On War | On Peace

Překvapuje mě, že plk. gšt je považován za vojenskou hodnost. Nikde jsem v zákonech, ani v Zákl-1 takovou hodnost nenašel.

K úkolovému uskupení AČR v ISA: Ivo u toho sice v momentě vzniku nebyl (rád bych, aby byl), ale jako obvykle je jeho příspěvek zcela přesný. Hlavním účelem je skutečně racionalizace administrativní a logistické podpory a to především v oblasti nakládání s materiálem. Účelem není a ani nemohlo být centralizování velení, protože jednotlivé jednotky mají své místo v řetězci velení ISAF a jakékoliv duplicity by byly nežádoucí a konec konců i nesmyslné. Že bude nějakou dobu trvat, než si to „sedne“ je v českém prostředí holt normální, ale koncept je dobrý. Jestli se podaří odstranit absurdity naší adminitrativní džungle, které jsou nesmyslné i v mírovém životě a tím více v operaci nevím (někteří zkamenělí úředníci jsou v tomhle směru těžko k poražení). Příprava OMLT byla navíc argument používaný docela často k prosazení TF, protže u takhle malé jednotky by provádění velké části standardní administrativy za hranicí absurdity. Převedení co nejvíce činností nesouvisejících přímo z úkolem mimo jednotku v operaci je potřeba, i když to mimo OMLT další jednotky bohužel zatím příliš necítí.

Co se týče pojmu úkolové uskupení čili „Task Force“ je to sice pojem původně z US NAVY a měl diametrálně odlišný význam než když je v současné době používán v pozemních silách. Hlavní důvod proč ho používat v AČR ale je nasnadě: poslední novelou zákona č. 221/1999 Sb., byl mimo jiné zařazen § 40a, přičemž dle jeho odst. 3 se „Úkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů, jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků pod velením stanoveného velitele, které je sestaveno za účelem provedení konkrétní operace nebo splnění konkrétního úkolu a které nemá stálou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového uskupení postavení služebního orgánu.“ Tím pádem slovy Cimrmana o tom můžeme diskutovat, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Ke 3 manévrovým rotám atd.: K sázce o bednu šampaňského se rád připojím a zaplatím další bednu, i když si nemyslím, že by všichni na MZV nechápali, že vojáci v PRT mají i jiné úkoly než jen hlídat experty. Je ale fakt, že z mnoha důvodů (při…st, pohodlnost atd.) k tomu politická vůle nebude.Navíc je to i otázka kapacit, které jsou už teď využívány celkem intezivně, (např. 43. toho víc než požehnaně).

Tak v případě Afghanistanu bych Američanům přehnanou hrabivost vůči místním zdrojům nevyčítal. Náklady vložené do konfliktu v Afghánistánu se jim nevrátí, ani kdyby Afghánci disponovali kapacitami a technologiemi k těžbě. Hlavním motivem podpory hledání nerostného bohatství je aktivizace a stimul pro afghánský průmysl a alespoň částečné odpoutání od závislosti na zahraničních dotací (nikoliv investic, bez těch to naopak nepůjde). Kdo bude mít z afghánských nerostných zdrojů zřejmě větší přínos naznačuje geogerafická poloha a třeba i národnost investorů v Logarském Aynaku.

hezké, ale nerealistické. Počínaje vrtulníky Mi 35, protože s jedním rádiem tam opravdu mnoho parády nenaděláš, kropítkem 12.7 ručně mířeným z jedenáctitunového vrtulníku nikoho nepřekvapíš, laserem který nemáš cíl neozáříš, a s NVG to taky není tak horký jak se naše slavná smíšená divize (pardon armáda) prezentuje.
Omeleta lítá v kábulu proto, aby měli klid na výcvik, takže ji těžko přesuneš do Lógaru.

O udržitelnosti čtyřech vrtulníků Mi 171 v misi, kde jsou v současnosti tři, a kde další k přestavbě nejsou a nebudou, se nebudu ani vyjadřovat.

To Josef Král: Budu spekulovat, ale možná je to tohle:
„Gates said that Congress had approved the purchase of 100 MRAP “vehicles that we can share with allies” and that arrangements were being made for NATO countries to buy them if they wanted.“(http://www.militarytimes.com/news/2010/06/military_nato_gates_ieds_061110w/)

To josef král:
dovolím si pro vysvětlenou, byť budu za „ďáblova advokáta“ :-))
My, či ACR chcete-li, ale přeci nekupujeme vozidla pouze pro epizodu zvanou Afghanistan pro kterou jsou vozidla MRAP, díky svým vlastnostem, prioritně a dovoluji si dodat pouze určená. Vozidlo IVECO je trochu odlišná kategorie byť bychom ho mohli, s přivřenýma očima zařadit do jedné z kategorií MRAP která jsou účelově produkována pro misi charakteristickou vysokým rizikem útoku IED. ACR není ovšem tak bohatá aby si mohla dovolit luxus modního nákupu jenoúčelové techniky kterým, jak jsem již výše zdůraznil, představitelé kategorie MRAP rozhodně jsou. IVECo takovým typem rozhodně není a budou jím vyzbrojeny lehké, relativně !! lehce nasaditelné jednotky dogmaticky budované dle NCS
Ano, legitimní nabídka způsobená nadprodukcí firem v usa na stole je a acr bude ráda pokud se jí podaří v historicky krátké domě nahradit zasloužilé ale konstrukčně nevyhovující HUMWEEś. Navíc, dodávka vozidel pro AČR je rozložená v letech na rozdíl od aktuální potřeby vozidel v ISAF, tzn. nepřijede kupř. 30.11. tohoto roku do stanice Praha hlavní nádraži vlak naložený 90 vozidly IVECO ve třech verzích vyvedených ať už v pískovém provedení či v maskovacím nátěru standartním pro tyto zeměpisnou šířku. Hodnotím pouze užitnou hodnotu vozidel, nikoliv již tolikrát diskutovanou finanční stránku zakázky.

Pro Dušana….Je vidět že jste tam nebyl. Irák a AFG je rozdíl. LOV je dostačující pro PzO , ale často je potřeba větší transportní kapacity pro civilní část PRT a větší odolnosti vozidel proti IED a na toto se skvěle hodí MRAPy. No a o možnostech servisu IVEC, Ding, jejich zbraní,průzkumných prostředků a rušičů v Logaru je lepší nemluvit.
MRAPy včetně všeho co je na nich namontované se servisují na SHANKU.

Tp Dušan Rovenský: Díky Dušane. MRAPy samozřejmě nebudeme kupovat, byl by to, stejně jak v případě HUMWEEś systém- pronájem zdarma, samozřejmě provoz opravy údržba v režii uživatele. Co se týče poláků, máte samozřejmě pravdu, nicméně dlužno dodat, že si Leopardy pořídilo až na základě situace, kdy spolu s němci a brity? vytvářeli smíšený sbor. Tímto způsobem přišli i k SA-90, tuším. Pointa tkví v tom, že i poláci šli ve vylepšování nehynoucího t-72 vlastní cestou která vyustila v jejich PT-91 twardy který snad stále vlastní v počtu cca 80 ks a který a to je zajímavé dodali, pravda nevím v jakých počtech, i do malaisie což je v pravdě ZÁSADNÍ rozdíl oproti té naší prý „nejleší a nejpovedenější“ modernizaci t-72. Ale to Vy asi víte a ocením jakékoliv upřesnění mých informací.

Pro satana: K modifikaci T-72 na PT-91 se Poláci rozhodli počátkem 90. let, avšak tento projekt sahá již před rok 1989. Cílem bylo zvýšit bojovou hodnotu T-72, která se již tehdy hodnotila proti moderním západním tankům (M1A1 Abrams, Leopard 2A4 atd.) jako nedostatečná. Výsledkem jejich snahy bylo však i tak provizorní řešení, které není a ani nemůže být postavené na roveň právě zmiňovanému Leopardu 2A4 (což potvrdili i pozdějším získáním těchto tanků).

Pro vojáka: „Je vidět že jste tam nebyl. Irák a AFG je rozdíl.“ Ale, ale. Tohle jsou tak laciné řeči, že se mi ani nechce veřit, že by něco takového ze svých úst vypustil zkušený profesionál. To, že jsem někde nebyl znamená, že o tom nemohu mít jisté znalosti? Vy jste zcela jistě také nemusel být na všech místech, kde jsem byl já, ale to ještě neznamená, že o těch věcech musíte zákonitě vědět méně. Spoustu relevantních informací a znalostí lze totiž získat i jinak, než tím, „že jsem tam byl“. naopak, pokud jste „tam skutečně byl“, tak jistě budete vědět, že situace z JAKÉKOLI zahraniční operaci se permanentně mění – co byla pravda před půl rokem, již nemusí být pravda teď. Takže takové to spoléhání na to, že „jsem tam byl“ a „vyprávění starého zbrojoše“ – to je sice fajn pro kamarády k pivu, ale rozhodně bych na tom nezakládal nějaké seriózní analýzy situace.

Pro vojáka: Bohužel nemohu být konkrétní, ale hlavním zdrojem mých informací o prostoru Afghánistánu, potažmo prostoru odpovědnosti jednotek AČR tam nasazených, není OSINT.

Každopádně tzv. vozidla kategorie MRAP je jeden z nejlepších marketingových tahů na trhu s vojenskou technikou za posledních pár let (možná desetiletí). Místo toho, aby řešili strategii a taktiku nasazení jednotek, tak za obrovské peníze (a v obrovské kvantitě) nakupují západní státy tento zázračný všelék – MRAP. Je to na delší povídání a možná na toto téma v budocnu napíši krátký článek.

Co se týče české modernizace T-72, tak oproti té polské není o moc mladší. Poslední T-72M1 se na Slovensku vyrobily tuším v roce 1993. A první modernizační práce na T-72M2 začaly ještě za federace a pak se každý z nástupnických států vydal vlastní cestou. Prototyp T-72M4 byl vyroben v roce 1997, ale kvůli technickým problémům se SŘP byla ověřovací série vyrobena až v roce 2003.

Pokud se T-72M4 hodnotí dnešní optikou, tak je jasné, že celý projekt působí nesmyslně. Jenže v 1. polovině 90. let mohl tento vývoj těžko někdo předjímat:
- Bylo nutné vyřešit zastaralou tankovou výzbroj AČR a zároveň něčím „zabavit“ zdejší zbrojní průmysl. Takže proč vlastními silami nevyvinout výzbroj pro AČR a navíc nezvýšit šance českých firem na export? Zvlášť, když na začátku 90. let neměly moc, co nabídnout.
- Na začátku 90. let mohl těžko někdo předjímat, že již v roce 1999 budeme v NATO (a budeme se teoreticky moct spolehnou na kolektivní obranu, a tak v dané situaci moci mít nižší počty techniky), a že o dalších 10 let bude AČR kvůli svému financování na prahu nicotnosti. V této době (začátek 90. let) modernizace (skoro) vlastní cestou vypadala racionálně, protože se předpokládalo, že modernizované tanky budou nakoupeny v nějakém adekvátním (možná až megalomanském) počtu. To se ovšem nekonalo.
- Nikdo taky nemohl tušit, že o cca 10 let později budou k mání nepotřebné Leopardy 2 např. ze SRN nebo Nizozemska (to ještě relativně před nedávnem provozovalo tuším 2 tankové prapory s cca 80-100 Leopardy 2A6, dnes už Nizozemci mají jen 1 tankový prapor s cca polovinou tanků).
- Dnešní gigantická cena je tak odrazem výše uvedeného. To ale neznamená, že je to nějaké specifikum tohoto tanku. Stejně by to dopadlo v jakékoliv jiné zemi a s jakýmkoli jiným (nejen) technickým zařízením. „Český“ problém, je v tom, že vývoj byl financován z běžného rozpočtu MO, takže výdaje na vývoj T-72M4 a L-159 paralizovaly v 2. polovině 90. let jakékoliv další snahy o významnější modernizaci výzbroje AČR (mj. komunikační a informační systémy).
- Co se týká „nejleší a nejpovedenější“ modernizace T-72 v podobě T-72M4, tak z technického hlediska možná ano (i když, jak již napsal Dušan – oproti západním tankům je to pořád „papírák“), zcela určitě však toto neplatí pro hledisko komerční. Srdce tanku je tvořeno powerpackem izraelské provenience, který je postaven na bázi britského motoru a americké převodovky. Když se člověk podívá na uživatele tanků T-72 po světě (např. Sýrie, Irák, Lybie, Alžírsko,…), tak je jasné, co z toho asi tak může vyplývat… A v Evropě byl T-72M4 prakticky neprodejný. Blízké evropské státy jsou schopné podobně rozsáhlou modernizaci provést vlastními prostředky (Polsko, Slovensko, bývalá Jugoslávie (tuším Chorvatsko)), a pokud ne, tak jsou pro změnu švorc (Slovensko, asi i Maďarsko,…).

Na závěr k malajským „T-72″ – jedná se o verzi PT-91M, která byla nakoupena pro vyzbrojení jednoho malajského tankového praporu (myslím, že v počtu 48 kusů). Rozsahem je tato modernizace srovnatelná s tou českou – nový SŘP (francouzský), nový motor (polský), nová převodovka (německá), nová dynamická ochrana (polská); narozdíl od české má i nový kanón (slovenský).

Pro KEK: Děkuji za věcnou a vyčerpávající odpověď.

Každé bojové vozidlo je vždy kombinací „palebná síla – batistická ochrana – pohyblivost“. Když někde přidáte, musíte také někde ubrat. Když zvýšíte palebnou sílu a balistickou ochranu, budete muset snížit pohyblivost. Když zvýšíte palebnou sílu a pohyblivost, budete muste snížit balistickou ochranu atd. atd. Vozidla kategorie MRAP byly vyvíjeny jako okamžité (tzv. stop-gap) řešení pro snížení amerických ztrát v Iráku. O nasazení v Afghánistánu se tehdy příliš neuvažovalo a proto se tam tato vozidla ani nehodí (jako výjimku lze brát jižní a jihozápadní Afghánistán – provincie Hílmand, Kandahár, Nimrúz, atd. – kde je terén mnohem otevřenější). Typ M-ATV je vytloukání klínu klínem – další okamžité a pouze dočasné řešení. Navíc, vrátíme se k tomu, co jsem napsal na začátku: pokud zvýšíte pohyblivost, musíte někde ubrat – buď palebnou sílu nebo balistickou ochranu. Takže M-ATV zcela jednoznačně není tak odolný jako řekněmě MaxxPro, Cougar atd.

Každá akce vyvolá reakci. Stejně tak, když nasadíte MRAPy – nepřítel nesedí se založenýma rukama. Když zjistí, že 15kg trhaviny MRAP pouze poškodí, tak příště do propustku dá celý barel s 70 kg trahaviny. Nebo třeba udělá fugas ze tří PT min naskládaných na sobě (viz. zničený M1A2SEP Abrams v Iráku: http://www.primeportal.net/m1_damaged_iraq.htm ). Co budete dělat vy? Koupíte ještě těžší a odolnější MRAP? A tak dále, do nekonečna? Prostě si myslím, že důležitější je řešit způsob nasazení stávajících prostředků které máme a ne stále nakupovat nové a nové hračky, které v konečném důsledku nic neřeší.

Ono totiž vozidla kategorie MRAP – to je hlavně neskutečný „zlatý důl“ zbrojařských firem. Technologicky nenáročné vozidlo, které se nakupuje (z mého pohledu naprosto zbytečně) v ohromných sériích a hlavně OKAMŽITĚ (tj. velmi draho).

to KEK: Zde si zase dovolím odporovat já. Myslím si, že vozidlo Iveco LMV je do podmínek afg (Logar) dostačující. I když na prvním místě jsme tenkrát raději chtěli jihoafrické RG32, tak Iveco je podobné a na své specifické úkoly dostačující. Jak správně podotkl Dušan. Nemůžeme donekonečna zvyšovat balistickou odolnost. Taliban ale teoreticky velikost IED navyšovat může…
Jiná diskuze je o tom, jestli se Iveco hodí i pro dopravu civilních pracovníků PRT. Ale to je opravdu jiná diskuze.

Pro vojáka: Co je nebo není drahé je samozřejmě relativní. Každopádně na ceně se výrazně podepisuje rychlost, s jakou je potřeba nákup uskutečnit, a počet kusů, který je potřeba nakoupit. Je pochopitelné, že pokud U.S. Army nakupuje řekněme 5000 kusů vozidel, tak zaplatí za kus asi méně, než by za stejný nebo obdobný typ zaplatila AČR při nákupu např. 50 vozidel. Jenže to nic nemění na tom, že nákup velkého množství MRAPů je drahý i pro U.S. Army. Zde je takový malý příklad (byť staršího data – z roku 2008):

The Army and Marine Corps are $5 billion short of what they require in fiscal year 2008 to acquire a fleet of armored vehicles designed to provide better protection against roadside bombs — the scourge of U.S. forces in Iraq — than the current fleet of humvees.

Specifically, the Army says it needs $2.25 billion and the Marine Corps says it needs $2.8 billion. Put together, the two sums would pay for a fleet of approximately 5,000 vehicles optimized to protect passengers from the devastating effects of improvised explosive devices (IEDs).

(viz. http://www.military.com/features/0,15240,125462,00.html )

Takže, drahé to je a navíc je to v podstatě jednúčelové vozidlo – vhodné pouze k patrolování. Možnost nasazení (a bojová hodnota) MRAPů v konfliktu střední nebo vysoké intenzity je spíše iluzorní. Takže já jen upozorňoval, že až USA opustí Irák a začnou se stahovat z Afghánistánu, bude trh s vojenskou technikou PŘESYCEN vozidly kategorie MRAP, která nebudou mít v takovém počtu uplatnění.

Levné není, ale zase to pomáhá ekonomice. Vliv MRAPů na omezení ztrát je jasný a doložitelný. Kolik tváří bychom mohli najít na těchto stránkách

http://projects.washingtonpost.com/fallen/

asi nikdo nebude schopen spočítat.
S tím přesyscením trhu to nebude tak žhavé protože amíci ty Mrapy určitě nechají za 4 roky Afgháncům….pokud do té doby nevyvolají konflikt v nějaké vedlejší zemi a jednoduše se přesunou :-)

Pro KEK: No, to co mi vkládáte do úst jsem nikdy neřekl a ani říci nechtěl. Co bych měl říkat klukům z 1. kontingentu? V Iráku jsme v roce 2006 jezdili také v plachtovém LR 130, nosil Kirasu-E a Kirasu-Š a přitom bezpečnostní situace tam byla ještě horší než v současném Logaru. To neříkám abych někoho „ohůril“, ale abyste si uvědomil jak neskonale lépe (co se týče vybavení) na tom jsou vojáci v AFG dnes, o 4 roky později. Do války totiž vojáci chodí s tím co mají – ne s tím co by si přáli.

Dosavadní model je : Teprve mrtvý je argument k investici.

To KEK: ten rozdíl v ré ceně bude, milý pane zřejmě způsoben rou technologickou odlišností, resp. generačním skokem mezi denní kamerou RCWS a mechanickými mířidly u té lehké resp. zvětšovacím zaměřovačem u těžké verze ukl. 59.
Aco se týká rychlosti oprav, ano máte rozhodně pravdu v tom, že armádní systém resp část udržující naše „poklady“ při životě byl opět ! zaskočena. Btw. na vlastní kůži jsem se opět přesvědčil, že proclémy jsou hlavně olidech o jejich zodpovědnosti a přístupu k plnění úkolu. Za těmito suchopárnými frázemi se skrývá fakt, že pro celou řadu funkcionářů našich kontingentů řešení problémů začíná a končí nahlášením techniky do „nepote“. Dle mého názoru, v případě konkrétně Pzo je též na vině určité nepodložené, dětinsky deklamované „vymezování se“ vůči zbytku kontingentu, což s sebou může přinášet i určitou „liknavost“ při řešení technických problémů této části ze strany velení PRT. To je ovšem můj, subjektivní názor. Jinak RCWS na IVECO je pěkná modulární stavebnice, tzn veškeré opravy jsou řešeny, jak je dnes modní, výměnou jednotlivých bloků chcete-li.

Ivo :
Ačkoliv se na tomto fóru jistě najdou povolanější k tomuto tématu, pokusím se prozatím vyjasnit pár pojmů.
1. Smysl vytvoření Českého TF ISAF. Na http://www.army.cz to zmíněno je, přesto:
„Nový systém řízení neznamená převzetí velitelských kompetencí od jednotlivých velitelů samostatných jednotek Úkolového uskupení, jako jsou PRT Lógar, vrtulníková jednotka HELI UNIT na základně Šarana a posléze i jednotka OMLT v provincii Wardak, ale snaha o zabezpečení komplexní administrativní a logistické podpory nasazených jednotek AČR. Velitel ÚU AČR ISAF má větší pravomoci při pořizování materiálu a služeb v místě nasazení.
Již z prvního přečtení je tedy jané, že je to opatření administrativní, nikoliv velitelské. Vzhledem k tomu, že v ISAF již nějakou dobu jsme, nejde jen tak přehodit výhybku a najednou vše přemístit např. do Logaru. Smyslem optření bylo dle mého názoru racionalizovat množství nebojových podpůrných prvků každého kontingentu. Nesmyslnost toho, že každý kontingent musel mít personalistu, finančáka, pracovníka ochrany informací atd. plně vyplynula při stavbě jednotky OMLT, kde by vzhledem k malým počtům dosáhl poměr groteskních rozměrů. Sečteno a podtrženo – jedná se o snahu o racionalizaci již stávajících struktur. Prakticky všechny české jednotky, i když se o tom v TV moc nehovoří, jsou vAfghánistánu velitelsky podřízeny nějakému americkému veliteli.
2. Návrh k ideálnímu nasazení AČR. Vcelku se mi líbí, proto se zaměřím pouze na body, které jsou neproveditelné.
a. Výcvikový a poradní tým v provincii Logar. AČR není tak hloupá, aby si neuvědomovala synergii PRT a praporu ANA pod vedením českých instruktorů. Jenomže v současné době již prapor/y ANA v provincii své OMLT mají a současná direktiva je jasná. OMLT přebírá zcela nově vytvářený prapor, se kterým jen následně nasazen. Pokud nebude tedy nově formovaný prapor českého OMLT dislokován v Logaru (což nejspíš nebude), nemá smysl s tím dál plánovat.
b. Nahrazení 3x MOT třemi manévrovými rotami. Pokud tohle někdy projde přes MZV, tak Františkovi zaplatím bednu šampaňského :-). O svou sázku se rozhodně nebojím. Tohle jde přece zcela proti filosofii MZV, kdy vojáci jsou v provincii POUZE na ochranu civilistů. Sekundárním problémem je personální náročnost, kterou bude schopen bez problémů zvládat dle mého názoru jen 43. vpr (AJ, prověrky, velitelské posty, výzbroj+výstroj aj.)