On War | On Peace

Můžete mi prosím někdo sdělit celkové počty studentů na MO? Nějak jsem to nemohl dohledat..Podařilo se mi jen zjistit, že na rok 2009/2010 jich přijali lehce přes tisíc, takže může UNOB studovat zhruba 4000 studentů (o kvalitě přijímacích řízení, potažmo studentů, zde polemizovat nebudu)? Pak mi přijde počt profesorů (43) a docentů (90) lehce nadstandardní, vezmeme-li v úvahu čísla z Masarykovy univerzity. Kdy na asi 35000 studentů připadá kolem 250 profesorů a přibližně 370 docentů. (Naopak UK by na tom byla relativně obdobně jako UNOB, 47 tisíc studentů, 500 profesorů, 800 docentů).

Podle verejnych informaci o vyvoji poctu resortu MO k lednu 2010 bylo v armade 919 studentu-cekatelu. http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5342. Podle meho odhadu vetsinu z toho poctu tvori studenti UO. Jinak za rok 2009 vykazovala UO celkovy pocet studentu v akreditovanych oborech cislem 1767. http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/uredni_deska/Documents/VZ_UO_2009.pdf. Tabulka 8. Z toho bylo 867 bakalaru, 591 magistru a 309 doktoru. Nejsou zahrnuti studenti kurzu celozivotniho vzdelavani, kterych bylo 2061. Drtiva vetsina z nich se ovsem zucastnila kurzu s delkou do 100 hodin (1506)-tj. tak plus minus 3 tydenni kurz-coz je nic.

Možná bychom se mohli zamyslet nad tím, proč se vojenské školy nazývají vojenské. Není to tím, že by vzdělávaly „občany v uniformě“, ale že produkují vojáky. Pokud potřebujete člověka s maturitou nebo s vysokoškolským diplomem, pak máte možnost jej prohnat přes vojenskou školu, nebo rekrutovat na trhu práce a dát mu vojenský kurs. Výhodou vojenských škol bylo, že jste vojáka získal v dřívějším věku, než v druhém případě. Jestliže se tedy Střední vojenská škola v MT rozhodla, že bude „vojenským gymnáziem“ produkující budoucí studenty Univerzity obrany, pak mi schází její smysl. Jestliže se Univerzita obrany rozhodla, že bude jen přípravou na druhou civilní kariéru, pak mi zase schází její smysl. Příprava studentů na život na trhu práce je přece účel jiných, než vojenských nebo policejních škol.

Během mého studia na VA Brno si pamatuji,že nastoupil poručík…. hned po vyřazení šel na katedru jako asistent. Teď je podplukovník. V životě nebyl u útvaru nebo v misi, vojáka viděl jen v A-reportu na fotce….. a je v hodnosti která přísluší veliteli praporu……
to jde snad jen v AČR.

Ač jsem produktem výše zmiňované university, mohu se s obsahovým směrováním článku ztotožnit.
Diskuze o tom, zda univerzitu ponechat nedotčenou nynější situací u armády by měla nastat. Asi nejsou obecné pochybnosti o tom, že význam této instituce s posledním vývojem armády hodně poklesl. Nepochybuji, že je již tato instituce silně přerostlá potřebám armády. Zajímavé by bylo také zjistit, kolik příspěvek státu na studenta se to promítá do financování školy a jaké jsou dopady do armádního rozpočtu. Separovat financování normálního studenta civilní časti od toho ryze vojenského. Domnívám se, že i na vojenského studenta přichází dotace, právě pro všeobecnou část studia. Přesto z následného posuzovacího procesu vyplývají, z mého pohledu, jistá pozitiva ale i negativa.

Pozitiva:
- možné ulehčení rozpočtu armády (velmi zaleží na kompenzacích při nákupu vzdělaných lidí v civilu)
- příchod nových odborníků formovaných jinými principy, než ryze armádními což může armádu obohatit

Negativa:

- ztráta armádního Know How a jisté armádní hrdosti (v cilvilním směru neexistují specializované předměty obsluh zbraňových systémů a nebo ekonomie obrany státu či obory vojenský pilot a studenti jsou primárně připravováni na jiné profese s jiným cílovým zaměřením)

- možný úbytek celoživotně připravovaných vojáků a tím vyšší procento neustátle fluktující skupiny vojáků bez hlubší znalosti resortu a mechanismů, který jej řídí

- ztráta tradic vojenského školství

Ať již budou převažovat negativa či pozitiva, bude diskuze silně subjektivní záležitostí, právě pro autorem zmiňované neexistence věrohodných studíí o dopadu takového kroku na armádu ČR potažmo bezpečnost státu. Ovšem při úplném zrušení zmiňované instituce, bych osobně cítil jistou nostalgii. Přeci jenom, je to má alma mater stejně jako pro spousty mých kolegů.

To Ivo

Jen malá techniká. Celkově jde o vysokou částku. Ovšem pro srovnání je dobré zjistit na kolik z ročního nákladu jsou příspěvky státu na studenta a kolik doplácí armáda. Zajímavé by bylo i srovnání kolik stojí student v civilu. Pro výpočet celkové částky bude nutno tuto sumu dělit celkovou produkcí, tedy i různé kurzy a jiné vzdělávací aktivity. Možná se trochu sníží…:)

Určitě bude nižší, jelikož nemám k dispozici žádná vstupní data, řekl bych že tak o 1/3. I tak je to pro mne dost silný argument, ale ne ten nejsilnější. Stejně jako vy, i já jsem absolventem vysoké vojenské školy, ale ještě z dob, kdy existoval určitý nárok na adjektivum „vojenská“. Dnes, kdy není žádná přidaná hodnota oproti civilní vysoké škole ekonomického zaměření, je jakýkoliv zvýšený náklad oproti civilnímu zařízení těžko ospravedlnitelný.

Debata sice není vedena o středním vojenském školství, ale tam je situace ještě více do nebe volající. Na co jsou vlastně žáci připravováni? Na vstup do nižších velitelských funkcí? Nesmysl – v případě našeho útvaru jsou vždy zařazováni na fukce kulometníka či níže (pěkně draze zaplacený kulometník). Na studium na UNOB? Civilních uchazečů je dost.

Držení si obojího je pouze nostalgie a tlak zájmových skupin. Pokud už chce MO zachovat „VOJENSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ“, mělo by ho přičlenit k některé z veřejných univerzit – viz Katedra Tělesné Výchovy a Sportu při UK, vojenský směr.

Ta praxe, že student či absolvent zůstane a stává se z něj hned po dokončení studia odborník, který hned učí další studenty, je v AČR běžná praxe. Viz. VA Vyškov.

Pro Uwe: Nehodnotím, zda se něco změnilo nebo ne, ale zda je tento stav v pořádku nebo ne. A podle mě – absolutně to v pořádku není! Když nastupuji do armády – ať již jako budoucí voják nebo důstojník – tak očekávám a požaduji ten nejkvalitnější výcvik (výuku), kterou mi je schopna armáda poskytnout. Alespoň tak je to běžné u moderních armád – USA, Velké Británie, Francie atd. Bohužel, v této oblasti máme ještě mnoho co dohánět…

Pro srovnání:

Celkový počet důstojníků U.S. Army (k roku 2009): 75 619
Počet poručíků (OF-1) v U.S. Army: 6206

Počet vojenských vysokých škol: 1 (U.S. Military Academy, tzv. West Point)
Počet stálého stavu U.S. Military Academy: 600
Počet studentů U.S. Military Academy: 4487 (každý rok je vyřazeno cca 1000 absolventů)

Vojenská vysoká škola (U.S. Military Academy) ročně vyřadí jen přibližně 15% ze všech nově jmenovaných poručíků U.S. Army. Zbylých 85% je vyřazeno prostřednictvím programu ROTC (Reserve Officer Training Corps) – tedy se jedná o znáborované studenty civilních vysokých škol, kterým je v průběhu studia poskytnut vojenský výcvik. Je třeba k tomu ještě něco dodávat?

to Dušan Rovenský: Já se nestydím, jenom se snažím nějak mírnit „jednostrannost“ některých příspěvků prostřednictvím vlastního příkladu. V každém případě absolutní souhlas s ROTC. Myslím, že je to cesta, kterou se i ČR může úspěšně vydat, pokud dotáhneme do konce „total force concept“ a pokud nepřistoupíme k „vojenským katedrám“ jako za doby totality (viz případ Šedivý vlk/Vanilka z Donutilova vyprávění).

Pepo, studenti UO se žádných cvičení vojsk na nejnižších úrovních neúčastní, možná na nějaké naprosté vyjímky. Také stáže jsou v podstatě 1×14 dní, což je zoufalé. UO jsem vystudoval takže píšu fakta.

to soldato: Odkazuji na článek ve VR 3/2010. „Přebytky“ jsou ukládány do hodnostního sboru praporčíků. Možná by tak stálo zato, integrovat přípravu důstojníků do jednoho „kmene“ a pak dávat až specializaci podle zbraní a služeb. Výsledkem by mohlo být větší „porozumění“ mezi službami a zbraněmi.

Pěkné příspěvky, ještě aby si je přečetli pánové z MO a UNOB. Podobnou analýzu by zasloužila i vojenská střední škola, která je k čemu? Studenti nejsou na ní ve služebním poměru, studují zadara a po jejím ukončení se mohou rozhodnout zda-li půjdou na UNOB nebo do civilu. A náklady? No tipl bych tak 350-400mil.ročně.
A nevíte někdo jak je možné že rektorem-velitelem UNOB je civil i když bývalý voják? Taky dost podivné a zřejmě česká specialita.

Pro otíka: Co je zvádějícího na tom, že dvě hlavní a nejsilnější armády NATO – americká a britská – nabírají naprostou většinu budoucích důstojníků mezi absolventy civilních vyskokých škol? Jejich důstojníci jsou, celkově vzato, na vyskoké profesionální a odborné úrovni. Naopak, jako zavádějící vidím různé „katastrofické scénáře“ o tom, jak by se celý důstojnický sbor v AČR zhroutil, kdyby nebyla UO. Nezhroutil. Naopak – stálo by to pravděpodobně mnohem méně než ta současná „sranda“ a bylo by to efektivnější.

otík: Píšete, že obě instituce jsou nutné. Takže jednoduchá otázka: Proč je pro AČR nutná Univerzita obrany?

to Petr: Můžete být trochu konkrétnější s Vaším návrhem? Tedy, co považuje za redukci a kde byste „řezal“ a konkrétně, kteří lidé jsou neschopní nebo nepotřební? V této souvislosti prosím o definování nějakého kriteria pro rozlišení schopnosti a potřebnosti toho kterého instruktora nebo učitele.

pánové, debata zde opět sklouzává k prvoplanovitosti a jednoduchým klišé založeným na osobních antipatiích. pojďme se bavit věcně a konstruktivně, jaké jsou naše představy o budoucím vzdělávání našich profesionálů. můj názor, byť to osobně bolí na UOb je jasný, vždy jsem byl zastáncem teze absolvent civilního magisterského studia a nástavba kurz “ kde ho naučí revať“.. Co se týká stesků stran VA všichni víme, i TY karkulko, a já jsem to tu několikrát prezentoval, že problém úrovně instruktorů stojí a padá na neeexistenci karierního řádu pro zjednodušení na neschopnosti systému uvolnit, za rozumných podmínek rodinné stříbro ve formě špičkových zkušených odborníků od vojsk tak , aby mohli své cenné zkušenosti předávat nové generaci profesionálů.
Totéž platí o návratu lidí se zkušenostmi ze struktur NATO. ale i v této oblasti zřejmě existují vyjímky…

Řekl bych že toto je typická diskuse lidí bez technického vzdělání. Systém najdu (vytrhnu si ze širšího kontextu) důvody – a odůvodním cokoliv je s výhodou využívaný v politice a jinde. Tímto způsobem by nebyl problém zdůvodnít zrušení např. generálního štábu či celé AČR.
Diskuse by měla být dostatečně exaktní. Např. mluví se o kvalitě a zrušení UO, ale přitom konkrétní diskuse se vedou v podstatě o nedostatcích na jedné fakultě ze třech fakult (ku podivu původem vyškovské).
Celý problém má spoustu dalších hledisek. Vyberu některá, bez nároku na úplnost.
Např. současný nábor studentů UO je založen na tom, že je jim zaručena srovnatelná kvalita s civilním VŠ vzděláním, takže až po x- letech odejdou od armády, nebudou mít problémy s uplatněním. Otázka zní: Jaká kvalita a počet zájemců by se ke studiu přihlásil, kdyby mu bylo zaručeno ryze vojenské rezortní vzdělání? Mám oprávněnou obavu, že celková úroveň kvality zájemců o studium by nezanedbatelně poklesla, přičemž si uvědomme, že naprostá většina vyšších funkcionářů armády se rekrutuje a dále vychovává z této skupiny zájemců o vojenské vzdělání.

Scestné jsou i porovnání počtu učitelů a studentů s civilními školami. Když armáda požaduje cca po 10 absolventech v řádově dvaceti či více oborech z téměř celého spektra vzdělání ročně, tak by to žádná VŠ škola podstatně efektivněji nedosáhla. Nelze srovnávat výuku na civilní škole, kde vychovávají najednou cca stovky až tisíce univerzálních strojařů, elektrikářů, ekonomů…, zatím co armáda chce specialistu vyškoleného na vojenskou techniku a odpovídající provoz v oboru radiolokace, spojař, ženista, autař, výzbrojář, geodet, několik leteckých specializací atd.

Jiným hlediskem jsou i další podstatné funkce UO nevzdělává jen bakaláře, ale i magistry a doktorandy, pořádá stovky odborných kurzů pro rezort obrany, zabezpečuje značnou část vědeckovýzkumné práce pro AČR, realizuje odborné expertizy a pod. Ale také vychovává své učitele, na výuku na VŠ nestačí jen znalosti z praxe (s tím naprosto souhlasím), ale i pedagogická praxe. Dobrým VŠ učitelem se člověk stává cca po 5-10 letech výuky při neustálém sebevzdělávání a vědecké práci.

Tímto příspěvkem nechci dělat podrobnou a úplnou analýzu stavu VŠ školství, ani obhajovat existenci či nexistenci UO, ale chci poukázat že vyslovení podstatných závěrů je nutno prostudovat do dostatečné hloubky i šířky celou problematiku a ne vést diskuzi na úrovni pivních diskusí 4. cenové skupiny.

Milan: „A poslední věc, to proč jste na UO skončil sem také nenapíšete že?“
Domnívám se, že tudy cesta nevede, osobní útoky, jak se doufám shodneme, sem nepatří. Klidně se můžete vyjádřit, určitě Vám pan Šulc dá prostor, ale bez osobní averze a k věci.

Karel:
„Řekl bych že toto je typická diskuse lidí bez technického vzdělání.“
Zjevný nesmysl a manipulace – již předem „cejchujete“ své potenciální oponenty.
„Nelze srovnávat výuku na civilní škole, kde vychovávají najednou cca stovky až tisíce univerzálních strojařů, elektrikářů, ekonomů“
Jak jste na tohle přišel? Podívejte se na strukturu oborů na jednotlivých školách a zjistíte, že připravují spíše úzce zaměřené specialisty.

„Řekl bych že toto je typická diskuse lidí bez technického vzdělání.“ (Karel) a „Pane Pernica, když se dívám na obor, který jste studoval vy tak je také opravdu rize vojenský. A poslední věc, to proč jste na UO skončil sem také nenapíšete že?“ (Milan)

To je typický příklad demagogie – Pokud nemůžeš argumenty napadnout obsah článku, napadni (či zdiskredituj) osobu autora, popřípadě ty, co s jeho názorem souhlasí.

Milan:
„Nikoho jsem nenapadal…“
„A co je u vás na generálním štábu nového pane Rovenský, tam by to chtělo také očistit od „sádla“.“

Ale napadáte, z Vašich reakcí je to naprosto zřejmé. Že by nějaká frustrace?

Pro Milana: No, tak tušil jsem, že toto téma vzbudí různé emoce a osobní výpady a nemýlil jsem se. Jak prohlásil již Joseph Goebbels: „Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.“ Proč to zmiňuji? Protože stejně jako starý Jožka i Vy zde účelově manipulujete. Otázkou zůstává, zda byste byl takový „hrdina, který nemá rád když někdo pije víno a káže vodu“, kdybyste zde vystupoval pod svým pravým (celým) jménem. Ne že by ho chtěl vědět.

Pořád však od Vás čekám nějaké věcné argumenty ohledně účelnosti a efektivity existence UO. Třeba se ti, co o UO pochybujeme, hluboce mýlíme.

Vážení diskutující,
Je mi líto, že místy diskuze sklouzává k osobnímu napadání. Přesto si myslím, že je velmi užitečná protože ukazuje na to, jak je na systém přípravy příslušníků rezortu obrany nahlíženo, řekněme odbornou veřejností.
Protože jsem od března vedoucím katedry na UO, tak bude můj příspěvek pravděpodobně brán jako obhajoba UO. Na druhé straně jsem posledních téměř pět let pracoval na VeV – VA, takže jsem viděl pod pokličku i zde. Pokud jde o efektivitu přípravy personálu rezortu, tak je zde řada problémů jak na UO, tak na VeV – VA. V porovnání se zahraničními vojenskými vzdělávacími institucemi se ale nemáme za co stydět (osobně jsem absolventem jedné z nich).
V článku pana Pouštní lištičky je hodně pravdy, ale jsou věci, se kterými lze polemizovat. Například nepřiměřenost nákladů na jednoho studenta.
V ČR jsou průměrné náklady na vystudování jednoho studenta v pětiletém Bc. a Mgr. studijním programu přibližně 1 milion korun v cenách z roku 2003. Pokud připočteme inflaci tak se dnes můžeme pohybovat na částce cca 1,2 milionu. (viz http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=112&PHPSESSID=0f25f5ca140cecb2f5e2a53fa17d088d). Je jasné, že náklady na technické vysokoškolské vzdělání jsou vyšší než například na pelagické Mgr. studium.
Pokud bychom vzali konstantní rozpočet UO 1 mld ročně, tak za pět let to je 5 mld. Při počtech studentů v Bc., Mgr., PhD. (1767 studentů – neumím odečíst náklady na doktorandy, ale jejich délka studia je dnes stanovena na 3 roky s možností přerušení a dříve to bylo 5 let s možností přerušení), k nim můžeme připočíst 1/10 ze studentů v programech celoživotního vzdělávání abychom zachovali poměr k délce studia. Tedy cca 200 studentů ročně, za pět let přibližně 1000 studentů (opět neumím odečíst z rozpočtu UO náklady na studenta kurzu). V celkovém souhrnu tedy můžeme mít na univerzitě za pět let cca 2800 studentů – absolventů. Pokud tímto počtem vydělíme 5 mld za pět let, tak dostaneme necelých 1,8 mil na studenta. Je to výpočet velmi nepřesný, řekl bych sedlácký, ale myslím si, že jako orientační výpočet by to mohlo stačit.
Je tedy vidět, že náklady na UO na jednoho studenta jsou skutečně vyšší přibližně o 30% oproti civilní škole.
Pokud „nakoupíme“ studenta civilní školy, tak náklady na jeho vzdělání, oněch 1,2 mil korun musíme započítat, protože se jedná o stejné peníze daňových poplatníků, ale zaplacené z rozpočtu MŠMT a jiných. Náborový příspěvek činí pro Mgr. studenta 130 tis Kč a tento rekrut musí absolvovat základní výcvik, základní důstojnický kurz a základní odborný kurz, vše v délce od 12 do 15 měsíců. Pokud bychom počítali stejné náklady na 12 měsíců studia jako náklady na rok studia na civilní vysoké škole, tedy 200 tis korun, tak se v celkovém souhrnu nákladů z kapes daňových poplatníků dostaneme na 1,5 mil Kč. Opět to jsou velmi zaokrouhlené součty, do kterých není řada položek zahrnuta, například cena jednoho výstřelu z tanku nebo jedna motohodina vozidla Pandur. Nejsem ekonom a ani se nemíním tímto výpočtem blíže zabývat.
Problémem vojenského vysokoškolského vzdělávání je, že připravuje personál pro konkrétního zákazníka – rezort obrany. Civilní školy připravují personál pro trh práce. Rozdíl spočívá v tom, že rezortní instituce připravující personál musí řešit i odbornou přípravu pro specifické funkce nebo typové pozice zatímco v civilním sektoru tuto odpovědnost přebírá konkrétní zaměstnavatel včetně nákladů na tuto specifickou přípravu. To relativně prodražuje přípravu personálu v rezortních vzdělávacích a výcvikových zařízeních.
Faktem je, že většina členských zemí EU orientuje své vojenské vzdělávání na univerzitní v souladu s Boloňským procesem, tedy dva stupně Bc. a Mgr., včetně zavedení standardu Evropského kvalifikačního rámce. Trend je takový, že jednotlivé státy postupně budou mít jako standard vzdělání důstojníků minimálně Bc. 27 členských zemí EU má celkem 57 institucí charakteru vojenské univerzity. Pouze tři z těchto států národní vojenskou univerzitu nemají – Kypr, Lucembursko a Malta. Tyto státy posílají své důstojníky na vojenské univerzity ostatních zemí.
Pokud se budeme bavit o zrušení UO z důvodů ekonomických, tak konstruktivní přístup by mohl být následující:
1. Pokud jsou náklady na studium jednoho absolventa příliš vysoké, tak jsou dvě možnosti toto změnit. Zvýším počet civilních studentů. Tím ale budu produkovat pro stát, ne pro rezort. Jsem ale občan ČR, takže pracuji ve prospěch státu, stejně jako zabezpečuji obranu pro stát, ne pro rezort obrany. Druhá možnost je, že snížím provozní náklady univerzity, tedy provedu restrukturalizaci ať už z pohledu nákladů na movitý a nemovitý majetek, nebo z pohledu nákladů na personál.
2. Pokud je problém výše nákladů (1 mld ročně), protože si to rezort dále nemůže dovolit, tak musí restrukturalizovat UO viz předchozí bod a současně musím restrukturalizovat studijní programy tak, abych cíle splnil s menším počtem akademického personálu.
3. Pokud je problém to, že univerzita neprodukuje kvalitu požadovanou zákazníkem (rezort obrany – vojska), tak je potřeba restrukturalizovat studijní programy (jejich obsah).
4. Pokud se dojde k závěru, že rezort obrany si nakoupí služby jinde a UO zruší, tak je nutné při ekonomických kalkulacích brát v úvahu, že nejde o peníze rezortu, ale peníze daňových poplatníků a těm asi bude jedno, jestli náklady na přípravu jednoho důstojníka půjdou z rezortu MO, nebo bude vydán z rozpočtových položek jiných rezortů. Občana bude zajímat, kolik na přípravu jednoho důstojníka v konečném důsledku zaplatí ze své kapsy.

To Pavel Zuna:
Dekuji vam za Vas prispevek. Jsem za nej osobne rad. Rozviji diskuzi a neurazi. Velice si toho cenim.

Co se Vyskova tyka-stejne jako Vy jsem nejakou dobu ve Vyskove slouzil a tak mam docela dobry prehled o spouste problemu, ktere jsou s nim spojeny. To je ovsem na samostatny clanek.

Souhlasim s Vami, ze vzdelavani vsech vysokoskolaku, kteri studuji statem podporovane vysoke skoly a univerzity stejne zaplati stat, potazmo obcane z dani. O tom neni sporu. Ja se na vec divam ovsem z trosicku jineho pohledu. Mozna je trosicku sobecky, ale jsem vojak a tak je to pro mne prirozene. Rezort obrany dostava urcity balik penez a z nej dava stranou penize na UO. O to co venuje na UO ma proste mene ve svem rozpoctu. To je fakt. Je pravdou, ze se jedna o stejne penize danovych poplatniku, ale z meho pohledu mohly byt tyto penize vynalozene mnohem ucelneji na neco jineho nez na vysokoskolske studenty. Mohly byt investovany treba do rozvoje VeV-VA.
To, jakou politiku vzdelavani voli ministerstvo skolstvi a jak financuje studium, mi je v tuto chvili tak trosicku jedno. Ministerstvo skolstvi nam penize na armadu nedava. Pokud nepocitam tech par drobnych pri prevodech mezi ministerstvy na nektere programy.

Pokud tedy armada nabere budouciho dustojnika z civilu, tak na takoveho cloveka nevynalozila zadne finance po dobu jeho vysokoskolskeho studia. To udelal nekdo jiny. To podle mne znamena, ze v takovy moment nedoslo k odcerpani penez z rozpoctu naseho rezortu. V takovem pripade zacina rezort MO s budoucim dustojnikem na nule. Takze ja osobne tech 1,2 milionu na osobu nezapocitavam. Zapocitavam pouze to co je nad tuto castku. Pokud bych prijal vase vypocty, pak by naklady rezortu MO na takoveho noveho dustojnika cinily priblizne kolem 300 tisic korun a maximalne rok a ctvrt casu. To je z pohledu rezortu jednoznacne plus.

Nemam vubec nic proti tomu, aby dustojnici meli vysokoskolske vzdelani. Prave naopak. To je jednoznacne pozitivum. O tom neni sporu. V tom s Vami souhlasim.

Vami navrhovana reseni vidim nasledovne:
1.Vysoke naklady na studenta-zvyseni poctu civilnich studentu.
Muze prichazet do uvahy pouze v pripade, ze UO zmeni svuj status z rezorniho vzdelavaciho zarizeni na civilni. Proc? Kvuli blokovanym tabulkam, ktere primarne patri armade a maji byt armadou vyuzity. Vyhrazene pocty vojaku a oz a jejich tabulkova mista maji primarne zabezpecovat plneni ukolu a poslani armady. Ne vzdelavacich funkci tohoto statu. Na to je tu jina instituce.
2.Vysoke naklady na studenta-restrukturalizace a snizeni provoznich nakladu.
Jednoznacne spravna cesta. To by mohl byt sikovny prvni krok.
3.Restrukturalizace studijnich oboru
Podle mne take spravna volba.

Jsem si zcela jasne vedom toho, ze tato problematika ma spoustu skrytych vazeb a vyzaduje mnohem hlubsi analyzu (veda a vyzkum napriklad), ale ja se podival na vec z pohledu vojaka, kteremu neni jedno, jak jsou vyuzivany nase omezene zdroje v rezortu MO.

Kde vidim jasne rezervy UO, tak to je zcela jednoznacne neflexibilni a neinovacni pristup ke vzdelavani prislusniku OS. Jedna se mi specificky o distancni vzdelavani. V nasich ozbrojenych silach je velike mnozstvi vojaku, kteri by si radi doplnili vzdelani, ale jsou dost casove vytizeni na to, aby mohli studovat i treba jenom v typickem kombinovanem studiu. Vim, ze zakon dava urcita omezeni, ale nebylo by prinosem jak pro UO tak pro vojaky, kdyby realizovala bakalarske programy s prodlouzenou dobou studia delsi nez jsou standartni 3 roky? Umim si predstavit bakalarske program, ktery by se distancne mohl studovat treba i 5 let. Utvary (velke posadky) by vyclenili a vybavily prostory pro vyuku a profesori z UO by klidne i dojizdeli k jednotkam? Verim, ze pri trose dobre vule by se toto dalo realizovat. Pri vhodnem zapojeni e-learningu a dalsich podobnych vymozenosti (videokonference apod) by se to krasne dalo. Pokud chce UO prezit, musi inovovat a snazit se priblizit k armade. Zatim to neumi a jenom se vzdaluje.

Na zaver bych rad jenom poznamenal. Podle “Koncepce obranneho aplikovaneho vyzkumu a vyvoje do roku 2015” je naplanovano, ze do konce roku 2011 by mela UO ziskat novy statut. Ma ziskat statut pravnicke osoby. Jak bude vypadat UO a studium na ni po teto zmene a jaky bude jeji vztah k rezortu obrany?

A jenom uplne na konec. Preji Vam hodne stesti ve Vasem novem pusobisti.

Jsem rád, že se diskuze od osobních a institucionálních invektiv dostává zase do odborné roviny. Jen poznámečka, dle mých info uváděná Koncepce…….do roku 2015, se přepracovává, stejně jako KRAČR (několikrát pozastavená) a bude na novém ministru a vládě co bude dál a od toho by se měla odvíjet koncepce voj. školství a všechny změny.

Pane Rovenský, jen jste svou reakcí potvrdil to, co ve svém prvním příspěvku komentuji, že toto není až na výjimky „technická“ diskuse se snahou o hledání co nejobjektivnějšího modelu nějaké reality, ale typicky „netechnická“ diskuse o prosazení svých (určitě nepochybně jedině „správných“) názorů a to za každou cenu. Běda když někdo s Vámi nesouhlasí. Ruku na srdce, pane Rovenský, přemýšlel jste někdy o tom, že nemusíte (a ani nemůžete mít) úplnou pravdu? Každý slušný technik ví, že naše poznání je jen přibližným modelem objektivní reality, který postupně upřesňujeme měřením, dedukcemi, důkazy a regulérní diskusí… A tak nikdo nikdy nemá úplnou pravdu.
Napadl jste mne za první větu mého příspěvku a se slovy „Pokud nemůžeš argumenty napadnout obsah článku, napadni (či zdiskredituj) osobu autora“ Ale já nenapadám osobu autora, ale způsob vedení diskuse a naopak v dalším textu uvádím argumenty, kterých jste si asi nevšiml. Těch argumentů a rovin diskuse o problému UO je velmi mnoho a nelze objektivní diskusi zjednodušit na jeden (který se Vám zdá asi nejdůležitější). Proto Vám předkládám některé další drobné náměty k diskusi.
Vrátím se ještě k některým hlediskům porovnání civilních a vojenských VŠ. Panu Xaverovi děkuji za radu, ale já se na „reklamní“ struktury oborů dívat nemusím, já je dobře znám jak z profesního zájmu, tak i z účasti v různých státnicových a dalších komisích na civilních VŠ. Realita mnoha civilních VŠ je totiž trochu jiná – získat jakýmikoliv cestami co nejvíce studentů a státních peněz bez ohledu na skutečné obsahy a výsledky výuky. Vůbec bych doporučoval mnoha vojenským „odborníkům“ na problematiku vojenského školství, kteří v životě ani nepřekročili práh civilní vysoké školy, alespoň krátkodobé stáže na srovnatelných civilních školách, aby poznali mnohé pozitivní i negativní jevy a poznatky z vysokého školství obecně a mohli tak objektivněji hodnotit vojenské školství.
Obecné porovnání civilních a vojenských VŠ je porovnávání nesrovnatelného. Přesnější je porovnat jednotlivé srovnatelné fakulty či katedry a struktury nákladů a ekonomické podmínky. Pro UO je mj. typické, že má v porovnání s civilními školami spoustu i zbytečných nákladů, které se vážou na různé vojenské předpisy (a často jsou velmi „problematické“). Na druhou stranu UO nemůže (a často nesmí) získat finanční prostředky, kterými si civilní školy zásadně vylepšují rozpočet (což se do uvedených kalkulací nepočítá). Na civilní škole je každá fakulta samostatný ekonomický objekt se svým IČO a může skutečně hospodařit a získávat značné finance z jiných zdrojů. Ne tak UO, je ekonomicky naprosto nesvéprávná, každý ekonomický akt jí odsouhlasuje MO. Získat velké prostředky z evropských vědeckých grantů, což je běžná cesta civilních VŠ, je pro UO díky ekonomické nesvéprávnosti, vojenským ekonomickým předpisům a vojenské byrokracii až na minimální výjimky prakticky nemožné. Když se UO zadařilo získat alespoň civilní peníze na civilní studenty, čímž se ředí náklady na malopočetné skupiny vojenských studentů, tak to autor článku odsuzuje….viz odstavec „Vojenská nebo civilní vzdělávací instituce?“. Lze uvést některé další perličky. Např. pro účast na zahraniční konferenci např. z civilních prostředků Grantové agentury ČR, musel učitel UO podle vojenských pravidel nakupovat letenky povinným centrálním nákupem přes MO zhruba třikrát dráže, než si je mohl koupit řešitel grantu z civilní VŠ v běžných podmínkách. Naštěstí se situace v posledních asi dvou letech trochu zlepšuje. Další ukázkou jsou různá „protikorupční“ opatření MO vyvolaná jejich korupčními aférami, např. tzv. Elektronické tržiště. Krásná myšlenka, která je dovedena ad absurdum. Když se nakupuje něco nad 5 tis. Kč, musí to být realizováno přes Elektronické tržiště. To svými podmínkami naopak podporuje neekonomické hospodaření. Velmi často se totiž přihlásí různí vykukové překupníci (kteří se vyznají ve vojenských předpisech) s vyššími cenami než velké civilní firmy, které při „malých zakázkách“ na tržiště většinou ani nejdou. A tak musí být učiněn nákup za vyšší prostředky, i když by ho bylo možno nakoupit u běžné civilní firmy za běžně známé nižší ceny. Krásná ukázka vojenského hospodaření, o kterém se učitelům na civilních VŠ ani nezdá. Tak by se dalo pokračovat dál a dál. To se to pak „snadno“ srovnává efektivita civilních a vojenských škol. Domnívám se, že jeden velkých problémů spočívá v tom, že MO řídit vysokou školu neumí (jako neumí plno jiných, obzvláště ekonomických aktivit).
Toto jsou jen střípky z mnoha rovin a pohledů na problém odůvodněnosti a funkce UO. Bylo by jistě zajímavé otevřít např. problém, že v trendu značného nárůstu technizace armády (obvykle za obrovské prostředky) klesá míra technického vzdělání velitelského sboru. Trochu mi to připomíná situaci, kdy dnes naprostá většina uživatelů PC jim v podstatě vůbec nerozumí, ale nechá si obrazně řečeno od jejich výrobců a Bila Gatese vnutit myšlenku, že si musí koupit nový model PC a nový operační systém, který nakonec stejně využije tak z 5ti procent. Obdobně složitým problémem je budoucnost vojenské evropské integrace a to i v oblasti vojenského školství, ale i mnoho dalších otázek.

Ať je to jak chce, tak vášnivá debata, která se kolem Univerzity obrany na těchto stránkách rozhořela naznačuje, že asi není úplně všechno v pořádku.

Nejsem zastáncem ani odpůrcem Univerzity obrany. Jsem zastáncem té varianty, která je pro AČR neefektivnější při poměru „cena – kvalita absolventů – množství absolventů“. Proto si myslím, že je dobré o těchto věcech vést debatu a se tvářit, že všichni se současným systémem souhlasí. Nesouhlasí a myslím, že tím jak bude postupně docházet k dalším a dalším rozpočtovým škrtům, bude počet odpůrců Univerzity obrany (v její současné podobě) narůstat. O vojenském středním školství ani mluvit nebudu, protože tam si myslím, že je odpůrců jeho další existence MNOHEM více než v případě vysokého školství.

Není možné se dále tvářit, že se vlastně nic neděje. Děje. A je otázkou jak z toho ven…

Toto není prostor, pro diskuzi, která není od samého začátku racionální a seriózně řízena … je žádoucí ji z mnoha důvodů ukončit.

To NoVictim: Opravdu nejsem Pouštnílištička a pokud jde o vážnost diskusí, myslím, že diskuse vedené z mé strany jsou vedeny odpovědně. – Naopak příspěvky vedené ve stylu Luise Funese: „Sundej masku Fantomasi!“ působí komicky.
Souhlasím s Dušanem Rovenským, že rozsah diskuse a množství diskutujících vypovídá o závažnosti problému. Docela mě však mrzí, že se obhájci Univerzity obrany (UO) i „útočníci“ na mojí osobu snaží pasovat do role oběti. – Jestliže byl a je nějaký problém týkající se ekonomické stránky fungování UO, pak je tu přece Fakulta ekonomiky a managementu a diskutované věci se mohly stát dávno předmětem vědeckého zájmu a zároveň mohlo být demonstrováno, že teorie hlásané fakultními kapacitami skutečně fungují. – U průkopníků nových myšlenek by to člověk očekával. Není lepší reklamy pro výsledky vědecké práce, než vlastní příklad, že to funguje. V obráceném případě to vypadá minimálně „blbě“.
To Pavel Zůna: Myslím, že debata nestojí Univerzita obrany ANO nebo NIC, ale (vysoké) vojenské školství jako schopnost ANO nebo NE, a když ANO, tak v jakém rozsahu, v jaké organizační formě, jako součást resortu MO, nebo jako součást sítě veřejných vysokých škol, v jaké kvalitě a za jakou cenu. – Vzdělávání bylo, je a asi bude v ozbrojených silách součástí rekrutační a retenční politiky. Z tohoto úhlu pohledu asi není možné, aby se vzdělávací instituce chovaly v resortu MO autonomně stejně jako se chovají veřejné nebo soukromé vysoké školy. To, že jsou vojenské a policejní školy v tomto směru jiné, je přece vyjádřeno v jejich označení jako vojenské a policejní – nevyprodukují více vojáků nebo policistů, než se „vejde“ od armády nebo policie. Pokud se vojenské vzdělávání rovná civilnímu, pak se ztrácí smysl vojenských škol. Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu vojenský se nerovná civilní. Voják není civilista oblečený do uniformy.
Pokud jsem dobře pochopil příspěvek Pouštnílištičky, pak neudělal nic jiného, že srovnal informace prezentované samotnou UO a zařadil je do kontextu. Jestli někdo obhajuje UO, měl by vidět hlavně ten kontext. Co si myslet o kvalitě fakulty, která v roce 2008 propustí z reorganizačních důvodů „takřka čerstvého“ vlastního Ph.D. (nejsem si zcela jist, ale pravděpodobně studoval na smlouvu, tedy s prodlouženým závazkem za studium) a tento voják nastoupí rekvalifikační kurs na maséra, aby se připravil na druhou kariéru? – Tady člověk buď musí pokrčit rameny nebo zakroutit hlavou…

pro pana Karla,

rozumím tomu, že problematika je skutečně komplexní, plánování je třeba provádět dlouhodobě na základě nějaké strategické vize, která absentuje. Na stranu druhou při diskuzi je možno se od tohoto oprostit, nejsme v pozici rozhodování. Vaší snahu o načrtnutí celistvého obrazu jinak ale vítám. S těmi piloty kupříkladu máte rozhodně pravdu. Do jaké míry toto platí pro technické obory jako takové bohužel nevím, mám humanitní zázemí.

Opět mě tam zaujala jedna věc a sice Vaše tvrzení o vojenské výchově. Na loajalitu a disciplínu jsem přiznám se při diskuzi pozapomněl, ale ono to má i druhou stranu mince a sice zda to nemůže být naškodě kritickému myšlení, kreativitě a samostatnosti. Samozřejmě bavíme se v hodně abstraktních pojmech a zobecnění se dostává až do absurdních rozměrů. Ale některé útvary či orgány se začínají cíleně zajímat o lidi s civilním vzděláním, protože je asi zajímá civilní pohled a postupy. Podobně bych lehce zpochybnil i další výhody vojenského vzdělání Vámi uvedené a sice rozvoj jazyků tělesné přípravy. Nemám přímou zkušenost, vojenské vzdělání za sebou nemám, ale několik mých přátel ano a ani jeden z nich nehovořil o rozvoji v jedné z těchto oblastí ze strany vojenské školy vůči předcházejícímu stavu. Vůbec netvrdím, že se jedná o reprezentativní vzorek, či z něj nechci nic vyvozovat. Jen bych rád trochu zpochybil (snad tím nejsem již příliš otravný) onu přidanou hodnotu vojenského vzdělávání…Chápu nutnost z hlediska některých technických oborů, obecně to také asi může napomoci oné loajalitě a disciplíně (či snad jazykům, těl. přípravě), ale pokud to nění člověk sám, který o to má zájem, tak výsledky budou asi malé. A opět pak vyvstává otázka efektivity vůči oné malé přidané hodnotě..

Nijak Vás netlačím do odpovědi či vyslovení se tak či tak. Navíc podotýkám, že mě zajímá těď spíše ideální stav než ten reálný svázaný zákony a nařízeními (jejichž realitu ani plně neznám)..

Zajímavé téma, článek i diskuse a samotní diskutující. I já jsem se na UO a předtím VA Brno delší dobu pohyboval a zamýšlel se nad jejím posláním. Ta škola je jen součástí systému. Politici nedokáží definovat, co dlouhodobě chtějí od armády, velení nemá konkrétní a hlavně stabilní vizi. Jak může UO pružně reagovat na potřeby armády, jestliže musí dodržovat zákony a požadavky systému. Akreditace oboru trvá rok až dva, pak proběhnou přijímací zkoušky a nastoupí studenti, tedy funguje-li vše optimálně, od myšlenky k poručíkům je cca 7-8 let. Dnešní poručíci jsou tedy reakcí na potřeby armády formulované za ministrování J. Tvrdíka. Pokud zákazník – sekce personální – předloží nyní požadavky na profily a počty absolventů, lze s prvními „výstupy“ počítat opět až kolem roku 2018. Kdo z nás dokáže předvídat, jak bude vypadat naše armáda v té době? Životní cyklus odborníka-pedagoga trvá ještě mnohem déle. Podobná instituce má setrvačnost jako tanker, nicméně prostředí, ve kterém se pohybuje, připomíná spíše vodní slalom.

V tomto týdnu navštívil ČR ministr obrany SR Lubomir Galko. S ministrem Vondrou se dohodli na posílení vzájemné spolupráce obou resortů a a to i v oblasti vojenského školství. Zde přikládám citaci: „Vidíme velký prostor v oblasti dopravního letectva a pozemní logistiky, vojenského školství a v neposlední řadě i v oblasti vědy a výzkumu,“ řekl dále Alexandr Vondra“

Těžko říct co si pod tímto představit, ale případná kooperace při vzdělávání vojáků by mohla poněkud optimalizovat náklady na jejich studium.Dle slov obou ministrů má vzniknout pracovní skupina, která má již do konce roku předložit možné návrhy vzájemné spolupráce.

„Z pohledu vojenského nemusí být nutně zásadní rozdíl v tom, zda tato osoba slouží na UO, v Hranicích nebo v Žatci. Co více většina vojáků u běžných jednotek vykonává“

Myslím, že byste byl možná překvapen co více většina běžných vojáků vykonává. Ačkoliv standardy jsou stále níže a možná že nejsou téměř žádné, po vojácích je vyžadována minimálně účast na různých zaměstnáních typu – střelby ruční zbraně, střelby lafetované zbraně, chemická příprava, výsadková příprava, tělesná příprava, pořadová příprava, topografie, stále častěji speciální tělesná příprava – vojenské lezení, vojenské plavání, boj z blízka, přesuny na ledu a sněhu, přežití v tísni, atd atd.
Podle mne sice na některé specializace je kladen příliš velký důraz a na jiné příliš malý, ale nemění to nic na tom, že toho, co běžný voják absolvuje, je čím dál víc.
Představa, že pedagog z UO má stejnou bojovou hodnotu je podle mne zcestná. Nicméně i z toho, že si to myslíte ukazuje, že jste na UO mírně odtrženi od reality toho, co se vlastně v armádě dělá. Bez urážky.

Milý Atome, je pravda, že málokdo z AČR dělá veškeré činnosti které jsem vyjmenoval. Většinou každý dělá něco. Nicméně aby to něco stálo za něco, musí se to dělat pořádně. Pod pojmem střelby si někdo představí, že prostě na střelbách párkrát vystřelí z pušky, zahlásí že „cvičení střeleb jsem splnil“ a má hotovo. Někdo, třeba já, si představuje střelby úplně jinak. A tak bych mohl pokračovat s dalšími specializacemi. To ale nepatří do diskuze k tomuto článku.
Nechtěl bych se s Vámi nijak dohadovat, rozhodně souhlasím, že by bylo jedině dobře, kdyby každý voják musel splňovat určité standardy, nezávisle na tom, kde slouží. Nynější standardy, jestli vůbec nějaké jsou, jsou poplatné době svého vzniku. A tak se dostáváme oklikou k tomu, že politici neví, co chtějí od armády, tudíž velení armády neví, co chtít po svých jednotlivých útvarech. Včetně UNOB.

to Pepa: Přiznám se, že jsem skeptický k tomu, že se něco vyřeší dokumentem. Dokument může něco nastartovat a být nástrojem sdílení informací při střídání ministrů a vlád, ale fakticky nemusí nic změnit. Jako příklad k diskutovanému tématu nabízím úrivek z Transformace resortu MO: „Bude analyzováno a posouzeno právní postavení Univerzity obrany s cílem dosáhnout efektivnějšího způsobu její činnosti, zejména z hlediska získávání finančních prostředků i jinou cestou než výdajem ze státního rozpočtu, a to uplatněním vícezdrojového financování.“ Co tím básník chtěl řící mi není jasné. Ať jdou peníze přes MŠMT nebo MO, jdou ze státního rozpočtu. Navíc jestli MŠMT platí za civilní studenty, které máme, abychom lépe využili volné kapacity učitelů placené nezávisle na výkonu školu z kapitolního rozpočtu MO, pak se do systému dostávají peníze „navíc“ – při porovnání hodnoty vstupů a výstupů se vlasně nic nemění.
To Pavel Zůna: V souvislosti s výčtem zemí, které mají a nemají vojenské školy bych rád podotknul, že jen několik zemí NATO nemá námořnictvo a ČR je mezi nimi. Podobně lze argumentovat třeba s nadzvukovým letectvem… Jako ekonom mi nedává žádný smysl, když utratíme peníze na rekrutaci studentů, dáme jim platy a pak bakalářský stupeň nedokončí 1/5 – 1/3 z nich. Když už se budeme bavit o srovnání vojenských vysokých škol, pak bychom měli srovnávat i různé modely. Např. v SRN se čekatel nejdříve stává vojákem (tedy projde vojskem a dostane důstojnický kurs) a pak teprve se stává vysokoškolským studentem. – Třeba by změna modelu zlepšila procento retence personálu a zvýšila učinnost prostředků vkládaných do náboru.
to NoVictim: Z věty mi vypadlo „ještě“ – „ještě takřka čerstvý“.

Jen krátká vsuvka z pohledu vojáka z útvaru:

Největším problémem spojeným s existencí UNOB není z mého pohledu vysoká nákladovost, ale již zmiňovaná nízká flexibilita.

1. Velká část velitelů čet a rot na Praporu byla či je v situaci, kdy si potřebovala dodělat magisterský stupeň. Za poslední 4 roky vím pouze o 3 případech, kteří zvolili UNOB, zbytek se rozhodl pro civilní sektor. Proč? Kdo si studium dodělával na UNOB, vědomě obětoval veškeré zahraniční mise v horizontu 3 let. Pomyšlení, že své jednotce mávám na letišti a odcházím na nesmyslný seminář na UNOB byla pro mne hlavním motivem, proč jsem se i já rozhodl pro civilní vzdělání. Civilní škola mi v pohodě umožnila přerušit studium po dobu pobytu v Afghánistánu. O užitné hodnotě/prestiži civilního vs. UNOB vzdělání se vyjadřovat nebudu. Sečteno a podtrženo, přesto, že na studium na civilní škole je třeba brát si řádnou dovolenou, platit nemalé prostředky, je to jasná volba pro většinu důstojníků.

2. Vzhledem k vysokým nákladům na studenta je resort „nucen“ uzavřít s každým z nich smlouvu na DVOJNÁSOBEK délky jejich studia. Tedy v případě bakaláře na 6 let, u magistra 10 let. Tato doba se ještě prodlužuje o náklady spojené s kurzy apod. Ilustrováno na mém příkladě – školu jsem skončil jako bakalář průzkumného oboru s TŘINÁCTILETOU smlouvou. Co kdyby se ukázalo, že jsem naprosto nezpůsobilý pro výkon povolání na které jsem byl připravován? Že nemám morálněvolní vlastnosti nezbytné pro výkon tohoto povolání? Že se o práci ani trochu nezajímám? Co potom? Nic, AČR by mne 13 let v pohodě živila. Nic bych nedělal, měl osobní na nule a byl v klidu. To vám připadá v pořádku?

Pokud by byli důstojníci nabíráni z civilu a prošli by pouze VA Vyškov, cena za jejich „cestu k útvaru“ by byla nesrovnatelně nižší, nebyl by tedy problém jim dát třeba dvouletou smlouvu. To je z mého pohledu nejsilnější argument proti UNOB. Je třeba si uvědomit, že velitel čety je ta nejnižší důstojnická funkce, je tedy vysoká šance, že ji bude zastávat i řada zcela nevhodných kandidátů. A těch je třeba se zbavit, ale současný systém to s ohledem na obrovskou finanční nákladnost studia neumožňuje.

Na neefektivitu celého systému vojenského školství poukazuje i jiný případ mého známého: Odsloužil ZVS a následně v AČR zůstal jako VZP. Před nástupem ZVS ukončil na civilní VŠ (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n/L) bakalářské vzdělání. Když si později, již jako VZP, zažádal o vyslání ke studiu na VA Brno (chtěl si dodělat Ing.), bylo mu řečeno, že bude muset nastoupit do 1. ročníku, neboť jeho civilní vzdělání ani titul VA Brno neuznává!!!

Takže musel studovat navíc 3 roky, aby si mohl dodělat inženýrský titul. A kolik celá tato sranda stála daňového poplatníka?

Nabírání vysokoškoláků z civilu začalo na podzim 2008 a zčásti pokračovalo ještě na začátku roku 2009. Převážně byli tito lidé nabíráni na funkci VČ. Velmi mě překvapila skladba těchto rekrutů. Nechci nikoho urazit, ale až na vyjímky mi tito lidé přišli, že AČR je jejich poslední šance kde se uchytit. Převažovali mezi nimi drtivě studenti humanitních škol a to hlavně pedagogických fakult.Dokonce tam byli absolventi teologie,jakýchsi uměleckcýh škol apod. Při rozhovoru se natajili tím, že jediný co je do ačr táhne je sociální zabezpečení, protože se svým typem vzdělání se v civilním sektoru nechytají.Dost z nich byly ženy(bývalé učitelky), které si ani při nejlepší vůli nedovedu představit na funkci VČ.Proto říkám, UO jednoznačně zachovat, ALE skutečně je tam třeba udělat mnoho a mnoho změn aby poměr vynaložených peněz a „výkonu“ byl přijatelný.

Bohuslave, model „českého ROTC“ může navíc podpořit zavedení školného na civilních státních vysokých školách. Stát tak může zabít dvě mouchy jednou ranou – umožní lidem z rodin s nižšími příjmy vystudovat (může na ně „vojensky působit“ po celou dobu studia formou výuky vojenských předmětů a letních soustředění) a zároveň zrekrutuje pouze tolik vysokoškoláků, kolik skutečně potřebuje (viz. zmiňovaná doba 6-7 let, než je UO schopná zareagovat na potřebu AČR).

To Petr: Nechtěně jste narazil na daleko důležitější jev, kterému bude armáda čelit. Podle Statistické ročenky ČR 2002 studovalo na VŠ ve šk. roce 2001/2002 v prezenční formě 165 687 osob, z toho 79 860 žen, jejich podíl byl 48 %. Podle Statistické ročenky ČR 2009 v roce 2007 to bylo 218419 ku 118124 (54,1 %) a v roce 2008 z 226 641 studujících v prezenční formě vysokoškolského programu bylo 124 556 žen (54,9 %). Jestliže ostatní zaměstnavatelé budou vyhledávat mužskou práci, je logické, že zájem žen o práci v armádě (na místech důstojníků) bude stále větší. To zejména v nejbližích letech, kdy bylo fakticky rozhodnuto o krácení v osobních výdajích, které armádu udělá méně atraktivní hlavně pro muže. Ženy jsou obecně ochotny pracovat za nižší odměnu za vykonanou práci. Berte tedy ty učitelky za nástup dlouhodobějšého trendu, s kterým se nedá „bojovat“. Nevyřeší to ani UO, protože na vysoké školy se přijímá podle studijních výsledků, nikoliv podle příslušnosti k pohlaví.
Osobně si nemyslím, že vojáka uděláte oblečením civila do uniformy. Vždy je nutný čas na indoktrinaci a socializaci. Z vlastní zkušenosti (osobní zkušenost a „pozorování“ mých studentů) je potřeba alespoň 3 roky pro tento proces. To je si i důvod, proč v německém modelu procházejí čekatelé důstojníci vojskem, následně absolvují důstojnický a kurs a pak jdou studovat UniBW. Základení socializace v případě ROTC vlastně probíhá v průběhu vysokoškolského studia. Takže když se vrátíme k těm učitelkám, tak by se jim teď měl někdo starší a zkušenější věnovat („patron“). Já jsem si touhle zkušeností prošel v letech 1997 až 1998, kdy tím trpělivým „patronen“ byl NŠ 45.plrp Blahoš Absatz. – Bylo to po pěti letech studia na VVŠPV, kdy 2 roky byly vynucené nedostatkem míst pro finančáky. Z pohledu těch, kdo „byli v systému“ léta, jsem na tom musel být stejně srandovně, jako ty Vaše učitelky.

Po přečtení článku „Univerzita obrany – truhla plná tajemství“ a navazující diskuze cítím potřebu některé skutečnosti upřesnit. Jelikož sloužím na Fakultě ekonomiky a managementu (FEM), od letošního února dokocne v ejjím čele, učiním toto upřesnění z pohledu bakalářského studijního programu a zaměření činnosti této fakulty.
Ze článků lze vyvodit dílčí závěr, že UO poskytuje vzdělání odpovídající obsahem a strukturou studijním programům civilních fakult. Tak tomu však není. Bakalářský studijní program na FEM je silně profesně orientován a velká část studia je věnována přípravě na výkon vojenského povolání v konkrétní vojenské odbornosti (ČVO, se kterými koresponduje zaměření studijních modulů). Podívejme se blíže na strukturu bakalářského studijního programu Ekonomika a management. Ten sestává ze čtyř pomyslných částí. Prvním z nich je teoretický základ, který zahrnuje v podstatě civilní a obecně zaměřené předměty, jako je matematika, management, ekonomie, veřejná ekonomie apod. Tato část studijního programu je společná pro všechny studenty v rámci studijního programu a představuje necelou čtvrtinu celkové studijní zátěže v rámci tříletého bakalářského studia. Tato část studia je svým pojetím plně srovnatelná se studijními programy civilních ekonomických fakult. Avšak i v rámci této části studijního programu je prostor věnován studiu vojenské historie, bezpečnostní politiky státu a úloze AČR a v neposlední řadě právu ve sféře obrany a bezpečnosti.
Na tyto předměty navazují předměty oborové, které jsou společné pro studenty zapsané v daném studijním oboru, tedy Vojenské management nebo Ekonomika obrany státu. V případě Vojenského managementu se jedná o předměty Všeobecná taktika I, Základy operačního výzkumu, Vojenský management I, Řízení lidských zdrojů, Sociologie a psychologie řízení I a Teorie řízení vojenských operací. V případě oboru Ekonomika obrany státu jde o předměty Základy teorie ekonomiky obrany státu, Účetnictví, Marketing, Statistika aj. Tento blok oborových předmětů představuje přibližně 13 % rozsahu studijního programu a odpovídá požadavkům kladeným na profil budoucího vojenského velitele nebo vojenského ekonoma (logistika, personalisty …).
Následují jednotlivé studijní moduly zaměření na předávání znalostí a dovedností potřebných pro výkon konkrétní profese na úrovni velení čety/štáb praporu. V současné době FEM nabízí v rámci vojenského studia 10 studijních modulů. Profily absolventů těchto studijních modulů, jejich struktura a obsahová náplň jednotlivých předmětů jsou předmětem pravidelných jednání mezi příslušnou katedrou fakulty a správce odpovídající vojenské odbornosti (ČVO) v rámci resortu MO. Tzv. modulové předměty představují cca 25 % rozsahu celého studijního programu. Jde o část studia, která je v maximální možné míře otevřena vyvíjejícím se požadavkům praxe.
Více než 27 % rozsahu bakalářského studijního programu an FEM je věnováno studiu angličtiny a druhého cizího jazyka a tělesné přípravě. Požadavky kladené na jazykové znalosti vojenských studentů FEM na vstupu i výstupu a taktéž speciální tělesná příprava nejsou s největší pravděpodobností srovnatelné s požadavky civilních fakult (snad s výjimkami filozofických, pedagogických a tělovýchovných).
Zbývajících 10 % rozsahu studijního programu představují volitelné předměty.
Děkuji administrátorů tohoto serveru za vytvoření prostoru pro velmi zajímavou diskuzi a taktéž všem diskutujícím, kteří usilují o věcnou diskuzi opřenou UO fakta. Výše uvedeným popisem struktury bakalářského studia na FEM jsem se pokusil Vás seznámit s některými skutečnostmi, které možná zůstaly v pozadí Vaší pozornosti.
Osobně jsem přesvědčen, že studium na FEM umožňuje zformování kvalitního vojenského profesionála – důstojníka. Toto moje přesvědčení se opírá o výsledky našich studentů kupříkladu při mezinárodních soutěžích a a výcvikových aktivitách. Jak příklad lze uvést již tradičně přední umístění družstev studentů FEM v mezinárodní soutěži průzkumných hlídek Lombardia nebo nedávné vyhodnocení studenta FEM účastnícího se výcviku ve Francouzské Guyaně jako nejlepšího ze skupiny 150 cvičících.
Je zřejmé, že žádná škola nemůže své studenty připravit na budoucí povolání a život bezezbytku. Rozhodně nemůže zajistit stmelení absolventa s kolektivem a prostředím, ve kterém se ocitne po ukončení studia. Škola může pouze dát studentovi do rukou (respektive jeho hlavy) nástroje, které mu mohou pomoci budoucí situace zvládnout úspěšně. Velký díl odpovědnosti je však i na bedrech kolektivů, do kterých nováčci přicházejí.

Dobrý den pane plk. Holcnere,
díky za příspěvek, který zní velmi erudovaně, ale jako absolvent této instituce musím do písmene souhlasit s Ivem. UO mi dala dobré kamarády a titul, ale příprava po odborné a velitelské stránce pro budoucí velitele bojových jednotek je naprosto zoufalá rozsahem i kvalitou. Bohužel „chairborne“ a „airborne“ jsou dvě rozdílné planety, proto možná to, co vám od stolu připadá jako adekvátní příprava, může konečným uživatelům připadat úplně jinak. Přemýšlel jste někdy o nějaké zpětné vazbě od studentů, kteří odejdou na útvary?

Tak, čerstvé posily jsou na cestě:

http://www.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/novi-absolventi-univerzity-obrany-miri-k-utvarum-44650/

Především by mě zajímalo, kolik z těch 194 čerstvých absolventů nastoupí službu u útvarů v důstojnické a kolik v praporčické hodnosti. O tom se, pochopitelně, taktně mlčí (nebo někdo ví, kde to lze dohledat?).

:Emil Frída „L-39 – není to cvičný letoun?“
Jestli se nemýlím tak u 22. základny letectva v Náměšti nad Oslavou jiná letadla než L-39 ve verzi ZA nelétají. Měla by tam sloužit k ochraně uzavřené zóny nad jadernou elektrárnou Dukovany.

to KEK: Dáváte za pravdu tomu, že AČR nemůže mít „několik standardů“ odpovídající (studijním) zkušenostem vojáků „tvořící brigádu“. Tohle nemůže vyřešit UNOB, ani Vyškov. Každá armády by měla mít jedno centrum, které bude tvořit tento vlastní výcvikový standard, a přizpůsobovat ho kvalitě personálu vstupujícího do armády, nebo již v armádě fungující. V tomhle má lépe našlápnut Vyškov. Jednak objemem personálu, který má přes Vyškov projít, jednak existencí LL, produkcí vojenských publikací apod. Problémem i tak zůstává „socializace“ důstojníka, která představuje další náklady nezapočítané do procesu. Jestli jsem dobře pochopil článek i komentáře, tak tohle období, řekněme v délce 1 roku až 2 let, není nijak zkráceno pobytem na UO. Jak s absolventy kursu nižších důstojníků, tak s absolventy UO/FEM se musí stejně nějak dál pracovat – „vychovávat“ je. Možná by stálo zato, změnit celkový „tradiční“ model přípravy důstojníka (viz uvedený příklad BW nebo britský model).

To Bob: Bobe k Tvému komentáři nemám zásadní výhrady. Jistá unifikace nebo spíše standardizace přípravy a výcviku je nutná, ale zrušení UNOB a rozšíření VeV-VA to skokově nevyřeší. Jak britský, tak i model BW je založen na tradicionalismu a společnost je na tento systém již plně adaptována. V našich podmínkách to nejsem schopen odhadnout, ale kdo zaručí, že se podaří získat potřebný počet vhodných kursantů, aby se naplnila směrná čísla k uspokojování potřeb druhů vojsk, a že znáborovaný vzorek společnosti bude těmi lidmi, kteří jsou ochotni pro ochranu vlasti opravdu nasadit i svůj vlastní život a ne jen řešit svou aktuální sociální situaci.

To Ivo: Ivo nikde jsem netvrdil, že to co uvádím je Tvůj názor. Jen reflektuji na skutečnosti, ke kterým jsem rozhovory se vzorkem vojáků dospěl. A nešlo jen o čerstvě odejité posluchače UNOB. Opět Tvé tvrzení, že student UNOB neumí zhola nic, je jen rádoby klišé, za které se dobře schovává. Ty to určitě jsi schopný věcně posoudit, ale nelze přece pocitově srovnávat znalosti a dovednosti absolventa UNOB s tím, co po 7 letech praxe u útvaru znám a umím. Na druhou stránku je typickou českou vlastností, svou neschopnost svalovat na jiné, kteří tam právě nejsou. To nebylo na Tebe, ale na Ty co se tímto pasují do role obětních beránků.
S čím rozhodně s Tebou souhlasím, je problém selekce velitelských typů od těch, kteří nezavelí ani tužce. Mám li být zcela upřímný, tak z těch, kteří studují velitelský směr je jen cca 20%, kteří mají jisté velitelské vlohy. Pak je vzorek 30%, kteří by šli vhodnou stimulaci na velitele překutat.
Ivo, strašně těžko se z toho vzorku studentů velitelských oborů selektuje, koho nechat projít a koho nenechat projít a to jen na základě, zdali na to má být velitelem či nikoliv. Je však pravda, že po tři roky máme možnost vhodnými postupy a dynamičtější spolupráci s útvary a VeV-VA dosáhnout výsledků, které budou co neblíže vyhovovat požadavkům velitelů praporů a rot na své podřízené.
Ivo, zdali přijímáš, rádi se s Tebou a s kýmkoli od vojsk sejdeme (teď nemluvím jen za sebe) a můžeme společně navrhnout jistá opatření, které se budeme snažit maximálně prosadit. Rozhodně by to chtělo širší vzorek velitelského sboru jak od 4. brn, tak i od 7. mb. Vaše věcné argumenty jsou klíčem k dosažení pokroku v kvalitě přípravy budoucích velitelů. Bohužel, jsi však jeden z mála, kteří mají takový zájem o řešení tohoto problému. Oslovil jsem již spoustu Tvých kolegů od vojsk, ale většinou pro náročný výkon své funkce jim již nezbylo toliko času na další rozvoj bližší spolupráce.
Pokud je tedy z Tvé strany zájem, tak Ti nabízím kontaktní email bestpc@centrum.cz, kde se můžeme domluvit na dalším postupu.

To KEK: Výborně, zdá se, že konečně po pěti letech od plné profesionalizace armády se dostaneme k tomu, že některé věci týkající se kvality personálu budou měřitelné a bude tedy možno „budovat“ kvalitu personálu. Jinak motiv sociálního zabezpečení je velmi silným motivem vstupu do armády všude na světě. Uvidíme, co se stane v následujícím roce. Vzhledem k rozpočtu na rok 2011 ve výši 43,9 mld. Kč se zdá, že nás čeká reálný ekonomický experiment. – Vzhůru tedy k naplňování směrných čísel…

Už vidím jak zástupci Brna a Vyškova na tom jednání s náměstkem navrhnou ořezání svých škol :-) opravdu humorné….

Moc Vám všem fandím a doufám že konečně se s UO neco stane, už jen povolení civilního studia je prostě špatně.
Jen chci poznámku – dočetl jsme se že letos bude studentů na UO (vojákú) přes 350. To snad není ani pravda, že někdo na personální sekci MO (asi ten ředitel odboru) povolit tolik studentů . Tedy, kdo asi jiný by nad nima držel ochranou ruku ,a to ještě právě stačí porovnat studují PhDr. – lze zjistit na adrese –
https://appl.vojenskaskola.cz/search_people/default.aspx?filter=s-fem – a zadej Máčel, nebo se podívej podle hodností – asi náročné studium).
Je pravdou, že právě studují (řádní studenti vzp) za ta léta a plat toho moc neumí, myslím praxi. Po skončení musí na tzv.aplikační kurz do Vyškova. Je pravdou že se nedá všechno asi naučit za tak krátkou dobu jak je příprava plánována. Ale kde jsou ty časy , kdy poručík (a to opravdu končil poručík, ne praporčík), odešel k útvaru a začal u jednotky od píky. Základní návyky a dovednosti ale měl. Možná starší podotknou, že si útvary právě tyto poručíky utvářeli ve vlastním tzv. kurzu, ale řeknu-li, že to bylo v rámci adaptačního procesu správné tak mi nebudete nikdo věřit.
A poslední poznámka , jestli ale Vyškov (Vev-VA) má dál připravovat tyto studenty UO nebo jak je v jeho programech v10 m kurz pro absolventy civilného studiu (důstojnický kurz), pak potřebuje jasné začlenění do přípravy vojáka, odpovídající statut a HLAVNĚ musí docházet k promíchávání vojáků z praxe do školy a naopak aby kvalita lektorů bylo odpovídala potřebě armády. Mnozí tam jsou už mnoho let a praxe útvarová je jim vzdálená. Tím neříkám že tam jsou špatní lektoři, ale zkušených VZP z praxe je málo.
To na UO za poslední min 2 roky nebyl v rámci přijímacích pohovorů přijat jediný praktik od vojsk ,jen aby se udržovala akademická úroveň. Však taky nabídka míst UO se jen tak k vojákovi nedostane kromě jejich webu. A říká se, že komu zavolají , toho pak komise vybere tak o co jde- už vidím ohlasy ale ruku na srdce že to tak v některých případech není.

Zajímavý článek o americkém programu ROTC na webových stránkách U.S. Army:

http://www.army.mil/-news/2010/08/11/43561-army-rotc-awards-51-million-in-scholarships/index.html?ref=home-headline-title4

Takový postřeh z článku – U.S. Army udělila 2579 studentům civilních vysokých škol (budoucím důstojníkům) čtyřletá stipendia v celkové hodnotě 51,2 milionů USD. Když uvážíme, že průměrně se 1 USD = 20 Kč, tak studium a výcvik 2579 budoucích důstojníků stojí U.S. Army v přepočtu 1,024 miliardy Kč. A teď, kolik že je roční rozopčet UO? Něco okolo 1 miliardy Kč? A kolik že tento rok vyprodukovala absolventů (úmyslně neříkám důstojníků, protože řada absolventů byla vyřazena i v praporčické hodnosti)?

Odpověď je 194. A tomu se říká efektivita…

To Dušan: Náklady v uvedeném článku jsou pouze „armádní stipendium“, které je vypláceno – „1st year, $300 per month, 2nd year, $350 per month, 3rd year, $450 per month, 4th year, $500 per month“ (http://www.goarmy.com/rotc/scholarships.jsp) a nejsou zde zahrnuty žádné další výdaje.
Součástí programu ROTC je nejenom stipendium, ale i úhrada školného a většiny poplatků spojených se studiem, které se mohou velmi lišit podle typu a prestiže školy (např. 9000 – 20000$/ročně), úhrada nákladů na knihy – cca 900 $ ročně, cestovné,… a stále zde nejsou zahrnuty náklady na „vojenskou“ část přípravy.

Pro vytvoření reálnější představy o nákladech ROTC doporučuji přečíst článek ve Washington post ze 4. července letošního roku, kde je pro ROTC uváděn celkový „annual budget of $577 million“ http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2010/07/02/AR2010070202447.html.
Při srovnávání nákladů je vhodné vycházet také z jiných než propagačních článků.

Autor očividně nemá ani nejmenší ponětí o výuce na UO. Nemůžu mu odepřít reakce na propagaci Univerzity obrany na svých webových stránkách. Taky nechápu, koho tím akademická obec pověřila a jaké podklady mu předložila. Bohužel, téměř se vším, co tu autor článku píše, se neztotožňuji. Autorovi bych doporučil před zveřejněním takovýchto „keců“ prokonzultovat jeho vydedukované výsledky analýzy s některým z čerstvých absolventů a ověřit si jejich pravost.

I Rusové mají problémy s velikostí svého vojenského školství:
Tamara Fraltsova, deputy head of the ministry’s Main Personnel Directorate, said in televised remarks Aug. 30 that the existing system of military education is adequate for a 4 million-strong army, and that it trains four to five times more officers than currently needed.
Last year, Serdyukov announced that in the course of the Russian military reform the country’s 60 military universities will be merged in 10 academies.
Of 10,000 officers who graduated this year from the Army and Navy academies, only half were offered Army jobs upon graduation, including 4,000 lieutenants who agreed to serve in sergeant positions, the newspaper said.
blíže http://www.defensenews.com/story.php?i=4771120&c=POL&s=TOP

RE: Poustnilisticka
Myslím, že jsem pochopil důvod Vaší „zapšklodti“ vůči UO Brno. Vzhledem k tomu, co píšete, jste jeden z „nepochopených“ příslušníků AČR. Mužná i odmítnutých. Na to, aby někdo hodnotil UO seriozně, by tam musel nějaký čas trávit. Jinak hodnotíte jednotlivé katedry neobjektivně. Armáda má svá specifika. A to i ve věcech nepříjemných, jako je podřízenost, třeba v obecném smyslu přijetí odpovědnosti. Nezakrývám, že jsem absolvent této školy, ale po přechodu do „civilu“ jsem byl z úrovně managementu v „civilu“ , tupostí a korupcí zděšen. Jinak se dikusí prolíná připravenost kantorského sboru UO Brno a jejich praxe. Ano, to vadilo v době i mě v době mýchstudií
. Avšak uznejme na rovinu__kolik kapacit Masarikovy Univerzity (např. právnické fakulty) prošlo praxí.
Ono, kdo chce psa bíti, hůl si najde, platí dodnes.

To Djuk:
Vážený pane, prezentoval jsem vlastní názor a v lecčem jsem si ho po přečtení diskusních příspěvků i opravil.
Nevím kde z čeho jste vydedukoval, že je mým záměrem jak vy uvádíte „zapšklodti“. Jméno a reputaci si UO dělá sama.
Víte o mě prdlajs a tak Vás žádám, aby jste nehodnotil moji osobu. V žádném případě neplatí, že bych byl nepochopený příslušník AČT. To se sakra pletete. Také není pravda, že bych byl odmítnutý. V životě by mne nenapadlo jít studovat na Univerzitu Obrany. Jsem studentem jinde a vůbec mi UO nechybí.
Poučte mne a poskytněte mi poučení o tom co je to objektivita. Rád si to přečtu. Jinak jste zřejmě přehlédnul tuto pasáž: „Rozhodl jsem se trošku rozproudit diskuzi na toto téma. V článku prezentuji své vlastní názory a v žádném případě netvrdím, že jsou stoprocentně neprůstřelné“.
Armáda má svá specifika. S tím s Vámi souhlasím. Nikde jsem to nezpochybnil. Zpochybňuji některá specifika UO.
Souhlasím s Vámi o tom civilu. Vidím to stejně.
Vaše „kdo chce psa bít, vždycky najde si hůl“ platí na obě strany.
Jinak pár poznámek. Až přestane UO produkovat praporčíky místo důstojníků, pak mi nebude tolik Vadit. A až se UO vzpamatuje a začne se přizpůsobovat potřebám armády, pak smeknu a nebudu mít nic proti.

Asi větší truhla, než si všichni mysleli. Získali vědci z Univerzity obrany Bludný balvan? http://domaci.ihned.cz/c1-48186070-dotovat-vyvoj-pristroje-pro-senzibily-zadny-problem-rika-stat

To bludnýbalvan:
No tak bádat se dá nade vším, ale zde je vidět jak pan Klaban a další filutové našli cestičku jak si nasypat do vlastní kapsy. Oproti Bartákovi a dalším jsou to ale troškaři. Ale to je už historie, spíš by mě zajímalo jaké jsou ted výzkumné projekty nyní na unobu, které přináší něco pro armádu, popřípadě publikační a vědecká činnost za kterou pak škola dostává peníze, když vidím jak počty učitelů jdou dolů – na postech zůstávají staří a loajální, kteří se klepou aby to těch pár let do důchodu vydrželi zatímco na brněnském rohlíku počty lidí neustále narůstají. Popřípadě k čemu máme doktrorské studijní programy když a mladí absolventi Phd. programů se zkušenostmi od vojsk kteří by měli nahradit tyhle staré struktury jsou raději posíláni na velite čet k utvarům…..kde, on unob není jen truhla plná tajemství, ale hlavně velká rodina. Jinak k počtům studentů prvních ročníků by mě zajímalo kdo a jak určuje počty když v prvním ročníku když máme v prvním ročníku 35 raketáků a 2x tak víc civilních studentů než vojenských studentů v oboru zbraně a munice.

1) Důstojníci vznikají z rekrutovaných vysokoškoláků. 2) Rekrutovat vysokoškoláky se moc nedaří.
3) Proto se rekrutují maturanti na UNOB.
4) UNOB musí být VŠ, aby bylo dosaženo potřebného stupně vzdělání u odchozích „důstojníků“.
5) Aby byla UNOB VŠ, musí učit témata, která nemají uplatnění u vojsk.
6) Asi si někdo myslí, že je lepší pasivně zaplatit existenci UNOB a zajistit si tak „přítok“ cca 200 „důstojníků“ do resortu, než aktivně a inovativně hledat jiné způsoby, jak zajistit obdobné množství odhodlaných vysokoškoláků.
—–
co je na tom nepochopitelné – zejména bod 6 je typickým projevem byrokracie: jednoduché a drahé řešení bez revolucí a potíží bude vždy preferováno oproti namáhavému hledání alternativní varianty.

Pokud by se – obráceně – dařilo rekrutovat dostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí, nebo fungoval např. princip „odsluž si pár let, my ti zaplatíme libovolnou školu a pak se pobavíme, co dál“, existovalo by racionální zázemí pro (elitní) školu, připravující kvalitní důstojníky (a lá Hranická Akademie).

Vzhledem k tomu, že to tak není, musí být UNOB taková, jaká je a musí produkovat, koho produkuje.
Kořen všeho ale hledejme u pasivity SP MO.

to spole ale přece vůbec nesouvisí:
Jedna věc je projekt obranného výzkumu a vývoje, grant, se kterým pracuje libovolná instituce, např. ČVUT a druhá věc je rekrutace vysokoškolských odborníků na platové a karierní podmínky AČR. Čili rozdíl – projekt/výzkum pro armádu versus vstup do armády.

Čím by chtěla AČR nalákat kvalitní vysokoškoláky z civilu mi není jasné :-)

Ještě by mě zajímala jedna věc, koukal jsem, že UNOB letos otevírá obor velitel dělostřeleckých jednotek a počet přijatých má být okolo 25, nevím teď přesně. Podle čeho se stanovuje ta potřeba, když se ani neví, jestli za pár let vůbec nějaký dělostřelectvo bude. Raketomety teď skončily a Dany to brzo čeká. To budou střílet šišky z praku? nebo je někde nějaká vize rozvoje dělostřelectva- rersp. obměna techniky?

Podívejte se, jak probíhá nabídka studia. http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/studium/Stranky/vyhody_studia_na_uo.aspx Tam je úplně všechno jinačího, než láska k vlasti, zájem o vědu, zájem o hodnoty armádu. Furt otravují s boloňskými špagetami a nakonec ten jejich „skladník“ podepisuje fiktivní dohodu o tom, že mu armáda zkontroluje písemné přípravy http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/verejnost_media/Stranky/20100910.aspx. Vždyť ty zelené mozky si unob přejí. To jsou ti, co si napíší o 25 kousků děl a když se náhodou urodí, tak se ke své objednávce neznají. Ku…, uvědomí si někdo, že ti co objednávají, nejsou nic jiného, než absolventi unob nebo jejich předchůdců? Trochu to připomíná 90. léta, akorát tady se tuneluje armáda zevnitř.

Pěkné sváteční odpoledne. Po prokousání se všemi příspěvky v diskusi (opravdu velmi plodná diskuse, avšak čtení všech komentářů (hlavně těch dlouhých-přičemž délka u nich ne vždy se rovná množství přínosných info a faktů) „chvíli“ zabere) bych rád zmínil pár myšlenek.
Jsem absolventem dvou civilních univerzit, UNOB a Vyškov jsem však poznal také, znám rovněž několik let i prostředí přímo bojových útvarů, nejvíce 4. brn. Tedy kromě akademické půdy znám i tu „útvarovou“, nejvíce samozřejmě půdu VVP Hradiště. Zároveň pracuji dlouhá léta v „civilu“, v oblasti řídícího a personálního managementu.
Rád bych uvedl následující:
- Byla zde zmiňována odchodovost absolventů UNOB po ukončení studia do civilu. Ze zkušenosti vím, že většina personalistů v civilních firmách pohlíží na UNOB v životopisech hlásících se absolventů UNOBu často jako na jakousi druhořadou VŠ (stejně jako např. Policejní akademie apod.) – a danému uchazeči o pracovní VŠ pozici moc nepomáhá. Nevím proto, zda toto poznání absolventy UNOBU v civilu potom naplňuje.
- Základní matematické schopnosti stačí k tomu, aby člověk pochopil, že když někdo studuje UNOB a během studia dostává každý měsíc peníze (alias jakési studijní služné) a na civilní VŠ nedostává nic, naopak si třeba ještě musí na studium přispívat či si ho platit (o nákladech na ubytování – kolej atd. nemluvě), nemůže být nákladovost obou těchto případů stejná. Je jasné, že náklady na vystudování studenta UNOB vyjdou na víc, než absolventa civilní VŠ, který naopak má kromě příjmů ze studia pouze výdaje. A to i na těch VŠ, které mají vlastní rozsáhlou vědeckou činnost, spojenou s granty apod.
- Často jsem mohl zešílet, když jsem viděl v prostředí AČR, jak strašně dlouho se nějaký problém řeší – a to jak ve spojení se vzděláváním, tak často i obecně. Zvyklý z civilního sektoru, kde pojmy jako výkonnost, ziskovost, nákladovost, efektivita atd. jsou každodenním chlebem každého vedení firmy, prostě nechápu, že toto je v AČR řešeno minimálně nebo (z pohledu např. ekonoma) zrůdně. Mnohdy to je ovlivněno jednostranným vzděláním klíčových jedinců na vyšších funkcích, kteří prostě neumějí kreativně přemýšlet – nikdo je to během jejich studia neučil. Nebylo moc proč.
- Srovnávat např. absolventa ekonomického oboru z VŠE nebo UK Praha s absolventem ekonomického oboru UNOB (potažmo třeba přímo vojensko-ekonomického zaměření)? Dělate si srandu?
- Proč na bojových útvarech chybějí velitelé čet (důstojníci), když UNOB chrlí absolventy neustále? Kam všichni jdou (pokud nejdou rovnou do civilu)?
- K VA Vyškov a instruktorskému sboru (čest výjimkám – vím, že jsou) a obsahu výcviku – po příchodu absolventů kurzů k útvarům tito velmi často potom slyšejí – „zapomeňte na to, co vás učili ve Vyškově“. Proč asi?
- Důstojnická hodnost není jen o výkonu dané funkce a o znalosti vojensko-odborného rázu. Důstojník by měl být i určitou morální a intelektuální úroveň. Zároveň je jistě k dobru, pokud má určitý nadhled a dokáže kreativně uvažovat. Došel jsem k poznání, že většinou (opět
čest výjimkám, které vím, že jsou), toto dokáží naplnit spíše nabraní absolventi civilních VŠ škol, než absolventi UNOB. Tím bych rád podpořil diskutovaný názor podstatné % důstojníků získávat z absolventu civilních VŠ škol.
- Zažil jsem výuku na civilních univerzitách i na UNOB a VA Vyškov. Nedá se to srovnat. Je to zcela jiný svět. Na UNOB i ve Vyškově často přednášejí pedagogové bez rozhledu, často mající pomyslné „klapky u očí“, vidíce pouze sektor svého vojenského světa. Slyšet takto přednášet třeba ekonomii, právo nebo management je opravdu lahůdka.
- Nepřipadá mi normální, aby absolvent UNOB, ve vojenské uniformě s hodností praporčíka nebo poručíka – tj. voják – neměl vůbec zkušenosti se střelbou, s taktikou apod., prostě po vyloženě vojenské odbornosti byl „tabula rasa“. To prostě je snad unikum z hlediska armády nejen v rámci NATO, ale snad světově. Ano, umí třeba dobře hrát počítačové hry, ale kdyby měl se svojí četou nyní provést v reálu např. jen některý ze základních taktických drilů, tak by byl často ztracen… O tom počítačové hry nebo výuka na UNOB není. Ano – čest skupině Commandos, která cvičí – ale to je výjimka (cca 20 – 30 studentů). Co zbytek?
- Někdo si tak může třeba říci – chci se snadno dostat k VŠ titulu, zároveň nechci během studia být na krku rodičům, chodit na brigády atd. a přesto mít pro svůj „měsíční provoz“ pravidelný příjem na pokrytí potřeb (přičemž nemálo věcí by mi mohla ta VŠ i darovat, abych si je nemusel kupovat), školné si platit nechci, zároveň si nechci platit ani moc náklady na ubytování a stravu. Také chci mít množství sportovního vyžití přístupné zdarma (posilovna atd.). Paráda – zamířím na UNOB – stejně pak nemusím v armádě zůstat, můžu pak s titulem jít do civilu – nic mě to nestálo a užil jsem si pěkná studijní léta na účet daňových poplatníků… Skutečně příběh tak zcela neodpovídající realitě v prostředí vojenského školství???
- Doporučoval bych při ponechání vojenské VŠ ji výrazně zeštíhlit a zároveň navázat na tradice, zásady a hlavně úroveň předválečně hranické akademie. Pokud se s absolventy této akademie setká člověk i dnes, po těch letech jsou většinou opravdu osobnosti, charakterově, inteligenčně i jinak na úrovni. Pokud tohoto nejsme schopni, zrušme vojenskou VŠ, využívejme absolventů civilních VŠ a ponechme pouze článek k jejich přecvičení podle požadované odbornosti. Je to rychlejší, efektivnější a hlavně levnější.

Lado, ty jsi princezna. Je nepodstatne prepocitavat studenty na docenty a profesory. Na UNOB studuji dva druhy studentu. Jedni se pripravuji na druhou karieru, druzi se pripravuji na prvni karieru. Prvni jsou vojaci, druzi jsou civilni studenti, na ktere prospiva MSMT. Vsichni se pripravuji tim, ze studuji vojenske programy. Ti prvni jdou prioraveni na druhou druhou karieru k vojskum. Ti druzi jsou pripraveni podle vojenskych programu na zivot na trhu prace. Jestli tomu nerozumite, zeptejte se ministra, protoze nikdo v tehle milosrdne lzi nevidi nic divneho.

Odkaz na článek na ihned: http://domaci.ihned.cz/c1-51291200-vyzkum-po-cesku-utracene-miliardy-vysledky-jen-na-papire

pro Dušana po poznámce od Pepy: základni vyzkum je např. tohle http://www.onwar.eu/2009/12/31/najdi-deset-rozdilu/. – Pracuje se od základů na nové knize z využitím těch starších. Aplikovaný výzkum a vývoj to je tohle http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1268037705. Inovace je polní pekárna http://zpravy.idnes.cz/vojakum-v-misich-schazi-cesky-chleba-dostanou-pekarnu-pfn-/zpr_nato.asp?c=A070507_072140_zpr_nato_inc. A blíží se nám IDET, takže zase bude štrůdl. To je to, proč má smysl do Brna vůbec jezdit.

Sekce vyzbrojování to má spíše než pod palcem zcela v paži. Stačí si zjistit, kdo z této sekce kde zasedal ve vědeckých radách a kde získal hlavní vědecký dispečer Dolejší svůj docentský titul. Kopřiva je obět novinářů. Tyhle žáby na pramenech nejsou bohužel pro novináře zajímavé.

No, možná by mohly jít debaty jiným směrem. Když jsem studoval na VVŠPV, tak součástí výchovy byly stráže a dozorčí služba. Pak se to omezovalo, ale sloužila se služba dozorčí školního praporu. Jak to vlastně vypadá s výchovou dneska a zvládání vojenských základů popsaných v Zákl-1?

Pro Dušana Rovenského, na ironii patří ironie, ale asi ji chápeme každý jinak. P.S. Okna doma nemyji, na to mám manželku. Iron ale určitě nepoužívá.

We’re more than ten years in academic papers writing market. Thus, you have a chance to buy essay writing services and have good marks.

Bobe, že by to překvapilo zrovna tebe? Jak si tě pamatuji, tak jsi nikdy žádný sportovec nebyl…ba naopak. Mimochodem, chtěl jsem reagovat na některé, prezentované názory, ale příspěvek by byl nekonečný. Takže ve zkratce:

1. UNOB je mimořádně naddimenzovaná instituce stejně jako VA Vyškov. U první jmenované je třeba hledat synergii s veřejnou VŠ ideálně VUT BR a přenechat akademickou výuku této VŚ. U druhé je třeba zabezpečit to, aby se z ní stalo nejlépe školící středisko NATO s využitím finančních zdrojů z NSIP a instruktorů z opravdu kvalitních zahraničních armád, případně našich kvalitních poddůstojníků.
2. Je třeba se rozhodnout, má-li důstojník mít VŠ titul, nebo ne. Bohužel představa Iva by vedla k tomu, že vojenská VŚ, by se rovnala bývalé 1. fakultě VVŠ PV, tedy fakultě s nejhoší úrovní VŠ studia na světě…něco takového snad dnes už neuděluje tituly nikde.
3. Posílit úroveň paralelní vojenské přípravy s kvalitní přípravou akademickou. Důstojník nemůže být jen trouba, který skvěle ovládá zbraňový systém. Dobrá VŠ buduje instelektuální potenciál jedince, zatímco paralelní kvalitní výcvik má posílit jeho osobnost a schopnosti. Pokud jde čistě o vojenské schopnosti, tak na to jsou poddůstojníci senioři – praporčíci. Divili byste se, kolik akademických kurzů musí důstojník absolvovat ve vámi skloňovné VB.
4. Bez srovnatelné akreditace s civilním studiem se nebude dařit nábor budoucích důstojníků a ti co nastoupí budou buď naprostí idealisté a výborní patrioti (20% – čest výjimkám) nebo lemplové (80%).
5. Ruku v ruce s ořezáním sádla na UNOBu musí proběhnout i ořezání sádla ve zbytku armády, tedy i ve složkách, kde působí mnozí, co zde lamentují na UNOB – různí koncepční, kontrolní, provozně-ekonomičtí pracovníci apod.. Á propos, kritika je zavádějící, pokud přichází od někoho, kdo je sám pouze „chair borne“ (pěkný výraz a děkuji autorovi za něj).
6. Někdo tu také rozebíral přijímání diplomu z UNOBU personalisty v civilu…úsměvné. Vámi popisovanou reakci lze přiřknout pouze „pipiknám“ z měkkých HR. Většinu HR pracovníků nezajímá titul, ale vaše celkové reference, uplatnitelná praxe a často i psychologický profil. Důvod je jednoduchý, celková úroveň českého VŠ je mizerná, tak proč se zdržovat…s VŠE tu moc neargumentujte, jelikož poměrně velmi blízkou zkušenost s tímto zařízením mám.
7. Dušane, užij si Londýn…už jsi taky „chair borne“…a já vůl myslel, že jdeš z Boule za lepším:-)!!! Shines the name of Rodger Young!

No a zbytku přeji hodně optimizmu…budeme ho brzy všichni potřebovat.

Bobe, jistě tě zklamu, ale já již poměrně dost dlouhou dobu na UNOBu nejsem a působím na funkci u jedné z výkonných složek AČR. Jinak přeji pěkný víkend a ať se daří…za mé sportovní okénko se omlouvám, ale nemohl jsem si to odpustit:-).

Bohuslav Pernica – na UO studovali i starší studenti než 29let. Nemyslím, že věk musí někoho nutně diskvalifikovat ze studia UO.

Myslím, že ten nebožtík spíš měl zvolit civilní studium, pokud chtěl studovat.

To je jednoduché. Jeho vojenské studium bylo nešťastně ukončeno smrtí spojenou s výukou (běh). To by se mu nestalo během civilního studia. Nebo mi chce někdo tvrdit, že civilní studenti mají tělocvik?

Bohuslav Pernica: překvapím vás, na spoustě civilních fakult je tělocvik. Byťna spoustě pouze jako Céčkový předmět…

Nevim čemu se divíte, na UO přece probýhá tvrdý výcvik výkvětu naší armády, se ztrátami se musí počítat, aby se dodžel vysoký standart…

Pro :-) : „To the everlasting glory of the Infantry, lives the story of Private Rodger Young…“ Diky za pozdrav. „Chair-borne“ jsem uz davno, stejne jako ty ;-) . Klidne se ozvi na e-mail…

Nechápu proč by měl být věk nějakým limitujícím kritériem pro studium na UO a jak to souvisí s tím, jestli je armáda profesionální nebo ne. Já sám jsem byl vyřazen takřka ve 28 a nemyslím si, že by to mělo nějaký vliv na moji kariéru, spíš naopak. Představme si situaci, kdy je k dennímu studiu vyslán perspektivní poddůstojník nebo praporčík, to by pak snad smysl mělo, nemyslíte? (…to by ovšem drtivá většina těchto lidí nesměla dávat přednost civilním školám…). NAOPAK! Tito lidé budou vždy úspěšnější než 21letý člověk, který nikdy neměl žádné zaměstnání, nikdy nesloužil ani jako voják ZS, nikdy nevedl žádné lidi (a je předurčen tomu aby velel četě) a navíc u něj, jak se zdá, ani nevím, zda-li má vůbec fyzické (zdravotní) předpoklady, aby tuto práci mol dělat. jediná jistota by u takového to produktu našeho VŠ mohla být v současnosti to, že je připraven na povolání, které jak se zdá, bude vykonávat po opuštění armády.
Tady už asi po 100 opakuji něco co zde zaznělo…otázka tedy zní: je-li nemyslitelné transformovat VŠ (nemožné?), tak aby armádě dodávalo velitele čet, fyzicky i odborně připravené, je možné aby byli studenti UNOB alespoň nějak lépe vybíráni? Test z AJ matematiky a TV mi prostě přijde nedostatečný, vypovídající možná o určitých intelektuální schopnostech jedince, ale ne o schopnosti vést kolektiv lidí, potažmo jim velet v BOJI!!!

Bobe, jen aby ta homogenní kohorta nebyla tvořena jenom hoplíty z thébské chrámové gardy. K bezpochyby vysoké bojové hodnotě jednotek by pak mohla přibýt i obsese v páchání sodomie. Ačkoli vzhledem k tomu, kam AČR směřuje by se to mohlo stát i jistou výhodou. Jinak, vzhledem k tomu, že nikdo nesdělil bližší podrobnosti o úmrtí zmiňovaného kadeta, tak bych tuto tragédii nijak nezlehčoval. Úmrtí při vytrvalostních bězích (ikdyž poněkud delších a náročnějších) se stávají i v zahraničí, často kvůli špatné hydrataci nebo skryté srdeční vadě, která v přijímacím řízení není odhalena. Pro Dušana: Trefné, nicméně pravdivé. Mé obloustlé prsty se již sotva trefí na malá políčka klávesnice a celodenní lenošení v kanceláři se snažím střídavě naplňovat čekáním na oběd a návštěvou stránek s erotickou tématikou…tudíž splňuji veškeré požadavky na rychlý postup důstojnickými hodnostmi a perspektivní kariéru někde v okolí Vítězného náměstí:-).

Gamile, nikdo tuhle smutnou událost nezlehčuje. Tuším, že se to stává i na the Royal Military Academy Sandhurst.
Jardo, pokud jde o deklaraci „že, se na problému už pracuje“, pak se na něm pracuje už léta, protože se o něm už léta ví. Dokonce problém je i zmíněn v k Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky z roku 2002:
„Vysokoškolské studium sice zabezpečuje kvalitní úroveň akademických znalostí, není však dostatečně spojeno s přípravou na důstojníka – vojenského manažera. Současně se
do výchovy nepodařilo prosadit tradiční vojenské hodnoty. Vznikl tak rozpor mezi reálnými potřebami ozbrojených sil a výstupy z vojenského školství.… Vzdělávání a příprava vojenských profesionálů se bude uskutečňovat v souladu s požadavky na výkon jednotlivých služebních míst a na kariéru vojáka.“
Letos nám uplynulo 10 let, co odstartovala reforma OS. Lze tedy bilancovat výsledky. Obávám se však, že vše se vyřeší, slovy jedné z postav seriálu Chalupáři, výhledově.

Nebylo by lépe vybírat a „nakoupit“ vysokoškoláky v civilu? Redukovat UNOB. Co přebývá na UNOB, chybí u útvarů.
Je potřeba si připomenout slova NGŠ gen. Šedivého že s vojáky na školách nepočítá!!!
Řešením je vysílat vojáky od útvaru s praxí a předpoklady k dálkovému studiu, jako formu benefitu.
Velet se ve škole stejně nenaučí. Velet se naučí praxí u vojsk, někteří ani to ne. U tech. specialistů bych to ani nevyžadoval.
Přirozená velitelská autorita se nedá získat ve škole.
UNOB by měla školit a cvičit technické specialisty, takoví nemusí umět velet. UNOB by měla provádět výzkum a vývoj a aplikovat vědu do praxe.
Opatrně s blokem vojensko-humanitních předmětů.
Každý ví, proč je voják, má nějaké cíle a ambice.
Mohlo by se jednoduše stát, že lektoři těchto předmětů budou vyvolávat asociace právě podobné s politruky.

To KEK: Váš příspěvek zní neobvykle nadějně, zjm. pro ty z nás, kdo musí pracovat s „finmálním produktem“ UNOB. A není to jen tím, že by se snad UNOB vymanil z posedlosti EKONOMII ve všech formách a budoucí důstojníci se třeba opět začali učit vojenské dějiny (ušetřete mě prosím oponování 2 semestry zakončené zápočtem – dohromady 6 přednášek to ani není nedůstojné to je zhovadilost). Možná…podaří-li se transformovat VŠ (myšleno pro studující), podaří se jej zreformovat i pro vyučující a ostatní stálý stav? Jaké by měly být předpoklady pro učitelský sbor? Kariéra pouze na „akademické půdě“….nebo podmínka působení u vojsk, v zahraničních misích…v bojových misích? Kdo má připravovat elitu, když ne elita? A co školní prapor? Velitelé školních rot jsou majoři, je to snad odměna za jejich takřka nulovou zodpovědnost ve srovnání s VR (kapitány) u útvarů? A co oni, neměli by jít příkladem studentům? Je jako příklad dostatečná jedna stužka s římskou číslicí 10 nebo 15? A co je takhle zapojit do výuky i jinak než jako odborníky na základní řády a pořadovou přípravu (nestačil by na to rotmistr?)….co takhle pomoci s výukou taktiky v poli? Myslí si snad někdo, že důstojník pěchoty v hodnosti majora nemá na to, aby zvládl tématiku taktiky malých jednotek, nebo pěšího družstva??? Pokud jsem byl příliš invektivní omlouvám se, ale jak sladký je pocit úlevy….

To chose:“ Nehledě na to že tyto lidi zkušení od vojsk pak mají problémy se základními příklady z matematiky a fyziky a sice umí perfektně pořadovku, základní řády ale převést z jedné strany rovnice na druhou nebo triviální příklad z trojčlenky je pro ně obrobský problém. Takže opět narážíme na problém kvality.“
———————————————
Co takoví lidé na univerzitě, která se považuje za prestižní vlastně dělají??
Neexistují snad přijímací zkoušky, jak se ke studiu dostali???
Tohle na mě dělá dojem, že slovo „prestiž“ je na UNOB jenom pozůstatkem zašlé slávy.

Z předchozích reakcí jednoznačně vyznělo, že UNOB neučí a nenaučí velet. To je dle mého hlavní problém, který trápí především velitele rot ve vztahu k nově příchozím velitelům čet – absolventům UNOB. Je to dáno hlavně tím, že studenti velitelských modulů mají jen velmi málo příležitosti, si prakticky a v co nejreálnějších podmínkách problematiku velení a řízení procvičit. Proto je nutné do bakalářského studia začlenit stáže, rozvíjet aktivní spolupráci s útvary pozemních sil a v neposlední řadě rozvíjet a prohlubovat spolupráci s Vyškovem, který je garantem praktické přípravy studentů UNOB. Jak jsem již uvedl, k zásadním změnám dojde od AR 2012 – 2013.

Dále od Roberta vyznělo, že na současném neuspokojivém stavu má také svůj podíl i kvalita pedagogického sboru. Ano, bohužel lze s tímto částečně souhlasit, i když to nelze paušalizovat na všechny. Co mě však tíží, je fakt, že za poslední čtyři roky, co např. Katedra vojenského managementu a taktiky vyhlásila tři výběrová řízení na uvolněná místa, se bohužel od vojsk nepřihlásil ani jeden uchazeč. Co však musím ocenit, je zájem některých oslovených bojovníků např. od 42. mpr, 43. mpr, 71. a 72. mpr, 103. stř CIMIC/PSYOPS a dalších, přijet na UO a udělat pro studenty přednášku a předat jim své zkušenosti z útvarové praxe a z misí.

Osobně tvrdím jedno, bez aktivního zájmu a přístupu jak příslušníků vojenského školství, tak i příslušníků bojových útvarů a útvarů bojové podpory nebude nikdy příprava kvalitního vojenského kádru fungovat.

Víte, já si myslím, že oni si dobře uvědomují, že jsou v akváriu…a je jim tam dobře. Problém je také v tom, že škola na ně takřka nevyvíjí žádný tlak. Předpokládám, že se nic nezměnilo, ranní rozvod do zaměstnání je zároveň vyhlášením DR a to je naposledy, kdy příslušníky svých rot vidí jejich VR. Po obědě většinou již žádná výuka neprobíhala, někteří z nás chodili cvičit, jiní si (v pracovní době) „dělali co chtěli“ resp. nedělali nic. Osobně mi to bylo velkou záhadou…30% zahozeného času – proč nebyl dán prostor velitelům školních rot (dokonce majorům) aby s nimi cvičili, nebo proč nepokračovala výuka? Dnes je mi to už k smíchu, nicméně v druhém semestru jsem u zkoušky ze všeobecné taktiky dostal otázku která se mimo jiné sestávala i z rozkreslení rozvíjení mechanizované brigády k útoku, co že je na tom divného? Nic, že se mě jen nikdo nepokusil seznámit např. s formátem BR pro družstvo….a toho času nebylo málo. Změnilo se alespoň v tomto ohledu něco k lepšímu?
Jinak bych potvrdil příspěvek pana Rovenského resp. jeho první odstavec. SKutečně po příchodu k útvaru je mladý poručík svěřen do péče zkušeného ZVČ, aby ho učil, velení četě je tedy prakticky na ZVČ nikoliv na VČ, který se zde opravdu jen učí. Proto říkám, že na praporu není důležitějšího postu, ani nejlépe vybavený odstřelovač, či božstky zaplacený příslušník průzkumné čety nemá zdaleka takovou cenu jako zkušený ZVČ, který možná připravuje svého budoucího velitele praporu.
…a ještě bych dodal pro KEKa: Víte přece, že pro Vás máme u nás slabost a rádi pomůžeme….ale 43. m! pr, to se neodpouští!!! :-D

Pro Ano: To se snad nevylučuje. Není to plnohodnotný velitel a proto mu mj. není svěřena kázeňská pravomoc v plném rozsahu. Až získá dostatečné velitelské zkušenosti, tak získá i odpovídající kázeňskou pravomoc. Ne nadarmo platí v U.S. Army pořekadlo, že „Lieutenant is an overpaid Private“ (poručík je přeplacený vojín). A to bez jakékoli urážky nebo jízlivosti…

Jinak, jak jste napsal, optimální je samozřejmě střídání velitelských a štábních (popřípadě instruktorských nebo učitelských) funkcí (viz. např můj starší článek „Profesionální nebo profesionalizovaný poddůstojnický sbor?“ z VR 2/2008: http://www.scribd.com/doc/13210148/Profesionalni-nebo-profesionalizovan-poddstojnick-sbor ). S tímto bezvýhradně souhlasím a je to, dle mého mínění, nejlepší cesta jak vyváženě získávat/předávat zkušenosti ve vojenské organizaci.

Pro KEK a Roberta: „Co mě však tíží, je fakt, že za poslední čtyři roky, co např. Katedra vojenského managementu a taktiky vyhlásila tři výběrová řízení na uvolněná místa, se bohužel od vojsk nepřihlásil ani jeden uchazeč. “ No a je se čemu divit? Myslím že ne. Od toho by právě měl existovat kariérní řád (který je už skoro 20 let – poprvé jsem o něm našel zmínku ve VR z roku 1993 – pouhou chymérou), aby např. řekl: Tak pane kapitáne, odsloužil jste si 3 roky jako velitel roty u bojového útvaru. Nyní půjdete na 2 roky předávat své zkušenosti do některého z vzdělávacích/výcvikových zařízení. Až tam skončíte, tak absolujete KVD a půjdete na 2 roky na operační oddělení nadřízeného velitelství brigády. A až skončíte tam, tak budete přeložen zpět ke svému původnímu bojovému útvaru na funkci ZV nebo NŠ.“ Jenže jsme toho schopni v současném prostředí docílit, když nikdo není schopen říct, jestli to či ono systemizované místo, jednotka, útvar či dokonce posádka bude za 2 roky vůbec existovat? Pro se většina lidí drží svého bydla (kvalitního místa na kvalitním útvaru) a nepouší se do nějakých větších akcí…

Tak jak pan Rovenský v posledním svém komentáři uvedl, tak jsem včera odpoledne měl následující myšlenky.

V souladu s BKO oddíl 6.21 by mělo platit, že každý, kdo chce zastávat (dle mého vyšší) velitelskou funkci, musí během své kariéry působit na velitelských, štábních a pedagogických systemizovaných místech a dále působit v zahraničí a ve vojenských operacích … konec citace BKO. Z toho zcela jasně plyne, že každý, kdo bude chtít postupovat vzhůru velitelskou kariérou, by měl jistou dobu působit i ve vojenském školství. Tady je základ ke vzniku možného nového místa např. „rotující učitel, RU“. Zajímal by mě Váš názor jak systémově toto místo začlenit do kariérového růstu:
- pro koho místa RU vytvářet (jen pro nižší důstojníky, nebo jen pro vyšší důstojníky, nebo pro všechny důstojníky; a co praporčický sbor);
- délka působení na místě RU (rok, dva roky či více; dle mého méně než rok nemá smysl);
- jak platební podmínky (hodnost, platová třída a další, aby na tom nebyl daný voják drasticky hůř než na útvaru; předpokládám, že daná osoba uvolní své místo na útvaru, aby mohla v kariérním růstu pokračovat dále);
- co bude s vojákem po ukončení působení na místě RU (garance, že za jistých splněných podmínek, postoupí na vyšší pozici, nebo na pozici na vyšším stupni velení);
– jakou získá voják na místě RU přidanou hodnotu (dle mého umět velet a umět učit je sice podobné, ale ne zcela shodné; dostatane kód vzdělání jako když ukončí KVD?)
- jaká by měla být hodinová zátěž výuky na místě RU (100 hodin za semestr, 200 hodin za semestr, což je běžná hodinová zátěž pedagoga; je nutno si uvědomit, že je potřeba se na výuku průběžně připravovat a plnit další i organizační úkoly);
- jak nastavit požadavky na publikační a vědeckou činnost (např. podmínka na závěr působení na místě RU předložit a obhájit práci v rozsahu cca 60 – 100 stran, jejíž výstupy budou mít uplatnitelnost ve vojskové praxi a ve vzdělávaní);
- možnost zahájení doktorského studia (podmínka, či dobrovolná volba) a další.

Určitě jsem nepostřehl všechny aspekty, popř. by to bylo možné, řešit i zcela jiným způsobem.

Takže k tomu přehledu studentů, kteří v roce 2011 ukončili studium na FEM.
V bakalářském a magisterském studiu končilo celkem 96 studentů. Z toho bylo 62 studentů bakalářského studia (Bc) a 34 studentů magisterského studia (MN). Všech 34 studentů MN odchází k útvarům v hodnostech poručík. Z nich bylo 14 studentů velitelských modulů (9 x vševojsk, 1 x pz, 1 x žen a 3 x děl).

Ze 62 studentů Bc využilo 44 studentů pokračovat v MN a 18 odchází k útvarům. Ti co pokračují v MN budou mít převážně hodnost rotný. Ostatní (celkem tři) budou mít hodnost se kterou zahájili prezenční Bc studium (1 x rotmistr a 2 x nadrotmistr). Všech 18 studentů, kteří odchází k útvarům bylo povýšeno do hodnosti poručík. Z nich 8 jsou studenti velitelských modulů (5 x mech, 1 x pz a 2 x děl).

Celkově tedy z UNOB na útvary odchází 22 studentů velitelských modulů. Většina z nich (myslím, že 18) jde na svá místa podle vystudované odbornosti.

Tento rok se podařilo maximálně eliminovat jev, kdy si studenti v rámci řádné dovolené objedou některé útvary a je jim personalisty na útvarech dána možnost, udělat si (předběžný) personální pohovor na zcela jiná místa, než pro která studovali. Popř. dostanou příslib, že to dané místo je pro ně drženo a že mají u personálních pohovorů na UNOB před koncem studia trvat na tom, že je pro ně místo již zablokováno tam a tam. Toto je další nešvar, který se v armádě stále děje a některým studentům tak dává falešnou naději, že i když studuje např. na velitele mechanizované čety, je mu slíbeno (NABÍDNUTO) místo nevelitelské, jako např. na skupině KIS jednoho velitelství VP. Takový student je pak znechucen a silně demotivován. A to, že mu to neumožníme, cítí jako těžký byrokratismus a křivdu vůči jeho osobě.

Ještě mě napadlo doplnění k mému předchozímu příspěvku – zahozený čas je někde úplně jinde – Aplikační kurz ve Vyškově (kurz VD). Ale to je na úplně jiné povídání.

2KEK: Rád se zapojím do zajímavé diskuse, pokud není vyžadována reakce na příspěvky o ztraceném čase, kvalitě velitelského sboru školního praporu nebo náboru vysokoškoláků z civilu – to opravdu není můj šálek čaje.
Myslím, že odpovědi na vaše otázky úzce souvisí s často frkventovanými tématy, a to „kariérní řád“ a „podmínky služby“. I když nadnesené otázky se týkají vyučujícího na UO, tedy apriori důstojníka (místo příslušníka praporčického sboru jako lektora je spíše u VeV-VA), podobné otázky byly vzneseny právě v tématu o kvalitě poddůstojnického sboru a možnostem jak získat kvalitní instruktory pro jejich výcvik. Obecně tedy otázka zní „pokud bude v kariéře profesionálního vojáka povinné strávit jistou dobu ve vojenském školství, jakými pobídkami ho k tomu lze motivovat?“.
V první řadě je nutné specifikovat, jaký by takový ideální lektor měl být. Podle mého názoru vhodný kandidát na takovou funkci je kapitán, velitel roty, který již má výsluhu v hodnosti. Magistr/inženýr (stále častěji však pouze Bc.), cca 7-10 let praxe u vojsk na funci VČ – důstojník štábu – ZVR – VR, cca 2-3 zahraniční mise na těchto funkcích. Věk kolem 30 let, s rodinou a zázemím v domovské posádce.
V druhé řadě je možné diskutovat o pobídkách. Samozřejmě pro každého je důležité něco jiného, ale pro výše zmíněného ideálního kandidáta to (vyjma dodržení povinné rotace mezi funkcemi podle kariérního řádu) může být například:
1. Umožnění povýšení – tedy při splnění podmínek (výsluha v hodnosti, magisterské vzdělání) povýšení do hodnosti major,
2. Umožnění vzdělání – zejména pro kapitány s bakalářským vzděláním doplnění magisterského stupně (z původní posice u útvaru těžko dosažitelné), a dále dle bodu 1 . Pro adepty s magisterským vzděláním umožnění doktorského studia nebo jiného vzdělání na některé z civilních vysokých škol v Brně.
3. Absolvování KVD – jeho absolvování v rámci povinné pedagogické tůry by mělo řadu výhod, mj. i finanční (vyslání od útvaru na služební cestu není levné).
4. Finanční stránka – částečně souvisí s povýšením v hodnosti, každopádně by PT měla být o třídu výš než na původní funkci.
5. Požadované výstupy – hodinová zátěž stejná jako u interních doktorantů, tedy umožňující souběžné studium. Závěrečné výstupy shodné s požadavky na studenta odpovídajícího programu (magisterského či doktorantského) za shodnou dobu.
Takové pobídky by mohly jak vojákovi, tak útvaru kompenzovat vzniklé komplikace. Bylo by tak možné do průběhu kariéry zařadit 2-3 letou dobu působení na UO s tím, že po tuto dobu musí být dotyčný dostatečně finančně motivován (nelze zapomenout na rodinu a bydlení, dovolím si tvrdit že ani současný příspěvek na bydlení, natož jeho budoucí diferenciace toto nemohou pokrýt). Po této době musí být dotyčnému garantováno umístění na vyšším stupni (brigáda), kam však přichází v hodnosti majora s doplněným vzděláním (Mgr.) či v průběhu doktorského studia (složeny zkoušky, probíhá zpracování doktorské práce) a s absolvovaným KVD.
Poněkud off topic pak zmíním jak podobné jsou požadavky na dobrého instuktora VeV-VA. Obecně lze však pouze za nejvyšší hodnost sboru nižších důstojníků dosadit nejvyšší hodnost poddůstojnického sboru, jinak vše zůstává vesměs stejné: rotný, velitel družstva, který již má výsluhu v hodnosti, cca 7-10 let praxe u vojsk na funci střelec – starší střelec – Vroj – VDr (uvažuji pěchotu), cca 2-3 zahraniční mise na těchto funkcích. Věk kolem 30 let, s rodinou a zázemím v domovské posádce.
Pobídky mohou pak být povýšení do hodnosti rtm., absolvování rotmistrovskéhu kursu či jiných odborných kursů v posádce Vyškov, finanční stránka. Garantován vyšší funkce po návratu k útvaru (pracovník štábu – ZVČ – VePr). Omlouvám se za off topic.

To KEK- pěkně zpracovaný přehled.
Mě by zajímalo proč 44 studentů Bc pokračovalo na magisterskou část když u praporů je zoufalý nedostatek velitelů čet. Myslím že dva roky na funkci VČ by jim prospělo a pak by dali do kapsy každého z těch zoufalých velitelů školních rot. nedávno jsem zjistil že na těch fukcích sedí někteří lidé co tam seděli před 11 roky…neskutečné.Po dvou letech by šli zpět na magisterskou nástavbu.
No a raději bych se nepouštěl do propočtů nákladů na jednoho absolventa který odejde k vojskům.Při počtu 22 absolventů a vstupní cca půlmiliadrě bychom došli k šílenému závěru.

Děkuji Pařmenovi za jeho komentář k rotujícímu učiteli, ačkoli jsem očekával i další komentáře. Vím, že Vás většina volá pro zrušení UNOB, ale v souladu s BKO to tak rychle nebude. Proto se zaměřme na to, co zlepšovat. Právě možný záměr na vytvoření místa rotujícího učitele (RU), by mohlo být jedním z ozubených kol do bohužel prozatím zadřeného soukolí kariérního řádu. Pevně věřím, že tým, kde je i autor tohoto blogu, najde odborníka, který soukolí správně nastaví a udělí prvotní impuls k jeho rozjetí.
Pařmen správně vystihl, pro koho a za jakých základních podmínek by mohlo být místo RU obsazeno. U FEM je celkem 9 kateder z nichž 5 je zaměřeno ryze vojensky (logistika, palebná podpora, ženijní zabezpečení, vojenský management a taktika a vojenské umění, obrané plánování a bezpečnostní studie). Šestá katedra se zabývá problematikou ochrany obyvatelstva. U těchto kateder je možné vytvořit přinejmenším pět až deset tabulkových míst RU. Jak zaznělo vhodní kandidáti by mohli být velitelé rot (baterií) v hodnostech kapitánů (to u velitelských funkcí), ale také i příslušníci štábů útvarů a svazků v důstojnických hodnostech (nadporučík až major). Platová třída by byla „13“ a doba působení na místě by byla selektivní v rozmezí dvou až tří let (tři roky v případě zahájení doktorandského studia). Voják na místě RU by byl příslušník UNOB a po uplynutí stanovené doby, by odcházel zpět k vojskům či na v té době existující velitelství druhů sil. Jako zajímavý nápad se jeví, aby první část působení na místě RU probíhala formou účasti v kurzu vyšších důstojníků. Co se učební zátěže týče, ta by odpovídala průměru dané katedry a v potaz by se bralo, zdali se dotyčný rozhodl pro doktorandské studium. UNOB pro své příslušníky nabízí i možnost účastnit se ve vlastních jazykových specializovaných kurzech, takže by byly předpoklady zvýšit si jazykovou úroveň.
Pokud někoho napadají i další možnosti, tak se ozvěte. Pokud je absolutní nesouhlas s tím, co tu bylo uvedeno, či se samotným vytvořením míst RU, tak se určitě ozvěte. Děkuji.

Dovolím si zareagovat na příspěvky od KEK:
1. Neomezoval bych místo RU pouze na katedry FEM (i když rozumím, proč je zatím řešena pouze tuto fakulta). I na FVT by jistě uvítali zkušené velitele od vojsk, alespoň na některých katedrách.
2. Stejně tak se nemusíme omezit jen na přípravu nižších důstojníků, tedy primárního produktu UNOB, ale i na přípravu vyšších důstojníků nebo příslušníků gšt. Požadavky na RU pro vzdělavání vyšších důstojníků by mohly byt následující (srovnej požadavky na instruktora VeV-VA nebo RU pro nižší důstojníky): podplukovník, velitel praporu, mnohaletá praxe u vojsk na funci náčelník oddělení štábu brigády – NŠ praporu (ZV praporu) – stáž u VSpS (VpozS) – velitel praporu (uvažuji pěchotu), několik zahraničních misí na těchto funkcích. Pobídky mohou být povýšení do hodnosti plk., absolvování kursu gšt., získání akademických titulů nebo jiného vzdělání na některé z civilních vysokých škol v Brně, finanční stránka. Garantována umístění na velitelské funkci brigády nebo „na v té době existujícím velitelství druhů sil“.
3. Složení sboru RU – otázkou je kolik učitelů by mělo být zaměřeno na přípravu nižších důstojníků a kolik pro výuku v KVD či kursu gšt. Směrné čísloby bylo možné odvodit z požadavku na množství vyškolených studentů v jednotlivých programech a poměru na jednoho učitele. Ve finále by pak na katedře mohli působit 1 pplk. pro výuku KVD a několik kpt./mjr. pro přípravu nových poručíků, při souběžném studiu.
4. Počet míst RU (na úkor stálého stavu) – pochopil jsem, že by dotyčný byl po dobu výkonu funkce RU příslušníkem UNOB, tedy nerozumím jakékoli náhradě „jednoho trvalého“ místa vznikem 5-10 tabulkových míst RU – tím by došlo opět k navyšování početních stavů UNOB, což je proti současným trendům. Pokud současné počty kantorů na UNOB kvantitativně dostačují k pokrytí požadované výuky, pak v souladu s Bílou knihou stačí nastartovat pravidelnou rotaci personálu mezi velitelskými, štábními a lektorskými funkcemi – nejen tedy směrem od vojsk na UNOB, ale i od UNOB k vojskům.

Na úvod bych se rád omluvil Mephistophelovi, nebylo ani záměrem, aby si to bral někdo osobně. Návíc jsem nastínil, že nevím co se změnilo a co ne…v případě, že je Váš čas vyplněn smysluplnou činností, nezbývá než kvitovat. Ne všichni jsou s „akváriem“ spokojení, ale takoví studenti byli jsou a budou, což patrně nevyvrátíte. Jinak i přes zjevnou méněcenost své připomínky ohledně velitelů školních rot, bohužel si nemohu odpustit nelibost k jejich celkově malému zapojení do systému výchovy budoucích velitelů (nicméně Vám rozumím).

Je zvláštní, že v sobotu 29. 10. má být v pořadu Před 25 lety /http://www.ceskatelevize.cz/porady/10132488909-pred-25-lety/video//reportáž z roku 1986 o VVŠ PV Ludvíka Svobody.

Aby si na to mohl namazat bláto, to se k tomu budeš muset nejdřív přiblížit :-) A při možnostech dnešních kamer a senzorů, to bude hooodně těžké. Já myslím, že podbný typ zbraní má v jistých situacích velkou budoucnost.

Dobrý den, zvažuji podání přihlášky na FVZ UO , když ale čtu tuto diskuzi, nevím, zda si mám myslet, že výuka nestojí za nic a tedy se nemá cenu ani nikam hlásit. Vojensko-medicínská a vojensko-odborná výuka, odborné praxe a stáže na posádkových ošetřovnách, ve vojenských nemocnicích a na specializovaných pracovištích civilních nemocnic, které mi kvalitou připadají nadprůmerné, znejí zajímavě. Také zahraniční mise jsou velice lákavé právě pro mě, která studuji střední školu ve Francii což mi přináší dobrou znalost jazyka. Bohužel na francouzské armádní školy se hlásit nemůžu kvůli občanství. Nevím tedy, studium na FVZ UO má smysl, a nebo je lepší jít studovat některou z civilních lékařských fakult? Děkuji za vaše názory:

Renato, nevěřte té diskusi. Univerzita obrany je naprosto perfentní škola srovnatelná ze všemi vysokými školami v ČR. O její kvalitě svědčí i to, že její rektor nechal na ní vystudovat i svou dceru. Ta dokonce po ukončení doktorského studia bez problémů nalezla uplatnění jako poručice personalistka.

Doplním Iva. Tady lze najít poslední žebříček lékařských fakult: http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-49930660-poprve-zvitezila-3-lf-univerzity-karlovy. Když jsem se loni účastnil přípravy koncepce přípravy personálu, tak z podkladů vycházelo, že snad jedinou slabinou fakulty je absence fakultní nemocnice.

FVZ je dobrá volba…….úroveň studia, celková atmosféra i personální složení je úplně někde jinde než na fakultách UO v Brně.

Na vojenskou chirurgii jako obor se můžete přihlásit až po vystudování oboru vojenské všeobecné lékařství. Nicméně voj. chirurgie se v rámci vojenského lékařství jako jeden z předmětů vyučuje.