Pro zachování konkurenceschopnosti profesionálních ozbrojených sil na trhu práce je zásadní nastavení platové politiky. V tomto směru lze očekávat, že realizace úsporných opatření v platové politice ovlivní právě schopnost ozbrojených sil získávat a udržet dostatečný počet vojáků potřebných pro vybudování a dlouhodobé udržení schopností české armády. I v tomto kontextu je třeba vidět snižování přídavku na bydlení o 36 procent.
Platová politiku je zpravidla posuzována podle vývoje výše průměrného platu. Základní údaje z této oblasti jsou prezentovány na obrázku; jde o data publikované v návrhu státního závěrečného účtu státního rozpočtu – kapitola MO ČR doplněná daty Českého statistického úřadu o průměrné mzdě v podnikatelské sféře. Rozdíl mezi průměrnou mzdou v podnikatelské sféře a průměrným platem reprezentuje schopnost ozbrojených sil, či resortu Ministerstva obrany, konkurovat na trhu práce. Jak je patrné z porovnání vývoje této veličiny s platem typického vojáka (VZP – ostatní složky mimo státní správu), tato schopnost se od roku 2004 postupně snižuje. V souvislosti s návrhem státního rozpočtu lze očekávat prohlubování tohoto trendu.
Jako paradoxní se může zdát pokles platu typického vojáka mezi roky 2004 a 2006, nicméně když se dá tento vývoj do kontextu s vývojem přídavku na bydlení, tak si lze velmi dobře uvědomit, roli přídavku na bydlení v zajišťování konkurenceschopnosti ozbrojených. Zastavení jeho růstu bylo později kompenzováno růstem platů. Ironií platového vývoje je pak pokles platu typického vojáka v roce 2009, když platy u ostatních sledovaných kategorií zaměstnanců rostly.
V souvislosti s diskusemi na OWOP není bez zajímavosti, že průměrný plat typického vojáka je nižší než plat typického občanského zaměstnance (o.z. – ostatní složky mimo státní správu). To je způsobeno zejména redukcí počtu občanských zaměstnanců v nižších platových třídách a vyšším průměrným věkem občanských zaměstnanců oproti vojákům z povolání mající vliv na tzv. započitatelnou praxi. Bude zajímavé sledovat, jestli a jak se v následujících čtyřech letech změní resortní platová politika. Z prezentovaného vývoje průměrných platů se totiž nezdá, že by v této oblasti existovala nějaká pevnější strategie. O to nebezpečnější mohou být škrty v platových prostředcích.
24 comments
24 Comments
Dušan Rovenský
30. 6. 2010, 15:37Vysoký průměrný plat VZP je způsoben zejména vysokým procentem důstojníků a generálů (více než 27%) v resortu MO. Pokud by tento poměr klesl na úroveň odpovídající moderním armádám západního typu (obvykle 15 – 20%), došlo by i k radikánímu snížení průměrného platu.
Je to stejné, jako když jsou dva lidé. Jeden má k jídlu celé kuře a druhý nemá nic. V průměru měl k jídlu každý z nich půl kuřete…
REPLYBohuslav Pernica
30. 6. 2010, 17:23Bavme se spíše o typické (nejčastější) platové třídě (PT), pro ten který hodnostní sbor, protože rozdíl v hodnostním příplatku je minimální nebo žádný v případě nižších důstojníků a praporčíků. Podle údajů z roku 2007 je u generálů typická 14. PT, u vyšších důstojníků je to 12. PT, u nižších důstojníků 10. PT, u praporčíků 9. PT a hodnostního sboru rotmistrů 6. PT.
REPLYPrezentované údaje udávají nikoliv resortní průměrný plat, ale průměrný plat na ústředním orgánu státní správy a mimo něj. Ten druhý určitě nebude ovlivněn počtem důstojníků, protože důstojníci tvoří oproti ostatním sborům výraznou menšinu.
Petos
1. 7. 2010, 11:43Průměrný plat nevyjadřuje nic. Pro diskusi mají význam 2 čísla: 1. Median-nejčastěji se vyskytující číslo, třeba platová třída a 2. frekvence výskytu tohoto čísla. Ostatní podléhá normálnímu rozdělení. Údaje o průměrech jsou jen vytřením zraku.
REPLYBohuslav Pernica
1. 7. 2010, 23:24To Petos: Jsem rád, že existují vůbec nějaká čísla. Záleží taky na tom, co chcete prezentovat a co chcete srovnávat a v jakém rozsahu. Samozřejmě, že by bylo lepší mít identifikované ekvivalenty vojenských povolání s tím, co MPSV sleduje po jednotlivých povoláním. Tuhle potřebu ale zatím MO nemá, takže je tu ten velmi „hrubý“ průměr. Jediné, co se dá lépe srovnávat, jsou ty platové třídy, byť by bylo třeba ještě počítat se započitetelnou praxí, hodnostním příplatkem, osobním příplatkem, zvláštní příplatkem a pohyblivými složkami. Třeba se ale i tohle začne sledovat. Američané se začali zajímat hlouběji o jejich soustavu odměňování taky až když začali mít větší problémy s retencí personálu a rozpočtem.
REPLYHEDP
2. 7. 2010, 23:44To B.P
Vidím to že asi nejde vytvořit bázi dat (od finanční , personální aj.) ale prozatím je to izolovaná záležitost dle kanceláře . Pokud by to byla skutečná báze dat je možné z ní filtrovat a počítat ten či onen parametr ……..
Potom zodpovězení dotazu na živém organismu armády
Například :
Jak je rozvrstven ,,Násobek služby,, v AČR? vojáků ve vztahu
– v jednotlivých hodnostech
-k funkcích
-jaký podíl(aj) tvoří tento parametr …k ….
-délka ,,skutečné,, praxe v té konkrétní funkci…
-délka závazku těchto osob mající násobky služby …
-Podané žadosti těchto osob které by ovlivnily jiné parametry ….
-Teritorium služby tohoto člověka-útvar …/ narážím na parametr ústřední orgán to je pouze GŠ nebo se pletu ?
-Druh vojska
aj. aj.aj.
Tedy to je náhodný příklad …..jak by to šlo
Vůbec nechápu v čem je problém že není takový nástroj k dispozici .
PS:Armáda platí licence na produkty Oracle.
REPLY