TOP 09: Ježek v kleci pro pokročilé
Obranná politika je v dokumentu, tvářícím se jako programové prohlášení vlády, ukrytá pod zahraniční politikou. Strana chce vycházet ze zájmů České republiky, primárně bezpečnostních a ekonomických. Klíčem je členství v NATO a EU. Bezpečnostní prostředí je složité, takže Česko musí hodně spolupracovat se spojenci a partnery. Primárním úkolem aliance je obrana společných zájmů jejích členů a proto by měl být v nové strategické koncepci potvrzen závazek společné obrany (na Washingtonskou smlouvu se dá nová série razítek – kdo nechce věřit, stejně neuvěří). Mise sehrávají důležitou roli. Evropskou unii považuje TOP 09 „za záruku existence českého státu v Evropě“.
Česká republika má zájmy ve východní Evropě, západním Balkánu a sdílí politiku NATO v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu. Obranná politika je neoddělitelná od zahraniční, protože pojmenovává „účel a smysl existence ozbrojených sil jako významného prvku spojeneckých ozbrojených sil“ (to je věru konstrukce…) Zvýšit se má počet nasaditelných sil „při zachování současného celkového počtu jejich příslušníků“ (to je takový ježek v kleci pro pokročilé).
Za podmínku obranné účinnosti považuje vláda kromě moderního výcviku, výzbroje a výstroje také vědomí občanské odpovědnosti příslušníků armády. O jeho posílení bude vláda dbát při prosazování aktualizace dnes již zastaralých strategických bezpečnostních a obranných dokumentů a při prosazování nového služebního zákona pro příslušníky ozbrojených sil. Snaha prosadit maximální otevřenost a srozumitelnost všech významných strategických rozhodnutí ministerstva obrany a generálního štábu, včetně výběrových řízení při vyhledávání dodavatelů pro ministerstvo obrany a armádu, bude jedním z prvořadých cílů vlády v této oblasti… Vláda sníží počet funkcí na generálním štábu a ministerstvu obrany tak, aby to odpovídalo celkovému nevysokému počtu příslušníků ozbrojených sil.
Věci veřejné: Proženeme vám pérka, všem
Tato protestní a populistická stranička se prezentuje spolu s KDU-ČSL zřejmě nejpropracovanějším, respektive nejkonkrétnějším programem v oblasti bezpečnosti. To není tak špatné. Pročítat se jím ale znamená docela dobré procvičení krční páteře – tolik je tam hloupostí. Strana chce třeba budovat komplexní a celostní systém bezpečnosti, jehož řídící složky budou důsledně spolupracovat (popření jednoho z principů fungování byrokracie; hodně štěstí) a:
Sloučení ministerstev obrany a vnitra pod jedno ministerstvo bezpečnosti, v jehož rámci by došlo také ke sloučení určitých sekcí a odborů, ke zkvalitnění práce a minimalizaci zdvojených pravomocí. Protože v dnešní době již nelze rozdělovat nebezpečí na vnitřní a vnější, nelze mít dva (ne)spolupracující ministry; je potřeba, aby docházelo k rychlým rozhodnutím týkajících se hrozeb, které ohrožují Českou republiku. Velká část dnešního ministerstva obrany by byla podřazena pod Generální štáb Armády ČR. Agenda veřejné správy spadající dnes pod ministerstvo vnitra by připadla pod Ministerstvo pro místní rozvoj.
To je třeba jeden z velkých nesmyslů. Dobře, zlepšení spolupráce, zamezení dublování, či efektivnější nasazování prvků bezpečnostního systému, je pochopitelné, ale slučování těchto dvou ministerstev? Ještě, že se to nestane – vláda bude přece jenom koaliční… Vypracování bezpečnostní strategie není tak špatné, spíše je smutné, že se na to musí upozorňovat, když by měla být novelizována každé dva roky. Podkapitola „Vnější bezpečnost“ začíná také moc pěkně:
Pro zajištění vnější bezpečnosti se budeme soustředit na reformu armády, jejíž rozpočet chceme dramaticky snížit (až o 15 miliard). Na základě dnešních bezpečnostních hrozeb a rizik došlo ke změně klíčových úkolů armády. Původně primární úkol armády, zabezpečení suverenity země před napadením, není dnes v případě České republiky tolik aktuální.
Můj rychlý propočet zní – zbylo by jen tak tak na platy, i kdyby se naplnilo přání ještě větší specializace – zrušení tankistů (kteří jsou už stejně skoro zrušení) a dělostřelců (Artura někomu budeme muset darovat, třeba Afgháncům?). Nepomohlo by asi ani snížení velitelských stupňů ze tří na dva (to se nejspíš dříve nebo později stejně stane) a „dramatické snížení“ civilních osob pracujících na ministerstvu a generálním štábu. Moc jsem nepochopil také, jak se má výrazně ušetřit tím, že se odkoupí JAS-39 Gripen. Mají být sjednány výrazně lepší podmínky pro Českou republiku a hlavně sníženy výdaje s provozem (do toho je započítaný třeba i mid-life upgrade?)
Jenom dodám, že Veci veřejné staví na snížení korupce a transparentnosti, čímž by se měly ušetřit nemalé peníze. To by i mohlo klapnout, jde ale o to, kolik to třeba v armádě může přinést – záviset to totiž bude na budoucích investicích a když se ministerstva sloučí a zároveň se obraně sebere 15 miliard, na investice moc nezbude…
KDU-ČSL: Život v bezpečí; jak na to…

Když už se člověk dostane na stranu 31 programu KDU-ČSL, který je „o tom lepším v nás“ nalezne kapitolu „Život v bezpečí“. Mimo jiné se dočte, že armáda má být spolehlivá a efektivní. Klíčem úspěchu je členství v NATO/EU. Armáda má být součástí systému a má se účastnit misí. V této části mě zaujala jedna věta:
Politická reprezentace České republiky věnovala armádě zatím jen okrajovou pozornost, z čehož vyplývají stále se prohlubující problémy
• ve schopnostech pružně reagovat na složité situace zejména náročných podmínek zahraničních misí v Afghánistánu;
• v opožděných řešeních vyžadujících nákladné investice, při nichž reagujeme jen na okamžitou (rozpočtovou) situaci;
• v narůstající ztrátě jednotnosti výzbroje;
• v nižší efektivnosti vynakládaných financí a jejich účinnosti na její modernizaci a výkonnost.
Kolik bylo lidoveckých ministrů obrany? Docela dost. To je docela výsměch a to i v případě, když nebudeme do lidoveckých ministrů počítat Vlastu Parkanovou, která zběhla k Top 09. Kdo tedy nevěnoval pozornost? Že to bylo těžké? Hm, to už tak v politice bývá. Pak, v pasáži „Jak na to“ následuje věta, u které se musí člověk s pamětí rozesmát:
Budeme usilovat o to, aby byl dokončen audit skutečného současného stavu resortu Ministerstva obrany ČR. Na jeho základě bude navrženo zjednodušení organizační struktury resortu MO a Armády ČR tak, aby její velikost odpovídala současným možnostem ČR a zároveň umožnila rozvoj armády po odeznění ekonomické krize. Vše při respektování již přijatých obranných závazků, nebo jejich modifikace.
Nebyla to náhodou Vlasta Parkanová, která nechala zarazit, respektive upravit a vyšumět jeden audit, který spustil Jiří Šedivý? Jedna šance byla a nedopadlo to dobře. Zbytek „Jak na to“ není příliš překvapivý ani špatný – redukce všeho možného, zachování kapacit, mise, spolupráce s akademickou bezpečnostní komunitou (jedna z věcí, kterou okamžitě podepíši), výběrová řízení a transparentnost a pak obvyklá úlitba – podpora českému obrannému průmyslu.
Co se týče zahraniční politiky je podobně jako u ODS smrsknutá do ekonomicko-unijně-ekonomického balíčku plus lidská práva. Pročítání této pasáže mi připomnělo nedávné vystoupení Cyrila Svobody na ministerstvu zahraničí na sympoziu o české zahraniční politice, které organizoval Ústav mezinárodních vztahů. Jeho oblíbená slova: Když já jsem byl ministr zahraničí… rozhodně vylepšovala náladu v obecenstvu.
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI: Last and Least

Jestli někdo měl někdy v této zemi „gule“, byl to Miloš Zeman. Nesouhlasil jsem s ním tolikrát, že by to vydalo na knihu, ale přesto mám pro něj určitou slabost. Je to jestřáb, který zastíní jestřáby typu Saši Vondry. Jeho bonmoty jsou vtipné a trefné. A doma bych ho mít nechtěl.
Tato nevolitelná strana má program krátký a jasný. Co se týče bezpečnosti, dovolím si ocitovat celou inkriminovanou pasáž:
Považujeme za nutné, aby se profesionální česká armáda soustředila především na boj proti mezinárodnímu terorismu a aby byly omezeny výdaje na ty armádní činnosti, které s tímto posláním nesouvisí, s výjimkou účasti armády v Integrovaném záchranném systému.
A máte to. Doufám, že tento dvoudílný výběr oceníte. Sám pro sebe jsem došel po pročtení „reprezentativních dokumentů“ našich budoucích zákonodárců a vládních představitelů k jednomu poznání: Hlavně se při volbách neřiď tím, co tě zajímá, to bys nemohl volit. Hledej jinde, třeba v přemítání o sociálních dávkách, nebo o zdravotnictví. To má perspektivu…




#1 Petr Z. 27. 5. 2010 - 15:34
děkuji za hezký přehled, já bych na to zcela upřímně asi neměl trpělivost..Jinak rozvedu Vaši myšlenku podle čeho volit. Zahraniční politika občany ČR, snad s výjimkou radaru, nezajímá a už vůbec pak ne bezpečnostní politika. Myšlenková zuboženost politických programů v této oblastí je pak relativně pochopitelná, protože si to politici mohou dovolit, když to téměř nikoho nezajímá. Otázka pak zní co s tím? Informovat, vzdělávat, provokovat? „Expertní analýzy“ mohou být jednou z cest, jak nastavit politikům zrcadlo, ale vzhledem k jejich hroší kůži to asi není příliš efektiní, mno a voliči si to asi nepřečtou..Za sebe, ovšem děkuji.
#2 Bohuslav Pernica 27. 5. 2010 - 17:17
Parodováno scénou z filmu Vesničko má středisková mnoho politiků vstupuje do věci, „až se nastaví zrcadlo“ a čeká se, až někdo „iniciuje udělání“ analýzy nebo až se analýza „udělá“. Je samo o sobě obtížné dělat „nezávislou“ analýzu, když vám na datech vychází úplně něco jinačího, než je „obecně rozšířený názor“. Zvláště složité někdy může být ho dostat na veřejnost, jestliže vaši analýzu recenzují nositelé rozšířené, ale v českých podmínkách často naprosto mylného názoru a cítí se být ohroženi, jestliže lze z analýzy vyčíst, že někdo udělal chybu, nebo že nějaké důležité rozhodnutí bylo uděláno na základě „excelentního“ grantu, který byl jenom reduplikací obecně rozšířeného názoru. Bohužel, mnohdy se politici zaštiťují tím, že „9 akademiků z 10 si myslí přesně to, co si myslí on“. – Jakákoliv analýza v tomto případě ztěžuje volnost rozhodování.
#3 Petr Z. 27. 5. 2010 - 17:41
souhlasím s Vámi, že to v některých případech může být obtížné. Ale rozhodně ne nemožné, zvláště když Vás zaštiťuje nějaká instituce nebo máte již v akademické komunitě jméno. Například kolega Střítecký a Hynek teď na stránkách Mezinárodních Vztahů velmi kriticky rozebrali vládní diskurz ohledně radaru, a jsou to oba výzkumnícii Ústavu Mezinárodních Vztahů v Praze, které zřizuje ministerstvo zahraničních věcí..
#4 Bohuslav Pernica 27. 5. 2010 - 20:24
Narážím na monopol nejmenované fakulty nejmenované univerzity v Brně s monopolem přípravy vojáků z povolání pro potřeby ozbrojených sil. V každém případě analýza po bitvě moc smyslu nemá, kromě akademického využití, a k jejímu využití pro poučení se v případě výskytu podobné situace jsem v českých podmínkách skeptický. Akademický svět a praxe se zvláště ve společenských vědách často rozchází…
#5 Petr Z. 27. 5. 2010 - 20:51
původně to byl tuším policy paper zpracovaný právě pro vládu a to v době, kdy to bylo aktuální.
#6 civil 28. 5. 2010 - 11:22
S některými body z politických programů lze souhlasit a je možno jít i dál.SPO-Zemanovci:,,Považujeme za nutné aby se česká armáda soustředila především na boj proti mezinárodnímu terorismu a aby byly omezeny výdaje na ty armádní činnosti,které s tímto posláním nesouvisí,s vyjímkou účasti armády v IZS.“
Z velké části lze souhlasit,proč udržovat brigády,prapory,voj.zařízení,které jsou nepoužitelné v aliančních zahraničních operacích a stejně tak jsou nepoužitelné při obraně ČR.Namátkou protiletadlová brigáda(raketám jako hlavní zbrani této brigády skončila nebo končí životnost,nákup nových,modernizace v nedohlednu),tankový prapor(tanky nebudou kvůli mnoha technickým,taktickým důvodům nasazeny v zahraničí a operačně nebudou na území ČR nasazeny nikdy),bývalé záchranné prapory,dnes předělané na ,,bojové“(nejsou naplněny lidmi ani technikou a ještě velmi,velmi dlouho nebudou).Vrtulníky Sokol draze vyměněné za Migy-29 a dnes díky chybějícím revizím,nahradním dílům stojí převážná většina Sokolů na zemi a díky tomu AČR rezignovala na svou účast v IZS a podstatným způsobem omezila službu SAR.Proč už se nedarují L-159, koupit je nechce nikdo a konzervace a údržba stojí AČR stovky milionů ročně.
Když budeme realističtí kolik útvarů AČR je dnes jako celek, opravdu bojeschopných? 601 skss a Výsadkový prapor to je vše!!!Zde lze s Věcmi Veřejnými souhlasit,rezervy v rozpočtu MO stále jsou,netvrdím že 15 miliard ale jsou!Armáda musí zeštíhlet o nefunkční brigády(reorganizace na prapory)zrušit zbytečná velitelství,musí se zbavit zbytečností jako jsou L-159,tanky,nepotřebné základny(např.základna v Přerově se provozuje kvůli jediné vrtulníkové letce),místo 107 Pandurů by stačila polovina stejně tak u 90 ks Ivec a pokračoval bych redukcí vojenského a civilního personálu na konečný stav cca 7000 vojáků a občanů.Tito vojáci by byli schopni nasazení v rámci NATO a EU a zároven by část armády byla schopna nasazení v rámci IZS.
#7 HEDP 28. 5. 2010 - 18:26
Upřímně řečeno budoucí vládci si tak trochu neví rady co s továrnou na obranu která má desetitisíce lidí a spolkne hromadu peněz ze společné kasičky.
#8 Dušan Rovenský 28. 5. 2010 - 18:57
Pro mě, za mě, ať ozbrojené síly třeba rozpustí. Když si to „zástupci lidu“ obhájí před svými voliči – ne před volbami, ale až jich bude skutečně potřeba. Já budu mezi prvními, který splní rozkaz a odevzdá služební průkaz. A potom může Jyrka nastavit nepříteli třeba svůj tlustý břuch a zastavit ho.
Jinak všem čtenářům a diskutujícím přeji šťastnou ruku. Já už to mám za sebou.
#9 civil 30. 5. 2010 - 10:00
Radek John si po sobotním zveřejnění výsledků voleb uvědomil klíčové postavení své strany a pro vstup VV do středopravicové koalice ODS,TOP 09,VV začal důrazně klást podmínky,informují Parlamentní Listy.John například zopakoval,že nepřekročitelnými prioritami jsou boj s korupcí a škrt 10 miliard v rozpočtu ministerstva obrany,které mají směrovat do školství.Jelikož středopravicová koalice je nejpravděpodobnější varianta příští vlády a pokud ODS a TOP 09 ustoupí těmto prioritám Věcí Veřejných,což při současné prioritě ODS a TOP 09 mít co nejdříve vyrovnaný státní rozpočet je pravděpodobné,tak armádu čeká šok.Dle mého názoru, ale armáda takový případný finanční šok potřebuje aby konečně začala být bojeschopná a byla důstojným spojencem v NATO.Kdyby se realizovala alespon část věcí,které jsem popsal ve svém výše uvedeném komentáři, občané ČR by to určitě přijali s povděkem.
#10 Dušan Rovenský 30. 5. 2010 - 10:31
Pro civila: Jenomže prohlášení pana Johna není nějaké systémové opatření, ale populistický výkřik do tmy. Proč 10 a ne třeba 5 nebo 15 miliard? Je to obyčejné „hausnumero“, bez jakékoli analýzy jak a proč někdo dospěl k této částce. Navíc, nemyslím si, že 10 milard školství nějak pomůže. I vysoce neefektivní školství totiž musí nejdříve projít reformou a potom se do něj mohou vkládat další finanční prostředky.
#11 HedonistImp 30. 5. 2010 - 12:18
Pan John potvrdil svůj požadavek na škrtnutí 10 mld. v rozpočtu armády – bez splnění tohoto požadavku nepodpoří vládu. To je tak, když se do parlamentu dostanou ultra-populisté. :-( Tak snad aby AČR zrušili úplně a nechali pouze Hradní stráž…
#12 Ondrej Rajkovic 30. 5. 2010 - 14:18
tady mohu pouze souhlasit s Dušanem – snaha odebrat finance ministerstvu obrany a dát je školství je jen a pouze populistickým krokem. John se teď, 24 hodin po dosažení historického úspěchu snaží ukázat svým voličům, že „on je ten jediný kdo dokáže udělat v tomto státé pořádek“. což je také populizmus. ale očekávám, že jak se budou rozbíhat rokování o sestavení koaliční vlády tak že koaliční potenciál Věcí veřejných bude uveden na pravou míru oběma silnějšími stranami – ODS a TOP mají dohromady 94 mandátů, což znamená, že koaliční (nebo také vyděračský) potenciál Věcí veřejných má váhu 7 mandátů.
ale uvidíme zda populizmus Johna a jeho strany bude postupem času ztrácet na intenzitě a naopak, silnější pozici bude přebírat racionální pragmatický přístup ODS a TOP
#13 civil 30. 5. 2010 - 17:53
Racionální pragmatický přístup ODS a TOP 09(přesněji pana Kalouska)udělal z armády to co je dnes,nebojeschopnou,byrokratickou mašinérii ze které se pouze ždímají peníze do stranických a soukromých kasiček.
Souhlasím že 10 miliard je jen číslo vytažené z rukávu,ale pokud toto případné snížení rozpočtu MO donutí KONEČNĚ se zbavit zbytečných útvarů(např.Tankový prapor),přebytečných velitelstvích a štábů(ani nevím které dříve vyjmenovat,tolik jich je),nadpočetných základen a techniky(L-159 darovat,Iveca,Pandury snížit počty o polovinu a dovybavit přídavným pancéřováním aby mohli být nasazeny i mimo KFOR atd.,atd.)tak panu Johnovi zatleskám.
AČR je potřeba to je bezdebat,ale je potřeba mít armádu bojeschopnou a zároven schopnou pomoci obyvatelům ČR,třeba svojí účastí v IZS.NATO by jistě v součastnosti, taktéž více ocenilo jeden bojový prapor s následnou rotací v Hílmandu než 500 vojáků sedících na zadku v Kosovu,ale bohužel na to nemá armáda po 20 letech promyšlených reorganizacích a restrukturalizacích ani lidi ani techniku,jak tristní výsledek.
#14 Bohuslav Pernica 30. 5. 2010 - 19:41
Domnívám se, že návrhy klouzají po povrchu. Souhlasím s Dušanem, že když někdo určuje číslo, musí říct, co se za tím číslem skrývá. To platí jako pro VV, bohužel však i pro náš resort. Fakticky nikdo „neví“, co se za peníze v resortu kupuje. Schází nám „accountability“ a postupně ztrácíme důvěru tzv. rozpočtového principála. Stačí si jednoduše udělat rešerši toho, jak se křičelo, když rozpočet nebyl 2 % HDP v roce 2003 a odstoupení Tvrdíka. Štefka však v roce 2006 zahlásil dosažení počátečních operačních schopností i s méně penězi, než se předpokládalo. Loni jsme šli se škrty pod počet osob dávající počáteční operační schopnosti a nic se nestalo.
V jednom článku pro VR jsem naznačil, že jsme „armádou angličákem“. To je situace, před kterou varoval v roce 1992 Petr Robejšek v publikaci Obrana bez armády, kterou vydal Institut strategických studií FMO. Navíc se ukazuje, že veřejný sektor je restrukturovatelný až pod finančním tlakem.
Shodou okolností jsem se s Františkem Šulcem v roce 2006 účastnil večeře s ministrem obrany Jiřím Šedivým. Tehdy na problém neochoty nebo neschopnosti si zdůvodnit potřebu peněz na obranu upozorňoval doktor Gabal. Ze strany tehdejšího NGŠ Štefky se mu dostalo docela arogantní odpovědi, že rozpočet klesá, protože ministry obrany jsou nejmenší koaliční partneři v koaličních vládách. – Styl odpovědi patřil někam před rok 1990, kdy armáda byla „pěstí dělnické třídy“ stojící připravena bránit socialistický tábor míru. V demokratické společnosti, jsou výdaje na obranu jedněmi z mnoha. – Jsme ve stejné konkurenci s ostatními odvětvími a tomu by měla odpovídat i změna přístupu k vyžadování peněz ze státního rozpočtu.
#15 Ivo 30. 5. 2010 - 19:47
Ačkoliv s některými body argumentace CIVILA souhlasím, dovolím si upozornit na jeho slabiny:
1. Nebudu hodnotit, zda je snížení rozpočtu MO o 10 miliard (tedy řádově 1/4) populismus nebo ne (to je každému jasné), spíš se pokusím odhadnout, co by to v praxi znamenalo.
2. Pokud bude taková radukce ponechána na armádě samotné, nastane neskutečný boj o přežití všech proti všem. Pokud si někdo myslí, že se najednou nejvyšší velení imparciálně zamyslí, které funkce jsou zbytné, které ne, které jsou zásadní a na základě toho rozhodne, je úplně vedle. Začne lítý boj pražské proti olomoucké lobby s nejistým výslekem. Proč jsem takový pesimista?
3. Ono už mírné zeštíhlení armády v uplynulém roce přeci proběhlo. Jak bylo prováděno? Bohužel od původní koncepce celkové racionalizace se přešlo ke koncepci ubereme trochu všude. Výsledkem je teď stav, kdy žádný útvar AČR není a nemůže být na plných počtech. Výsadkový prapor, pro který tento rok přinese nasazení v provincii Wardak jako 1. OMLT, na to navazuje nasazení Praporu jako PRT a k tomu drží neustále nasazení Průzkumného odřadu, tak tento útvar je uměle nucen držet naplněnost sníženou o 10%. Je to koncepční? Nechci lacině kritizovat, dokážu si odvodit, co vedlo k těmo krokům, na druhou důvod, proč by měl být tento stav zachován i v roce 2011 mi uniká…
4. Nečekejme tedy od armády, že si sama od sebe řekne, které schopnosti již nebude do budoucna držet, které posílí apod. Nerad to říkám, ale ústy jednoho Francouze, „Války jsou příliš vážná věc na to, aby byly ponechány vojákům“. Ti, co v armádě nějakou dobu slouží, dobře znají důvody, proč nikdy dobrovolně nedojde k výrazné redukci např. Velitelství společných sil, vytvoření velkých vševojskových brigád místo současných miniaturních pluků apod.
5. Jediné řešení může přijít od silného a odborně zdatného ministra obrany, který přijde s jasnou koncepcí, která nebude měněna z operativních důvodů a který ude mít silný politický mandát.
Ačkoliv teď po volbách k tomu máme našlápnuto více než kdy jindy od roku1989, zůstávám mírným pesimistou.
#16 Bohuslav Pernica 30. 5. 2010 - 20:06
To Ivo: Boj všech proti všem fakticky probíhá už čtvrtým rokem, přestože tu koncepce existuje a je dokonce schválená usnesením vlády. Z. č. 2/1969 Sb., dokonce říká, že ministerstva jsou povinna se řídit usnesením vlády, přesto došlo ke zrušení rozkazu, kterým byla zřízena resortní škola v podobě Vojenské akademie. – Je už takovým zvykem, že budujeme značku, a pak ji zrušíme a začínáme nanovo. K tomu všemu zatleskají odborníci na management a ekonomiku z nejmenované fakulty, aby potvrdili, že to tak má být, přitom je to proti základním učebnicím managementu.
Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost poznat práci J5 velmi zblízka, obávám se že jsme dokonce ztratili schopnost stavět armádu a vše se redukovalo na administraci produkce TP. Konečně všichni zaznamenali loňský „úspěch“ KRAČR.
Citovaný výrok: „Válka je příliš důležitá na to,
aby byla přenechána generálům.“ patří Georgeu Clemenceau, francouzskému premiéru za 1. světové války. Já jsem tento citát ve své monografii o profesionalizaci doplnil o výrok prezidenta Eisenhower: „Co vědí politici o vedení války?!“
Jinak nemá smysl mluvit o koncepčnosti, kdy se koncepce příčí „common sense“ a místo analytickými fakty podloženými řešení se ordinuje tradice spojená s držením kroku a úst.
#17 ota 31. 5. 2010 - 21:58
To Ivo: být mírným pesimistou je asi vzhledem k předchozím zkušenostem s našimi kapry bránícími své rybníčky na místě. Na druhou stranu: co už by mělo být větším impulsem ke zrušení OTV, letiště Přerov, personalistické „brigády“, zefektivnění UO atd.? Nicméně přiznávám, že tímhle přáním jen snažím si namluvit, že přece nemůže hůř:)