než souhlasit. Toto je naprosto radikální krok, který ovlivní tisíce lidí (cca 75% AČR) na velmi dlouhou dobu. Určitě by to zasluhovalo více než pár ušmudlaných článečků v A-Reportu nebo na army.cz.
#40 Dušan Rovenský 11. 11. 2010 - 21:36
Pro PJK: Hlavním problémem není, kdo má jakou hodnost, ale kolik vojáků v dané hodnosti ve struktuře armády máte. Tudíž, pokud budete mít některých vyšších hodností nadbytek, tak pochopitelně dochází k jejich devalvaci. Stačí se jen podívat na tento (byť již trochu zastaralý) graf: http://www.onwar.eu/wp-soubory/obr2.bmp . Co mi to říká? Že máme obrovský nadbytek lidí v praporčických hodnostech a nedostatek lidí v rotmistrovských (budoucích poddůstojnických) hodnostech. A pokud se toto nezmění – pokud budeme i nadále mít pomalu stejně praporčíků jako poddůstojníků a vojínů, tak budeme pořád „banánová armáda“.
#41 PJK 11. 11. 2010 - 21:52
Pro Dušana Rovenského: Ano souhlasím. Jen v té tabulce mi chybí i důstojnické hodnosti, včetně těch vyšších důstojnických hodností. Podle stejného klíče bychom totiž třeba zjistili, že naše armáda má neúměrně moc generálů, plukovníků, podplukovníků atd. A v jednom ze svých předchozích komentářů jsem nastiňoval, zda by nebylo logické hodnostně upravit po takovém zjištění i tato místa. Zda opravdu např. asistentky generálů musejí být majorky, kapitánky, zda by nemohly být třeba praporčice, rotmistryně, případně nově – desátnice, četařky, rotné?
Zároveň souhlasím s vaší větou „…Hlavním problémem není, kdo má jakou hodnost, ale kolik vojáků v dané hodnosti ve struktuře armády máte…“, nicméně je potřeba se podívat na současný stav střízlivě – který bojový útvar (snad kromě 601.skss) má plně obsazené základní funkce nyní? Odpovím sám – žádný. Všude někdo chybí a to i v proklamovaném 43.vmpr., kde jak někdo v komentářích zmiňoval stojí ony „fronty zájemců“. Ano vím – nyní se nepřijímá. Nicméně tento stav byl trvalý i před restrikcí. Je otázkou, zda se AČR tento fakt líbí nebo ne. Předpokládám, že ne. No a nyní po odbourání či redukci příspěvků na bydlení a ještě snížení hodností předpokládám, že se ta samá služba nestane nějak enormně atraktivnější. Bude to pořád ta samá služba, ten samý výkon funkce, ale z pohledu leckterého VZP či adepta na VZP – za méně peněz a ještě s nižší hodností. Tak nevím jestli to pomůže naplnění těch stavů… Chci tím říci, že současná situace se nedá řešit v daných finančních podmínkách a situaci státu atd. atd. ideálním řešením. Takové není. Lze jen v řešení volit cestu menšího zla a většího zla.
Takže ano, snížíme hodnosti, sníží se i příplatky na bydlení atd. – zůstanou nám na základních funkcích (o obsazenost štábních funkcí obavu nemám) jen ti nejvíce loajální „srdcaři“ nebo naopak neloajální neumětelové, kteří si jinde (např.v civilním sektoru) nic lépe honorovaného najít nedokáží. To je naprosto logická úvaha, ne nějaká ironie. Dobrá – ale potom ta četa, která kromě velitelského sboru bude mít na základních funkcích např. 5 lidí moc schopná plnit svoje úkoly v rozsahu čety nebude.
Proto také GŠ tak dlouho současný stav táhl, byť si uvědomoval, že není ideální, nicméně zaručoval alespoň nějakou naplněnost jednotek. Každý se bál do tohoto problému, nesmyslně nastartovaného tehdy v počátcích snahou odlišování VZP od ZVS, šlápnout, protože si uvědomovali možné důsledky.
Opakuji – nehodnotím, ani si nemyslím, že by bylo špatné hodnostní reformu udělat, jen popisuji současnou situaci, tak jak ji vidím u bojových útvarů.
#42 Dušan Rovenský 12. 11. 2010 - 00:44
Pro PJK: Ano, v té tabulce důstojníci chybí, protože pojednává o percentuálním rozložení praporčických a rotmistrovských hodností. Kde však můžete najít moji kritiku neúměrného počtu důstojníků v resortu, je zde: http://www.onwar.eu/2009/09/23/profesionalizace-acr-aneb-spatne-pripraveny-experiment/
Jinak, neprozradím žádné tajemství, když uvedu poslední zveřejněnou statistiku (z ledna 2010) rozložení vyšších důstojnických hodností v resortu:
268 plukovníků
899 podplukovníků
1154 majorů
A to z celkového počtu cca 23 100 vojáků. Tedy 1 plukovník na 86 vojáků, 1 podplukovník na 26 vojáků a 1 major na 20 vojáků. Jedním slovem – katastrofa!!!
#43 Ivo 12. 11. 2010 - 09:43
To PJK)
Je to sice trochu mimo tema, ale kdyz uz to padlo. Ano 43. vpr nikdy nebyl naplnen na 100% stejne jako zadna z jeho vysadkovych rot. Duvodem ale neni nezajem uchazecu, ale spatny system naboru personalu na zakladni funkce. Od prvniho okamziku, kdy je civilista znaborovan, je jasne na jake jde uchazec misto. Toto misto je tedy jiz od pocatku „blokovano“ pro nastup ci posun kohokoliv jineho. Od chvile blokace do fyzickeho nastupu vojaka uplyne od 9 do 12 mesicu. Pak se mnohdy ukaze, ze vojak je zcela nezpusobily pro vykon sve funkce a je treba zacit pracovat na jeho odchodu. To se v radu nekolika mesicu podari a proces se rozbiha na novo.
Proto i kdyz nemame problem s poctem uchazecu, nikdy jsme nebyli a v soucasnem systemu nebudeme na plnych poctech. Cca 10% personalu je hovorove receno „v trubce“ – na ceste k nam.
Resenim by bylo:
1. Vojaky na borovat DO ACR nikoliv NA KONKRETNI MISTO. Jeste bych pochopil na KONKRETNI CISLO VOJENSKE ODBORNOSTI. Jinak nechapu smysl jakehokoliv vyberu ve Vyskove, kdyz i nejvetsi kopyto, ktere neudela nikdy telesne prezkouseni muze nastoupit k vysadkarum (pak zacina onen vyse popsany proces).
2. Prodlouzit zkusebni dobu ci ucinit jine opatreni s cilem umoznit urychlene propusteni ze sluzebniho pomeru nevyhovujicich novacku. Takovych je z nove prichozich na Vysadkovy prapor radove 1/3.
Jen kratka vsuvka ke „nicméně je potřeba se podívat na současný stav střízlivě – který bojový útvar (snad kromě 601.skss) má plně obsazené základní funkce nyní?“
Skutecne? Je videt, ze situaci v 601.SkSS prilis neznate.
#44 PJK 12. 11. 2010 - 11:30
To Ivo: Ano, je pravda, že i 601.skss se potýká s nenaplněností, nicméně členění tohoto útvaru, způsob nasazení atd. je trochu jiný, než u útvarů s klasickým členěním.
Tam kde jde o koordinaci nasazení jednotlivých článků (např. družstev, čet, rot) v rámci celého celku útvaru, je absence lidí na základních funkcích celkem citelná.
Pokud máte např. výsadkovou četu, kde máte ze základních bojových funkcí např. pouze 7 lidí, tak jak moc potom ve vaší rotě je taková četa z hlediska bojeschopnosti využitelná?
#45 morph 12. 11. 2010 - 14:58
to jsou docela zajimave udaje, jako civil jsem si myslel, ze o 601. bude obrovsky zajem…
#46 Matt 12. 11. 2010 - 17:30
2 morph:
Zájem o službu u bojových jednotek 601.skss (čerpáno z http://www.601skss.cz):
rok zájemců / prošlo
2006 23 6
2007 43 23
2008 33 11
2009 47 20
2010 47 8
V roce 2003, kdy se lidé nabírali i z civilu, to bylo přes 200 zájemců, ze kterých prošlo asi 20. Roky 2004 a 2005 se mi dohledat nepodařilo a před rokem 2003 výběrové řízení v pravém slova smyslu neprobíhalo.
Celkové číslo přijatých se zdá vysoké, ale nějaká část si to nakonec rozmyslí a zůstane u svých útvarů (možná, že si chtějí dokázat, že na to mají). A hlavně po nástupu k jednotce je ještě čeká velice náročný přeškolovací výcvik, trvající téměř jeden rok – zde také nějaká část odpadne.
#47 Matt 12. 11. 2010 - 17:33
Omlouvám se, formátování se mi poněkud rozhodilo, znovu a přehledněji:
rok / zájemců / prošlo
2006 / 23 / 6
2007 / 43 / 23
2008 / 33 / 11
2009 / 47 / 20
2010 47 8
#48 morph 12. 11. 2010 - 17:40
neni to moc, ale myslel jsem si, ze na udrzeni poctu by to melo bez problemu stacit, nebo je tak velka odchodovost? a jeste jednu otazku bych mel, proc je tolik lidi proti 601. vylozene vysazenych, je to jenom tim ze 601. stoji mimo struktury armady, nebo i necim jinym?
#49 Matt 12. 11. 2010 - 19:07
Nechci se už hlouběji nípat v počtech, tady už bych trochu balancoval na hraně. Na druhou otázku odpověď neznám, ale asi to bude z každého trochu – závist, že naše bojové mise jsou zručně mediálně odprezentované, že jsme pod VZ, že bojovým útvarům odsáváme nejschopnější lidi, že máme spoustu drahého vybavení, které si ostatní nemohou dovolit. A určitě i sebevědomí, které se někdy může zdát jako arogance, povýšené chování či nadutost (neříkám, že nějaký jednotlivec takový být nemůže).
#50 morph 12. 11. 2010 - 19:12
takze podle ocekavani :)
#51 Bohuslav Pernica 13. 11. 2010 - 09:34
V rámci diskuse o hodnostech jsem nahlédl do legislativy. Tady je extrakt ze z. č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků tak, jak začal platit 1. 5. 1960:
DÍL II
Vojenské hodnosti
§ 3
(1) Vojenská hodnost (dále jen „hodnost“) je výrazem politických kvalit, vojenských znalostí, zkušeností a schopnosti velet vojskům nebo vykonávat funkce ve štábech a zařízeních ozbrojených sil.
(2) Hodnosti se udělují vojákům s přihlédnutím k jejich morálně politickým a odborným kvalitám, výsledkům služební činnosti, zásluhám, funkčnímu zařazení a délce vojenské služby.
§ 4
nebyl účinný
§ 5
Jmenování a povýšení do hodnosti
(1) Vojákům v činné službě a v záloze, kteří nebyli jmenováni nebo povýšeni do vyšších hodností, přísluší hodnost vojína.
(2) Do vyšších hodností mohou být jmenováni nebo povýšeni jen vojáci bezvýhradně oddaní pracujícímu lidu a socialistickému zřízení, s potřebnou tělesnou zdatností, kteří splňují morálně politické a odborné požadavky stanovené prováděcími předpisy.
(3) Do hodnosti generálů jmenuje a povyšuje na návrh vlády president republiky. Do hodností důstojníků jmenují ministr národní obrany a ministr vnitra, povyšují ministr národní obrany a ministr vnitra nebo orgány jimi k tomu zmocněné. Do hodností poddůstojníků a praporčíků jmenují a povyšují ministr národní obrany a ministr vnitra nebo orgány jimi k tomu zmocněné.
§ 6
Odnětí vyšší hodnosti
(1) Vyšší hodnost
a) bude odňata vojákovi, který svým jednáním prokázal nepřátelský poměr k socialistickému zřízení;
b) může být odňata vojákovi, jenž se dopustil takového jednání, které je v příkrém rozporu s morálně politickými požadavky kladenými na příslušníky velitelského sboru ozbrojených sil.
(2) Vojákům, jimž byla vyšší hodnost odňata, přísluší hodnost vojína.
(3) Odnětí hodnosti navrhují komise zřízené ministrem národní obrany a ministrem vnitra.
(4) Generálům odnímá hodnost president republiky na návrh vlády. Ostatním vojákům odnímají hodnost ministr národní obrany a ministr vnitra, praporčíkům a poddůstojníkům též orgány jimi k tomu zmocněné.
(5) Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena.
§ 7
Propůjčení hodnosti
(1) Vojákům lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně mají, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkol, jimiž byli pověřeni.
(2) Propůjčením hodnosti se nemění branný poměr.
(3) Vojákům, jimž byla hodnost propůjčena, příslušejí práva a povinnosti, spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebních příjmů nebo dávek nemocenské péče a důchodového zaopatření.
(4) Hodnost propůjčují orgány, které jsou oprávněny do ní jmenovat.
#52 Bohuslav Pernica 13. 11. 2010 - 09:42
Pro srovnání úryvek ze z. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, který výše uvedený zákon nahradil:
§ 7
Vojenské hodnosti a hodnostní sbory
(1) Podle splněných kvalifikačních předpokladů je voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti (dále jen „hodnost“).
(2) V hodnostních sborech se stanovují tyto hodnosti:
a) v hodnostním sboru čekatelů – praporčíků rotný, rotmistr, nadrotmistr,
b) v hodnostním sboru čekatelů – důstojníků podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
c) v hodnostním sboru rotmistrů rotný, rotmistr, nadrotmistr, štábní rotmistr,
d) v hodnostním sboru praporčíků podpraporčík, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík,
e) v hodnostním sboru nižších důstojníků podporučík, poručík, nadporučík, kapitán,
f) v hodnostním sboru vyšších důstojníků major, podplukovník, plukovník,
g) v hodnostním sboru generálů brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál.
(3) Do hodností generálů jmenuje vojáky prezident na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují vojáky služební orgány.
(4) Vojáka lze s jeho souhlasem výjimečně jmenovat do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl.
(5) Vojákovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu
a) výkonu volené funkce,
b) plnění služebního úkolu, který propůjčení vyšší hodnosti vyžaduje.
(6) Vojákovi, kterému byla vyšší hodnost propůjčena, přísluší práva a povinnosti, jako kdyby byl do této hodnosti jmenován. Propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu platu podle
této hodnosti.
(7) Doba, na kterou byla vyšší hodnost vojákovi propůjčena podle odstavce 4, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení vyšší hodnosti pominul.
(8) Hodnosti generálů propůjčuje vojákům na návrh vlády prezident, ostatní hodnosti propůjčuje ministr.
(9) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostních sborech a může stanovit další členění do sborů podle odbornosti a specializace vojáků.
#53 Bohuslav Pernica 13. 11. 2010 - 10:14
Ještě znění zákona za doby ČSFR:
DIL II
VOJENSKÉ HODNOSTI
§ 3
(1) Vojenská hodnost (dále jen „hodnost“) je výrazem morálních kvalit, vojenských znalostí, zkušenosti a schopnosti velet vojskům nebo vyko návat funkce ve štábech a zařízeních ozbrojených sil.
(2) Hodnosti se udělují vojákům s přihlédnutím k jejich morálním a odborným kvalitám, výsledkům služební činnosti, zásluhám, funkčnímu zařazení a délce vojenské služby.
§ 4
Stanoví se tyto hodnosti:
a) mužstva: vojín a svobodník,
b) poddůstojníků: desátník, četař, rotný
c) praporčíků: rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík.
d) důstojníků: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,
e) generálů: generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál.
§ 5
Jmenování a povýšení do hodnosti
(1) Vojákům v činné službě a v záloze, kteří nebyli jmenováni nebo povýšeni do vyšších hodností, přísluší hodnost vojína.
(2) Do vyšších hodností mohou být jmenováni nebo povýšeni jen vojáci s potřebnými duševními schopnostmi a tělesnou zdatností, kteří splňují odborné požadavky stanovené obecně závaznými právními předpisy vydanými federálním ministerstvem obrany a federálním ministerstvem vnitra.
(3) Do hodností generálů jmenuje a povyšuje na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky
prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Do hodností důstojníků, praporčíků a poddůstojníků
jmenují a povyšují ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné.
§ 6
Odnětí vyšší hodnosti
(1) Vyšší hodnost
a) bude odňata vojákovi za zvlášť závažné porušení povinností a jednání směřující proti ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky a jejím ozbrojeným silám,
b) může být odňata vojákovi, který se dopustil závažného jednání, jež je v rozporu s ustanovením
vojenské přísahy, morálními a odbornými požadavky kladenými na příslušníka ozbrojených sil.
(2) Vojákům, jimž byla vyšší hodnost odňata, přísluší hodnost vojína.
(3) Odnětí hodnosti navrhují komise zřízené ministrem obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministrem vnitra České a Slovenské Federativní Republiky.
(4) Generálům odnímá hodnost prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky. Ostatním vojákům odnímají hodnost ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, praporčíkům a poddůstojníkům též orgány jimi k tomu zmocněné.
(5) Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena.
§ 7
Propůjčení hodnosti
(1) Vojákům lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně mají, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkol, jimiž byli pověřeni.
(2) Propůjčením hodnosti se nemění branný poměr.
(3) Vojákům, jimž byla hodnost propůjčena, příslušejí práva a povinnosti, spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu platu nebo dávek nemocenské péče a důchodového zabezpečení.
(4) Hodnost propůjčují orgány, které jsou oprávněny do ní jmenovat.
#54 Dušan Rovenský 13. 11. 2010 - 10:17
Pro Bohuslava Pernicu: „(9) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostních sborech…“ – A stanovil je některý z ministrů od nabytí účinnosti zákona v roce 1999?
#55 Bohuslav Pernica 13. 11. 2010 - 10:57
Musel bych se kouknout do EPINAV, ale nemyslím si, že k tomu došlo. Usnesením vlády byly ovšem počty po hodnostních sborech stanoveny v Koncepcích výstavby profesionální AČR… Logiku by to mělo minimálně pro potřeby plánování, protože každý hodnostní sbor by se měl lišit průměrným platem a zárověň platí, že hodnostní sbory nejsou zastoupeny stejným dílem v hodnostní struktuře. Pro plánováné by se tedy používat jeden průměr pro všechny vojáky. Ve sve disertaci z roku 2003 jsem zabýval nákladovým poměrem mezi různými hodnostními sbor, ale nevím, jak to nakonec bylo využito.
#56 Dušan Rovenský 13. 11. 2010 - 11:57
Pro Bohuslava Pernicu: Myslel jsem si to. Tyto počty nikdy nikdo nestanovil, přestože mu to nařizuje zákon. A jsme u toho, na co poukazuji už dávno. Jak může nějaký kariérní systém uvnitř resortu MO vůbec kdy fungovat, když nejvyšší orgány (které by na takový systém měly dohlížet) nerespektují zákonné normy (které navíc samy sestavují)? Když jsou to pro ně jen cáry papíru, ze kterých často vytrhují z kontextu jen ty pasáže, které se jim hodí.
Kdysi jsem například oficiální cestou poukazoval na skutečnost, že UNOB obchází smysl zákona (nebo rovnou můžeme říci, že porušuje) 221/1999. V zákoně je totiž uvedeno, že „voják, který se připravuje k výkonu služby studiem, se při povolání do služebního poměru služebně zařazuje jako čekatel. Po dobu studia na vojenských vysokých školách je služebně zařazen jako čekatel – důstojník a na vojenských středních školách jako čekatel – praporčík.“ Jinými slovy voják studující na UNOB se připravuje ke službě v důstojnickém sboru (nebo si mám snad pojem „čekatel-důstojník“ vysvětlit jinak???), zatímco řada absolventů je po ukončení studia vyřazena jako praporčíci. Zjevné obcházení zákona. Na mé písemné upozornění reagovala (bylo to před cca 3 lety) SP MO značně podrážděně a demagogicky, což mi pouze potvrdilo to, že mám pravdu a oni jsou si toho vědomi.
#57 Bohuslav Pernica 13. 11. 2010 - 15:47
Když už jsme nakousli téma kariérního řádu, o němž někteří z odpovědných říkají, že: „My kariérní řád v podstatě máme v podobě z. č. 221/1999 Sb., akorát ho neuvyužíváme.“, pak klíčové je ustanoveni § 7 odst. 1: „Podle splněných kvalifikačních předpokladů je voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti (dále jen „hodnost“).“ Už od dob vydání první vyhlášky, kterou se stanovují kvalifikační předpoklady, náleží hodnost podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Je to trochu divný způsob toho, co vyjadřuje hodnost, ale po těch letech nevyjadřuje ani to. V duchu uvedeného paragrafu i já bych očekával, že vyšší vzdělání bude znamenat zařazení do příslušného hodnostního sboru. Není tomu tak… Škoda, že se problému za těch 10 let nevěnoval žádný systémový audit (tedy nevím o tom, že by se tomu nějaký věnoval).
#58 KEK 14. 11. 2010 - 00:07
Pro #56 Rovenský.
Proč myslíte, že UNOB obchází zákon.
Studenti v 6. semestru bakalářského studia absolvují personální pohovory se zástupci Sekce personální MO. Pokud je jím nabídno důstojnické místo a oni jej příjmou, tak jsou po úspěšném ukončení studia jmenování do první důstojnické hodnosti. To stejne platí i pro praporčické místo s tím, že po ukončení studia jsou jmenování do hodnosti praporčíka. Tudíž nechápu co to plácáte, že UNOB obchází zákon.
#59 Dušan Rovenský 14. 11. 2010 - 01:59
Pro KEK: Já myslím, že jsem srozumitelnou češtinou vysvětlil, proč si myslím že UNOB obchází zákon. Nebo máte problém s porozuměním psaného textu? A neplácám.
#60 Petr Seifert 14. 11. 2010 - 02:02
To KEK:
Univerzita obrany je vzdělávací instituce, která má na starosti vzdělávání zejména důstojníků. To je skutečnost, která je nezpochybnitelná.
Univerzita obrany sama deklaruje: „Významné místo ve vysokoškolské přípravě důstojnického sboru profesionální AČR a ve vědecko-výzkumné činnosti resortu MO má Univerzita obrany“ (http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/univerzita/Stranky/zamereni_skoly.aspx).
Na jiném místě webových stránek (Charakteristika a zaměření studia na fakultě) například FEM deklaruje: “Fakulta připravuje vysokoškolsky vzdělané odborníky, důstojníky Armády ČR, kteří budou působit ve všech organizačních strukturách armády na manažerských a ekonomických funkcích”. (http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/fem/studium/Stranky/char_zamereni_studia_fakulta.aspx)
I kdyby neměl Dušan Rovenský pravdu s porušováním zákona, nedá se popřít fakt, že něco není v resortním systému přípravy budoucích důstojníků v pořádku. Fakt, že se absolventům UNOBu nabízejí praporčická místa, ukazuje na zjevnou neschopnost vedení resortu poradit si s touto oblastí personální práce. Je zvláštní, že jsou vojákům, kteří jsou přes tři roky připravováni na to že budou důstojníky nabízeny praporčická místa. Jinak co vím, tak mladých důstojníků je u jednotek naopak nedostatek. Opravte mne někdo pokud se pletu. To jsme na tom tak špatně, že neumíme absolventy přeškolit na jiné ČVO a vhodně zařadit na důstojnické SM?
Pár mých osobních postřehů:
Dokud se takovéto nepravidelnosti neodstraní ze systému, nemůžeme pomýšlet na zavedení nějakého kariérního řádu. Čím více nepravidelností a výjimek, tím více se posouváme z pojmu “řád” do pojmu “neřád”. Je jasné, že u některých SM a odborností budou vždy panovat nějaké zvláštnosti a výjimky, ale u nových důstojníků našich ozbrojených sil není jediný důvod pro to abychom z nich dělali praporčíky.
Je docela úsměvné, že když se mladý člověk rozhodne pro studium UNOBu a chce se stát důstojníkem, tak my mu to při jeho přijetí ke studiu vlastně slíbíme, a na konci školy mu nabídneme praporčíka. To je tedy úroveň. Tento přístup k dodržování závazků svědčí o úrovni etického prostředí v našich ozbrojených silách.
Nevím jakým způsobem uvažují odpovědní funkcionáři, když vydávají rozhodnutí o zařazení studentů-absolventů na praporčická místa, ale zřejmě je jim úplně jedno, že míchají jablka a hrušky.
Důstojník totiž není ani zdaleka to samé co praporčík. A to platí i naopak. A to I přes to, že se jejich funkční povinnosti a někdy i vyžadovaná kvalifikace můžou překrývat či shodovat. Z principu věci nemůžeme hovořit o nějaké univerzálnosti nebo zastupitelnosti mezi důstojníky a praporčíky. Celá věc má co do činění i s prestiží důstojnického sboru. Jak chceme vybudovat kvalitní a prestižní důstojnický sbor když mu takto lámeme vaz?
Jaký je tedy rozdíl mezi důstojníkem a praporčíkem?
Podle men, ať si říkáme co chceme, důstojníci vždy měli a vždy budou mít vyšší postavení v sociální hierarchii v ozbrojených silách I ve společnosti než mají praporčíci.
Nový důstojník:
V ideálním případě je čerstvý absolvent UNOBu v hodnosti poručíka na začátku své důstojnické kariéry, dostal do vínku vzdělání, které mu má umožnit jeho další rozvoj a postup v důstojnické kariéře a v drtivé většině případů nemá žádné zkušenosti s vedením podřízených, s vedením výcviku, se systémem jako takovým a nebyl nasazen v zahraniční operací. Po nástupu do základní velitelské funkce má jako podřízené velitele družstev a ZVČ. Od nich se učí jak vést svoji jednotku a získává od nich vojenské a velitelské know-how. Má problémy se získáním autority u mužstva, ale je mu to ulehčeno jeho důstojnickou hodností. Očekává se od něj, že se rychle zaučí, a že se stane platným členem týmu a velitelem čety. Předpokládá se u něj, že mu to jako nováčkovi chvíli potrvá.
Naproti tomu praporčík v hodnosti praporčíka má ideálně odslouženo více než 10 let služby, nachází se v půlce nebo poslední třetině své kariéry, má zkušenosti s vedením podřízených, s vedením výcviku, v systému plave jako ryba a zpravidla byl alespoň jednou nasazený v zahraniční operaci. V oblasti vzdělání zpravidla nedosahuje úrovně svého velitele čety. Očekává se od něj, že bude odborníkem přes výcvik, techniku a zbraně jeho jednotky. Má autoritu u podřízených, která je založena méně na jeho hodnosti a více na jeho znalostech a dovednostech. Nečeká se od něj, že by dělal chyby spojené s nezkušeností a očekávají se od něj okamžité výkony.
Pokud vezmeme absolventa UNOB a posadíme ho například na praporčické SM, máme zaděláno na problémy. Snižujeme význam instutuce jako je UNOB a prokazujeme medvědí službu absolventovi-praporčíkovi a kariérnímu řádu. Ostatní praporčíci ho samozřejmě neberou a nemá potřebnou autoritu. Není schopen okamžitě činit kvalifikovaná a pokud možno bezchybná rozhodnutí a vojáci to vědí. Není schopen kontrolovat činnost vojáků, protože neví na co by se měl soustředit. Naskočil doprostřed kariérního žebříku pro mužstvo a zablokoval postup jiného zkušeného praporčíka, který do své hodnosti vyrostl od nejnižší hodnosti. Dá se předpokládat, že takový člověk se bude snažit co nejrychleji přejít mezi důstojníky anebo odejít od jednotky. Ostatně, není se čemu divit.
Otázka:
Je podle Vás správné, že jsou absolventi UO zařazováni na praporčická místa a jaké jsou Vaše zkušenosti s nimi jako s praporčíky?
#61 PJK 14. 11. 2010 - 15:03
Petr Seifert – dobrý komentář – myslím, že velmi dobře vystihuje stav u bojových útvarů.
Je pravdou, že u boj. útvarů chybějí často důstojníci na místech velitelů čet (poručíci) a to často i dlouhodobě a čety tak (často dlouhodobě) vedou praporčíci ze svých funkcí ZVČ, protože kvůli nižšímu vzdělání na důstojníky být povýšeni nemohou.
Pokud nějaký nový poručík na útvar přijde, někdy se moc dlouho na funkci VČ ani neohřeje a už jde často rychle na uvolněnou funkci ZVR a následně na VR, protože zde se také důstojníci celkem točí rychle a odcházejí výše nebo časteji mimo bojový útvar (někam kde je „klid“ a kde nemusí být neustále ve VVP).
Takže ta velká disproporčnost a trochu nekoncepčnost (když UNOB chrlí důstojníky v jiných ČVO, než na těchto útvarech potřebují či přímo jedince, kteří nechtějí „akční“ funkci – vždyť kolik třeba studentů na onom UNOBU cvičí v rámci studijní skupiny Commando? Tak kolem cca 20 – a to jsou ze všech ročníků. Zbytek studentů často zajímají úplně jiné věci, než taktika boje družstev a čet.) v AČR prostě je.
A to už mluvíme o VZP. Jinak v jednotkách AZ je to ještě hlubší.
#62 comment #87 u truhly plné tajemství 14. 11. 2010 - 15:10
Po přečtení článku „Univerzita obrany – truhla plná tajemství“ a navazující diskuze cítím potřebu některé skutečnosti upřesnit. Jelikož sloužím na Fakultě ekonomiky a managementu (FEM), od letošního února dokocne v ejjím čele, učiním toto upřesnění z pohledu bakalářského studijního programu a zaměření činnosti této fakulty.
Ze článků lze vyvodit dílčí závěr, že UO poskytuje vzdělání odpovídající obsahem a strukturou studijním programům civilních fakult. Tak tomu však není. Bakalářský studijní program na FEM je silně profesně orientován a velká část studia je věnována přípravě na výkon vojenského povolání v konkrétní vojenské odbornosti (ČVO, se kterými koresponduje zaměření studijních modulů). Podívejme se blíže na strukturu bakalářského studijního programu Ekonomika a management. Ten sestává ze čtyř pomyslných částí. Prvním z nich je teoretický základ, který zahrnuje v podstatě civilní a obecně zaměřené předměty, jako je matematika, management, ekonomie, veřejná ekonomie apod. Tato část studijního programu je společná pro všechny studenty v rámci studijního programu a představuje necelou čtvrtinu celkové studijní zátěže v rámci tříletého bakalářského studia. Tato část studia je svým pojetím plně srovnatelná se studijními programy civilních ekonomických fakult. Avšak i v rámci této části studijního programu je prostor věnován studiu vojenské historie, bezpečnostní politiky státu a úloze AČR a v neposlední řadě právu ve sféře obrany a bezpečnosti.
Na tyto předměty navazují předměty oborové, které jsou společné pro studenty zapsané v daném studijním oboru, tedy Vojenské management nebo Ekonomika obrany státu. V případě Vojenského managementu se jedná o předměty Všeobecná taktika I, Základy operačního výzkumu, Vojenský management I, Řízení lidských zdrojů, Sociologie a psychologie řízení I a Teorie řízení vojenských operací. V případě oboru Ekonomika obrany státu jde o předměty Základy teorie ekonomiky obrany státu, Účetnictví, Marketing, Statistika aj. Tento blok oborových předmětů představuje přibližně 13 % rozsahu studijního programu a odpovídá požadavkům kladeným na profil budoucího vojenského velitele nebo vojenského ekonoma (logistika, personalisty …).
Následují jednotlivé studijní moduly zaměření na předávání znalostí a dovedností potřebných pro výkon konkrétní profese na úrovni velení čety/štáb praporu. V současné době FEM nabízí v rámci vojenského studia 10 studijních modulů. Profily absolventů těchto studijních modulů, jejich struktura a obsahová náplň jednotlivých předmětů jsou předmětem pravidelných jednání mezi příslušnou katedrou fakulty a správce odpovídající vojenské odbornosti (ČVO) v rámci resortu MO. Tzv. modulové předměty představují cca 25 % rozsahu celého studijního programu. Jde o část studia, která je v maximální možné míře otevřena vyvíjejícím se požadavkům praxe.
Více než 27 % rozsahu bakalářského studijního programu an FEM je věnováno studiu angličtiny a druhého cizího jazyka a tělesné přípravě. Požadavky kladené na jazykové znalosti vojenských studentů FEM na vstupu i výstupu a taktéž speciální tělesná příprava nejsou s největší pravděpodobností srovnatelné s požadavky civilních fakult (snad s výjimkami filozofických, pedagogických a tělovýchovných).
Zbývajících 10 % rozsahu studijního programu představují volitelné předměty.
Děkuji administrátorů tohoto serveru za vytvoření prostoru pro velmi zajímavou diskuzi a taktéž všem diskutujícím, kteří usilují o věcnou diskuzi opřenou UO fakta. Výše uvedeným popisem struktury bakalářského studia na FEM jsem se pokusil Vás seznámit s některými skutečnostmi, které možná zůstaly v pozadí Vaší pozornosti.
Osobně jsem přesvědčen, že studium na FEM umožňuje zformování kvalitního vojenského profesionála – důstojníka. Toto moje přesvědčení se opírá o výsledky našich studentů kupříkladu při mezinárodních soutěžích a a výcvikových aktivitách. Jak příklad lze uvést již tradičně přední umístění družstev studentů FEM v mezinárodní soutěži průzkumných hlídek Lombardia nebo nedávné vyhodnocení studenta FEM účastnícího se výcviku ve Francouzské Guyaně jako nejlepšího ze skupiny 150 cvičících.
Je zřejmé, že žádná škola nemůže své studenty připravit na budoucí povolání a život bezezbytku. Rozhodně nemůže zajistit stmelení absolventa s kolektivem a prostředím, ve kterém se ocitne po ukončení studia. Škola může pouze dát studentovi do rukou (respektive jeho hlavy) nástroje, které mu mohou pomoci budoucí situace zvládnout úspěšně. Velký díl odpovědnosti je však i na bedrech kolektivů, do kterých nováčci přicházejí.
#63 Ivo 15. 11. 2010 - 10:30
To Morph)
Nerad bych byl zarazen do kategorie tech, co nemuzou prijit na jmeno 601.SkSS, protoze opak je pravdou. Praci kluku ze 601.SkSS obdivuju, mam tam nekolik spoluzaku a pratel, kdyz je to mozne, tak se teto jednotky zastavam.
Na druhou stranu neni treba privirat oci pred realitou. Kazdy utvar ma sve problemy, Vysadkovy prapor nevyjimaje. U 601.SkSS je to dle meho nazoru hrozba vymreni po meci.
Byla tady zminena cisla naboru za jednotlive roky. Pokud jsem spravne pocital, tak je to 68 prijatych uchazecu za poslednich 5 let, tedy 14 prijatych rocne (v prumeru). Z toho ne vsichni zamirili na bojovku, ale i na logistiku ci stab. Ne vsichni projdou preskolovakem.
At se na to divam jak se nato divam, jedine reseni, ktere me napada, je zvyseni rekrutacni baze (predpokladam, ze zmekceni kriterii vyberu a preskolovaku jsou mimo diskusi). Se stejnym problemem se potykaji specialni sily napriklad v USA, kde SF trpi trvalym podstavem. A to presto, ze maji SF a SOF sily pod jednim velenim s moznosti obousmerneho prechodu. U nas tento prvek chybi, i proto ten fenomen vojaku, kteri udelaji vyberovky, ale pak nenastoupi.
Add Matt)
To, ze je 601.SkSS sil na piedestalu ACR je jenom prirozene. Pokud by tomu tak nebylo, asi by bylo s ACR neco spatne. Sam za sebe mohu rici, ze jedine v cem vam zavidim, je moznost pravidelnych bojovych nasazeni. Vsechno ostatni mate proto, ze vam to patri, a ze jste si to zaslouzili. Ale koncept nasazovani vyhradne specialnich sil do jakychkoliv bojovych operaci nema oporu v realite, je to cira politika. Je to v rozporu jak s COIN doktrinou, tak efektivitou pouziti sil. Nic to nehovori o kvalitach ostatnich utvaru, ktere tuto moznost nedostaly a pri soucasnem kurzu ani nikdy nedostanou…
#64 Matt 15. 11. 2010 - 13:27
2 Ivo:
Ta čísla, co jsem napsal výše, se týkají výhradně bojovek – logistiku a štáb jsem do nich nepočítal (tam je velký přetlak žadatelů).
Co se týče zasazování jiných útvarů do bojových operací, už se to tu někde řešilo v souvislosti s „českým SOCOMem“ – já jsem rozhodně pro, i když si myslím, že než se toto případně uskuteční, tak budeme oba nejspíš v záloze :(
#65 Dušan Rovenský 15. 11. 2010 - 20:26
Pane děkane Fakulty ekonomiky a managementu, to myslíte vážně, když posuzujete kvalitu UNOB podle toho, jakých umístění dosahují jednotliví studenti ve vojensko-praktických soutěžích / kurzech? Jako agitka je to dobré – ale nechal bych si to na příští ročník veletrhu vzdělávání Gaudeamus…
#66 Láďa 24. 11. 2010 - 13:56
Vzhledem ke snížení hodnosti, degradaci z prap. na rtm. jsem se rozhodl po 22 letech ukončit službu. Smutné je, skončím tam, kde jsem začal- rotmistr.
Vzhledem k tomu, že jsem absolvoval 2x mise, VSOŠ, STANAG, plnil normy TV, bezp. prověrka ….. odborné kurzy a přezkoušení. (včetně civilních)
Dnes jako bych nad sebou vyhlásil osobní bankrot, ano zkrachoval jsem. Zákl-1 jasně stanoví, že odnětí hodnosti je trestem. Já se trestat za nic nenechám.
Dalším atributem jsou peníze. Minimálně -10% tarifu,
snížení platové třídy ,snížený hodnostní přplatek,
následovat bude zdanění PnB od 1.1.2012 kde se bude platit i pojistné.
rozhodně důstojníci na tom nebudou tak špatně v poměru k praporčíkům a poddůstojníkům nepřijdou o takové peníze.
Tudíž jsem nepodepsal nabízený kontrakt a hodlám začít, znovu, jinak a snad lépe.
Smutné je, že zůstávají lidé, kteří nesplňují TV, AJ atd.
#67 code 72 25. 11. 2010 - 13:39
Důstojníci na tom nebudou tak špatně?
Když si vezmete ten příklad oblíbené kancelářské štábní krysy, tak tam je gro tarif – žádné příplatky za hotovosti, vedení, aktivní výsadkář, nic takového. Čili snížení tarifu pro ně bude představovat větší podíl na výsledném platu než u vás.
Zákl-1 sice stanoví, že jedním z trestů je odnětí hodnosti, ale aplikovat to obráceně není korektní. Fakt vám jde o ty frčky? Vždycky jsem si myslel, že je to o funkci, ne o hodnosti – u vás na útvaru je to jinak?
#68 Láďa 1. 12. 2010 - 21:50
Skutečně důstojníkům nikdo nesnižuje hodnosti tak razantně jako praporčíkům. I hodnost jsou peníze.
pokud vím, dorovnání hodnostního se tabulkově konat nebude.
Nejde o frčky, jde o princip. Nestudoval jsem VSOŠ, aby jsem skončil v jedné řadě s lidmi naverbovanými z ÚP.
Mimochodem v r. 1993 jsem sloužil až do podzima v OSSR jenom proto, že na nás jaxi pan ministr zapomněl povolat zpátky. Byl jsem placen v nekolkovaných penězích, kterými jsem si mohl při návštěvě domova „vytřít řit“. Tohle mě připomněl se všemi důsledky NBÚ jako službu v cizí armádě.
to bylo také korektní???
Zaráží mne, že se zastáváte vojáků v kancelářích. pokud chtějí být v kancelářích, spletli si „firmu“
Je správné , že výsadkář má mít více peněz než kancelářský. Nakonec kancelářský může zkusit výsadkový drill. (pokud není kripl s „C“ )
„desátek“ se se promítne i do příplatků.
Funkce by měla být svázána s hodností. Hodnost zároveň se vzděláním a zkušenostmi i délkou praxe.
Tomu se říká karierní řád. A pro rotmistry a praporčíky neexistuje.
„Zákl-1 sice stanoví, že jedním z trestů je odnětí hodnosti, ale aplikovat to obráceně není korektní“
Co je na tom nekorektního??? Je to exces který v žádné armádě světa nemá obdoby.
Já jsem měl na dosaženou hodnost vždy roky odslouženy.
Právně to rozhodně není v pořádku. Armáda (organizace) mění podmínky jednostranně, tudíž měli být provedeny pohovory a komu se to nelíbí měl být odejit se všemi náležitostmi z reorganizačních důvodů.
Dnes se velení stydí cokoliv říci rotmistrům (prap.)
Ani nejsou schopni říci, za kolik budou od 1/1 2011 sloužit. A potom má někdo podepisovat závazky???
Tohle už beze mne. Stejně se beze mne armáda obejde a bude existovat nadále.
Jenom mě zůstane pocit hořkosti. Rozhodně se kvůli tomu nerozbrečím ani nezastřelím.
#69 code 72 1. 12. 2010 - 23:47
tak to vezmeme jedno po druhém: nevím, proč by u důstojníků mělo docházet k razantnímu snižování hodností: stav s 3 nižšími a 3 vyššími důstojnickými hodnostmi je normální, narozdíl od stavu v hodnostním sboru mužstva, rotmistrů a praporčíků.
O osobní historii se asi nemá smysl bavit – přinejmenším tady.
Podobně neplodná je debata o zbytečnosti „koprů na štábech“. Existují armády, kde je válečníkem každý, od střelce přes mzdového účetního po inspektora NGŠ, u nás a vůbec v Evropě to tak není. Jestli myslíte, že armáda může fungovat na bázi materiálové a plánovací agendy roty, nemá smysl se bavit. Zároveň upozorňuju, že se „kancelářských“ nezastávám, jen jsem uvedl, že u takovýchto vojáků se škrty v základu a zdanění příspěvku projeví víc, než u těch, kterým tvoří zajímavou část platu různé bojové, hotovostní a třídní příplatky. Pokud se nepletu, desátek se má promítnout do základu platového tarifu. Pokud se pletu, beru to zpět :-)
Poznámky o významu výsadkového výcviku versus nějaké (libovolné) administrativní odbornost opět nemá smysl komentovat. Snad jen – je dobré vidět dál než na špičku vlastního nosu.
Doporučuji též se zamyslat nad tím, za co může vedení armády a co je politika ministerstva resp. státu jako celku.
Víte, pane kolego, chápal bych, kdybyste hudroval proto, že vám změna platových podmínek skříží plány – že už se vám nevyplatí dojíždět, že neutáhnete hypotéku, atp. Ale pokud jste opravdu u armády tak dlouho, čekal bych, že uznáte pokřivenost současného stavu hodnostních sborů a dokážete se povznést nad to, že klesnete na rotmistra. Popravdě – civil změnu nepozná a vlastní vojáci vás přece znají a jestli k vám mají respekt, tak kvůli hodnosti to přece není.
#70 Petr Seifert 3. 12. 2010 - 02:11
Dobrý den.
Rád bych přispěl svojí trochou do mlýna na téma „degradace“. S blížícím se přechodem na nový hodnostní systém (k 1.1.2011) se ve slovníku mnoha vojáků-příslušníků ozbrojených sil ČR toto slovo vyskytuje stále častěji. Jak je to tedy s degradací v současných ozbrojených silách ČR?
V první řadě je třeba konstatovat, že si vojáci používající slovo degradace při vedení debaty o přechodu na nový hodnostní systém pletou jablka s hruškami, nechávají se příliš unést svými emocemi a také se snaží manipulovat ostatní používáním výrazu, který má většina vojáků (ale i civilistů) zakódovaný v hlavě jako negativní.
Nenechme se však mýlit. Nadcházející změna hodností není v žádném případě degradací tak, jak se to snaží interpretovat někteří jedinci.
Degradace, tak jak jí vidím já, je negativní výraz, který neznamená to samé co výjimečné a dobrovolné jmenování do nižší hodnosti nebo případně přejmenování hodnosti spojené s změnou jejího vzhledu.
Degradace je zejména a především trest. Obvykle je to trest pro příslušníky ozbrojených sil za vážné porušení služebních povinností či spáchání trestného činu. S degradací je obvykle spojen přesun vojáka do takového služebního zařazení, které přísluší jeho hodnosti získané po degradaci. To za normálních podmínek automaticky znamená pokles platu, odměn, omezení výhod, stížení dalšího postupu v budoucnosti a snížení služebního a společenského statusu. A to se rozhodně v ozbrojených silách ČR od 1.1. 2011 dít nebude. Takže z tohoto pohledu nemůže být o degradaci žádná řeč.
A jak je tomu s degradací v ozbrojených silách ČR z hlediska zákona? Zákon č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání nezná pojem degradace a v personální praxi našich ozbrojených sil neexistuje mechanismus, který by umožnil degradaci vojáka. Náš systém zná pouze institut odnětí hodnosti, se kterým je svázaný zánik služebního poměru vojáka z povolání ke dni ke kterému byla hodnost odňata.
Také je možné vojáka výjimečně jmenovat do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl, ale vždy se tak děje dobrovolně a nejedná se o degradaci.
Přechodem na nový hodnostní systém nedojde k degradaci vojáků. Lépe než doposud budou hodnosti vojáků vyjadřovat jejich pozici v hierarchii služebních míst a hodnostních sborů. Až na některé nepočetné výjimky, kde musí dojít ke snížení příliš vysokých hodností, se vojákům nesníží platy. Drtivá většina vojáků bude po 1.1. 2011 nadále vykonávat práci, kterou vykonávala v roce 2010. Popis funkční náplně a systemizace služebních míst zůstanou u většiny vojáků identické a to znamená, že se vojákům platy na základě přechodu na nové hodnosti snižovat nebudou (prosím neplést dohromady s úspornými opatřeními vlády, které s tím příliš nesouvisí). Jediné co se změní, tak to budou názvy hodností a jejich vzhled.
Chápu, že se zejména mnoha příslušníkům praporčického sboru nelíbí, že se z nich přes noc stanou rotmistři. Pro mnoho z nich je to šok a těžko akceptovatelná změna. Já se ovšem ptám, proč se nezvedla vlna odporu v roce 1999, kdy se do velké množství vojáků přes noc stalo podpraporčíky. Ať je to jakkoliv, změnu už nikdo nezvrátí a já jsem za ní osobně velice rád. Posouvá nás zase o kousíček dopředu a odbourává přežitek v podobě nesmyslného rozdělení hodnostních sborů a nevhodného hodnostního označení. To bylo poplatné době svého vzniku a řešilo problém pozice a vzájemného vztahu v hodnostní pyramidě u vojáků základní služby a nových profesionálních vojáků.
Cením si změny, protože jsme díky ní zase o něco blíže skvělým tradicím prvorepublikové armády, zcela jednoznačně odliší důstojníky od mužstva, poddůstojníků a praporčíků a mění překonaný systém hodnostních sborů, který měl být změněný už se zrušením vojenské základní služby.
Přestaňme proto v souvislosti s přechodem na nové hodnosti používat slovo “degradace”.
#71 Láďa 3. 12. 2010 - 15:38
„Degradace (je odnětí hodnosti = dva názvy pro jednu věc, efekt je stejný) je zejména a především trest. Obvykle je to trest pro příslušníky ozbrojených sil za vážné porušení služebních povinností či spáchání trestného činu. S degradací je obvykle spojen přesun vojáka do takového služebního zařazení, které přísluší jeho hodnosti získané po degradaci. (Ano, ze staršího operátora je mladší operátor) To za normálních podmínek automaticky znamená pokles platu, ( ano z 9pl. třídy do 7 pl. třídy) odměn, (co toje ehmm?) omezení výhod,
(ještě nějaké existují ?) stížení dalšího postupu v budoucnosti (jaký sl. postup, když neexistuje karierní řád?) a snížení služebního (úroveň vojáka základní služby) a společenského statusu (společnost vnímá poddůstojníka jako „záklaďáka“) . A to se rozhodně v ozbrojených silách ČR od 1.1. 2011 dít nebude.
(jsem přesvědčen o opaku) Takže z tohoto pohledu nemůže být o degradaci žádná řeč.“
(skutečně, skončím kde jsem začal…. tedy jsem zkrachoval)
Ale ano! Nejen že hodnostní příplatky se nebudou pravděpodobně měnit, ale co, je to pár stovek rozdíl mezi prap a rtm.
A co platová třída? Tady dodnes velitelský sbor a manažeři říci, jaké budou platy, platové výměry.
S tím souvisí i funkční povinnosti. Ml. operátor nemůže mít takové povinnosti jako původně st. operátor nebo jen operátor.
————-
„Také je možné vojáka výjimečně jmenovat do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl, ale vždy se tak děje dobrovolně a nejedná se o degradaci.“
= světový unikát. Normálně voják skončí karieru.
Mě se nikdo na nic neptal……..
———————–
„Chápu, že se zejména mnoha příslušníkům praporčického sboru nelíbí, že se z nich přes noc stanou rotmistři.
(ano, zvláště když voják studoval VSOŠ, odsloužil na škole zákl. službu a po deseti letech služby u útvaru byl z hodnosti nrtm povýšen do hodnosti pprap., vystřídal pár posádek, pár misí, plnil STANAGY, odborné kurzy a TV) Pro mnoho z nich je to šok a těžko akceptovatelná změna. (ano, protože personální práce MO a GŠ je více než mizerná. Každý případ měl posouzen individuálně. Nerozumím, proč mám být na stejné úrovni jako ex-voják zákl. služby., který „podepsal“ závazek, za 7 let nebyl za bránou posádky ) Já se ovšem ptám, proč se nezvedla vlna odporu v roce 1999, kdy se do velké množství vojáků přes noc stalo podpraporčíky. (a proč bych se bránil po 10letech a 4 měsících povýšení do hodnosti pprap) Ať je to jakkoliv, změnu už nikdo nezvrátí a já jsem za ní osobně velice rád. “
Je vidět že jste důstojník :-( vůbec nerozumíte a ni nechcete rozumět tomu co se děje.)
Smutné je, že se ke všemu vyjadřují novináři, kteří sotva někde byli (čest válečným zpravodajům) a myslí si jak jsou úžasní, dále různí lidé jako pan Dobrovský ( však nám za svého ministrování zrušil pořadový krok)
Vždy´t ani vrchní nebo vedoucí prap. nemá oporu v Zákl. řádech. Nic takového jsem tam nenašel.
BKO by měla právně závazný dokument. Jinak to skončí jako řada jiných pokusů.
Se na věc podívejte otevřenýma očima.Není dne, kdy by v médiích neprotahovali nějakou causu z MO nebo army.
Protože již nedůvěřuji velení armády ani MO
požádám v dohledné době o sdělení KaMO jakou cestou mohu vrátit krabici s řády a medailemi zpět MO a zároveň podepsat prohlášení, že se vzdávám statutu válečného veterána.
Asi jsem „divný“, ale já jsem byl na VSOŠ naučený se bránit a ne utíkat a velitelskému sboru důvěřovat a plnit rozkazy.
#72 MedWed 3. 12. 2010 - 21:05
Lado,
Vam se snad stavajici hodnostni system libi a vyhovuje Vam? Kdyz vedle sebe postavite ZVC, VedPrap a VrchPrap a maji stejnou hodnost, to Vam prijde v poradku? Ze 4 nejnizsi (a vsude jinde asi nejpouzivanejsi) hodnosti nejsou vyuzity vubec? Ze mlady rekrut tyden po absolvovani zakladniho kurzu dostane hodnost ekvivalentni hodnosti E-5, cili sergeanta?
Oprostete se od Vasich osobnich zasti a z meho pohledu malichernosti. Ja osobne tuto zmenu vitam s nadsenim.
Jen abych nebyl narcen ze zlatych hvezd a pruhu… to opravdu nejsem :)
#73 HEDP 3. 12. 2010 - 21:31
To Láďa
Nejste první který se tak ohlédl za sebe a popsal tu anabázi v army od roku 89 … vás ironicky nazývají srdcaře. Trápí vás stav který vidíte .
Shrnu to jedním citátem
z filmu Vratné láhve.
:: Nezlobte se ale, tady bych nebyl rád …
#74 Dušan Rovenský 3. 12. 2010 - 21:32
Pro MedWed: „Ze mlady rekrut tyden po absolvovani zakladniho kurzu dostane hodnost ekvivalentni hodnosti E-5, cili sergeanta?“
Nemáte pravdu. Dostane hodnost ekvivalentní E-3, tedy Private First Class. Viz: http://www.scribd.com/doc/13247465/NATO-Army-Ranks-Pay-Grades-STANAG-2116
Ale jinak souhlas.
#75 bludnybalvan 3. 12. 2010 - 22:58
Co takhle, že by měl VČ a VR své kolegium s vojáků se stejnou hodností? Generálské rady, plukovnické rady jsme tu už měli. Tohle je podnět pro vskutku vědecké bádání. Všimněte si, že ministr obrany ve svém rozhodovacím sboru má daleko větší hodnosti, než jeho hodnost civilisty… Navrhuji tohu masakru říkat místo degradace downgrade, ale up-tu-date armádu z toho krámu neuděláme. Je to jenom lakování firmy více nazeleno. Podstata deficitu vojenského myšlení léta vytvářeného úsilím vojenského vysokého školství v naší tzv. armádě se nezmění.
#76 Petr Seifert 4. 12. 2010 - 00:03
To Láďa:
Vezmu to popořádku.
Z toho co píšete jsem nabyl přesvědčení, že u Vás nedochází pouze k přechodu na novou hodnost, ale že se Vám zároveň mění funkce ze staršího na mladšího operátora. V takovém případě je pokles hodnosti samozřejmě možný. Byť s Vámi sympatizuji, tohle je záležitost Vašeho útvaru, velitele a správce ČVO a do toho nevidím.
Mám dojem, že jste nepochopil můj komentář na téma degradace. Jednalo se o všeobecný komentář a ne komentář přímo k Vašemu případu. Z tohoto důvodu jsou poznámky o neexistujícím kariérním řádu nerelevantní.
Úroveň vojáka v základní službě pro budoucí poddůstojníky v tom vidí pouze Ti vojáci, kteří jí v tom vidět chtějí. Myslet si, že desátník nebo četař bude mít status záklaďáka, tak to je známkou neschopnosti přizpůsobit se podmínkám profesionální armády a změnit vlastní pohled na poddůstojníky. Ale to je v našich OS běžný jev a dokud neproběhne úplná generační výměna, tak se s takovým názorem budeme setkávat i nadále. Bohužel. Pro mne osobně bude voják v hodnosti četaře nebo rotným vojákem profesionálem a ne záklaďákem.
K tomu jak to vnímá společnost. Myslím si, že to je v tuto chvíli také irelevantní. Už třeba jenom z toho důvodu, že společnost potřebuje stejně jako naše ozbrojené síly čas k tomu aby se přizpůsobila změnám a zvykla si na ně. Navíc, obraz toho jak bude společnost vnímat poddůstojníky si vytváříme sami-my vojáci. Nikdo jiný. Takže jestli se budou poddůstojnící chovat jako záklaďáci a velitelé jim to budou tolerovat, pak je chyba u nás a neměli bychom brečet na rozlitým mlékem. Ostatně, dnes a denně potkávám až příliš velké množství rotmistrů, ale i praporčíků s přístupem vojáků základní služby. Pro vojáky základní služby bylo typické vymýšlení obcházení systému, neustrojenost, nízká osobní kázeň a závadný osobní vzhled, nerespektování vojáků s vyšší hodností apod. tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že to platí pro část našich současných rotmistrů a praporčíků také. Takže jestli se budou tito vojáci nazývat poddůstojníci nebo praporčíci, tak to v současné době nehraje moc velkou roli.
Stále si trvám a trvat si budu, že se nejedná o degradaci. Jedná se o změny, to ano, ale ne o degradaci.
Porovnal jste si hodnostní příplatky a jejich změny? Pokud se vojákovi nemění funkční zařazení a mění se mu pouze hodnost, pak na tom naopak nějakou korunu vydělá, protože ekvivaletní částky hodnostních příplatků jsou od ledna vyšší než doposud. Pokud byl například někdo zařazen na SM ZVČ a byl v hodnosti praporčík, pak mu podle starého náleží 1400 Kč hodnostního příplatku. Od nového roku půjde takový voják ana hodnost rotmistr a bude mu náležet 2000 Kč. Jaká je tedy jeho ztráta u hodnsotního příplatku?
Váš argument, že se nebudou hodnostní příplatky pravděpodobně měnit je lichý, jelikož současně se změnami zákona č.221 prošla parlamentem i změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a součástí této změny je změna hodnostních příplatků. Doporučuji si přečíst článek nad těmito diskusními příspěvky. Mrkněte do druhého odstavce. K tomu, aby se hodnostní příplatky neměnily jak tvrdíte, pak by to muselo opět projít legislativním kolečkem, kde by došlo k úpravě zákona. A o tom mi není nic známo.
K platovým třídám snad jenom to, že velitelé se musí řídit platnou legislativou a to jakou platovou třídu budete mít přiznanou Vy nebo kdokoliv jiný je možné dohledat na webu. Například zde: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb10223&cd=76&typ=r. Naleztete zde katalog prací a na této adrese: http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf, naleznete návrh MPSV k jednání ve vládě (platy VZP). Není těžké si dohledat vlastní třídu a tarif.
Určitě nemáte pravdu v tom, že snížení hodnosti je světovým unikátem. Například US Army s tím získala zkušenosti po válce ve Vietnamu, kdy se z mnoha důstojníků stali seržanti. Pravdou ovšem je, že u nás se toto pravidlo těžce zneužívá.
Teď trochu na přeskáčku. Nejsem důstojník. Nikdy jsem nebyl a nikdy ani nehodlám být. Stejně jako Vy jsem absolvem VSOŠ. Rozumím Vám více než by jste si myslel. Ovšem mám postavené hodnoty jinak než Vy. S vojáky jako jste Vy se setkávám dnes a denně a vidím u Vás jeden shodný rys. Vy vidíte jenom svůj případ. Nic proti. To je Vaše právo. Já však vidím organizaci, které jsem součástí jako celek. Nedívám se jenom na sebe a svůj profit, ale na profit a zájmy celé organizace. Jako voják podřizuji své zájmy zájmům organizace. Někdy je to s velkým skřípáním zubů, ale to je život. To ale neznamená, že budu brečet nad tím jak je to v armádě hrozný a jak mě odírá. Sám jsem si vybral a jsem srozuměn s tím co služba v armádě obnáší. Až se mi tu prostě přestane líbit nebo už o mě nebude v armádě zájem, tak se seberu a půjdu do civilu. Tak to prostě je.
K bývalým vojákům základní služby. Nevidím je jako problém. Nemám problém s tím, že jsou někteří z nich na stejné nebo vyšší úrovni než jsem já. Pokud mají svoje kvality, proč ne. Nejsem proti nim zatížený předsudkem a ani Vy, jako profesionál, by jste neměl být. Tohle je o logice a zdravém úsudku nezatíženém emocemi. Například jeden z mých bývalých vojáků v základní službě, kterého jsem měl před lety v podřízenosti je dnes důstojníkem. A velice šikovným a schopným. Měl bych ho nějak srážet tím, že to je bývalý záklaďák? Měl bych se kvůli tomu snad urážet? To tedy v žádném případě. On i jiní, byli nějakou dobu na stejné úrovni jako já a nějak jsem to neřešil. Protože to co se počítá je jejich výkon a přístup k práci a ne členění na ty co mají VSOŠ a ty co nemají. To není platné měřítko k jakémukoliv srovnávání.
Souhlasím, že personální práce je v resortu mizerná, ovšem proto se provádí současné změny a další jsou na obzoru. Nejste jediný koho teď tlačí bota. Za nějakou dobu takových lidí bude mnohem více. I já mohu být jeden z nich. A nehodlám kvůli tomu vinit všechny okolo.
Pokud tvrdíte, že každý případ není posuzován individuálně, pak se podle mne mýlíte. Od toho slouží personální pohovory. Pokud jste neprošel pohovorem s velitelem, pak je něco špatně u Vás na útvaru.
Nehodlám komentovat novináře a pana Dobrovského, které zmiňujete ve svém příspěvku, protože jejich současnou práci neznám dostatečně na to, abych jim nekřivdil. Pokud však pokládáte rozhodnutí bývalého pana ministra ke zrušení pořadového kroku jako vážný problém, to Vás upřímně lituji.
Jednoznačně s Vámi souhlasím ohledně vedoucích a vrchních praporčíků. To je velká bolest našich OS. Nebudu tajit, že jsem jedním z nich. Naše zatím několikaletá snaha změnit systém nějak nevychází. Důvodů je mnoho, ale já bych zůstal u neexistence strategie rozvoje poddůstojnického a praporčického sboru, neochoty ke změnám a novotám, strach části důstojnického sboru o svojí pozici a moc, nevyzrálost praporčického sboru a také jeho nízká profesionalita a iniciativa. Já tvrdím, že dokud nedojde ke generační změně nebo odejití těch, kteří se nejsou ochotni a schopni adaptovat se, tak to nebude nikdy fungovat.
Neřeším jakým způsobem probíhají zakázky a jiné excesy na MO nebo GŠ. Mám na to jistě svůj názor, ale není moje práce to komentovat. Moje práce je vyjadřovat se k tomu co se týká praporčického a potažmo poddůstojnického sboru. Například k důstojnickému sboru se vyjadřuji pouze v případě, že to nějak souvisí s praporčickým nebo poddůstojnickým sborem. Říká se tomu profesionalita. Starám se o to svoje a neřeším ostatní.
Pochybuji, že jste nositelem řádů. Medailí ano, ale řádů asi těžko. Já osobně Vám radím, aby jste medaile nevracel. Medaile jste si zcela jistě zasloužil a neexistuje jediný důvod proč by jste je měl vracet. To samé platí pro statut válečnéhého veterána. Ten jste si vysloužil a není důvod se ho vzdávat. K ničemu Vám to nepomůže.
#77 KEK 4. 12. 2010 - 00:06
Tak jsem se konečně dostal zase na ONWAR. Bohužel musím pracovat ve prospěch AČR a tudíž nemohu být tak hyperaktivní čtenář a přispěvatel jako Vy zde na ONWAR. Česky určitě píšete dobře, nebojte, rozumím, co jste myslel. Souhlasím, že vyřazování některých absolventů velitelských modulů v hodnostech praporčíků, není zcela v souladu se zákonem 221/99 Sb., ale nechápu, kde se bere Vaše drzost a naivita za to obviňovat UNOB.
Vcelku se ztotožňuji s panem Seifertem v komentáři #60, kde zcela bez urážky a zřetelně (na rozdíl od Vás) vyjádřil svůj názor k celému (ne)systému a k chápání rozdílu praporčík x poručík. Děkuji mu za tento názor a omlouvám se mu, že jsem nereagoval na jeho komentář dříve.
#78 KEK 4. 12. 2010 - 00:12
Tak jsem si dovolil ještě jednu reakci. Říkají Vám něco slova demagogie potažmo demagog? Myslím, že přestřelujete. Promiňte, ale na hrubý pytel, hrubá záplata.
#79 Dušan Rovenský 4. 12. 2010 - 00:49
Pro KEK: „Bohužel musím pracovat ve prospěch AČR…“ No, já to za problém nepovažuji.
Slovo demagogie/demagog mi něco říká – našel jsem si to ve slovníku cizích slov.
A nestrašte, prosím…
#80 KEK 4. 12. 2010 - 01:25
Poslední entrée.
Jak jsem již uvedl, Váš příspěvek je věcný a smyslný.
Můj osobní názor je, že to správné není. Dokonce jsem hlasitým odpůrcem toho, a to i před studenty FEM, že si v průběhu studia hodnost podpraporčíka, praporčíka a nadpraporčíka nezaslouží. Také jsem si prošel svou vojenskou kariéru od vojína, přes svobodníka až po rotného. Po ukončení VVŠ PV jsem byl povýšen do hodnosti podporučíka a jmenován do funkce velitele mč. Jak uvádíte, a s tím souhlasím, skutečný a dobrý velitel se musí etablovat až u útvaru, když bude postaven do reálné situace, být skutečně za něco resp. někoho odpovědný, být schopen plánovat, organizovat a řídit výcvik v reálných podmínkách útvaru a dále být dobrý „leader“, který je schopný, své podřízené přirozeným způsobem (s využitím všech svých vědomostí, návyků a dovedností) stimulovat k efektivnímu plnění všech stanovených úkolů bez rozdílu, zdali se mi tento úkol líbí či nelíbí. A zde vidím jednu třecí plochu. Když ještě byla VVŠ PV ve Vyškově, tak svými studijními programy, byla schopna proporcionálně formovat a rozvíjet jak vědomosti a návyky, tak i dovednosti. Současný stav je takový, že UNOB je prioritně zaměřen na rozvíjení vědomostí a utváření základních návyků, a jen velice omezeně i na utváření a upevňování dovedností. Roli pro plné utváření návyků a dovedností budoucích velitelů jednotek, převzala od roku 2004 VA ve Vyškově. A pokud tyto dvě složky UNOB a VA nebudou schopny efektivněji spolupracovat při přípravě a vzdělávání budoucích velitelů jednotek – důstojníků, tak se zásadně nic nezmění a UNOB bude hodnocen tak, jak v současnosti je. Co mě velice mrzí je fakt, že jsme celkem malý národ s relativně malou armádou a dosud jsme nebyli schopni vytvořit funkční kariérní systém a mnoho z toho, co bylo kdysi dobré, jsme opustili, abychom teď po 10 – 20 letech zjistili, jak nám to kdysi dobře fungovalo. Kdyby jsme takhle fungovali v nestabilním bezpečnostním prostředí, tak bychom byli již dávno vyhlazeni, či se stali podřadnou minoritou mnohem efektivněji fungujícího národa.
#81 MedWed 4. 12. 2010 - 09:02
Dusane,
Vasi namitku chapu. Ja osobne pochopitelne vztahy mezi CZ a US hodnostmi znam (take jsem byl v El Pasu) Nicmene uz me nebavi vysvetlovat mladym rotnym a rotmistrum aby OPRAVDU nerikali, ze jsou po roce v armade E-5 ci E-6. Toto jejich presvedceni pravdepodobne premeni z puvodniho prekladu CZ hodnosti nejakou s odpustenim lopatou, ktera proste vzala sloupec s CZ a US hodnostmi a proste „to tak nejak napaslovala“.
Prikladem budiz napr: http://www.uniforminsignia.net/?option=com_insigniasearch&Itemid=53&result=1430
Ale sveho casu to bylo i na webu army.cz
Kazdopadne Vas odkaz je sice samosebou lepsi, nicmene s novymi hodnostmi bude mozna jeste lepe odpovidat (aktualne vidim rozpor ve sloupci OR8 napr. 1SG v CZ hodnostech vazne neni nprap. atd)
#82 Dušan Rovenský 4. 12. 2010 - 12:39
Pro MedWed: Tohle je oficiální materiál NATO. Jinak ekvivalenty hodností v rámci NATO upravuje STANAG 2116 (i když ten už je dosti neaktuální).
Problém u řady amerických hodností je v tom, že často není adekvátní český ekvivalent. Nemusíme zacházet ani tak vysoko, jako je MSG/1SG, ale stačí „pouhý“ rozdíl mezi SPC a CPL (a to dříve ještě existovaly hodnosti SP4 – SP9; i když do hodností SP8 a SP9 nebyl nikdy nikdo jmenován).
U hodností 1SG/SGM/CSM/SMA vzniká při stanovení ekvivalentu další problém – jedná se ve všech případech o hodnosti a zároveň názvy funkcí (z nichž např. SGM v AČR ani neexistuje).
#83 MedWed 4. 12. 2010 - 13:35
Dusane,
ja nezpochybnuji Vami linkovany material. Zpochybnuji ceskou aplikaci tohoto materialu.
#84 Láďa 4. 12. 2010 - 15:18
To MedWed.
„Vam se snad stavajici hodnostni system libi a vyhovuje Vam? (nejsem od toho, abych toto řešil.Za to jsou dobře placeni jiní ) Kdyz vedle sebe postavite ZVC, VedPrap a VrchPrap a maji stejnou hodnost, to Vam prijde v poradku? ( mě to je jedno, jestli ho budu oslovovat pane praporčíku nebo nadrotmistře,pokud svoji práci odvede dobře, navíc zákl řády nebo sl. zákon žádného VedPrap či VrchPrap. neznají. ) Ze 4 nejnizsi (a vsude jinde asi nejpouzivanejsi) hodnosti nejsou vyuzity vubec?
(právě jsem dělal vše proto, aby jsem v těch nejnižších hodnostech včetně těch 4 nebyl. Do současnosti se mne to dařilo)
Ze mlady rekrut tyden po absolvovani zakladniho kurzu dostane hodnost ekvivalentni hodnosti E-5, cili sergeanta? “
(špatná personální práce chybějící karierní řád)
————–
Už vůbec bych nesrovnával jakoukoliv kontinentální armádu s US Army. Každá armáda má svoje tradice.
Mezi ně patří i systém hodností.
(pokud bude zasedání v Bruselu, kde budou na seznamu účastníků hodnosti LTC, COL, MJR nepošle tam AČR zástupce v hodnosti nrtm, že? :-))
——————–
Pro vaši informaci kolegové , pro mne je díky změně hodností, platové třídy !!! při stále stejné práci a škrtům na tarifu – 3120 Kč,
(neuvažuji o doplácení pl. třídy po dobu 12ti měsíců)
Od 1/1 2012 při zdanění PnB to znamená -15%, tedy
dalších -1515 Kč, a to nepočítám odvody pojistného z PnB (uvidíme zda zdravotní i sociální)
Velkou neznámou po 1/1 2011 zůstává i výše osobního příplatku.
Samozřejmě se to promítne i za příplatky ve službách (2x měsíčně DÚ + 2x DAP)
Mohu vás upozornit, že např. kpt. v 11 platové se stejně dlouhou praxí o takové peníze na tarifu nepřijde.
Takhle si to ovšem nepředstavuji. V důsledku odejdou svaly kvůli penězům a sádlo zůstane.
Je to podraz i na mé podřízené, sorry já jim to musím
i vysvětlit, tedy obhájit !
Já odcházím z „osobních důvodů i proto, že jsem voják“
#85 code 72 4. 12. 2010 - 15:42
Láďo, pořád si nerozumíme – tak to zkusím na příkladu: Řekněme, že budete pracovat třeba v bance jako mzdový účetní a banka si postaví novou budovu a dá vám super kancelář s terasou. Pak přijde krize, nový management se zamyslí a řekne si, že mzdoví účetní by měli sedět pohromadě v účtárně. Taky podáte výpověď, protože vám zhorší podmínky a prakticky vás potrestají, nebo to akceptujete jako narovnání neadekvátního stavu.
Pokud jde o peníze, má to dvě části: první, že budeme všichni brát míň. To je ale jaksi úplně normální v celé společnosti. Poptejte se známých v civilu. Vyjednali to ostatně za nás odboráři: míň propouštět a radši všem sebrat víc peněz, než se zbavit přebytečných. Díky směřujte na Jitku Šebkovou a spol. (kteří mluví s náměstkem Hrabatou i naším jménem). druhá část: snížení platové třídy – to je nemilé, uznávám. Ale jak jsem uvedl už výše: chápal bych, kdybyste odcházel kvůli tomu, že nevyjdete s penězmi. Vy to ale podáváte jen jako urážku vaší cti (či ješitnosti, kdybych byl ošklivý). Pokud se cítíte uražen, asi je fakt lepší odejít.
#86 Emil Frída 4. 12. 2010 - 15:52
Po dlouhé době mimo dosah internetu zase zpět.
To Dušan Rovenský a KEK: Přiznám se, že i já jsem se musel kouknout do slovníku, co znamená slovo demagog a demagogie. A pak jsem hledal příklady, na kterých vysvětlit tahle slova auditoriu OWOP. Např. demagogie je, když někdo tvrdí, že základem studia vojenského managementu je matematika a statistika; nebo že ekonometrie se svou katedrou na UNOB je pro resort nepostradatelná, když léta a léta před vznikem takové katedry ve vojenském školství nic takového nebylo. – Prostě a jednoduše, armáda neřešila národohospodářské problémy (a ani teď je neřeší). Demagogie taky je, když nám někdo tvrdí, že je v pořádku, že nabídl občanu důstojnickou kariéru, a po absolvování „tříleté důstojnické školy“, když Aleš UNOB považuje za resortní školu, se z něj stane praporčík, možná v budoucnu i poddůstojník…
To Láďa: Strany toho zasedání, myslím, že po 10 letech v NATO už nejsou ze strany zahraničních (západních) armád žádná velká očekávaní při těchto jednáních. Oni by možná brali i toho nrtm., kdyby jim dokázal kvalifikovaně zodpovědět to, co čekají. Tohle je alespoň můj důjem z přítomnosti na několika takových jednáních. Možná jsem měl ale smůlu, takže svoje zážitky je těžko zobecňovat na celou armádu.
#87 MedWed 4. 12. 2010 - 16:09
Lado,
dekuji za neodpovezeni na me otazky. Ani jste se nad nimi nezamyslel, pripadne je otacite jinak – zbytecne ze sebe delate hlupaka (vid to, ze na stavajici system „nemate nazor“, ani po zmene nebudete v nejnizsi hodnosti atd.)
Dle meho odchazite kvuli sve urazene jesitnosti. Je mozna dobre, ze udelate misto nekomu mene zaslepenemu.
At se Vam v civilu dari!
#88 Honza 4. 12. 2010 - 17:16
nehledě na sémantiku, i v US ARMY je nejnižší důstojnickou hodností (ve smyslu povinného vysokoškolského vzdělání a nástupního místa na velitele čety) 2nd Lt., podporučík.
zpět k sémantice>
v naší armádě -v letectvu obzvlášť- koluje názor že název poručík je odvozen od „být po ruce“. V US naproti tomu plní původní „in lieu“ = zástupce [kapitána]
přiznám se že i já jsem postižen svou hodností a funkčním zařazením, v důsledku čehož házím všechny Sgt a rotmistry do jednoho pytle. asi nejsem sám, a proto ono zjednodušení na praporčík= warrant officer.
#89 Honza 4. 12. 2010 - 17:42
medwed> Váš odkaz se chová jako útočná stránka.
#90 MedWed 4. 12. 2010 - 17:48
Honzo,
chova, pokud na nej prechazite napr z googlu. Pri primem nalinkovani antivir nic nehlasil. Screenshot stranky je zde http://resize.like.cz/images/109_72_8_214_4-12-10-04-47-58_1291477678ranks.jpg
#91 PJK 4. 12. 2010 - 18:53
To code 72: Příměr, který uvádíte, není adekvátní. Adekvátním by byl, kdyby to bylo kupříkladu takto: Banka v rámci účetního oddělení vytvoří např. pracovní skupinu s názvem „zahraniční platby“ a ta je tvořena jedním člověkem, který má funkci s názvem „manažer zahraničního platebního styku“. Tento člověk dělal dříve na funkci účetního. Po nějakém čase, je krize atd., se banka rozhodne, že tato skupina není potřeba a není potřeba na zahraniční platební styk mít funkci s názvem manažer. Proto tomu človíčkovi řekne – víš Františku, ty už od 1.1. nebudeš manažer zahraničního platebního styku. Ty tu samou práci ale budeš dělat dále, jen se prostě tvoje funkce bude jmenovat pouze „účetní“, protože stejně v rámci tvé pracovní skupiny jsi nikoho neřídil a vlastně jsi tak stejně fungoval – jako účetní. Je otázka co udělá František. Pokud mu k tomu ještě sníží peníze je to asi jasné. Nicméně může začít i přemýšlet, jestli opravdu přeřazení z funkce „manažer zahraničního platebního styku“, což bral jako určitou prestižní pozici, na funkci „účetní“ pro něho nebude v profesním životopise krok zpět…
Obecně – nějak nerozumím tomu, proč pořád řešíme hodnosti ve vztahu, jestli něco odpovídá nebo neodpovídá hodnostnímu standardu US Army. Každá armáda má přece vlastní tradice a z těch by měla vycházet. Pokud se bavíme o přechodu nebo spíše o znovuvyužití základních hodností (z retardovanosti toho někoho, kdo to tehdy v 90 letech vymyslel a způsobil tyhle obrovské problémy z hlediska ideí, etiky atd.), tak se o tom bavme v návaznosti na tradice čs. armády a ne v návaznosti na to, jaké hodnosti mají kde jinde. Proč bychom nemohli mít třeba tři stupně nižších důstojníků (podporučík-poručík-nadporučík), když to je tradice naší armády? Hodnosti jako šrtm., šprap.,škpt. mají rovněž tradici v naší armádě. Proč pořád někteří mají potřebu se po někom opičit? Připadá mi to zbytečné.
Ideální řešení současné situace neexistuje – to je potřeba si uvědomit. Je ale také potřeba si uvědomit, že podobné žonglování s hodnostmi atd. akorát vyloženě zabíjí vztah mnoha vojáků k tradici, svojí uniformě a hrdosti ze služby. Jsou útvary (i kvalitní útvary), kde už to vše došlo do takových extrémů, že někteří vojáci nemají absolutně ke své hodnosti a uniformě žádný vztah. Pokud někdo takový potom musí na nějakou akci např. v 97čkách, tak je mu úplně jedno, že má na sobě třeba slavnostní uniformu kamaráda, s jinou hodností, se stužkami a oceněními, které dostal kamarád, ale ne on – je to prostě pro něho „kus hadru“. To samé i pro toho kamaráda, který mu tu uniformu půjčil. A to je hodně smutné. Dnes na mnoha útvarech už někdy v kolektivu ztrácejí hodnosti význam, vnímá se pouze funkce a hodnosti se berou jako jakési doprovodné kulisy – někdo si řekne: dneska jsem šrtm., včera jsem byl rtn., zítra budu pprap. a potom v lednu třeba des. Jsou to takové skoky nahoru a dolů, že k takovému systému nakládání s hodnostmi těžko někdy voják hledá nějaký vnitřní vztah…
Jsme snad jediná armáda, která používá něco takového jako „dobrovolné snížení hodnosti“ – buď budeš zaměstnaný praporčík nebo nezaměstnaný kapitán. Prostě šílený. V mnoha dobrých armádách světa se prostě stává, že na nějaké funkci je nějaký voják s vyšší hodností, co na ní prostě spadl. Ale i přestože ho „sundali“ na funkci (jeho funkce byla např. zrušena, tudíž ne proto, že by něco provedl), tak mu ponechávají hodnost, protože chápou vztah vojáka ke své uniformě a hodnosti.
Dokonce ani v naší čs. zahraniční armádě (Čs. brigáda ve Velké Británii), kde v roce 1940 řešili problém velké přemíry důstojníků a naopak nedostatku mužstva a rotmistrů nebylo přistoupeno ke snižování hodností nadpočetným důstojníkům. Vyřešilo se to tehdy zřízením tzv. důstojnických jednotek – tj. jednotek, kde byli samí důstojníci, i na základních funkcích, a postupně byli potom následně umisťováni na uvolněná místa do normálních jednotek. Nikdo si ale nikdy nedovolil snížit jim jen tak hodnost.
Když tedy nějaký chytrák v onch 90. letech vymyslel to, že všichni VZP nastupovali rovnou do rotmistrovských hodností, tak proč nyní není (nebo už nebylo) vytvořeno nějaké přechodné období, kdy současné hodnosti by byli těm co je už mají ponechany a do nových by nastupovali noví vojáci. Časem by se problém logickou generační fluktuací vyřešil sám a naprosto bezbolestně.
U nás se pořád létá se vším ode zdi ke zdi…
#92 Láďa 4. 12. 2010 - 19:31
RE: MedWed: Kolego, já mám názor. Malujeme si tady vzdušné zámky. Mé podřízené zajímají peníze. Pro to vstupovali do armády. Dnes armáda nemá peníze a spíše než hodnosti mě zajímá, proč mám nárok na dva páry fuseklí/rok. Zanedlouho budu poslouchat na nástupu, že nemají podřízení stanovenou ústroj na sebe. Musím na ně vést ZOT, což je dávno překonaná bolševická byrokracie ze které mají podřízení akorát srandu a kdyby byla možnost, prohnal bych ZOTy kamnami. Hodnosti vůbec nejsou prioritní a stávají systém šlo upravit individuálními pohovory.Stačilo si vzít „zařazovačku“ a osobní spis vojáka. Nově rozjet nábory přímo do poddůstojnických hodností.
Stanovit kariérní řád i pro poddůstojníky, praporčíky.
zrušit hodnost hybridu bez tradice – štábního rotmistra. ( mimochodem ještě že jsme nezavedli štábního kapitána. – hodnost totiž tady měla tradici)
Psal jsem, že není šance napasovat hodnostní systém kontinentálních armád, jako je AČR na hodnostní systém US Army, mimochodem také pěkná paleta.
To si můžeme říci, že zrušíme hodnostní označení peckami pro poddůstojníky.A to je vyloženě tradiční.
Podívejte se, jak proběhl přechod na hodnostní systém OSSR. Poddůstojníci ano, mají velící poddůstojníky. Na druhou stranu, komu se tohle nelíbilo, mohl čestně odejít za velmi výhodných podmínek.Spokojenost na všech stranách.
( spolužák takto odešel) I voják na zákl. funkci v OSSR má oproti nám lepší postavení a výhody. (např. dovolená)
Re: code72.
ano, znám pár lidí z bank. Jenže tam pracovníci přepážek jsou placeni tarifem. Osobní bankéři
(bývají i středoškoláci) mají základ + bonus dle dosažených výsledků (podle počtu a objemu uzavřených hypotečních smluv, získaných klientů….)
Ekonomové a manažeři (vysokoškoláci) mají smluvní platy.
Banky šetří tak, že zavírají celé pobočky a propouští.
(zrovna vloni však ČSOB u nás otevřela pobočku)
V civilu to není jednoduché, ale proč má armáda (měla poslední dva roky před ukončením náborů)
problém sehnat řidiče, automechanika, elektrotechnika, odborníka??? Civil armádu hravě přeplatil.
Příklad: svob. 6 pl. třída, nulová praxe. Plat 19 000 netto. A to si fandím :-)
Když mu sebereme 2000,- tak je to problém, protože sval armády odejde. Pokud dojíždí do posádky, spočítá si náklady a není-li z úplné „díry“ a absolutně nepoužitelný, tyhle peníze vydělá.
Zato „sádlu“ kterému seberete ze 40k netto 4k, bude
„v pohodě“ a zůstane. Jenže ke kulometu na pozici střelec nepůjde.
Situaci v civilu znám: bývalí kolegové ze zákl. funkcí odešli a většinou prap a rtm. dokáží reálně zhodnotit svoje šance a práci si najdou. Je to o snaze chtít pracovat.
U důstojníků to je rozdílné, kolegové působí na školách ale třeba jedna ex- kolegyně „šlape chodník“ a druhá paní ing. je zaměstnaná co-by prodavačka v butiku.
Jak se pracuje vím z vlastní zkušenosti. V 90tých letech jsem si přivydělával elektromontážemi pro firmu, aby jsem si mohl koupit vlastní bydlení, při tehdejších nízkých platech a nemožnosti získat služební byt.
#93 Emil Frída 4. 12. 2010 - 19:32
Tuším, že Churchill říkal, že reforma se podaří, když i, kdo jsou jejím předmětem budou mít možnost důstojného odchodu. – Tím Churchillem si nejsem jistý, ale ten důstojný odchod jistě vede k tomu, že do reformáního procesu se nezanáší konflikt, nevytváří se opozice z lidí, kteří tou reformou byli „potrestáni“. Také jsem čekal, že se bude v této věco hledat nějaké win-win řešení (třeba to přechodné období), ale vojáci jsou zatím spíše viděni jako „potrava pro děla“, než lidské bytosti mající emoce a osobnost. Chápu Láďu. Armáda je zatím převážně mužská záležitost a mužští jsou prostě ješitní a je tedy co urážet. Takto to je a jestli si někdo myslí, že voják snese všechno (více než dobytek), tak žije v jiné době nebo v jiném společenském systému.
#94 Láďa 4. 12. 2010 - 19:42
To PJK:
po absolvování VSOŠ či voj.gymnázia (součástí studia byla ZVS) byli všichni středoškoláci s maturitou od počátku 70tých let zařazeni k útvarům v hodnosti rtm.
pokud voják ZVS bez maturity podepsal „další činnou službu“nastoupil v hodnosti rotný, max. dosažitelná hodnost byla nrtm.
Rozdíl mezi sl. poměrem VZP a další činné službě byl ten, že voják v další činné službě neměl nárok na sl. byt a studium na vojenské škole.
#95 Láďa 4. 12. 2010 - 19:49
To code 72: Příměr, který uvádíte, není adekvátní. Adekvátním by byl, kdyby to bylo kupříkladu takto: Banka v rámci účetního oddělení vytvoří např. pracovní skupinu s názvem „zahraniční platby“ a ta je tvořena jedním člověkem, který má funkci s názvem „manažer zahraničního platebního styku“. Tento člověk dělal dříve na funkci účetního. Po nějakém čase, je krize atd., se banka rozhodne, že tato skupina není potřeba a není potřeba na zahraniční platební styk mít funkci s názvem manažer. Proto tomu človíčkovi řekne – víš Františku, ty už od 1.1. nebudeš manažer zahraničního platebního styku. Ty tu samou práci ale budeš dělat dále, jen se prostě tvoje funkce bude jmenovat pouze „účetní“, protože stejně v rámci tvé pracovní skupiny jsi nikoho neřídil a vlastně jsi tak stejně fungoval – jako účetní. Je otázka co udělá František. Pokud mu k tomu ještě sníží peníze je to asi jasné. Nicméně může začít i přemýšlet, jestli opravdu přeřazení z funkce „manažer zahraničního platebního styku“, což bral jako určitou prestižní pozici, na funkci „účetní“ pro něho nebude v profesním životopise krok zpět…
———————-
Tak tohle znám:
kamarád po letech v IPB a deseti letech v ČSOB, když mu něco podobného řekli, odešel do Unicredit. Ještě si pomohl.
:-)
#96 PJK 4. 12. 2010 - 21:19
Já měl na mysli ale spíše stav konce 90 let, kdy i na základní funkce postupně nastoupivší VZP (bez absolvování vojenských škol) nastupovali rovnou v hodnosti rtn. ne voj. (příp. v té hodnosti, kterou měl ze ZVS). Někdo nemohl asi přenést přes srdce, že při setkání VZP s hodností voj. s vojákem ZVS nedejbože vyšší hodnosti, např. des., by ho podle řádů měl tento VZP zdravit. Takže vznikl ten šílený paskvil, že po zrušení ZVS byli všichni v armýdě, tedy VZP, minimálně rtn. a nižší hodnosti nosili tak max. příslušníci jednotek AZ. Tím bylo zaděláno na velký problém do budoucna, který přišel nyní.
#97 MedWed 4. 12. 2010 - 21:19
Lado,
sam musite uznat ze Vase odpovedi 82 a 90 se dost lisi. S tou druhou jste si dal vice prace – a ja jsem rad.
Situaci kolem penez nekomentuji, osobne si myslim, ze jsme jako vojaci placeni nadstandardne. Zkuste se kolegu z OSSR zeptat na jejich platy, nebo na priplatky v zahranicnich misich. Vystrojovani… ze vsech stran slysim kritiku, nicmene zatim co jsem chtel, to mi vzdy bylo dodano. Takze konkretne ponozek mam pro cetu vojaku :)
A prosim, nerekl jsem, ze chci napasovat CZ hodnostni system do US hodnosti. Jen je proste nepochopitelne mit 12 stribrnych hodnosti a realne pouzivat 8 plus jednu pro vojaky v zakladnim vycviku.
#98 code 72 4. 12. 2010 - 22:54
taky bych rekl, ze nema cenu resit osobni historky a nespravedlnosti. to by neslo nikdy nic zmenit, protoze pokazdy by se nekomu slaplo na kuri oko.
1. soucasny stav hodnostnich sboru je spatny, novy ma byt lepsi
2. soucasne penize jsou lepsi nez ty, co budou od noveho roku, ale to je bohuzel dusledek doby
#99 Dušan Rovenský 4. 12. 2010 - 23:34
A včem konkrétně jsem byl horší voják než osnáctiletý floutek z VSOŠ v hodnosti rotmistra? Absolvoval jsem civilní gymnázium, roční ZVS a poté nastoupil k útvaru jako poddůstojník v další službě. S odstupem doby mohu s čistým svědomím říct, že jsem svou funkci zastával naprosto ve stejné kvalitě, jako většina výše zmiňovaných rotmistrů. Naopak, řada těchto lidí si z VSOŠ nosila jisté pro mě dosti nepochopitelné návyky (utratit během týdne výplatu a poté si půjčovat od opovrhovaných „záklošů“ apod.)…
Jinak, poddůstojníci v další službě nebyli v hodnosti rotného (jak mylně uvádí Láďa), ale v hodnostech des. – rtn. (podle hodnosti dosažené v průběhu ZVS).
A když už jsme u toho, že budeme tvrdit, že někdo byl „jenom záklaďák, co to podepsal“ a on byl „pan někdo s vzděláním z elitní VSOŠ“, tak současně nejvýše postavený český praporčík – vrchní praporčík Velitelství NATO pro transformaci v americkém Norfolku ( http://www.act.nato.int/organization/hq-sact/whos-who/305-senior-non-commissioned-officer ) – je právě ten bývalý „zákloš“ a následně četař v další službě…
#100 Láďa 5. 12. 2010 - 14:06
To MedWed:
„Situaci kolem penez nekomentuji, osobne si myslim, ze jsme jako vojaci placeni nadstandardne. Zkuste se kolegu z OSSR zeptat na jejich platy, nebo na priplatky v zahranicnich misich. Vystrojovani… ze vsech stran slysim kritiku, nicmene zatim co jsem chtel, to mi vzdy bylo dodano. Takze konkretne ponozek mam pro cetu vojaku :)“
(Ano i já mám plné skříně. problém je, že ne všichni podřízení jsou v army dost dlouho a třeba vz.95 u 4.brn jsou jedny na rok nedostačující. Zkuste se pozeptat po goratexu nebo sportovním.Osobně bych ocenil možnost si koupit kvalitní hodinky, ale vím, že výstroják není PX. Když jsme u těch hodinek, piloti již za ČSLA fasovali jeden čas OMEGY!!!!)
Platy vím kde jsou v OSSR, hodně se to zlepšilo a hlavně již mají PnB protože odmítali se stěhovat z posádky Trebišov do posádky Trenčín atd…. „prý na to neměli“ vláda jim přidala.
Můžeme být rádi, že jsme v EU, protože po zásahu do peněz ozbrojených sborů jak se děje v ČR by v jiných zemích okamžitě proběhl státní převrat vedený nějakým neznámým, ale schopným por.
—————
to Dušan Rovenský:
víte, ono to je individuálně, co voják to jiný „týpek“
paušálně tvrdit, že absolventi VSOŠ nestojí za nic bych asi nedělal. (povinnost velitele znát své podřízené)
Mohu napsat, že jsem měl znáborované vojáky a když jsem po těchto „profesionálech“ chtěl aby odevzdali zápočtový list na personální, nevěděli vůbec o co jde ani ho neměli!
Někteří vojáci pracují do splnění úkolu, jiní na to „hodí boba“ a když jim to „projde“ je to problém.
Rozhodně to není o tom, jestli studoval VSOŠ nebo byl znáborován z civilu.
(Za mnou si chodili půjčovat důstojníci. Měli problém vyjít s 15 jstejně jako 30tiK kč. A kdyby měli 80k Kč, nevyjdou stejně.)
Je to i vůli.Studoval jsem VSOŠ a přesto jsem nekuřák a nikdy jsem neměl problém s alkoholem.
Spolužák skončil kvůli alkoholu v Psychiatrické léčebně.
Jistý NGŠ před pár lety prohlásil do tisku, že délesloužící vojáci, kteří nastoupili službu v 90tých letech neměli skutečný zájem sloužit. Asi měl k takovému tvrzení relevantní informace.
Vámi vzpomínaný praporčík nikdy nesloužil u bojového útvaru na řadové funkci. Byl v půli 80tých let „panským kočím“ na GŠ co-by VZS , potom řadu let v civilu a objevil se v 90tých letech v AČR , byl 1x v misi a s nástupem NGŠ Štefky jeho kariéra začala strmě stoupat a stal se „prototypem nebo lépe ikonou“ profesionalizace AČR.
(kolegové od PČR tomu říkají „boční vstup“)
Celý problém vidím, že pokud je voják úzký specialista nemá šanci na jakýkoliv služební postup. Vždy bude „nepostradatelný“ a nezbytně nutné jej podržet na funkci, kde náhrada není, nebo se hledá velice těžce.
Snížením hodnosti ve 40ti letech na rtm. (nejnižší praporčické hodnosti) musí profesionál pochopit že je to konec kariéry . Bylo by naivní si myslet, že je to jinak a 45ti letí rtm. či poddůstojníci podle karierního řádu pokud někdy bude, nemůžou v armádě existovat.
To ale šlo udělat slušně, dobrou personální prací a vojáky neurážet degradací.
#101 Petr Švaňa 5. 12. 2010 - 17:05
Po nějaké době opět u compu a opět u owop. Musím říct, že diskuse nezahálela a v podstatě máte pravdu všichni. A taky je vidět kdo za koho kope (myslím ve vší slušnosti). Nezpochybnitelnou pravdou je, že snižování hodností je pro mnoho délesloužících praporčíků ponižujícím traumatem! Důstojník nepochopí … a to nechci nijak provokovat! Nepochopí protože nezažil! Ti kteří snížením hodnosti prošli, to udělali dobrovolně! Možná přinuceni okolnostmi,ale dobrovolně, navíc tím evidentně obsadili místo praporčíkovi (omlouvám se mnohdy také nechtěně). Kolegové, kteří jsou dnes ve funkcích Vedoucích, Vrchních prap. taky nemají úplně čisté svědomí, protože informovanost jejich oveček nesvědčí zrovna o přehnané aktivitě v oblasti vysvětlování personální práce. Je to prostě o chybách, které se udělali v roce 1999 a které nebyly vysvětleny ani napraveny a teď je opět jen rozhodnuto bez důkladné diskuse a kvalitní personální práce s těmi kterých se to týká!
#102 PJK 5. 12. 2010 - 20:02
To nesouhlasím – jako důstojník to plně to chápu. Prošel jsem si během ZVS a DS základními hodnostmi v rámci různých funkcí. To rozhořčení některých plně chápu. Paradoxně nejvíce ze snížení hodnosti jsou zahořklí právě ti, kteří ke své hodnosti, uniformě, službě vlasti atd. mají vztah. Pak jsou kromě jiných i ti, kterým nějaká hodnost atd. je úplně ukradená, jelikož hlavní je pro ně funkce a plat. Bohužel nevím, jestli to je ten ideální kádr, na kterém by AČR chtěla stavět. Pro armádu (jakoukoliv) jsou velmi důležité tradice, příklady, hrdost ze své uniformy, hodnosti, příslušnosti k jednotce atd. Voják by měl vědět proč slouží, proč případně bojuje a proč případně při plnění úkolu je zraněn nebo umírá. Proto neustále omílané řeči o tom, že na financích to nikdo moc nepozná mi připadají trošku mimo – přece nechceme, aby vojáci sloužili jen pro peníze? A mnoho jich opravdu slouží i pro něco jiného. Třeba pro tu určitou hrdost a čest, která jim bude necitlivým zásahem ze strany armády narušena. Proč se nevěnovalo více úsilí klidnému řešení situace? Proč se nevytvořilo nějaké přechodné období, během kterého by se nechali současní vojáci s jejich hodnostmi v rámci přirozené fluktuace dosloužit, případně povýšit časem v rámci přirozeného koloběhu (když nemáme ten kariérní řád…). Plynule by se tím vše vyřešilo. Ano trvalo by to déle. Ale současná verze, kdy přes noc řekneme praporčíkům, bez nějakého jejich souhlasu, aniž by cokoliv provedli, že jsou rotmistři a rotmistrům, že jsou svobodníci, desátníci a četaři…. no nevím… Připadá mi to nefér. Ano, samozřejmě nefér bylo už zavedení toho šíleného systému, že VZP na základní funkci nastupoval rovnou jako rtn. Ale tohle je vážně žonglování s lidskou důvěrou, loajalitou a vztahu k tomu všemu, co někdo nazývá vojenskou hrdostí.
#103 code 72 5. 12. 2010 - 21:43
Mě je tedy hodnost poměrně ukradená. Jistě je pro mě důležité, jestli je někdo vyšší nebo nižší důstojník, praporčík, rotmistr či jestli patří k mužstvu. Klíčová je ale funkce – velitel a zástupce, specialista, štábák, kopr. Střelec, řidič, palubní technik, instruktur, VSD-S, náčelník logistiky. Pod těmito pojmy si přece něco představíme, nebo ne?
Od funkce se u mě odvíjí většina respektu k lidem, které jsem ještě nepoznal hlouběji a osobně – nikoli od hodnosti. Co o kvalifikovanosti a míře delegované zodpovědnosti říká hodnost?
Jestli je to v rozporu s tradicí vojska nevím, zdá se mi to ale v souladu se zdravým rozumem.
Jinak ale souhlasím, že vztahovat debatu k penězům je nepřípadné.
K přechodnému období: to taky může trvat dvacet let, takové přechodné období. Mezitím dorostou „poctiví“ praporčíci a budou se cítit ukřivdění papírovými praporčíky z období 99-2010. To zase nepomůže.
#104 Dušan Rovenský 5. 12. 2010 - 22:06
Pro Láďu: Ano, je to zcela určitě individuální. Můj důvod, proč jsem se stal (a řekl bych, i celá řada dalších) poddůstojníkem v další službě byl ten, že jsem nechtěl podepsat závazek na 10 let (to bylo v té době minimum pro VZP; pro DS byl závazek 2 nebo 5 let). Prostě jsem se nechtěl vázat na tak dlouhou dobu. Nic víc, nic míň. K tomu, co jste napsal:
„Jistý NGŠ před pár lety prohlásil do tisku, že délesloužící vojáci, kteří nastoupili službu v 90tých letech neměli skutečný zájem sloužit. Asi měl k takovému tvrzení relevantní informace.“
Myslím, že pan generál neměl relevantní informace a pokud někdo něco takového veřejně prohlásí, tak je, mírně řečeno, „mimo mísu“. Naprostá většina DS měla úplně stejný zájem sloužit, stejně jako VZP. Naopak. VZP měli proti DS řadu výhod – nárok na služební byt, vyšší počet výstrojních bodů na rok atd. – která činila tuto formu činné služby náročnější a hůře ohodnocenou.
„Vámi vzpomínaný praporčík nikdy nesloužil u bojového útvaru na řadové funkci. Byl v půli 80tých let „panským kočím“ na GŠ co-by VZS , potom řadu let v civilu a objevil se v 90tých letech v AČR , byl 1x v misi a s nástupem NGŠ Štefky jeho kariéra začala strmě stoupat a stal se „prototypem nebo lépe ikonou“ profesionalizace AČR.“
Váš názor Vám neberu. Každopádně to byl jen příklad. Je však zcela otevřeně prohlásit, že některé útvary (např. 71. prapor rychlého nasazení / 43. výsadkový prapor, ale řekněme celá 4.brn) by bez DS dnes rozhodně nebyly na takové úrovni, na jaké jsou. Řada z těch bývalých DS jsou dnes na funkcích ZVČ, VedPrap rot apod. Prostě a jasně – DS byli, celkově vzato, naprosto srovnatelní (v tom dobrém i tom špatném) s VZP. Mluvit o nich jako o nějakých „lepších zákloších“ nebo „vyčůráncích, co neměli skutečný zájem sloužit“ je zcestné…
#105 PJK 5. 12. 2010 - 23:43
To code 72: Rozumím tomu proč to tak chápete. Ono totiž logicky by to mělo být tak, že pokud máte třeba nějakou funkci, tak v té funkci jsou hodnosti „od“ a „do“ (tabulková hodnost). Skutečnost je bohužel taková, že když voják je ustaven na nějakou funkci, většinou hned dostává tabulkovou hodnost ke své funkci. Kdyby vše fungovalo, jak má a bylo uplatňováno hodnostní spektrum na dané funkci, mělo by to sloužit k tomu, že když potkáte ve stejné funkci dva vojáky, kdy jeden má např. o stupeň vyšší hodnost, než ten druhý, znamená to, že je zkušenější/lepší/kvalitnější/zasloužilejší a já nevím co ještě, protože na stejné funkci má vyšší hodnost. Hodnost vojáka je ctěná entita snad ve všech armádách na světě a souvisí s armádními tradicemi jako takovými, stejně jako uniforma, bojový prapor a další atributy vojenské cti a tradic.
Takže na Vaši otázku „…Co o kvalifikovanosti a míře delegované zodpovědnosti říká hodnost?…“ je odpověď podle mne taková, že právě uplatňování rozdílnosti hodností u stejných funkcí by mělo být toto rozhodčí kritérium navenek. Pokud to tak často není a nebude, tak můžeme zrušit zcela systém hodností a ponechat pouze názvy funkcí, protože hodnosti tak naprosto ztratí význam…
Ono přechodné období už mohlo dávno běžet, kdyby se nad tím vším trochu přemýšlelo a kdyby se k tomu přistupovalo citlivěji. Rozhodně bych ho však neviděl na zmiňovaných 20 let. Podle mne by stačilo např. 5 let intezivní personální práce náboru, který by zaplnil uprázdněná místa na útvarech, nyní blokovaná zastavením náboru.
Není normální veterány několika misí po x letech bezvadné služby v armádě „snižovat“ hodnostně dolů a tvářit se, jako že je všechno v pohodě. Není.
#106 PJK 5. 12. 2010 - 23:55
Nerozumím prostě tomu, proč není lidsky možné, aby např. major ze zrušené funkce, např. specialista ve svém oboru a vyznamený voják, který aby zůstal v armádě, souhlasil s přechodem na nižší funkci, kde je např. tabulková hodnost praporčík, nemohl dosloužit ve své hodnosti majora. Ano, nebyl by již asi nikdy v nové funkci povýšen, i kdyby „zalehl granát a zachránil jednotku“ (…), nicméně nebyl by hodnostně snížen (alias degradován). Myslím, že náčelníkovi daného oddělení by to nesnížilo ego, že by měl nižší hodnost, než tento major, a pokud ano, tak to je špatný náčelník oddělení.
Stejný příměr se týká právě i otázky praporčíků a rotmistrů. Spousta lidí se vztahem k hodnosti a uniformě, kteří to berou jako otázku cti, se skřípěním zubů přetrpí plánované „snížení hodnosti“, nicméně na jak dlouho budou třeba dále nadšeně sloužit? Z manažerského hlediska zde trochu zahapruje motivace, možná nastoupí demotivace. Demotivovaný člověk v každé firmě, AČR nevyjímaje, hledá motivaci pak třeba jinde a jinak. Např. na praporčických funkcích jsou často i někteří specialisté a odborníci. Takže když odejdou, ať již do soukromé firmy nebo jiné armády (např. v rámci NATO…) ztratí tak armáda všechny ty finance atd., které stál výcvik daného člověka. Možná pak začne přemýšlet, jestli to za to stálo… Podobný krok, jako je plánované snižování hodností v AČR, snad nemá obdoby v dějinách vojenství….
#107 Dušan Rovenský 6. 12. 2010 - 00:19
Pro PJK: Obdoby rozsáhlé snižování hodností má. Již mnohokrát k němu v historii různých armád došlo. Jenže se obvykle jednalo o nějaké extrémní období (obvykle spojené s masivním snižováním početních stavů a demobilizací). Uvedu pár příkladů z USA: Konec občanské války (příkladem za všechny budiž George Custer, kterému byla po válce snížena hodnost z generálmajora na kapitána), konec 2. světové války, konec Korejské války, konec Vietnamské války (to bylo naposledy, co si bylo možno dobrovolně snížit hodnost – řada nadbytečných důstojníků se stala poddůstojníky a Američané to dodnes hodností jako jeden z nejhorších omylů jejich personálního systému) atd.
Uvedl jsem pouze příklady z USA, ale jsem přesvědčen, že i jiných armádách na podobnou historickou paralelu narazíte. Avšak, jak jsem řekl, byla to obvykle naprosto extrémní situace – ne běžný, mírový stav jako u nás.
#108 Láďa 6. 12. 2010 - 10:16
To : Dušan Rovenský: Ano máte pravdu, výstrojní body jsem zapomněl uvést k otázce sl. bytu a voj, vzdělání.
Nicméně proto, že DSL nosili uniformy vz 63 (jako VZS) pouze s přešitými knoflíky a stříbrným vojskovým a státním znakem (VZP oděv vz.62)
Ano jsou situace, které lze řešit personálními opatřeními i hodnosti, tak že se hodnost propůjčí pro splnění úkolu. Dělo se tak zvláště u vojenských přidělenců.Tohle by šlo aplikovat i na praporčíky a poddůstojníky.
Zatímco v USA byli degradováni vojáci při demobilizaci jak píšete, osobně vím o několika případech, kdy se v posledních 65ti letech na našem území odebírali hodnosti – probíhala degradace u vojáků z politických důvodů.
Tady to nemá precedens, je to tradičně vnímáno veřejností jako trest.
Mě osobně záleží na tom, jak se na mne dívá okolí, jsem součástí armády a podílím se na vytváření veřejného mínění o armádě nejen v misi, ale i službou doma.
——————-
„dobrý den, sousede. koukám, vy jste povýšil??
ale co vás nemá pane! jenom mě byla snížena hodnost.
Aha….. hmmmm…..a copak jste provedl?
No, můžete být rád, že vás nevyhodili!“
Tak tohle skutečně nemusím!
————————-
Skutečně stačilo nabídnout dosloužení v hodnosti bez možnosti prodloužení kontraktu.A nebo snížit hodnost a sloužit dále.Byla by to otázka 2 let.
Nedělám si iluze, že bych ještě pomohl AČR v hodnosti rtm po 40tém roce života a více jak 20ti letech služby. (tohle by funkční karierní řád nikdy povolil a musí se to právně ošetřit tak, aby to nezavánělo věkovou diskriminací)
Medaile panu ministrovi vrátím, protože si jich nemohu vážit, statutu válečného veterána se dobrovolně písemně vzdám, nepředpokládám právní problém.
Ještě nakonec budu rád, že mě někdo nesdělí, že jsem způsobil škodu MO neoprávněným pobíráním peněz za hodnost na kterou vlastně nemám nárok a vše musím vrátit.
Konec vojenské kariéry jsem si představoval trochu jinak, rozhodně bych nepotřeboval sedět někde na štábu v teplé kanceláři.
A otázka peněz? všichni mí podřízení dostali štědré náborové příspěvky, mají hypotéky, půjčky a „lízačky“
Do armády vstupovali kvůli penězům, které jim byli při náboru slíbeny, na které spolehali jako na jistotu. Taková je realita. Domnívám se, to tohle může v důsledku vést k personální destabilizaci praporčického a poddůstojnického sboru.
#109 nadpraporčík 7. 12. 2010 - 21:10
Po 23 letech vojákování, rotmistrování a praporčíkování to jeden dotáhl až na náčelníka oprav na štábu bojového útvaru a nyní má být pouhopouhý rtm.- čili OR-6, to je opravdu divné, vždyť jeho kolegové v zemích NATO jsou na stejných pozicích OR-8 i OR-9 a tento je postaven ve 42 letech na roveň výkoňáků a zástupců na četách – omladině. Měli se pánové Kolesa, Fiury, Švadlena, Volný a jejich chunta zamyslet déle a hlavně porozhlédnout více.
#110 Petr Seifert 7. 12. 2010 - 21:49
To nadpraporcik:
1. Rozhodnuti nedelaji vrchni praporcici. Dobre vite, ze to dela nekdo jiny a hlavni praporcik reprezentuje pouze jeden z mnoha nazoru, ktere jsou brany do uvahy pri rozhodovani o zmenach. Urcite nemaji rozhodujici slovo a neni duvod je nazyvat chuntou jak uvadite Vy.
I mezi vrchnimi praporciky panuje spousta nazorovych rozporu. Pokud si myslite, ze se vrchni praporcici nepokousi porozhlednout vice, tak se pletete. Takze zde bych pricinu toho, ze budete rotmistr nevidel.
2. Muzete sem dat nejake priklady kolegu ze zemi NATO a pozic o kterych pisete? Rad bych se s tim seznamil.
3. Jestli jsou na Vasem utvaru na pozici vykonaku a ZVC mladi kluci (otazka je co Vy osobne chapete jako omladinu), pak je nekde chyba. Tam maji byt vojaci co si uz necim prosli. Muzete to nejak blize specifikovat pro objasneni?
#111 Roman 7. 12. 2010 - 22:52
Dlouhá debata se spoustou názorů.Stačí se podívat k sousedům.Na Slovensku se to přeseklo hned na začátku a je klid.Každá armáda potřebuje své vojíny,svobodníky,desátníky atd. Důsledky toho že se neudělalo totéž u nás vidíme v celé této diskuzi.
#112 Láďa 9. 12. 2010 - 14:03
Proč zrovna já musím po 4 letech VSOŠ a 21letech u útvarů a po absolvovaných misích dopadnout stejně jako rychlokvašný praporčík, který v hodnosti prap. opustil jednoroční prap. kurs a ještě nikdy nikde nebyl???
To je asi ta kvalitní personální práce :-(((
Děkuji, stačilo, odcházím…………
#113 MedWed 9. 12. 2010 - 18:17
Lado,
ovladejte se! To, ze sedite s rychlokvasnym praporcikem je ukazka a dukaz vasich kvalit (a potencialne take kvalit Vaseho S-1). Opravdu Vam srovnani s rychlokvaskou vadi az po snizeni hodnosti? Dokud jste oba praporcici pak je vse v poradku?
Uz mam toho place dost… chovate se jako dite, kteremu nekdo vzal hracku. Tak se prece praporcik po „4 letech VSOŠ a 21letech u útvarů a po absolvovaných misích“ nechova!
#114 bludnybalvan 5. 2. 2011 - 07:47
Tak Taťka Picek v tom má naprosto jasno – http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada:-dustojniku-jako-nikdy-driv–51418/ Kdyz se kací les, létají třísky. Když se kácí armáda, povyšují se plukovníci.
#115 J.D. 5. 2. 2011 - 17:53
A jak to má armáda nastavené u vojáků v záloze, jednoduše když profesionální část neměla vojíny až četaře (což byl výsměch, aby voják začínal od rtn.), tak v záloze je samozřejmě měla a úplně stejně nezměnila ani dnes vojákům v záloze hodnosti, takže tam má i podpraporčíky, atd. a nikomu je ani nesnižovala, prostě takový standartní POZEN.
#116 PJK 5. 2. 2011 - 18:29
To J.D. – Přece zrušené hodnosti byly upravené i vojákům v AZ! Tyto rušené hodnosti byly vojákům v AZ upraveny stejně jako VZP. Např. šrtm. na rtn., atd.
Jenže „zřejmě někde udělali soudruzi z NDR chybu“ (jak se praví ve filmu Pelíšky… Zapomněli trochu na to, že u vojáků AZ x let používali povýšení jako jediný nástroj morálního ocenění. Byl to v podstatě jediný motivační prvek, který mohla z hlediska morálního ocenění AČR u vojáka v AZ využít (snad kromě pamětního odznaku škpt. Morávka, který už ale většina vojáků v AZ, kteří měli výjimečné zásluhy, dostala). Je to smutné, ale je to tak. Takže když někdo byl řekněme rtm. a nějak nadstandardně se zasloužil, tak kromě poplácání po rameni, že např. na svůj úkor zorganizoval nějakou megaakci k propagaci armády ve společnosti (něco typu Bahna), byl povýšen na nrtm. Posléze za několik let třeba výjimečně i na šrtm. No a nyní ho zpět hodili na rtn., takže na nižší hodnost, než vlastně měl ještě předtím, než ho AČR „morálně ocenila“. Takový jedinec je jistě po snížení hodnosti ze šrtm. na rtn. velmi zmotivovaný, když jeho kolega, který nebyl až tak aktivní a byl jen nrtm. sundaný v hodnosti nebyl.
To už člověk neví, jestli se má tomu smát nebo plakat….. :´-)
#117 J.D. 5. 2. 2011 - 19:08
PJK, nám bylo řečeno, že se hodnosti nemění, ale možná jdeme po nějaké utajené linii, co já vím, bytˇna hodnosti mi zrovna nesejde, spíše na činnosti a povýšený už zrovna moc nechci být.
#118 121BAT 5. 2. 2011 - 20:18
Podle zákona se mění hodnosti VZP, takže pro změnu hodností u AZ není žádné zdůvodnění.
#119 PJK 5. 2. 2011 - 20:56
Psal jsem, že se změnily rušené hodnosti. Ani voják v AZ nemůže chodit s neexistující hodností. Proto i všem vojákům v AZ v hodnostech šrtm., pprap.,ppor. byly tyto hodnosti „změněny“ podle stejného vzorce jako VZP. O absurditě této změny hodností (např. v případě šrtm. směrem dolů) u AZ, kde bylo případné povýšení využíváno takřka jako jediná možná forma odměny, jsem psal výše.
Pro mne je u vojáka na nějaké funkci nejdůležitější hlavně to, jak dobře zvládá svou funkci. Např. u odstřelovače jak je dobrý odstřelovač a jak plní svěřené úkoly, ne to co má za hodnost.
#120 PJK 5. 2. 2011 - 20:56
Vojákům AZ ve zrušených hodnostech již přišlo z KVV písemné oznámení o „změně“ hodnosti…