Toto je první text Bohuslava Pernici, který na On War | On Peace doposud přispěl mnoha komentáři. Vítám jej mezi stálými autory.
Vývoj přídavku na bydlení v AČR.
V rámci příprav státního rozpočtu na rok 2011 dostal ministr obrany od vlády ČR zadání připravit do 31. srpna 2010 novelu legislativy upravující poskytování přídavku na bydlení tak, aby bylo možné snížit jeho výplatu o 36 procent. Ačkoliv největší seriozní noviny v ČR si pletou pojmy přídavek a příplatek a dovolují se zobecňovat jeden případ „podvodu“ na všechny vojáky z povolání, jde o tak závažnou změnu, že určitě stojí zato diskutovat o připravovaných změnách.
K přídavku na bydlení jsem se vyjadřoval ve Vojenských rozhledech 1/2005 v článku „Přídavek na bydlení – požehnání nebo prokletí?“ a ve VR 2/2005 v příspěvku „Problém spravedlnosti na příkladu zajišťování bydlení v profesionálních ozbrojených silách“, na které odkazuji případné zájemce o hlubší rozbor problematiky. Oba články by však mohly být užitečné, jestliže nemá být s vaničkou vylito i dítě, jak je to obvyklé v mnoha rozhodnutí ministerstva financí dělaných o „zelených a modrých“ od zeleného stolu.
Přídavek na bydlení je vyplácen měsíčně vojákům, kteří nebydlí v tzv. vojenských bytech, odvozuje se od minimální mzdy, nepodléhá zdanění, a jak je patrné z obrázku, vyšplhal z původní nejnižší výše 5400,- Kč v roce 1999 až na současných 10100,- Kč. Mezi roky 2001 a 2003 se jeho výplata řídila kategorií obcí, ve které si má voják zabezpečit ubytování, od roku 2004 se rozlišují jen dvě obce: hl. město Praha a ostatní obce. „Pražský“ přídavek na bydlení je o 100,- Kč vyšší než nejnižší výměra přídavku. Nutno podotknout, že příjemce přídavku na bydlení nemá nárok na tzv. „odlučné“ a pokud je ubytován na posádkové ubytovně, za ubytování platí. Fakticky tak není vyloučeno, že většina přídavku padne na bydlení na ubytovně, vydržování bytu a dojíždění do něj na víkendy, protože byt, do kterého člověk investoval, nemá smysl opouštět, jestliže jeho perspektiva služby v armádě není příliš jasná a ceny bytů padají.
Přídavek na bydlení více méně pokrývá částku sráženou z příjmů vojáka v podobě daně z příjmů fyzických osob a povinných pojistných. I to je důvod, proč při plošném zavedení přídavku na bydlení v roce 2003 se tak zvedl zájem o službu v profesionální armádě, aniž bylo třeba zvyšovat vojenské platy na úroveň násobků příslušných civilních ekvivalentů. Tehdejší zkušenost prokázala, že v českém prostředí rekrutace a retence profesionálního vojenského personálu stojí a padá s přídavkem na bydlení. Plošná a radikální redukce tohoto benefitu může zejména postihnout vojenské zdravotnictví, což může mít zajímavé dopady pro naše mezinárodní závazky. – Když se ovšem kácí les, létají třísky, může někdo navrhnout.
Osobně očekávám, že převáží dřevorubecký přístup a přídavek bude redukován plošně – „spravedlivě“. Možná by však stálo za zvážení, zavést do soustavy vojenských benefitů princip zásluhovosti, jak je to běžné v armádách západního typu. Pokud jde totiž standard bydlení vyjádřený částkou přídavku na bydlení, tak v českém pojetí je na tom generál stejně, jako poslední rotný. Kromě kategorie obce by tak mohla být rozlišena příslušnost k hodnostnímu sboru. I tak bude problematické dlouhodobě zajistit odpovídající nábor nových vojáků. Demografické stárnutí, si totiž začne vybírat svou daň i na českých ozbrojených silách, jak jsem se snažil naznačit v článku ve VR 2/2010.
32 comments
32 Comments
Ivo
28. 6. 2010, 18:05Děkuji za přínosný článek Bohuslavovi Pernicovi. Na rozdíl od jiných uvedených v médiích se drží podstaty a po jeho přečtení nemám pocit, že já osobně mám drtivý podíl na českém státním dluhu a měl bych se jít nahlásit na nejbližší služebnu PČR.
Aniž bych se pokoušel o tak podrobnou ananýzu, pokusím se přispět několika postřehy:
1. Dle mého názoru byla snaha ušetřit na rozpočtu MO právě na přídavku na bydlení dána několika faktory: a. šlo o jedinou položku, tudíž je to jednoduše proveditelné, b. jedná se o složku platu, kterou ne všechny ozbrojené sbory mají, tudíž je neustálým trnem v oku a před veřejností byla tato změna snadno ospravedlnitelná.
2. Jak bylo v článku jasně zmíněno, tento přídavek má zcela drtivý vliv na schopnost armády nejenom rekrutovat, ale i na schopnost retence současného personálu. V současné době je AČR jen jedním z nespočtu hráčů na pracovním trhu. Pokud je minimální mzda v současné době 8000 kč a průměrná 23500 kč, armáda to musí vzít v potaz. Doporučuji se podívat na údaje ČSÚ, kde je názorně vyobrazen růst průměrné mzdy za posledních 10 let. Přídavek na bydlení fungoval jako polštář, kterým bylo možno udržet konkurenceschopnost AČR na trhu práce.
http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/mzda_v_kc
3. Ztratí tedy AČR schopnost rekrutace resp. retence současného personálu? Ne úplně, ale zcela v souladu s Gaussovou křivkou zůstanou především ti na krajních mezích křivky, to znamená naprostí zoufalci a naprostí srdcaři. Ani na jedněch nelze stavět personální politiku AČR.
4. Kterých hodností resp. útvarů se bude navrhované opatření nejvíce týkat? Na to je odpověď jednoduchá – jednoznačně nejvíc postihne ty zcela nejnižší hodnosti, tedy základní funkce, kde tvoří přídavek na bydlení přes 40% platu. A právě s těmito hodnostmi, základními funkcemi, měla AČR vždy největší problém rekrutace. A kterých útvarů? Samozřejmě těch nejdříve profesionalizovaných, které mají zároveň největší schopnost dlouhodobé retence zkušeného personálu (43.Vpr, 601. SkSS ad.). Na příkladu 43. vpr. Výsadkový prapor byl profesionalizován k 1.10.1999 a do dnešních dnů si udržel cca 20% vojáků z té doby (jsou výsadkové roty, které tento údaj dokonce převyšují). Zde jednoznačně hrozí riziko skokového odchodu těch zcela nejzkušenějších, bez kterých si nedokáže žádná jednotka zachovat bojeschopnost.
5. Co z toho všeho vyplývá? Dle mého názoru pokud se rozhodne AČR šetřit zrovna na schopnosti rekrutace a retence těch nejnižších funkcí, spáchá personální sebevraždu. Pokud by bylo evidentní, že již nikde jinde ušetřit nejde, jistě by se navrhované opatření vojákům vysvětlovalo lépe. Ale jak chcete vysvětlit vojákům, že je třeba začít šetřit právě na nich a skokově jim snížit platy o cca 20%, když rezervy v řádu miliard ročně jsou zcela nepopiratelné. Tento článek bývalého NGŠ Jiřího Šedivého jsem už sice linkoval, ale zdá se mi aktuální i k této problematice. Nechám za sebe mluvit povolanějšího.
http://sedivy.blog.idnes.cz/c/144048/Specializovana-armada-Ceske-republiky.html
Dokud budou existovat rezervy takového rozsahu například ve zbytečných nákladech na provoz letiště Přerov, velitelské struktuře AČR uzpůsobenou na armádu o 35.000 vojácích a ne 20.000 a MO, o němž platí totéž, těžko se hledá morální právo na takový krok.
Jen ještě na závěr slovo do pranice. Nijak nezpochybňuji nutnost škrtů v rozpočtu MO v době hopodářské krize, svým dílem musí přispět všichni. Ale, dovolil by si někdo z politické reprezentace snížit skokově platy o 20% například železničářům? Odpovězte si sami…
REPLYsoldato
28. 6. 2010, 18:42Nejdříve suchá čísla a fiktivní story. Vzal jsem si výplatní pásku řadového vojáka na základní funkci, který je v armádě asi sedm let. Jeho čistý příjem je 15379,- plus 10100,- přídavek na bydlení. Bydlí necelých 200 kilometrů od místa kde pracuje. V místě trvalého bydliště platí za bydlení, v městě kde pracuje platí také za bydlení. Každý týden dojíždí domů za rodinou (od které je celý týden odloučen…) a tohle všechno ho stojí cca 12000,-měsíčně. Tzn, že mu na živobytí zbude13479,-. Protože to není žádný kancelářský povaleč nýbrž bojovník, tak si musí bohužel kupovat výstroj za svoje peníze. Když totiž dojde do výstrojního skladu, tak zjistí, že jediné slušné boty na které má nárok je obuv vz.2000 s podšívkou, které jaksi nejsou na běžné nošení úplně vhodné. Když chce za svoje body koupit něco lepšího, má smůlu, protože zrovna nejede do zahraniční mise. Tak si chce alespoň koupit novou uniformu. Tu kterou měl se bohužel vyrábí v číně a jaksi nevydržela trochu drsnější zacházení na vojenském vyvedení (které třítýdenní absolvuje minimálně čtyřikrát do roka a týdenní nepočítaje…) . Ale má opět smůlu, protože má nárok jen na jeden oděv vz.95 ročně. Nezbývá mu než si vše koupit v armyshopu. A přemýšlet kde vzít peníze na vybavení do mise… Jednou když je po dlouhé době doma, tak mu někdo nabídne práci v jedné firmě. Nástupní plat 15000,- čistého. Nic moc namáhavého a jasně daná pracovní doma. Samozřejmostí je firemní uniforma, stravenky, pravidelné zvýšení platu. A začne mu to vrtat v hlavě. Rozdíl v práci je obrovský, plat v podstatě stejný. Na jedné straně neustálý stres, obrovská fyzická i psychická zátěž, odloučení od rodiny, finanční výdaje do zaměstnání. Na straně druhé pohodová práce, každý den doma a kupovat jen věci pro sebe a manželku.
A teď mi prosím poraďte! Jak mám jako velitel takového vojáka přesvědčit a co mu mohu nabídnout aby zůstal v armádě?!
Ano, v armádě se dá ušetřit. A možná dokonce i těch 10mld, které původně požadovaly VV. Zefektivnit systém velení, zprůhlednit armádní zakázky a zbavit se nutnosti „překupníků“. Kupovat jen techniku kterou vážně potřebujeme. Upravit počet vysokých důstojníků (ta pyramida nám stále nějak nestojí…). Ondráš by možná mohl spadat pod ministerstvo kultury a Dukla pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. To je jen pár možností které mě teď napadají. Nechce se mi věřit že politici a vrchní velení toto nevidí. Jestli tyhle stránky opravdu čte někdo výše postavený (jak se v jednom diskuzním vláknu naznačovalo), tak bych prosil opravdu o vyjádření. Copak si neuvědomujete, že snižovat plat těm nejnižším hodnostem je cesta do pekel?! Co čekáte že se stane? Staré vojenské heslo „Drž hubu a krok“ už platit nebude.
Poznámka na závěr. Slušný a pracovitý člověk se uživí jak v armádě tak i v civilu. Zkuste tedy hádat, jaké typy Vám v armádě zůstanou…?!!!
REPLYZdenek
28. 6. 2010, 20:49Kvalitni, opravdu kvalitni clanek, dekuji
REPLYBohuslav Pernica
28. 6. 2010, 21:40Děkuji za ohlas. Na doplnění ještě údaje o „odlučném“, alias náhrady jako při služební cestě přiznávané ženatým vojákům nebo vojákům z družkou. Podle mých dat zájem o službu v armádě (nábor nebo obnovení závazku) výrazně poklesne jestliže se dostane podíl přídavku na bydlení vůči maximální částce stravného za 20 – 22 pracovních dnů pod hodnotu 2,5. V minulosti se teprve na úrovni tohoto ukazatel v hodnotě 2,8 až 3,0 projevil trvalejší zájem o službu v armádě. Tohle znamená, že únosné může být snížení o 10 % až 15 %, nikoliv o 1/3. Samozřejmě v kombinaci s ostatními návrhy i těch 15 % bude smrtelných.
REPLYNavíc si už málokdo pamatuje, že naopak přídavek na bydlení omezil „neetické“ chování vojáků. Podle podkladů k Politice bydlení 2000, z které částečně vyplynula potřeba přídavku na bydlení vyplývalo, že většina žádostí o byty byla motivována potřebou potvrzení pro „odlučné“. Tedy armáda se potýkala s poptávkou po vojenských bytech, která byla „fiktivní“. – Nešlo o byt, který nebyl a čekalo se na něj, ale o dodatečné peníze na domácnost vyplývající z potřeby dojíždění.
Pokud jde o různé reportáže, tak fakticky není nelegální, když voják vlastní nebo si pronajímá jeden nebo deset bytů. Důležité je, že jeden z nich používá pro své bydlení. Navíc, je-li v jeho vlastnictví, zákon o vojácích z povolání výslovně stanoví, že voják se může starat o svůj majetek. – Možná se vrátíme do doby komunismu, a bude se podrobně zkoumat, na co voják používá svůj finanční příjem vytvářející majetek, jehož je přídavek na bydlení součástí. Nicméně ve vztahu k LZPS by tohle asi bylo považováno za omezení lidských práv a v demokratické společnosti by se dala očekávat nějaká kompenzace.:-)
Dušan Rovenský
29. 6. 2010, 13:09Myslím, že se nám to pomaličku začíná rozkrývat, o co lobbystické skupině (žádná opravdová politická strana to totiž není – stačí se podívat na „volební program“) Věci veřejné jde. Jedním z hlavních cílů zřejmě je ochromit silové resorty – obrana a vnitro – a následně z tohoto finančně profitovat. Jak jinak si vysvětlit, cituji: „…což by vedlo k výrazným ekonomickým úsporám v řádech miliard. Ovšem při maximálním plnění našich aliančních závazků bez omezení v rámci zahraničních misí…“ a „Počet vojáků v těchto jednotkách (myšleno nasazovaných do zahraničních operací) by měl dosahovat takové výše, aby docházelo k pravidelným rotacím a abychom i nadále byli schopni plnit naše závazky v rámci Aliance…“ (http://www.veciverejne.cz/program-vv-bezpecnost.html)
Jelikož je jasné, že při výrazné redukci finančních prostředků AČR, zcela zákonitě, tyto schopnosti ztratí, bude nutné je něčím nahradit. A zde nastupují zájmy lobbystů – majitelů soukromých bezpečnostních agentur (Private Security Companies), které jsou schopny nahradit chybějící vojáky. Stačí se podívat, co za úlohy plní např. bývalý Blackwater (nyni eX) apod.
Podobně dopadne i Ministerstvo vnitra, až do křesel ministra/náměstků ministra usednou nastrčení „bílí koně“ typu pana Johna apod. Pan Bárta (pokud náhodou čte tyto stránky, popřípadě je to něčí kamarád, manžel/manželka, příbuzný, tak se mu předem omlouvám) a zájmová skupina okolo něj se prostě rozhodla privatizovat obranu a bezpečnost ČR.
REPLY