A pak si běžte pro peníze…
Ve čtvrtek se v listu E15 objevil článek Pavla Otty týkající se nákupu strojů CASA, respektive výměny jednoho z nich za české L-159, které z velké části dosluhují za stamiliony ročně pod plachtami. Španělé prý oznámili, že podzvukové letouny nebudou k výcviku používat a tedy je nechtějí.
Pozitivum tohoto obchodu, o jehož výhodnosti pro Českou republiku se dá jinak úspěšně pochybovat, mělo být právě v tom, že se zbavíme několika L-159. Nezbavíme, ale zato nám zůstanou transportní letouny za miliardy, servisem za miliardu a spousta otázek. Třeba, jak se Omnipolu podařilo získat tuto zakázku, na které si pěkně namastí kapsu, byť od počátku existovaly o letounech CASA a upřímnosti Španělů pochybnosti?
Přes výhrady odborníků i některých členů sněmovního výboru pro obranu celý kontrakt loni posvětil překlenovací kabinet Jana Fischera. „Měly by se tím zaobírat orgány činné v trestním řízení. Je nutno prověřit, jak zní smlouva mezi ministerstvem a Omnipolem, zda je v ní zakomponována výměna bitevníků,“ poznamenal poslanec ČSSD Antonín Seďa… Kvůli tomu, že ministerstvo bez výběrového řízení přímo oslovilo firmu CASA, navíc Česku hrozí pokuta od Evropské unie za porušení pravidel EU pro veřejné zakázky.
Je to pěkná „kukačka“, kterou do začátku zdědil nový ministr obrany. Pokud skutečně Španělé bitevníky nechtějí, asi by nebylo od věci, podívat se do smlouvy a pokud to bude jen trochu možné, provést něco podobného jako s Pandury. Nejlepší by bylo letadel se zbavit úplně, ale to už asi nepůjde. V této situaci by bylo jakékoli ušetření dobré, nicméně Česko na tom může už jenom prodělat. Stačí si třeba vzpomenout, že kvůli tomuto bezva obchodu se už ze dvou jednomístných strojů smontovává jeden dvoumístný a účet bude několik set milionů korun…
Čeští představitelé se nechali ať už vědomě, či nevědomě pěkně napálit Omnipolem a EADS, které chtěly do Česka nějaké stroje CASA za každou cenu dostat. Přitom jim od počátku bylo nejspíše jasné, že i když se výměna jednoho transportního letadla za L-159 neuskuteční, nic se nestane, protože stejně vydělají. Tento obchod by měl být bedlivě prověřen a to hned několika úřady. Alespoň by mohl ministr financí ukázat, jestli skutečně dýchá pouze pro průhlednost a poctivost.
Od pátku se v MF Dnes objevuje popisování příběhu další kukačky, kterou nový ministr obrany podědil (a asi ne poslední). Tentokrát jde o úředníky ministerstva napojené na stavební loby – úředník Kajetán Kalivoda přišel na to, jak si dobře vydělat na stavebních zakázkách. Kalivoda měl na starosti výběrová řízení a zároveň vlastnil stavební firmu. Stačilo vypsat zakázku do 20 milionů korun (tak o ní nemusela rozhodovat vláda a zároveň nemuselo být otevřené výběrové řízení) a přes nastrčené firmy dostat ze státního rozpočtu miliony. Pro ilustraci stojí za to si přečíst, jak se předvedl syn Viktora Krejči, spolumajitele firmy H+V Praha, která při těchto podvodech sehrávala důležitou roli, Tomáš, když se k jejich domu do Roztok přijeli podívat novináři:
Kousek od nás smykem zastaví černá Škoda Octavia se sundanými poznávacími značkami. S šíleným řevem z ní vyskočí svalnatý chlapík v zeleném tričku. „Si myslíš, že sem úplně blbej! Okamžitě to vymaž, dělej!“ řve na fotografa MF DNES a obuškem mlátí vedle něj. Po pár vteřinách ho údery dlaní do prsou namáčkne na auto a nutí ho, aby odstranil nafocené snímky. Marně. Údery schytávám i já, když se snažím fotografovi pomoci. Útočník mi z ruky vytrhává mobilní telefon, kterým hodlám zavolat policii. „Koho chceš volat, ty hajzle! Okamžitě zalezte do toho auta a vypadněte. Nebo vás zabiju,“ huláká na celé okolí. Je vidět, že z policie si nic nedělá. Raději odjíždíme. Tato scéna se odehrála ve středu v Zaorálkově ulici v Roztokách u Prahy. Bydlí zde podnikatel Viktor Krejča, který stojí v pozadí důmyslného systému na získávání armádních zakázek.
V sobotu vybuchla v MF Dnes další bomba. Náměstkovi ministra obrany pro ekonomiku Tomáši Perutkovi stavěla prý dům firma H+V Praha, která manipulovala veřejné zakázky. A vzhledem k tomu, že má pod sebou finance, zavání to pořádným střetem zájmů.
Společnost H+V Praha začala stavět Perutkův dům v Praze v roce 2007. Byla generálním dodavatelem hrubé stavby. Perutka měl podle smlouvy společnosti zaplatit 2,4 milionu korun. Jenže H+V Praha stavbu nezačala a najala si subdodavatele… Perutka říká, že neví, kolik přesně za stavbu domu zaplatil. Říká, že nemá všechny doklady, protože údajně některé splátky platil v hotovosti. Znát přesné okolnosti finančních transakcí je přitom velmi důležité. Jen ty mohou vyloučit, že je Perutka zavázán lidem, kteří manipulují výběrová řízení v jeho resortu.
Tohle se asi nedá vysvětlit. Člověk v takové funkci by měl být velice, velice obezřetný. A už teď se dá říct, že pan Perutka minimálně obezřetný nebyl. Může takový člověk dále zastávat funkci náměstka ministra pro ekonomiku?
Nazval jsem tyto případy „kukačky“, protože se obávám, že jich tam novému ministrovi v hnízdě zůstalo mnohem víc. Jak je možné, že právě ministerstvo obrany je tak prolezlé pochybnými obchody a rozhodnutími? Nejde totiž pouze o tyto dvě poslední záležitosti, ale o sérii skandálů jak s velkými nákupy (Pandur, CASA, Dingo, Iveco) tak i menšími („potištěné trenýrky“ na generálním štábu) a o to, že stavební loby od poloviny 90. let na obraně dokázala velice dobře vydělávat. Alexandr Vondra se s tímto dědictvím bude muset nějakým způsobem vypořádat a budou to muset být razantní kroky, které povedou k pročištění a zprůhlednění systému.
Bez toho totiž může jenom těžko žádat o peníze pro armádu. Nebo si byť i stěžovat, že se mu jich nedostává, když si část z nich rozebírají partičky kmotrů a kmotříků. Nu, přispěli byste na obranu, kdybyste věděli, že více než desátek musí nutně skončit v kapsách chlapíků, kteří si jezdí třeba v porsche s poznávacími značkami končícími na čtyři nuly, a kteří umějí pouze čachrovat a zastrašovat?
Pánbůh zaplať za Bártu, Moroze, Zahálku a spol.! V případě hrozícího odhalení je třeba odpálit dýmovnici. Mlžit, odstiňovat, zavádět a obluzovat. Kontaminace ministerstva vnitra exministrem obrany, beze vší pochybnosti odpovědným za tyto kontrakty a praktiky, byla docela umným pokusem, jak tuto kamufláž dotáhnout a jeho působením na vnitru do toho všeho de facto namočit VV (ať už na ně máme názor jakýkoliv), které s popisovanými ději de iure nemají vůbec nic společného. Je zajímavé, že bezpečnostněagenturní pseudoaféra mediálně zatím úspěšně vytěsňuje tyto hrůzy. Odkud asi vítr vane?
No, asi by to chtělo v české kotlině nějakou partičku Neúplatných, kteří by to řešili obdobnými metodami a prostředky. Občas si tu skutečně připadám jako v Chicagu na přelomu 20. a 30. let.
A co se týče výše jmenovaných pánů – nenechte se vysmát. Ti mají vlastní zájmy. Proto se jim další, se kterými my se museli dělit o své (politické a finanční) zisky, nehodí do party. Tomu, že vstoupili do politiky z čisté nezištnosti a vlastenectví snad ani nikdo nemůže věřit.
ad/ Rovenský
Je mezi těmi partičkami rozdíl. Zde jsou (mluvíme o činnosti na úrovni státní exekutivy) již vyčíslitelné škody, onde zatím jen podezření. Každý, kdo jde do politiky, někde dělal – tudíž může být podezřelý. Kdo nikde předtím nedělal, než šel do politiky, je více než podezřelý, protože nic jiného většinou ani neumí (tamti alespoň dokázali, že se nějak dokáží uživit). Všichni, kdo jdou do politiky, mají nějaké zájmy. Jsou to jejich zájmy, a v ideálním případě se mohou krýt se zájmy státními (jenže ty stejně nikdo neumí definovat, jde-li to vůbec). Proto vždy zájmy politiků zůstanou z nějakého pohledu „jejich“ zájmy, vždy se najde někdo, kdo se s nimi neidentifikuje. Proto nemohu přijmout, že by šlo o validní argumentaci. – Stejně tak použití již Aristotelem definovaných eristických technik v debatě: vyvracení neřečeného, či vyvracení ad absurdum přetaženého názoru. Tyto techniky jsou k vysmání. Nikdo totiž netvrdil, „že vstoupili do politiky z čisté nezištnosti a vlastenectví“. – Proto pokládám tuto mediální kamufláž za nebezpečnou.
Za nebezpečné mohu považovat různé věci – špatně označený přechod pro chodce, bezohledné řidiče, zdravotně závadné čínské výrobky – ale „mediální kamuláž“ rozhodně ne.
No, tohle je dobré si připomenout (z rozhovoru s Radkem Johnem v denníku E15):
E15: Nebudete ale tím typem strany, která náhle zazáří, jednou se dostane přes pětiprocentní hranici, ale v dalších volbách už na ni všichni zapomenou?
Tohle je scénář, který tady dosud naplnily všechny malé strany. To, co se těm malým stranám stalo, byly dva velké problémy. Za prvé oni nešli do parlamentu stabilizovaní a hned se rozhádali sami mezi sebou v přímém přenosu. My jsme uzavřeli smlouvu se všemi kandidáty, kteří by se mohli dostat do parlamentu, že budou hlasovat jednotně, podle závazného stanoviska klubu. Druhý problém těch malých stran byl, že strašně prahly po korytech, po křeslech. Každá malinká strana chtěla honem nějaké ministerstvo. My se do těch ministerstev neženeme. Nám jde mnohem víc o to, abychom se drželi programu, rozhodně nemusíme být v koalici. Zvlášť proto, že ty strany jsou ušpiněné, zatížené úplatky a všemi těmi hrůzami, a my se od nich nechceme ušpinit. (viz. http://www.e15.cz/nazory/rozhovory/radek-john-protestuji-proti-tomu-ze-jsme-protestni-strana )
No vida. Neprahnuli po „korytech“ a hnedle mají 4 ministry a hromadu náměstků. Jak řekl Hógo Fógo alias Horác Badman: Jak dojemné! Skoro se mi nechce býti padouchem!
Je dobré neodbíhat od tématu. Meritem mé poznámky je toto: Jedna partička už škodila, druhá se možná škodit chystá. U té první není žádné „možná“. V tom je ten rozdíl. Naházet všechno na jednu hromadu je součást mediální kamufláže, aby se problém rozpliznul a aby se jakoby omočili všichni, „neb jsou stejní“. Takové vykuky znal již Aristotelés, jak jsem zmínil. Nic nového pod slunce.
Víte co? Já Vám nebudu brát Váš optimisticko-filozofický názor a my mě – vykukovi – neberte mojí „nebezpečnou mediální kamufláž“.
http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vysledky-vojskovych-zkousek-systemu-vlastni-ochrany-letounu-casa-71933/
Hotový materiál na časosběrný snímek. Ještě, že tisková mluvčí neřekla, že piloti mají záložní letadlo. Nedávno byl v novinách rozhovor s kandidátem na prezidenta …. J. Fischerem, kde se zmiňoval, že nechápe co všichni mají proti Martinovi (M. B.)….
http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/nemecky-armadni-expert-cenu-vojenske-techniky-lze-na-trhu-bez-problemu-zjisti?page=0,0
http://www.flugrevue.de/de/airbus-military-c-295.5830.htm
Zajímavé na kolik CASY vyšly jiné země, pořítám, že Poláci mají obdobé vybavení, včetně funkčního systému ochrany na rozdíl od nás.
Tak počítám, že MB přijde s tezí, že na rozdíl od poláků tam máme nejmodernější zbraňovou věž a že letadlo umí plavat… Omlouvám se za sarkasmus, ale mám tak nějak pocit, že to dopadne nějak takto: http://zpravy.idnes.cz/ceske-pandury-jsou-vyrazne-drazsi-nez-portugalske-maji-i-horsi-vybavu-1mc-/domaci.aspx?c=A110708_205053_domaci_abr
http://zpravy.idnes.cz/co-uveze-letoun-casa-0lp-/domaci.aspx?c=A120718_160446_domaci_jw
Větší nářez už je jen případ pplk. Karla Daňhela…..
Nemůžete porovnávat dolarové ceny z roku 2001 a 2008. Lepší představu o ceně CASA vám dá poslední nákup polaků, kdy před pár týdny objednaly 5 letadel za 262 mil. dolarů.
Je pravda, že CASA má horší parametry co se týká objemu nákladu a letových výkonů, ale zase je jejich provoz mnohem hospodárnější než u Spartana. Přepravu objemnějších nákladů na delší vzdálenosti neměla být záležitost CASA, ale původně plánovaných dvou C-130 z americký záloh. To nevýšlo z důvodu finančních požadavku amiku. Následně byla podepsána mezivládní dohoda o zájmu na nákup dvou KC-390 pro AČR, ale to už je jiná kapitola….
Problém nejsou CASA jako letadla, ale nesmyslná smlouva na výměnu pěti L-159 (včetně dvou T1 odebraných 212.letce) a následná servisní smlouva.
To první vím, jen to bylo myšleno, jak MF tvrdil, že nejde udělat nějaké srovnání. A to nemáme údaje, jako, ti co je pořizovali…..
1. Celý problém nákupu letadel CASA je dle mého názoru politické rozhodnutí o neprovedení výběrového řízení a volby barterového obchodu místo toho. O výhodnosti tohoto řešení je dnes přesvědčena snad už jen jedna politička, AČR v tom měla od počátku jasno. Poučení do budoucna – je třeba skutečně vytvořit systém akvizic navrhovaný ministrem Vondrou – Národní agenturu pro vyzbrojování, rodný list každé zakázky s dohledatelným původcem každého změnového rozhodnutí, správce projektu atp. Včera bylo pozdě.
2. Vždy když slyším, že nelze srovnávat ceny letadel CASA s jinými letadly CASA resp. s jinými letadly, musím se v duchu usmát. Je to jako říci, že cena mé Fábie je naprosto oprávněná, protože za svých 600.000 korun jsem dostal naprosto nadstandardní výbavu. Stačí prostý pohled na ceny vyšších modelů (Octavia, Superb) a lze snadno usoudit, že mě prodejce pěkně doběhl. To samé platí pro letadla. Kolik stojí C-130 či zmiňovaný KC-390 v základu? Kolik stálo jedno letadlo CASA pro AČR?
3. Letoun KC-390, pokud tedy skutečně dojde k jeho nákupu ze strany AČR, může společně s letadly CASA konečně vytvořit nějaký funkční systém vzušné přepravy AČR. CASA je vhodná k přepravě osob na kratší vzdálenosti, pro přepravu nákladu je nevhodná, pro přepravu vozidel zcela nepoužitelná. AČR letadla středního typu nutně potřebuje, celá naše obraná doktrína je postavená na alianční obraně, AČR není schopna ani v náznaku bránit ČR sama.
Mimo jiné do výroby letadel je částečně zapojen i český průmysl. Pokud chceme podporovat český obranný průmysl, mělo by to být cestou kooperací s jinými výrobci (Aero Vodochody – spolupráce se Sikorski…), samostatné projekty vždy musí dopadnout jako L-159. Česká republika a. nemá vyjednávací sílu na trzích jako například Brazílie (KC-390), b. nemůže si dovolit plnohodnotně zaplatit výzkum a vývoj a pokud to dělá, tak to z politických důvodů maskuje (viz CZ 805 BREN).
@Toledo..
POKUD kdokoliv zvažoval nákup/pronájem C130, pak tím spíše měly být zvoleny Spartany.. už kvůli dědičnosti dílů.
Jinak- provozovat dva kusy jakéhokoliv typu je logistický nesmysl. provozovat sedm různých typů na jedné základně je provozní nesmysl. Dopravní letoun stojící na stojánce je ekonomický nesmysl. Provozovat letadla pro přepravu VIP na úrovni 10 procent stavu leteckých sil je nesmysl [na kusy 8 VIP letadel na 80 letadel našeho letectva]
Pokud se zvolí vhodný koncept, lze srovnávat všechno, např. cestou nákladů na jednu LH: http://www.stratpost.com/gripen-operational-cost-lowest-of-all-western-fighters-janes Předtím se je ale třeba ujasnit, k čemu to chci používat a spočítat si, jestli se mi to vyplatí vlastnit, sdílet nebo jen pronajímat. V tomhle souhlas s #16.
O nějaké dědičnosti mezi C-130E a C-27J nemůže být ani řeč.
BTW. USAF po pár letech provozu Spartany vyřazuje a vraci se k herkam jako celkově levnější variantě.
Spartany se vyřazují (možná i) proto, že nejsou US výrobkem. prý sice neplní slibované parametry přepravy, ale zásadním faktorem je právě fakt, že jde o italské konsorcium. Jen to v tomto případě není tak okaté jako v případě budoucího tankeru USAF, kdy Boeing mohl prostě říct, že „my máme jediný létající tanker této soutěže“.
k dědičnosti cituji „C-27J … incorporates the advanced propulsion and cockpit technologies of the C-130J Hercules through Rolls Royce AE2100 engines“
Herky jsou levnější tak jako jsou „levnější“ naše Mi-17 ve srovnání s moderními typy. 17 prostě jsou k dispozici z výdobytků socialistické společnosti ČSSR, zatímco nová technika se musí nakoupit cash. když do provozních nákladů nepočítáte kanibalizované díly, tak provozní náklady zákonitě stlačíte dolů.
u USAF jsou Spartany nechtěným dítětem ukradeným Army. a jako s takovými je s nimi nakládáno.
Tady musíte rozlišovat. V našem případe se jednalo o C-130E, tato stará verze nemá s C-27J opravdu nic společného.
Osobně jsem přesvědčen, že budoucí operace AČR se budou odehrávat na periferii EU/NATO. Logisticky budou obdobou Kosova a proto CASA jako letadlo není špatná volba pro to co bude AČR potřebovat. Ovšem za samotný nákup by mělo jít pár lidí do tepláku, jako ostatně za vetšinu armádních nákupu.
Když už se tu diskutuje letadlech, tak je zajímavá tahle zprávička z roku 2009: http://zpravy.idnes.cz/az-skonci-pronajem-bude-nejlepsi-gripeny-odkoupit-soudi-parkanova-1d2-/domaci.aspx?c=A090308_155915_domaci_abr To hlavně k dnešnímu stanovisku vlády ohledně gripenů.
http://www.denik.cz/z_domova/nacelnik-generalniho-stabu-pavel-levnejsi-letadlo-nez-casa-to-bych-rad-videl-201.html
Je levnější letadlo, než CASA. Letadélko Káně od Bohumila Říhy. Zde je to dáno tématikou samotné knihy: „Hlavním tématem je život chudých vesnických dětí a jejich touha po dobrodružství, hlavně po létání.“
letadlo levnější než Casa? třeba L-159. přesněji řečeno, 1 L-159= 1/5 ceny letadla CASA. Nutno dodat, že zmíněnou rovnici o jedné neznámé nedokáže spočítat například poslankyně TOP09 paní Parkanová.
Add #22)
Jestli jsem pochopil NGŠ, tak hovoří o PROVOZNÍCH nikoliv POŘIZOVACÍCH nákladech. Tam klidně věřím, že CASA dosahuje ekonomických parametrů. Výhodnost pořizovací ceny je pak ale něco úplně jiného.
V jednom z příspěvků porovnal Bohuslav Pernica provozní náklady velké části provozovanstíhacích letounů NATO – Gripen vyšel jako nejvýhodnější na 1 letovou hodinu. Existuje něco podobného pro doprtavní letouny?
Divadelní sál Malostranské besedy (1. patro), Malostranské náměstí 35/21, Praha
Think-tank Evropské hodnoty přináší již jedenáctou debatu z cyklu
DEBATY O ČESKÝCH ZÁJMECH, tentokrát o tezi:
„Jak nakupovat levnější a kvalitnější výzbroj pro Armádu České republiky?“
Jako řečníci vystoupí (abecedně):
Jan HAMÁČEK
Stínový ministr obrany (ČSSD)
Jiří HYNEK
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR
Jaroslav SPURNÝ
Redaktor týdeníku Respekt
Jiří ŠEDIVÝ
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR
Akce se uskuteční ve středu 27. března od 17:00 v Divadelní sále Malostranské besedy (1. patro), Malostranské náměstí 35/21, Praha. Příchod diváků od 16:30.
POVINNÁ REGISTRACE ZDE: http://tiny.cc/2waztw
http://samanovodoupe.blogspot.cz/2013/03/moby-dick-velmi-prijemna-uvolnena.html
Nově zvolený prezident Miloš Zeman začíná svůj první pracovní den. Dnes na Pražském hradě uvítal komplet diplomatický sbor. Místo v plánovaných 14:00 však dorazil o 15 minut později. Přesnost je cností králů, Mlhošu!
Mrtvá Kočka: „Nu co, akademická čtvrthodinaka.“
Žena Moby Dicka: „Pan prezident potvrdil, že je akademik. Nikoli král.“
Zato krátký projev, opět zpatra, tentokrát v angličtině, byl vskutku – prezidentský. Zeman představil diplomatům své tři zásady, podle nichž chce s nimi jednat: „Zaprvé musíme respektovat vlastní hodnoty a nezasahovat do vnitřních záležitostí žádné země.
Zadruhé se pokusím podporovat rozvíjející se spolupráci mezi Českou republikou a zeměmi, které zastupujete…“
(Na toto nudné téma pak věnoval další minuty.)“Třetí zásada – hodlám s vámi jednat o našem společném boji proti mezinárodnímu terorismu, který je hlavním nepřítelem civilizace. Nezáleží, jestli je to terorismus založený na náboženství nebo nějaké politické ideologii, je to prostě terorismus, který zabíjí nevinné civilisty.“
Projev trval asi 4 minuty 25 sekund, a já skutečně nevím, proč alespoň některá česká média nedokázala informovat o všech těchto třech bodech.
http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/experti-se-zabyvaji-bvp-2-v-acr-83120/
Ad J.D.)
Zatím bych z toho nic nevyvozoval. Vzhledem k předběžné fázi projektu nelze odhadnout ani bojovou hodnotu budoucího vozidla natožpak jednotkovou cenu. Může to být stejně tak nejlepší projekt AČR za poslední dekádu nebo reinkarnace T-72 CZ v kategorii BVP.
Já nevyvozuju, jen mi přijde, že jsou tady vojáci z 7. a 4. brigády, tedy uživatelé a mnozí z nás se v ,,bevku“ taky naotloukali, tak je možnost se tady vyjádřit z pohledu ,,uživatelů“, třeba si toho někdo všimne, než brečet až po skončení modernizace.
Myšleno co je třeba, zmodernizovat.
potřeba je nakoupit nový moderní stroj…hlavně nic nemodernizovat!!!…ale obávám se, že to takle nedopadne…nechtěl bych být skeptický, ale pokud se do toho vloží AOP nebo jak se jmenujou, tak zase vyberem nejdražší „levné“ řešení na pár let…
Myslím, že se tady zapomíná ještě na třetí možnost, a sice že žádná náhrada nebude. BVP-2 zůstaly víceméně u dvou praporů, ze kterých škrty udělaly (a hlavně do roka udělají) druhosledové útvary, pro které nikdo nebude chtít korunu upustit, natož pak cca 8-10 miliard za nová vozidla. Pokud z těch útvarů v roce 2018 něco zůstane, tak jen duté torzo. Následně se výtáhnou z uloženek BVP-1, udělá se nějaká minimální údržba, případně přivaření pár plechů od Excaliburu aby nepřišel zkrátka a pojede se jakože dál.
Jako příslušník AZ u 7ky bych se strašně rád mýlil, ale prostor pro to moc nevidím :)
Bojová hodnota současných BVP-2 je nulová, je to spíše taková koule na noze, která se dá použít maximálně na nebojový přesun do pozic a následně z okopů ve statické obraně. Kromě obligátních věcí, jako minimální protor pro roj, nevyhovující pancéřování (kromě čelního), zastaralé spojovací a pozorovací prostředky je hlavním problémem něco jako „situation awarness“. Osádka nemá žádnou možnost zjistit co se děje kolem vozidla. Kouká se ven pomocí zvětšovacích sklíček a nemá k dispozici žádný rozumný přístroj zvyšující povědomí o okolí. Takže o chlápkovi s RPG na deváté hodině sto metrů daleko se dozví až od pánaboha.
Modernizace možná není. Mašiny jsou přinejlepším 25 let staré a od té doby se nezastavily. Nejsou žádné fungl nové zavazelínované uloženky, které stačí vyndat a pokusit se je modernizovat. A kupovat někde BMP-2 aby jsme je tady modernizovali, to nemůže snad nikoho napadnout ani u nás. Jediným rozumným řešením jsou nová vozidla. Několikrát jsme u Rakušáků obdivovali jejich ASCODy/Ulany, což je takový rozumný kompromis kde počítače pomáhají osádce a ne naopak. U ASCODu by navíc bylo možnost se svést s britskou objednávkou několika set kusů modernizované verze, která má proběhnout po roce 2015. Ale to je jen takové zbožné přání.
Ad Udo)
Jak jsem z článku pochopil, nejedná se o modernizaci, ale o náhradu vozidla BVP-2 (byť klidně modernizací nějakého jiného vozidla).
Nechci se nikterak dopředu zastávat možných modernizačních alternativ, koneckonců všichni známe jak to dopadlo s modernizací T-72 a jeho jednotkovou cenou, ale šmahem bych tuto možnost nevylučoval.
Například mimořádně úspěšný izraelský obrněný transportér Achzarit vznikl konverzí, stejně tak jako jeho modernější bratr Namer. Tato vozidla vznikla konverzí, za vynikající jednotkovou cenu a jsou natolik úspěšná, že US Army zvažuje vozidlo Namer jako budoucího nástupce (části) vozidel IFV Bradley.
http://en.wikipedia.org/wiki/IDF_Achzarit
http://en.wikipedia.org/wiki/Merkava#Merkava_IFV_Namer
Nechci předjímat závěry konference, ale na rozdíl od předpokládaného výsledku (modernizace BVP-1) si já dokážu představit i jiné varianty jako šité pro 7. mb, jako například kombo tanků T-72 CZ + BVP/OT na bázi T-72 nemodernizovaných, kterých má AČR ve skladech stále 150+… Možná by neškodilo využít zkušenosti izraelských bratří, když už s nimi máme tu dohodu o obranné spolupráci.
Ale jako obvykle přepřaháme vůz před koně. Jaký je úkol 7. mb v časovém horizontu pro který se modernizace zvažuje?
Ivo)
Začnu odzadu. To jaké jsou v dlouhodobém časovém horizontu úkoly 7.mb samozřejm nevím, jako záložního ZVČ mě s tím samozřejmě nikdy nikdo neseznámí a já to prozatím beru. Čeho se upřímně děsím, je, jak vysoko bych musel jít než bych narazil na prvního člověka který to ví. Celá budoucnost se upíná k tabulkám počtů, které snad někdy v půlce roku budou a řeknou, jak zlé to bude příští rok. Předpokládám, že je někdo navrhoval na základě právě dlouhodobého plánu, takže z toho usuzuji, že někdo ty úkoly zná.
Já jako obyčejný civilní vysokoškolák postížený oborem geografie si úkol 7mb představuji asi takto. Jako základní kámen BÚÚ „těžkého“ typu je připravována pro nasazení do konvenčních konfliktů střední a vysoké intenzity v teritoriu především střední a východní Evropy, v součinnosti s podobnými silami NATO. A jelikož tento typ konfliktu je buď daleko, nebo si to aspon snažíme namluvit, tak její schopnosti nemají takovou prioritu. To je fakt který uznávám já, a Vy zcela určitě také. Otázkou je jen, jak hloboko můžeme do7ky říznout, aby se nezhroutila a byla v rozumném časovém horizontu schopna plnit tyto úkoly, až přijde čas. Brigáda stojí na pásových bojových vozidlech. A něco ty BVP prostě nahradit musí, alternativou je zneschopnění poloviny bojového potenciálu AČR.
O tom co to budou za vozidla se samozřejmě diskutovat dá a taky bude. Při současné struktuře brigády by to měly být bojová vozidla, prostě IFV. Pokud by tímto vozidlem malo být APC, alias OT, tak to vyžaduje úplně jinou strukturu brigády, praporů a možná i rot tak, aby byla podpora tanků vždy k dispozici a nahradila tak kanony IFVček. Ano, dovedu si představit brigádu s úplně jinou strukturou s kombinací většího počtu tanků než máme ted a s mechanizovanou pěchotou v těžkých APC.
Ale má to několik ale. Zaprvé T72ky. Jednak u M4ek jsme někde před půlkou životnosti a po roce 2020, už budeme pomalu hledat jejich náhradu. Potom sice máme 150 uloženek, ale nemám tušení jestli jsou ještě v rekonstruovatelném stavu a jestli by bylo rentabilní je předělávat na těžké APC. A hlavně už jsem se několikrát doslechl, že všechny tyhle uloženky jsou již ve fázi odprodeje do zahraničí. Zadruhé: Kombinaci tanků a APC používá z moderních armád výhradně Izrael, všechny ostatní, a především všechny evropské, mají pro prvosledové mechanizované jednotky IFV s těžkou výzbrojí. Izraelská armáda, tradičně operující v hustě obydleném prostředí, s všudypřítomnou podporou tanků a s velkým důrazem na sesedlou pěchotu, dává přednost právě ochraně výsadku/roje před palebnou silou samotného vozidla. Tam u nich to má logiku, jestli i v našem prostředí, nedokážu posoudit, na to mé „vojenské“ zkušenosti nestačí.
Každopádně doufám když ne ve světlé, tak alespoň nějaké zítřky mechanizovaného vojska.
Rtm.Bc.Lubomír Vysloužil
ZVČ, mč AZ, 72.mpr
Ad Udo)
Souhlas s úkolem 7. mb – i když jsem ho nikde formálně nevyčetl, tak mi to dává smysl.
Tudíž pokud jsou takové úkoly, tak je nejvyšší čas vyklouznout z područí sovětské doktríny (lakmusovým papírkem bude, jestli bude u nástupnických vozidel požadavek na plavání…)
Máte pravdu, u evropských armád je u obrněných/mechanizovaných jednotek skutečně typické kombo tanky/IFVs. Což se s teoretickou vizí přestavby T-72 nijak nevylučuje, na takovou korbu není problém dát téměř jakoukoliv bezobslužnou nástavbu. Mimochodem zatímco Achazit je v kategorii OT, tak jeho nástupce Namer (na podvozku Merkavy) je již v kategorii BVP (s pro nás netypickou kombinací automatického granátometu a velkorážného kulometu).
Nicméně udeřil jste hřebíček na hlavičku – pokud si nejsme vlastně jisti, jestli chceme držet schopnost tankového vojska po roce 2020, pak úvahy na přestavbu tankových podvozků na BVP jsou mimo mísu, protože jedna z hlavních výhod (kromě bezkonkurenční ochrany osádky) je stejná logistická základna pro všechna bojová vozidla brigády, která by tím padla.
Pokud bych si měl vsadit, tak to skončí přestavbou BVP-1. Což může být fajn nebo taky průšvih, podle toho kolik se do toho nastrká…
I já vám, i když výsadkář, přeji světlé zítřky. Ono totiž výsadkové jednotky bez mechanizovaných dávají asi takový smysl, jako kopí, které má hrot, ale už ne ratiště…
Sám pro sebe jsem si zvážil případné varianty nákupu/modernizace bojových vozidel pěchoty, a to především podle následujících kritérií:
1. Jednotková cena
2. Cena za údržbu po dobu životního cyklu
3. Bojová hodnota
4. Zapojení spojenců / obranného průmyslu do projektu
1. Jednotková cena:
a. IFV Anders (Polsko) – 6-8 mil USD
b. IFV ASCOD (Rakousko) – 7,5 mil USD
c. IFV Puma (Německo) – 10,5 mil USD
d. modernizace BVP-1 – ???
Pokud odhlédneme od modernizace BVP-1, kde v tuto chvíli nelze odhadnout cenu, je cenově nejvýhodnější IFV Anders. Je to dáno velkou výrobní sérií i nižší cenou práce. Samotná polská armáda si objednává 1000+ vozidel různých variant, Indie kupuje variantu FSP Anders (lehký tank).
2. Těžko přesně porovnávat, jelikož cena za údržbu se odvíjí od mnoha faktorů, ale osobně bych se domníval, že i zde bude hrát situace do karet IFV Anders, a to ze stejných důvodů jako u prvního faktoru.
3. První 3 vozidla jsou velmi porovnatelná, vycházejí z velmi obdobné koncepce, rozdíly jsou tudíž minimální.
Platforma Anders však nabízí širší rodinu vozidel, včetně vozidel palebné podpory se 120 mm kanónem. Mimochodem by to mohla být šance jak zachránit tankové vojsko v dlouhodobém horizontu. Stejná platforma pro celou 7. mb, jak pro mechanizované prapory tak pro tankový, jen s jinou výzbrojí.
4. I zde má z důvodu členství ve V4 navrch Anders, zde by byla šance zapojení obranného průmyslu z variant nákupu nových vozidel nejvyšší. Koneckonců precedent by pro to byl, OT-64 byl rovněž společný projekt s Poláky. Výhoda stejné platformy společně s Poláky se kterými stavíme a budeme stavět společné BGs z hlediska logistiky AČR jako juniorního partnera při takových nasazení je myslím citelný.
Exportní šance modernizovaného BVP-1 jsou minimální. Jediný stát který se pro toto řešení rozhodl bylo Švédsko, a to je používá výhradně jako NZ pro své zálohy. Přestože bude jistě snaha ze strany AOP tuto variantu prosadit (největší zapojení českého obraného průmyslu), AČR by jednoznačně zaplatila výzkum a vývoj malosériové přestavby (cca 70 kusů).
Sečteno a podtrženo, z materiálů které mám k dispozici mi vychází z hlediska nákupu nejlépe IFV Anders. Modernizace BVP-1 by byla přijatelná jen v případě mimořádné cenové výhodnosti, čemuž po předchozích zkušenostech moc nevěřím…
ceny vozidel dle stálých cen z 2009:
http://z9.invisionfree.com/21c/ar/t10864.htm
jak zaznělo v postu č.33
Pokud nemáte uvnitř ,,té věci ,, informaci takřka on-line o pohybu osob v okolí (a ihned natočit zbraně a provést selekci cíle) a možná v automatickém neb manuálním režimu .
Tak vás vyřídí jeden pan s tou věcí na rameni neb možná bude stačit i ruční granát …..
A je jedno zda to bude BVP nebo něco jiného.
Kdo má informaci včas má možnost si zvolit případně granátomet a zřejmě vyhrává !
Sledovat okolí koukáním do periskopu znamená 3-4 lidé non-stop zabořený do periskopu. Což je dnes hloupost. Peníze se utratí za plavání :) a zbytek za periskop typu XXL jeden vzadu a jeden jistě dopředu :)
Ivo)
Rozhodně s žádným z těch tří vozidel bychom neprohloupili. Jako čtvrtou variantu na zvážení bych tam ještě dal nějakou současnou verzi CV90.
Když vemu ty tři uvedená, tak každé má nějaká nepatrná plus a mínus.
Puma je takový rols-royce, nejdražší, jako jediná má bezosádkovou věž, jako jediná umí střílet programovatlenou munici, má nejvyšší odolnost, ale je také nejdražší, nejtěžší, zatím nebyly vyvinuty žádné jiné varianty (vozidlo bojové podpory alias lehký tank, samohybný minomet, průzkumná, ženijní nebo velitelská verze) no a hlavně podle snad všech údajů a hlavně fotek, je její kapacita 3+6 lidí, což je při 3 vozidlech na četu málo. Jezdí jich asi jenom 10 kusů, ale kontrakt pro Bundeswehr na cca 400ks je už podepsaný.
ASCOD je zaveden ve dvou armádách, existují všechny modifikace které teď armáda používá na podovzku BVP a ještě mnohem další, například vozidlo bojové podpory se 105kou kanonem, dokonce i 155ka houfnice Donar a ve variantě Ulan 2 se testuje upravená věž z BMP3, což je podivná ale zároveň atraktivní kombinace. Má vyšší kapacitu- 3+8, ta rakouská má jestli se nepletu dokonce 3+9. Zase v současné verzi nemá naimplementovány PTŘS, ale to by neměl být problém. Pro vojáka-uživatele se těžko dají najít nějaké mínusy. Ale jak bych to řekl, je to vozidlo „současnosti“ a my ho chceme pro „budoucnost“.
Anders je zatím stále jenom technologický demonstrátor či napůl prototyp, který čistě teoreticky vůec nemusí být zaveden. IFV verze je papírově velmi podobná ASCODu, mají dokonce stejný motor, taktéž podobnou dvoumístnou věž, jenom u Andersu je tam italský kanon místo německého. V plánu jsou cca ty samé verianty co u ASCODu. Přesto tomuto vozidlu dávám asi největší šance. Nepotřebujeme ho hned, ale za 5 let, nemám obavy že poláci ho do té doby nestihnou zavést, a v tu chvíli to bude maximálně moderní vozidlo za přijatelnou cenu. Navíc přesně jak říkáte, polské mechanizované jednotky jsou pro 7ku tím nejpravděpodobnějším zahraničním partnerem, spolu se kterým může být nasazena, takže tam ta unifikace výzbroje bude rozhodně plus. Prostě když bude dobrý pro ně, bude dobrý i pro nás, a takhle věci kolem vývoje a testování vezmou na svá bedra poláci, kteří si to koneckonců můžou dovolit a také chtějí smysluplně použitlené vozidlo.
Ještě mě napadá, že slovákům taktéž skončí životnost BVP, a taktéž na ních mají jeden a „půl“ brígády, maďaři jsou na tom obdobně. Vůbec by nebylo od věci pro V4 zavést jednotný typ IFV, teď je na to prostor. Poláci to jako nejsilnější armáda začnou a pravděpodobně si nevyberou špatně, my jsme na pomyslné druhé příčce a maďarská a slovenská armáda, které obě to zatím ještě neřeší (jsou na tom ještě hůř než my), to nakonec zvolí jako logickou alternativu až se jim BVP definitivně rozpadnou. Ale to už je hodně vzdálená budoucnost
Ad Udo)
Jasně, CV 90 je samozřejmě dobrý stroj i za poměrně dobrou cenu. Mám spolužáka z norského Telemark Battalion a z jeho pohledu naprostá spokojenost.
Ale zcela úmyslně jsem do srovnání zahrnul jen vozidla kategorie BVP zavedená nebo zaváděná u našich sousedů. To je totiž podle mne krok správným směrem k rozumné úrovni multilaterální spolupráci ve vojenské oblasti na regionální úrovni (v rámci NATO).
Jen pro srovnání CV 90 je zaveden doslova ve všech severských zemích – Norsko, Švédsko, Dánsko a Finsko – které jsou spolu i typicky nasazovány v rámci „severských uskupeních“ v zahraničních misích. Bylo tomu tak v době kdy jsem byl v Kosovu (Švédsko + Finsko v jižní části AOR) i v Afghánistánu (Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko v Mazar-e Sharif v RC North).
To je podle mne model pro AČR do budoucna. V4 může hrát podobnou roli jako „Severské battlegoupy“. Jediný v současné době vojensky plně relevantní stát V4 z pohledu z venčí je Polsko, ČR se pohybuje na hranici pomyslné čáry, Slovensko spolu s Maďarskem jsou již bohužel pod ní (snad ne natrvalo). Proto bychom se měli snažit o maximum multilaterálních řešení spolu s Polskem – koneckonců základ stejné součástkové základny pro budoucí dekády byl již položen letouny CASA, které Polsko rovněž nakoupilo (byť za výrazně jinou cenu). I pro Polsko by to bylo výhodné, vyšší výrobní série rovná se nižší jednotková cena, lepší exportní šance atp.
Na okraj – samozřejmě správná poznámka k tomu, že výměna BVP není problém dneška, ale odehraje se na konci střednědobého horizontu. Tudíž, na rozdíl od například situace stíhacího letectva, je spousta času najít skutečně výhodné řešení, jak po stránce funkcionality, tak ceny. Kéž by se to stalo do budoucna pravidlem, každopádně dobrý počin s tou konferencí.
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/proc-si-sef-poslancu-kscm-nechava-platit-zbrojare
Ad 41: Ironicky řečeno, že buď mám komunismus řízený podle hesla: „každému podle jeho potřeb“, a nebo už jde o „malý a efektivní stát“.
http://www.armadninoviny.cz/modernizovane-bojove-vozidlo-pechoty-bvp-m2-skcz.html
Fajn vozidlo, asi maximum co se z poměrně omezující konstrukce určené na úplně jiný druh boje dalo vytřískat.
Ale je třeba si odpovědět na otázky:
1. Jak dlouhou dobu životnosti těchto vozidel lze předpokládat po jejich modernizaci?
2. Jaká bude jednotková cena modernizace jednoho vozidla? Pod článkem uvedená cena jedním slovenským uživatelem „1 milion EUR“ se mi jeví jako klasické od boku střelené hausnumero s cílem přilákat potenciální zákazníky.
3. Poslední, ne už tak důležitá otázka – jak si bude stát po stránce bojové hodnoty vozidlo BVP M2SKCZ ve srovnání se svými souputníky – IFV Andres, ASCOD, Puma, CV 90…
Pokud si poctivě odpovíme na všechny tyto otázky, tak teprve potom zjistíme, zda má smysl do tohoto projektu jít nebo ne.
Ze strany Slovenska je to kalkul jasný, jejich armáda slovy ministra obrany to vidí jasně: „Koncom tohto roka by mal byť zavedený do výroby a ja očakávam, že v budúcom roku budú dodané nové vozidla pre Ozbrojené sily a zároveň to bude aj výrobný program pre VOP Trenčín“
Jak už tady ale správně zmínil Udo, nás čas rozhodně netlačí, pohybujeme se na vzdálenějším konci střednědobého horizontu, tudíž si můžeme dovolit střízlivou analýzu a volbu skutečně nejvýhodnější varianty, především po ekonomické stránce.
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59945750-zbrojar-koupil-tatru-ted-prahne-po-miliardach-za-prestavbu-sovetskych-transporteru
„Očekáváme, že první vozidla by měla být zavedena do výzbroje již příští rok,“ uvedl Glváč. Podle informací HN zvažují Slováci v první várce objednat přestavbu zhruba třicítky kusů, přičemž jejich cena by mohla dosáhnout v přepočtu až dvou miliard korun.
Slovensko navíc nemá už v provozu tanky, prostě nic. Cena by neměla přesáhnout 60% ceny nových typů, jak dal dole výsadkář, nejsem odborník na ceny, ale to je síla (jak bylo uvedeno výše i k životnosti). Navíc na přednášce o vyzbrojování, odkaz jsem tady již nedávno dával říkal majitel firmy myslím Koutný, teorii Asociace obranného průmyslu, že AČR by měla kupovat naše výrobyk, bytˇněkdy v horší kvalitě…… než konkurenční o ceně nemluvil, ta by myslím měla být stejná i větší…. Jenže jeho život na tom nevisí, leda živobytí.
Jediné pozitivum, které tak vidím, že alespoň někdo se stará o životní cyklus techniky…
Ad #33: To je podle mne rozumná úvaha. Před spuštěním projektu náhrady BVP by se mělo vyjít z toho 1) jakýže je vlastně dlouhodobý (sic) výhled financování resortu, 2) jak se ve světle toho mohou vyvíjet naše nedávno aktualizované vojenské ambice, 3) jaká bude potřebná struktura sil na jejich naplnění, tedy budeme-li opravdu potřebovat a moci si dovolit více než 2-3 prapory mechanizované pěchoty.
Francouzské AMX-10P bylo spolu s Marderem první západní „bevko“, přesto nyní zavádějí kolové VBCI, které (zřejmě) splňuje požadavky na strategickou mobilitu, dostatečnou ochranu a schopnost doprovázet tanky Leclerc. Nakolik je to pro nás relevantní?
Opravdu si budeme moci dovolit mít ve 4-5 mech. praporech zavedeny dva různé moderní typy techniky?
Jaký smysl má zavádět moderní techniku, když pak nemám peníze na munici a intenzivní výcvik?
Historický backflash: je rok 1993, AČR začíná přechod na nové struktury. Mimo armádní mainstream se diskutuje o možných alternativách. Mj. se objevují argumenty pro přechod na čistě profesionální armádu o cca 15 tisících mužích, pozemní vojsko vysoce mobilní, hlavně na kolové technice, s moderními prostředky protitankové a protivzdušné obrany, s letectvem vyzbrojeným hlavně bojovými a bitevními vrtulníky. Tehdejším vojenským establishmentem, pokud vůbec byly tyto názory registrovány, tak byly většinou považovány za blasfemii či názory nebezpečných diletantů.
Fast forward: máme rok 2013, a naše armáde se od těch představ až tak výrazně neliší co do počtů, jen s tou moderní výzbrojí je to u části techniky horší. Zato jsme za těch 20 let ztratili dost peněz tu na Alcu, tu na modernizaci tanků, onde na stacionární spojovací sítě a modernizace posádek, které se pak rychle převáděly na města. Také jsme zažili již třikrát dramatické redukce rozpočtu MO. Ale také máme aspoň jednu dobře zasponzorovanou stranu a (ne)jednoho politika.
Resumé: objeví se na stránkách MO již avizované VR č. 2 se statí p. Šedivého o obraném plánování? Čte to na tom Kulaťáku vůbec někdo? A co na to Jan Tleskač?
Jan Tleskač má létající kolo. Takovou schopnost AČR nikdy mít nebude. Pro zajímavost http://www.defensenews.com/article/20130528/DEFREG01/305280006
Polsko mělo nedávno na půdě vojenské univerzity konferenci nad novou Post-Afghánskou strategii, je pojmenovaná po současném prezidentovi. Účastnili se bez ohledu na stranickou příslušnosti bývalíi současní odpovědní politici, silové resorty, MZV, školská a vědecká sféra, odborníci z celého spektra (todle řeší mimo politickou orientaci stran). Podstata je v tom, že Polsko se musí připravit na obranu vlastního území i v případě boje proti dvěma protivníkům najednou…. Kromě rozpočtu MO navedeného na HDP, ještě mimo něj navádí rozpočet na protivzdušnou (hlavně protiraketovou) obranu.
To je toho. Během IDET 2013 byly konány mezinárodní konference v počtu cca 5. Myslím, že ale spojení „21. století“ se již trochu přežilo. Chápal jsem to v roce 1999, ale už píšeme druhou dekádu 21. století a nezdá se mi, že by se toho nějak moc strukturálně změnilo v české obranné politice oproti začátku toho 21. století. Na druhou stranu chápu, že na použití „22. století“ je ještě brzo. No, snad to do roku 2030 stihneme s tím vojákem 21. století. Ale zatím to spíš vypadá, že vojákem 21. století bude kontraktor.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/225245-polsko-roztahne-vlastni-protiraketovy-destnik/
Pánové, a co takhle neinvestovat plošně do žádné obrněné techniky, na jejíž provoz stejně nebudeme mít peníze, ale raději investovat do vzdělání a vybavení každého vojáka a dále do komplexního simulačního zabezpečení výcviku. Nejlepší bude, když zase nakoupíme nejdražší a nejmodernější stroje na světě a potom je postavíme do rozpadajících se kasáren a posadíme do nich vojáky co nemají ani tu nejpotřebnější výbavu.
No, snad mě nebudete považovat za škarohlída, ale vojáka nemám proto, abych ho vzdělával. Vzdělávám ho a hlavně cvičím a vychovávám jej proto, protože chci mít schopnost. Schopnost mechanizovaného vojska nemohu mít virtuálně. To nedává smysl. V tom případě se vzdejme proudového letectva, protože tady je simulační technika velmi vyvinutá. Schopnost samozřejmě není technika, ale člověk+technika+výcvik v obsluze techniky podle manuálu, taktiky apod.+pohotovost k nasazení (zásoby, kolektivní výcvik atd.).
Pokud bychom šli cestou simulační techniky, pak je třeba se ptát, co je vlasně náš příspěvek ke kolektivní obraně. Je minimálně nemorální slibovat něco, co nemohu splnit.
Jako, že by jsme similovali obranu nebo útok :-)
simulovali…
Nikdo neměl na mysli ponechávat si schopnost virtuálního mechanizovaného vojka, ale přechod k pěchotním útvarům. Simulační technika ne jako náhražka standardního výcviku, ale naopak k jeho intenzivní realistické podobě, a to i bez obrněných vozidel. Schopnost opancéřovaných vozidel jde vyvážit nadstandardním zbraňovým a technologickým vybavením pěchoty a pěchotu přepravovat i jinými způsoby. V budoucnu nebude rozhodovat, kdo má jakého obrněnce, protože ten se dá velice rychle eliminovat, ale kdo má kvalitnější informace, a ty může zabezpečit mimo jiné i dobře vybavená pěchota, a to i bez obrněnce.Pokud bychom měli jít cestou kolového obrněnce, tak tam jsme si cestu již vybrali viz BRN. Z logistického hlediska by byl nesmysl nakupovat něco jiného. A co se týče pásáků, tak jedině ve spolupráci v rámci V4. Ale spíše bych pro dopravu a podporu pěchoty zachoval schopnost kvalitního vrtulníkového letectva.
Myslím, že přechod od mechanizovaného vojska k pěším útvarům nic neřeší. Šli bychom od technicky vyspělé armády k modelu „bosí Habešané“. OT/BVP jsou určena pro ochranu živé síly během transportu na bojiště a pro daleko rychlejší přesun, než by toho byl pěšák schopen po svých nebo s koněm. Takže místo „skořápky“ pro 8 lidí pořídíme každému vojákovi ochraný pancíř a posadíme jej na „raketu“? Vrtulníkové letectvo je samozřejmě nákladnější než vojsko mechanizované. Ušetříme tedy tak, že nebudeme mít transportéry a investujeme do vrtulníků, jejichž provoz je nákladnější a hlavně ztráta strategicky citelnější, protože jejich výroba je daleko delší a nákladnější, než výroba transportéru?
Okrajově to řeším ve svém zítřejším článku na téma výsadkových jednotek, ale nedá mi to se k tomu nevyjádřit i tady:
1. Souhlas se spoluprací ohledně obrněnců v rámci V4. Souhlas s tím, že pěchota je mnohem širší množina než mechanizované jednotky, což mnozí stále nechápou. Souhlas s tím, že pěchotu lze opravdu přepravovat i jinými způsoby. Ale jinak se musím přiklonit spíše k názoru Bohuslava Pernici.
a. Jednotky aeromobilní pěchoty jsou výrazně dražší než jednotky mechanizované pěchoty, zvláště pak pokud aeromobilní jednotku chápeme v západním slova smyslu, tedy s organickou vrtulníkovou technikou.
b. Na druhou stranu nelze tvrdit, že mechanizovaná pěchota je tím jediným etalonem ke kterému se máme upínat, ačkoliv je samozřejmé, že za konfliktu střední intenzity při manévrovém boji, a to říkám jako výsadkář, má kombinace mechanizovaných a tankových jednotek největší bojovou hodnotu. Tu surovou sílu je prostě těžké něčím vyvážit. Ale je třeba poznamenat, nikdy by mne nenapadlo, že budu parafrázovat marxisty, že „kvantita je mnohdy kvalitou sama o sobě“. Pokud si tedy nemůžeme dovolit mít všechny pěchotní útvary mechanizované, tak holt možná některé budou motorizované atp.
Jak správně poznamenal Bohuslav Pernica: schopnost=člověk+technika+výcvik. To by se mělo tesat.
c. Aniž bych chtěl popřít sám sebe, tak ne za každých okolností totiž může útvar mechanizované pěchoty svůj bojový potenciál využít, a to platí i pro konflikt střední intenzity. Tudíž bychom se měli zřejmě odklonit od homogenního pěšího vojska, jak ho známe ještě z dob „hurá přes Rýn, za týden ať je ČSLA v Lyonu“, kdy to naopak dávalo perfektní smysl.
2. Jaký má být tedy vnitřní poměr v rámci pěšího vojska? To je otázka za milión, sám jasnou odpověď neznám. Ale jako referenční bod lze použít například Britskou armádu.
Ta se dnes skládá v podstatě ze 2 operačních divizí. Z tohoto objemu pouze jedna brigáda je aeromobilní (včetně výsadkových praporů).
Dnešní pozemní vojsko AČR se dnes v podstatě skládá ze dvou operačních brigád. Z tohoto objemu pouze jeden prapor je výsadkový (a zároveň v našem kontextu aeromobilní).
Tudíž poměr je v zásadě stejný.
Druhá věc je vnitřní členění těch jejich dvou divizí. Pěchotní jednotky jsou tam zastoupeny v mnohem pestřejší škále. Nejsem odborník na britskou armádu, od toho jsou tady jiní, ale alespoň krátký výčet:
a. lehká pěchota
b. horská pěchota
c. aeromobilní pěchota
d. výsadková pěchota
e. mechanizovaná pěchota (výhradně s OT)
d. obrněná pěchota (výhradně s BVP)
Tohle v ČSLA Varšavská smlouva úplně zabila a bude trvat ještě pěkných pár let, než se AČR dostane do stavu běžného v civilizované části NATO. Skutečně doporučuji porovnat druhy pěších jednotek u našich polských sousedů a u nás – nebe a dudy, ti už Varšavskou smlouvu dávno mentálně opustili.
jen detail: 16 AABde již pár let součástí žádné operační divize není a pokud se nepletu, tak dříve byla v podřízenosti teritoriální divize. Sic je pravdou, že oba prapory Parašutistického pluku jsou též cvičeny k aeromobilním operacím stejně jako její další dva prapory, ale rozhodně ji nelze považovat za aeromobilní brigádu. Proto se ani tak nejmenuje. 16 AABde sice má své organické vrtulníky, ale rozhodně ne v počtu, aby byly schopné přepravit celou brigádu. Např. asi nejdůležitější technika, vrtulníky Chinook patří RAF a Army je používá přes Joint Helicopter Command. Operčně s tím briotové počítají a pokud by měla být brigáda nasazena, bylo by to kombinací padákových výsadků, aerombilních operací a přistávacích operacích. Asi nějak podobně je na tom naše armáda,která sice schopnosti provádět aeromobilní operace má, ale rozhodně ne v síle praporu a rozhodně nemá žádnou aeromobilní jednotku. Ale to v podstatě řekl Ivo svými slovy také.
Jinak bych též zdůraznil že rozdíl mezi pěchotou na OT a BVP je obrovský rozdíl. Trochu to tady již zanělo při zmínění izraelského Achzaritu. rozhodně se nedá dávat rovnítko mězi prapory vyzbrojené OT,BVP a dle mého skromného názoru i KBVP.
Když už jsme toho tesání, ta definice schopnosti je běžně dostupná v amerických slovnících a samozřejmě, že pro vojenské plánovače se skrývá v akronymu DOTMLPF, či v jiném akronymu (http://en.wikipedia.org/wiki/DOTMLPF). DOTMLPFI je asi jeden z konceptů, který taky zatím nebyl doceněn, ačkoliv je uveden v BKO. Holt, armáda a ministerstvo asi ještě není na některé věci připraveno.
Ze svého dětství si vzpomínám na definici jedné fantastické schopnosti: Knight Rider = ein Automobil, ein Auto, ein Mann.
Sorry. Knight Rider = ein Auto, ein Computer, ein Mann.
Ad #50 Toto je klíčový bod. Polské elity (politické, podnikatelské, vědecké atd) mají, zřejmě i díky jiné „kvalitě“ své historické zkušenosti s východním i západním sousedem, částečně i jinému sociálnímu původu, do značné míry jiný vztah ke své zemi než elity naše. A od toho se vše odvíjí, Druhá věc je, zda-li jim to bude něco platné.
Ad #60, posl. odstavec. Nepochybně, ale přeci jen, nejsme stále trochu ve vleku zkušeností z dob ČSLA, tj. msp s T-54 a OT-64, resp. vnímaného rozdílu mezi možnostmi mspr na OT-64 a na BVP? Frantíky bych nepodceňoval, tam nějaké racio bude.
Ad 59: Když jsme u té vyváženosti, tak by měla do jisté míry být i mezi pozemními a vzdušnými silami. Tak jako o císařových nových šatech se i u nás nemluví o tom, že od r. 2002 (vyřazení Su-22) naše taktické letectvo může ve prospěch pozemních sil udělat opravdu velmi málo…