Ve čtvrtek se v listu E15 objevil článek Pavla Otty týkající se nákupu strojů CASA, respektive výměny jednoho z nich za české L-159, které z velké části dosluhují za stamiliony ročně pod plachtami. Španělé prý oznámili, že podzvukové letouny nebudou k výcviku používat a tedy je nechtějí.
Pozitivum tohoto obchodu, o jehož výhodnosti pro Českou republiku se dá jinak úspěšně pochybovat, mělo být právě v tom, že se zbavíme několika L-159. Nezbavíme, ale zato nám zůstanou transportní letouny za miliardy, servisem za miliardu a spousta otázek. Třeba, jak se Omnipolu podařilo získat tuto zakázku, na které si pěkně namastí kapsu, byť od počátku existovaly o letounech CASA a upřímnosti Španělů pochybnosti?
Přes výhrady odborníků i některých členů sněmovního výboru pro obranu celý kontrakt loni posvětil překlenovací kabinet Jana Fischera. „Měly by se tím zaobírat orgány činné v trestním řízení. Je nutno prověřit, jak zní smlouva mezi ministerstvem a Omnipolem, zda je v ní zakomponována výměna bitevníků,“ poznamenal poslanec ČSSD Antonín Seďa… Kvůli tomu, že ministerstvo bez výběrového řízení přímo oslovilo firmu CASA, navíc Česku hrozí pokuta od Evropské unie za porušení pravidel EU pro veřejné zakázky.
Je to pěkná „kukačka“, kterou do začátku zdědil nový ministr obrany. Pokud skutečně Španělé bitevníky nechtějí, asi by nebylo od věci, podívat se do smlouvy a pokud to bude jen trochu možné, provést něco podobného jako s Pandury. Nejlepší by bylo letadel se zbavit úplně, ale to už asi nepůjde. V této situaci by bylo jakékoli ušetření dobré, nicméně Česko na tom může už jenom prodělat. Stačí si třeba vzpomenout, že kvůli tomuto bezva obchodu se už ze dvou jednomístných strojů smontovává jeden dvoumístný a účet bude několik set milionů korun…
Čeští představitelé se nechali ať už vědomě, či nevědomě pěkně napálit Omnipolem a EADS, které chtěly do Česka nějaké stroje CASA za každou cenu dostat. Přitom jim od počátku bylo nejspíše jasné, že i když se výměna jednoho transportního letadla za L-159 neuskuteční, nic se nestane, protože stejně vydělají. Tento obchod by měl být bedlivě prověřen a to hned několika úřady. Alespoň by mohl ministr financí ukázat, jestli skutečně dýchá pouze pro průhlednost a poctivost.
Od pátku se v MF Dnes objevuje popisování příběhu další kukačky, kterou nový ministr obrany podědil (a asi ne poslední). Tentokrát jde o úředníky ministerstva napojené na stavební loby – úředník Kajetán Kalivoda přišel na to, jak si dobře vydělat na stavebních zakázkách. Kalivoda měl na starosti výběrová řízení a zároveň vlastnil stavební firmu. Stačilo vypsat zakázku do 20 milionů korun (tak o ní nemusela rozhodovat vláda a zároveň nemuselo být otevřené výběrové řízení) a přes nastrčené firmy dostat ze státního rozpočtu miliony. Pro ilustraci stojí za to si přečíst, jak se předvedl syn Viktora Krejči, spolumajitele firmy H+V Praha, která při těchto podvodech sehrávala důležitou roli, Tomáš, když se k jejich domu do Roztok přijeli podívat novináři:
Kousek od nás smykem zastaví černá Škoda Octavia se sundanými poznávacími značkami. S šíleným řevem z ní vyskočí svalnatý chlapík v zeleném tričku. „Si myslíš, že sem úplně blbej! Okamžitě to vymaž, dělej!“ řve na fotografa MF DNES a obuškem mlátí vedle něj. Po pár vteřinách ho údery dlaní do prsou namáčkne na auto a nutí ho, aby odstranil nafocené snímky. Marně. Údery schytávám i já, když se snažím fotografovi pomoci. Útočník mi z ruky vytrhává mobilní telefon, kterým hodlám zavolat policii. „Koho chceš volat, ty hajzle! Okamžitě zalezte do toho auta a vypadněte. Nebo vás zabiju,“ huláká na celé okolí. Je vidět, že z policie si nic nedělá. Raději odjíždíme. Tato scéna se odehrála ve středu v Zaorálkově ulici v Roztokách u Prahy. Bydlí zde podnikatel Viktor Krejča, který stojí v pozadí důmyslného systému na získávání armádních zakázek.
V sobotu vybuchla v MF Dnes další bomba. Náměstkovi ministra obrany pro ekonomiku Tomáši Perutkovi stavěla prý dům firma H+V Praha, která manipulovala veřejné zakázky. A vzhledem k tomu, že má pod sebou finance, zavání to pořádným střetem zájmů.
Společnost H+V Praha začala stavět Perutkův dům v Praze v roce 2007. Byla generálním dodavatelem hrubé stavby. Perutka měl podle smlouvy společnosti zaplatit 2,4 milionu korun. Jenže H+V Praha stavbu nezačala a najala si subdodavatele… Perutka říká, že neví, kolik přesně za stavbu domu zaplatil. Říká, že nemá všechny doklady, protože údajně některé splátky platil v hotovosti. Znát přesné okolnosti finančních transakcí je přitom velmi důležité. Jen ty mohou vyloučit, že je Perutka zavázán lidem, kteří manipulují výběrová řízení v jeho resortu.
Tohle se asi nedá vysvětlit. Člověk v takové funkci by měl být velice, velice obezřetný. A už teď se dá říct, že pan Perutka minimálně obezřetný nebyl. Může takový člověk dále zastávat funkci náměstka ministra pro ekonomiku?
Nazval jsem tyto případy „kukačky“, protože se obávám, že jich tam novému ministrovi v hnízdě zůstalo mnohem víc. Jak je možné, že právě ministerstvo obrany je tak prolezlé pochybnými obchody a rozhodnutími? Nejde totiž pouze o tyto dvě poslední záležitosti, ale o sérii skandálů jak s velkými nákupy (Pandur, CASA, Dingo, Iveco) tak i menšími („potištěné trenýrky“ na generálním štábu) a o to, že stavební loby od poloviny 90. let na obraně dokázala velice dobře vydělávat. Alexandr Vondra se s tímto dědictvím bude muset nějakým způsobem vypořádat a budou to muset být razantní kroky, které povedou k pročištění a zprůhlednění systému.
Bez toho totiž může jenom těžko žádat o peníze pro armádu. Nebo si byť i stěžovat, že se mu jich nedostává, když si část z nich rozebírají partičky kmotrů a kmotříků. Nu, přispěli byste na obranu, kdybyste věděli, že více než desátek musí nutně skončit v kapsách chlapíků, kteří si jezdí třeba v porsche s poznávacími značkami končícími na čtyři nuly, a kteří umějí pouze čachrovat a zastrašovat?
63 comments
63 Comments
Jan Schneider
26. 7. 2010, 10:56Pánbůh zaplať za Bártu, Moroze, Zahálku a spol.! V případě hrozícího odhalení je třeba odpálit dýmovnici. Mlžit, odstiňovat, zavádět a obluzovat. Kontaminace ministerstva vnitra exministrem obrany, beze vší pochybnosti odpovědným za tyto kontrakty a praktiky, byla docela umným pokusem, jak tuto kamufláž dotáhnout a jeho působením na vnitru do toho všeho de facto namočit VV (ať už na ně máme názor jakýkoliv), které s popisovanými ději de iure nemají vůbec nic společného. Je zajímavé, že bezpečnostněagenturní pseudoaféra mediálně zatím úspěšně vytěsňuje tyto hrůzy. Odkud asi vítr vane?
REPLYDušan Rovenský
26. 7. 2010, 14:58No, asi by to chtělo v české kotlině nějakou partičku Neúplatných, kteří by to řešili obdobnými metodami a prostředky. Občas si tu skutečně připadám jako v Chicagu na přelomu 20. a 30. let.
A co se týče výše jmenovaných pánů – nenechte se vysmát. Ti mají vlastní zájmy. Proto se jim další, se kterými my se museli dělit o své (politické a finanční) zisky, nehodí do party. Tomu, že vstoupili do politiky z čisté nezištnosti a vlastenectví snad ani nikdo nemůže věřit.
REPLYJan Schneider
26. 7. 2010, 15:13ad/ Rovenský
REPLYJe mezi těmi partičkami rozdíl. Zde jsou (mluvíme o činnosti na úrovni státní exekutivy) již vyčíslitelné škody, onde zatím jen podezření. Každý, kdo jde do politiky, někde dělal – tudíž může být podezřelý. Kdo nikde předtím nedělal, než šel do politiky, je více než podezřelý, protože nic jiného většinou ani neumí (tamti alespoň dokázali, že se nějak dokáží uživit). Všichni, kdo jdou do politiky, mají nějaké zájmy. Jsou to jejich zájmy, a v ideálním případě se mohou krýt se zájmy státními (jenže ty stejně nikdo neumí definovat, jde-li to vůbec). Proto vždy zájmy politiků zůstanou z nějakého pohledu „jejich“ zájmy, vždy se najde někdo, kdo se s nimi neidentifikuje. Proto nemohu přijmout, že by šlo o validní argumentaci. – Stejně tak použití již Aristotelem definovaných eristických technik v debatě: vyvracení neřečeného, či vyvracení ad absurdum přetaženého názoru. Tyto techniky jsou k vysmání. Nikdo totiž netvrdil, „že vstoupili do politiky z čisté nezištnosti a vlastenectví“. – Proto pokládám tuto mediální kamufláž za nebezpečnou.
Dušan Rovenský
26. 7. 2010, 15:34Za nebezpečné mohu považovat různé věci – špatně označený přechod pro chodce, bezohledné řidiče, zdravotně závadné čínské výrobky – ale „mediální kamuláž“ rozhodně ne.
REPLYDušan Rovenský
26. 7. 2010, 16:49No, tohle je dobré si připomenout (z rozhovoru s Radkem Johnem v denníku E15):
E15: Nebudete ale tím typem strany, která náhle zazáří, jednou se dostane přes pětiprocentní hranici, ale v dalších volbách už na ni všichni zapomenou?
Tohle je scénář, který tady dosud naplnily všechny malé strany. To, co se těm malým stranám stalo, byly dva velké problémy. Za prvé oni nešli do parlamentu stabilizovaní a hned se rozhádali sami mezi sebou v přímém přenosu. My jsme uzavřeli smlouvu se všemi kandidáty, kteří by se mohli dostat do parlamentu, že budou hlasovat jednotně, podle závazného stanoviska klubu. Druhý problém těch malých stran byl, že strašně prahly po korytech, po křeslech. Každá malinká strana chtěla honem nějaké ministerstvo. My se do těch ministerstev neženeme. Nám jde mnohem víc o to, abychom se drželi programu, rozhodně nemusíme být v koalici. Zvlášť proto, že ty strany jsou ušpiněné, zatížené úplatky a všemi těmi hrůzami, a my se od nich nechceme ušpinit. (viz. http://www.e15.cz/nazory/rozhovory/radek-john-protestuji-proti-tomu-ze-jsme-protestni-strana )
No vida. Neprahnuli po „korytech“ a hnedle mají 4 ministry a hromadu náměstků. Jak řekl Hógo Fógo alias Horác Badman: Jak dojemné! Skoro se mi nechce býti padouchem!
REPLY