Pro zachování konkurenceschopnosti profesionálních ozbrojených sil na trhu práce je zásadní nastavení platové politiky. V tomto směru lze očekávat, že realizace úsporných opatření v platové politice ovlivní právě schopnost ozbrojených sil získávat a udržet dostatečný počet vojáků potřebných pro vybudování a dlouhodobé udržení schopností české armády. I v tomto kontextu je třeba vidět snižování přídavku na bydlení o 36 procent.
Platová politiku je zpravidla posuzována podle vývoje výše průměrného platu. Základní údaje z této oblasti jsou prezentovány na obrázku; jde o data publikované v návrhu státního závěrečného účtu státního rozpočtu – kapitola MO ČR doplněná daty Českého statistického úřadu o průměrné mzdě v podnikatelské sféře. Rozdíl mezi průměrnou mzdou v podnikatelské sféře a průměrným platem reprezentuje schopnost ozbrojených sil, či resortu Ministerstva obrany, konkurovat na trhu práce. Jak je patrné z porovnání vývoje této veličiny s platem typického vojáka (VZP – ostatní složky mimo státní správu), tato schopnost se od roku 2004 postupně snižuje. V souvislosti s návrhem státního rozpočtu lze očekávat prohlubování tohoto trendu.
Jako paradoxní se může zdát pokles platu typického vojáka mezi roky 2004 a 2006, nicméně když se dá tento vývoj do kontextu s vývojem přídavku na bydlení, tak si lze velmi dobře uvědomit, roli přídavku na bydlení v zajišťování konkurenceschopnosti ozbrojených. Zastavení jeho růstu bylo později kompenzováno růstem platů. Ironií platového vývoje je pak pokles platu typického vojáka v roce 2009, když platy u ostatních sledovaných kategorií zaměstnanců rostly.
V souvislosti s diskusemi na OWOP není bez zajímavosti, že průměrný plat typického vojáka je nižší než plat typického občanského zaměstnance (o.z. – ostatní složky mimo státní správu). To je způsobeno zejména redukcí počtu občanských zaměstnanců v nižších platových třídách a vyšším průměrným věkem občanských zaměstnanců oproti vojákům z povolání mající vliv na tzv. započitatelnou praxi. Bude zajímavé sledovat, jestli a jak se v následujících čtyřech letech změní resortní platová politika. Z prezentovaného vývoje průměrných platů se totiž nezdá, že by v této oblasti existovala nějaká pevnější strategie. O to nebezpečnější mohou být škrty v platových prostředcích.
#1 Dušan Rovenský 30. 6. 2010 - 15:37
Vysoký průměrný plat VZP je způsoben zejména vysokým procentem důstojníků a generálů (více než 27%) v resortu MO. Pokud by tento poměr klesl na úroveň odpovídající moderním armádám západního typu (obvykle 15 – 20%), došlo by i k radikánímu snížení průměrného platu.
Je to stejné, jako když jsou dva lidé. Jeden má k jídlu celé kuře a druhý nemá nic. V průměru měl k jídlu každý z nich půl kuřete…
#2 Bohuslav Pernica 30. 6. 2010 - 17:23
Bavme se spíše o typické (nejčastější) platové třídě (PT), pro ten který hodnostní sbor, protože rozdíl v hodnostním příplatku je minimální nebo žádný v případě nižších důstojníků a praporčíků. Podle údajů z roku 2007 je u generálů typická 14. PT, u vyšších důstojníků je to 12. PT, u nižších důstojníků 10. PT, u praporčíků 9. PT a hodnostního sboru rotmistrů 6. PT.
Prezentované údaje udávají nikoliv resortní průměrný plat, ale průměrný plat na ústředním orgánu státní správy a mimo něj. Ten druhý určitě nebude ovlivněn počtem důstojníků, protože důstojníci tvoří oproti ostatním sborům výraznou menšinu.
#3 Petos 1. 7. 2010 - 11:43
Průměrný plat nevyjadřuje nic. Pro diskusi mají význam 2 čísla: 1. Median-nejčastěji se vyskytující číslo, třeba platová třída a 2. frekvence výskytu tohoto čísla. Ostatní podléhá normálnímu rozdělení. Údaje o průměrech jsou jen vytřením zraku.
#4 Bohuslav Pernica 1. 7. 2010 - 23:24
To Petos: Jsem rád, že existují vůbec nějaká čísla. Záleží taky na tom, co chcete prezentovat a co chcete srovnávat a v jakém rozsahu. Samozřejmě, že by bylo lepší mít identifikované ekvivalenty vojenských povolání s tím, co MPSV sleduje po jednotlivých povoláním. Tuhle potřebu ale zatím MO nemá, takže je tu ten velmi „hrubý“ průměr. Jediné, co se dá lépe srovnávat, jsou ty platové třídy, byť by bylo třeba ještě počítat se započitetelnou praxí, hodnostním příplatkem, osobním příplatkem, zvláštní příplatkem a pohyblivými složkami. Třeba se ale i tohle začne sledovat. Američané se začali zajímat hlouběji o jejich soustavu odměňování taky až když začali mít větší problémy s retencí personálu a rozpočtem.
#5 HEDP 2. 7. 2010 - 23:44
To B.P
Vidím to že asi nejde vytvořit bázi dat (od finanční , personální aj.) ale prozatím je to izolovaná záležitost dle kanceláře . Pokud by to byla skutečná báze dat je možné z ní filtrovat a počítat ten či onen parametr ……..
Potom zodpovězení dotazu na živém organismu armády
Například :
Jak je rozvrstven ,,Násobek služby,, v AČR? vojáků ve vztahu
- v jednotlivých hodnostech
-k funkcích
-jaký podíl(aj) tvoří tento parametr …k ….
-délka ,,skutečné,, praxe v té konkrétní funkci…
-délka závazku těchto osob mající násobky služby …
-Podané žadosti těchto osob které by ovlivnily jiné parametry ….
-Teritorium služby tohoto člověka-útvar …/ narážím na parametr ústřední orgán to je pouze GŠ nebo se pletu ?
-Druh vojska
aj. aj.aj.
Tedy to je náhodný příklad …..jak by to šlo
Vůbec nechápu v čem je problém že není takový nástroj k dispozici .
PS:Armáda platí licence na produkty Oracle.
#6 HEDP 3. 7. 2010 - 00:53
Násobek služby je u specifických odborností vnímán stejně citlivě jako např.příplatek rizikový.
A jak šel čas tak různé ,,frakce,, tento koeficient vyšroubovaly pro své ,,pracovníky,, PLOŠNĚ až na K : 2 o čemž něco svědčí….místo faktu výkonu ,,profese/FUNKCE ,, bylo ohodnoceno příslušnost k jistému druhu vojska vznikla tedy skupina ,,K 2,,.
A tak dejme do souvislostí možnosti a potom ten výsledek. .
#7 Bohuslav Pernica 3. 7. 2010 - 05:28
To HEDP: Není problém s databází. Problém je v tom, že většina dat zůstává pro vnitřní potřebu a i tady je většinou nesdílená – publikuje se to, co „nikoho neohrožuje“. Platy, osobní výdaje, pohyb personálu to patří pod SP MO. Ta sice od roku 2004 vydává ročenku přístupnou na ŠIS, což je obrovské plus, nicméně hlubší analýza dostupných dat schází. Má to svou logiku. – Existuje tu monopol na návrh řešení a tak se vlastně není mezi čím rozhodovat. Pokud by byl zájem zkvalitnit jakoukoliv politiku prováděnou MO, první věcí, která by se musela změnit, je přístup k datům. Za velmi dobrý příklad slouží Britové a Američané, kde buď existují vlastní vojenské statistické servery, nebo se data o OS objevují ve statistických ročenkách. Nám se podařilo pravidelně publikovat jenom Vojenské výdaje podle OSN a Rozpočet – Fakta a trendy. Povinně publikován je návrh SZÚ a návrh SR, nicméně musíte se je sehnat v tištěné podobě přes knihovnu Parlamentu, s výjimkou SZÚ 2004-2008 na stránkách MO. Ovšem i ty mohou zmizet, jestliže budou vadit jednotnému vizuálnímu stylu webu.:-)
Pokud jde o nástroje. Na počátku tohoto desetiletí byl na SP vyvíjen nástroj S-model, který uměl simulovat vývoj personálu. V záměru bylo doprogramovat tam i simulaci trhu práce, zatížení rozpočtu atd. Všechno se tak nějak vytratilo s odchodem tehdejšího ředitele SPSP MO doc. Ing. V. Čecha, CSc. a zdá se mi, že nástroj je u ledu. Podobně existovaly rozbory platového vývoje pro absolventy škol.
#8 HEDP 3. 7. 2010 - 21:31
To B.P.
Vojenská statistika.. a jejich produkty zveřejněné . A to podrobně ! Živá data (bez osobních dat)
Ty by měly použít politické strany které usilují o voličské hlasy a tím potažmo vedení rezortu obrany …. Následně ,,grilovačka,, v televizi by byla v jiném stylu ….
Kdepak uloví takový politik data podle kterých následně volí variantu řešení ?? > to sestavují volební program bez ostrých dat a v anonymních dílnách (sekretariátů …nebo jinde).
Tak nevím něco je špatně .
#9 Bohuslav Pernica 3. 7. 2010 - 22:04
Neviděl bych to tak dramaticky. Data zajímají analytiky a politiky teprve až výsledky analýz. Problémem resortu je deficit analytických kapacit, následně deficit nezaujatých analýz a deficit rozhodnutí nezhoršujících situaci. Tohle jsou věci, které si musí rozhodnout politická reprezentace. – Nechce-li se jenom spoléhat na „hlas zevnitř“, pak musí zpřístupnit odpovídající data „o vnitřku“ těm „venku“ a tak si rozšířit ony úzké analytické kapacity (často trpící provozní slepotou, hluchotou, nechutenstvím a bezcitností). Navíc některé věci se diskutují lépe na akademické půdě, než v řídící hierarchii. Nikdo z odpovědných nemá pocit, že by po něm někdo šel a že by mohl ztratit otevřeným hodnocením situace.
Jinak se mi už opakovaně stalo, že jsem měl stejná data jako ministerský orgán odpovědný za některou politiku, použili jsme zhruba stejné metody pro zpracování dat, ale výsledek byl naprosto odlišný. – To jsou asi ty vojenské zázraky… (Myslím, že se tomu říká vytírání očí.) V každém případě, kdyby měly politické strany stejná data, měly by dojít k podobným závěrům při použití stejných metod a teorií. Pak by se konečně mohlo přestat ozývat „vnitřní“ volání o politickém zadání pro armádu, u něhož se ovšem zapomíná, že v posledních 20 letech měl tento „vnitřní hlas“ monopol na informace, analýzy a návrhy předkládané vládě, BRS i ministrovi. Opakování klišé o absenci zadání, tak zní nejen jako ironický výsměch civilní veřejnosti, ale také jako „hurááá“, kterým se někteří lidé mohou ujišťovat, že ještě mají situaci pod kontrolou, že ti politici stejně udělají to, co jim poradí, ale odpovědnost zůstane na politicích.
#10 Bohuslav Pernica 4. 7. 2010 - 09:03
V souvislosti s diskusí o platech apod. jsem zjistil, že počet fór diskutujících o problémem v armádě se rozšířil o tyto stránky: http://www.sov-info.estranky.cz. Zaujal mě tento příspěvek: http://www.sov-info.estranky.cz/clanky/omdz/hromadne-propousteni-2010.html. Odboráři zde sice brojí proti jiné věci, zajímavá je však informace, že některé útvary a zařízení mají spadnout o stupeň níž a tedy, že v důsledku toho mají poklesnout platové třídy. Podle článku bylo OMDZ již spuštěno. Jestli tomu rozumím, mohou platy vojáků poklesnout nejenom zásahem do tabulky platových tarifů, ale taky snížením platové třídy. To mi připadá divné vzhledem k tomu, že dotčené útvary nebudou konat jinou práci, než dělali před tím. Taky mi není jasné, co bude, jestliže by se třeba přešlo na dvoustupňový systém velení/řízení. Logika tarifikace podle řídící hierarchie může fungovat v systému, který je dlouhodobě neměnný, v okamžiku změn se může ukázat jeho absurdnost.
#11 pavel david 9. 8. 2010 - 17:27
to je nestydatost, za nic nedelani brat tolika penez a po 20ti letem odpocinku, brat vysluzne, meli byste se stydet…chudaci ucitele a zdravotnici o takovych mzadch v soucasnych podminkach se jim ani nezda
#12 Dušan Rovenský 9. 8. 2010 - 17:50
Pro Pavla Davida: Vy jste tu ještě chyběl. A teď bych prosil tu o žoldácích a krvelačných vrazích afghánských dětí…
#13 Wenda 9. 8. 2010 - 19:03
1) Snížení hodností – vytvoření mužstva a poddůstojnického sboru je sice hezké (dlouhé roky chyběl,protože zák.č.221/1999 s tím „jaksi“ nepočítal.Na druhou stranu se žádné velké úspory nečekají- svobodník bude mít stejný hodnostní příplatek jako rotný-ba naopak vyšší šarže (od praporčíka počínaje) na tom ještě vydělají-až 1600,-Kč.
2) Snížení stupňů jednotlivých útvarů- ano, zde je možné hovořit o úsporách – tam se to dotkne všech-jestliže např. 3 základny budou pouze „praporního typu“ (předtím na stupni brigáda), tak tarifní platy klesnou minimálně o jeden stupeň – což u jedné základny může činit okolo 250 – 300 tis.Kč měsíčně.
3) Manévrovací prostor MO ČR je v otázce akvizic dosti malý – smlouvy uzavřené v minulosti a související s výstavbou infrastuktury a nákupem majetku a služeb nelze vypovědět ze dne na den a navíc ty,které byly navázány na středně a dlouhodobý plán rozvoje (potažmo transformace) AČR,jsou rozděleny do etap.Úspory v rozpočtu zde jsou ve snížení nákupů materiálu a služeb denní a krátkodobé spotřeby- energie,výpočetní a kancelářská technika,provoz CADS,ISLu apod.
4) Co se týče misí,zde se spíše počítá s navýšením-ale nikoliv z kapitoly rozpočtu,ale z kapitoly MO.
5) k Otázkám platů – nevím,jak by chtěl pan ministr „vyrovnat“ anebo zabránit poklesu příjmů u nejnižších hodnostních sborů – vezmeme-li v úvahu sys.místa např.řidič nebo střelec – svobodník-desátník-6.platová – cca dnes 14-16 000Kč.Čistý příjem + přídavek na bydlení 22-23 000Kč. Po snížení objemu mezd o 5% a -36% přídavku čistý příjem 17-18 000 Kč.
Vyšší hodnostní sbory,které vlastně na změně hodností získají,tak nebudou zdaleka tak tratní.
Pro p.Pernicu – to,že se sníží stupeň útvaru a zaměstnanci budou konat tzv. „stejnou práci“ za menší peníze – to je právě ta stupidita tarifních tabulek.Vezměte v potaz,že to co dělá zaměstnanec na menším útvaru za 7PT s ohodnocením 12%,dělá v Praze ta stejná osoba za 12PT s ohodnocením 75-100%.Otázkou zůstává,že jestliže vláda zruší tarifikační tabulky a nasune platy podle katalogu prací přímo,opět se může stát,že útvar „na venkově“ bude mít tu nejnižší sazbu při dolní hranici,ale na ˇGS a MO bude opět „ta horní“-samozřejmě dle zásluhovosti,klientelismu a vlezdoprdelkovství…to jen tak na okraj
#14 luke 10. 8. 2010 - 05:48
Pro Pavla Davida – chudáci učitelé- ha ha ha …..moje kamarádka učitelka SŠ brala hodinovou mzdu v přepočtu větší než já jako velitel roty. Za odučených 21,5 hodin týdně brala 16000 čistého měsíčně. A pohádky o dalších 20 hodinách týdně na přípravu (což je učitelský argument) bych tady netahal. Většina učitelů u ní ve škole dělala ještě pro externí firmy…překlady, posudky, atd…..měli na to čas.
Pro Wendu-pokud si myslíte že v Praze má každý 12.třídu a osobní na 75 až 100% tak se mýlíte. No a pokud děláte za 7. platovou to co v Praze dělají za 12. tak Vám nikdo nebrání jet do té zlaté Prahy a ty prachy tam vydělat. Předpokládám že ale na tu 12. třídu budete potřebovat VŠ.
#15 Bohuslav Pernica 10. 8. 2010 - 16:22
To Wenda: Problém „tarifního stromečku“ kritizuji dlouhodobě. Náročnost práce vyjádřená platovým tarifem nemá co do činění s hierarchii. Např. jestliže budete mít, řekněme, pokladníka na ministerstvu a na praporu a oba budou mít stejnou práci, pak mu náleží stejná platová třída. Jiná věc je, že se tarifikuje na nejsložitější vykonávanou práci. Logicky bych očekával, že někdo po nějakém čase bude chtít důkaz, že se daná nejsložitější práce na daném místě vyskytuje a jestli ano, v jaké frekvenci. Jinak tohle je vnitřní pravidlo a vnitřní odpovědnost ministerstva.
Problém těch 12. PT v Praze odpovídá víceméně tomu, o čem píše luke. Sice vám možná vzroste plat, ale bilance příjmů a nákladů pobytu může být záporná. Praha není vůbec lukrativní a podle mého odhadu, co zde lidi drží je možnost alespoň „získat procenta“ na výsluhový příspěvek. Ty vysoké platy u ústřední správního orgánu jsou asi generovány vyššími platovými třídami, vyššími platovými stupni odrážení tzv. započitalenou praxi a vyššími hodnostmi.
#16 luke 11. 8. 2010 - 14:00
Ještě něco…troufám si tvrdit že major na GŠ (řadový pracovník bez vedení) ve 12 PT bere méně než úspěšný velitel roty v desítce. Což je důvod k zamyšlení ……
#17 Wenda 11. 8. 2010 - 21:42
O těch tarifech:
Netýká se to jen vojáků-civilní zaměstnanci jsou na „tučnějších“ třídách jakbysmet a výše osobních příplatků – kdybych to nevěděl,tak bych o tom nepsal.
Znám velmi dobře případ,kdy jedna složka byla vyjmuta z podřízenosti jedné brigády a byla „přesunuta“ k druhé.Všechno zůstalo na „svém“ místě-jediná změna-PT poskočily o stupeň až dva…
V posledních dvou měsících dva z mých „kolegů“ přesídlili do Prahy (shodou okolností oba „makali“ v hanácké metropoli).A polepšili si..i když je to zase relativní…
#18 Spidy 9. 9. 2010 - 00:13
:) usmevne hodnoceni platovych pomeru v resortu MO – statistika je krasna, mila vec, zvlast,kdyz se ucelove vyklada :) vsem debatujicim doporucuji studium statniho zaverecneho uctu kapitoly 307 – ministerstvo obrany a zakonu, pripadne RMO, kterym jsou platove pomery v resortu MO rizeny. Jen pro porovnani rustu platu, jak zde presentuje pan Pernica. Soucasti vsech krivek by bylo vhodne zverejnit i „formovani“ poctu v resortu. Jak je vsem jiste znamo, dochazi ke snizovani poctu resortu, tedy v ramci snizovani napr. i vyplaceni „odchodneho, odstupneho“ … zdrojem jsou podle rozpoctove skladby MF CR platove prostredky, coz zvysuje cerpani platovych prostredku, a tim i k navyseni prumerne mzdy (pri prumernem platu reknem 20000, odchodnem 5 platu a prustenych 1000 lidech se jedna o navyseni zakladu pro vypocet prumerneho platu o 100 000 000). Dale osobni je v souladu se zakonem mozne vyplacet pouze kategoricky do max vyse 50 a nebo 100 % – podle kategorie (napr pravnik ma narok na 100%, ale manager – programator – analytik 50%).
Kdyz vezmmu naklady na bydleni, tak napr. v praze pri dennim dojizdeni cca 45 minut do zamestnani hromadnou dopravou ca 5000 rocne je prumerna vyse najmu 12000 za 2KK, coz je proti dennimu dojizdeni zabreh-olomouc a za 5000 rocne a najmu 5000 mesicne diametralni rozdil.
Tucne platove tridy oz :) 12,13 platova trida se zakladem 19000 napr porovnani pravnik resort, soud ci civilni sektor … smesne …. platove tridy – tabulky jsou proti trhu nizke=odliv odborniku a nutnost outsourcingu sluzeb z civilu – standardne byvalimi zamestnanci resortu za jine penize. Doporucil bych dale ztezovatelum zamereni na vysi a cyklus vyplaceni odmen porovnanim platu vojak VP – stoji u brany a napr. kontraktacniho managera = totozny plat … vcelku usmevne.
#19 Bohuslav Pernica 9. 9. 2010 - 12:15
Ta data jsou tam uvedena tak, jak tam jsou uvedena. SZÚ je po 20 letech jediný dokument, který poskytuje jakžtaž komplexní pohled na resort. I po pěti letech profesionální armády se v něm neobjevuje nic, co by indikovalo jakj sme na tom, nebo jestli to je málo nebo moc, nebo jak se k těm číslům dospělo. Co je vlastně platová politika resortu? Je to průměrný plat, typický plat? Jakého indikátoru si mají poslanci všímat, pokud nechtějí „ublížit“ svým rozhodnutím armádě?
V každém případě nemám šanci ve třech nebo čtyřech odstavcích udělat podrobný rozbor. To konečně nebylo cílém příspěvku. Nicméně je tu časopis Vojenské rozhledy, kde lze vést navrhovanou diskusi, takže se těším na nějaký příspěvek od Spidy.
#20 Zdenek V. 7. 10. 2010 - 06:51
Držet se nějakých čísel průměrných platů je přece hloupost. Souhlasím s D.R. A myslím si, že by se dalo v armádě ušetřit možná tolik, že by to ty platy ani nepostihlo….Jen že nikdo neřeší, KDO ty peníze do současnosti rozházel a ukradl, a to nejen v armádě, a kdo bude za to pykat!!!! Zatím jsem neslyšel, že by to někdo řešil. Možná, že bychom mohli oslovit všechny ty, co prošli poslaneckou sněmovnu. Přišli, nečinně přihlíželi, sem tam si něco vzali a pak v klidu odešli na nějaký zajímavý post. Přece to nebudou vracet, vezměme to lidem!!! Ti se na nic nezmůžou…….No a zatím to vypadá, že to tak bude. My je volili a oni nedělali to, co měli a tak mělo vždy následovat „odvolení“. Malým dětem se naplácá na zadek. Třeba by to nějakou gumovou hadicí šlo taky.
#21 Bohuslav Pernica 9. 10. 2010 - 14:34
Dovoluji si připojit údaj o průměrném platu. Za červenec 2010 byl průměrný plat, včetně pohyblivých složek, 18027,- Kč u rotmistrů a 25132,- Kč praporčíků. Zde je třeba vidět, že nejčetnější platovou třídou byla u rotmistrů 6. PT a praporčíků 9. PT. Zároveň je třeba vidět, že nejčastějím platovým stupněm je 5. platový stupeň u rotmistrů a 6. platový stupeň u praporčíků. V tomto světle považuji průměrný plat v kategorii „ostatní složky mimo státní správy“ za reprezentativní veličinu charakterizující platový vývoj vojáků tvořících dnes drtivou většinu armády. Ten průměrný plat je orientační veličinou, přesto důležitou. Pomáha určit konkurenční pozici ozbrojených sil na trhu práce.
#22 Jiří Kohout 10. 10. 2010 - 21:22
Malá možná související poznámka. Nesouvisí až tak zcela s platy, ale do kapitoly odměňování ji lze zahrnout a tématika stavby rozpočtu je také související. Nešel by zpracovat dokument o zdanění výsluh? P. Kalousek to odůvodňuje nesystémovostí, ale pokud pátrám v historii i kolem sebe tak jde o jev spíše systémový. Nepamatuji, že by výsluhy kdy byly daněny a nemyslím si, že i ve vztahu k zemím NATO lze tuto praxi obhájit. Rozhodně se v tomto kontextu zdanění výsluh nejeví příliš systémově.
#23 Bohuslav Pernica 11. 10. 2010 - 16:02
Doporučuji nahlédnout do této studie: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/spesys.pdf
#24 Jiří Kohout 13. 10. 2010 - 20:39
Zajímavé čtení ze kterého lze tvořit i zajímavé závěry. Děkuji.