fbpx

Povodně a stesky po armádě

Záplavy v jižní Indianě v roce 2008; Foto Senior Master Sgt. John S. Chapman, Air Force

V úterním Hyde Parku na ČT 24 byl ministr obrany Alexandr Vondra. Asi větší část, než se původně předpokládalo, byla věnována povodním a necelá polovina stavu a úvahám o reformě armády. Ministr obrany nebyl asi nejlepším adresátem některých otázek a stesků lidí z Raspenavy, nicméně debata o roli armády při živelních katastrofách je zcela příhodná a bude muset být součástí budoucích koncepčních materiálů.

Některé připomínky a otázky odkrývaly jistou schizofrenii, která se v případě katastrof objevuje. Dobrým příkladem je poznámka jedné paní, která viděla, jak čtyři vojáci stojí u jednoho stromu s jednou sekerou a snaží se jej porazit. Jak to, že nemají motorové pily, aby mohli efektivně zasáhnout a strom během pár okamžiků pokácet? Jak to, že vojáci nemají další potřebná nářadí a jak to, že jich není možné okamžitě na jakékoli místo vyslat ne tisíc, ale třeba deset tisíc?

Správná odpověď je, že to není možné a že to není ani primární funkcí armády, byť se někteří lidé snaží vsugerovat opak. Ona schizofrenie spočívá v tom, že na jednu stranu se armádě deset let kontinuálně škrtají peníze, takže musí šetřit (tím neříkám, že by to v určitém ohledu nebylo výchovné a potřebné) a zároveň nároky na ní kladené rostou – zajištění naslibovaných spojeneckých závazků, alespoň na papíře zajištění teritoriální obrany a zároveň poskytování široké pomoci během živelních katastrof. Je to jakoby veřejnost chtěla, aby stál na každém rohu policista, a když by se to konečně povedlo, začala by si stěžovat, že máme ve srovnání se zahraničím příliš policistů a že je to celé nějak moc drahé.

Bylo fascinující a zároveň překvapivé, kolikrát se během pořadu různí lidé odvolávali na stát, který by měl udělat to, či ono a slova kraj, nebo hejtman prakticky nezazněla. A přitom po starostech má být kraj tím hlavním aktérem. Stát přichází (záměrně hodně zjednodušuji) až nakonec, při skutečně velkých pohromách zasahujících větší část území státu.

Postižení lidé by tedy neměli v první řadě otáčet hlavu ku Praze a ptát se, co pro ně udělá vláda. Měli by se ptát starostů, úředníků z kraje a lidí z Integrovaného záchranného systému (který mimochodem funguje dobře, i když podobně jako jiné složky trpí nedostatkem financí). Armáda může být chápána jako součást ISZ, ale všichni by měli rozumět tomu, že 1) její hlavní úkoly jsou jiné a 2) ozbrojené síly by měly na území státu zasahovat skutečně jenom v nouzových případech, což mimo jiné souvisí s kontrolou armády a zajištěním, aby nebyla zneužita ve vnitřní politice.

Přesto samozřejmě, armáda musí mít prostředky k tomu, aby mohla, pokud je vyžádána, zasáhnout při živelních katastrofách. Jsem ale přesvědčen, že nemá být „první pomocí“, kterou jsou hasiči a policisté – maximálně jim může vypomáhat -, ale především poskytovat pomoc následnou, například při odstraňování škod, stavbě provizorních mostů atp., což je práce především pro ženisty.

Od jednotek Civilní ochrany jsme se posunuli k záchranným praporům, jejichž koncept byl kvůli škrtům prakticky zlikvidován. Je to škoda. Záchranné prapory mohly možná v modifikované formě přežít. Musely by však být chápány jako „vedlejší činnost“ ozbrojených sil. K hlavní funkci armády totiž přispívají minimálně, i když mohou zlepšovat obraz armády v očích daňových poplatníků. Přežití podobných jednotek by mohlo napomoci, pokud by například břímě financování neneslo pouze ministerstvo obrany, ale významně se na něm podílely kraje, třeba platbou za „vyúčtované“ zásahy. Jsou to totiž kraje, kterým tyto složky nejvíce pomáhají (logicky nejvíce si na rušení stěžovali hejtmané).

Jeden z volajících do Hyde Parku se zmínil o tom, že při živelních katastrofách by měli zasahovat aktivní zálohy. Je to správná úvaha, protože v jejich řadách je množství elektrikářů, řidičů a dalších profesí, které mohou být třeba při likvidaci následků povodní velice platné. Aktivní zálohy ale také zmírají na nedostatek peněz.

Je nutné definovat role a funkce jednotlivých složek ozbrojených sil a zajistit jejich financování. Hlavní funkcí armády není a nebude pomáhat při živelních katastrofách, jakkoli to může být politicky lákavé. Pokud by tato myšlenka převládla, můžeme rovnou rezignovat na to, mít ozbrojené síly. Přesto by měly existovat nástroje, které mohou být dány k dispozici například hejtmanům prostřednictvím Integrovaného záchranného systému.

Armádu máme k něčemu jinému, než k zasahování na vlastním území, pokud není ohroženo zvenčí. K tomu je nutné se vrátit a přestat s úvahami o tom, co by všechno měla armáda dělat, když se to zrovna hodí. To není nic jiného než naprosto neefektivní záplatování. Dobrým příkladem by bylo vyslyšení přání oné paní a zakoupení tisícovky motorových pil pro vojáky, aby je měli, kdyby je náhodou potřebovali (většina z nich by se rozpadla ve skladu; motorové pily by měl přitom, pokud by to bylo nezbytné, poskytnout vojákům někdo jiný, třeba kraj). Zároveň ale, při katastrofách na vlastním území, by armáda neměla stát zcela mimo. Je proto nutné koncepčně nalézt rovnováhu mezi přáními, požadavky a realitou, funkčností a efektivitou.

34 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

34 Comments

  • Profilový obrázek
    Ivo
    12. 8. 2010, 17:05

    Předně díky za upozornění na tento díl pořadu, na Hyde Park se nedívám, tudíž by mi tento zajímavý díl utekl.

    Na začátek musím říci, klobouk dolů před ministrem. Odpovědět chytře a věcně i na dotazy, které nedávají mnoho smyslu (především v první polovině pořadu), to skutečně nezvládne každý.

    Pokud pominu část o povodních, kde nepadlo nic, co bychom již nevěděli, mile mne překvapila část druhá. Co odpověď, to souhlas, až se mi to nechce věřit. Tým Šedivý-Šedivý na tvorbu koncepce AČR, to je snad sen, co lepšího jsme si mohli přát :-) ? Doufám jen, že se to podaří dotáhnout do vítězného konce.

    Na závěr gratulace Františkovi Šulcovi – lépe to ministr Vondra ohledně ONWAR/ONPEACE vyjádřit nemohl :-). Myslím si, že je velmi důležité, že tento web dlouhodobě čtou lidé, kteří mnohdy mají rozhodovací pravomoci v oblasti bezpečnostní problematiky. Jeden z hlavních účelů webu tak může být naplněn…

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ondrej Rajkovic
    13. 8. 2010, 11:16

    Přiznám se, že jsem tento díl Hyde Park-u neviděl, tudíž nebudu reagovat na to co tam bylo řečeno, ale na několik svých vlastních zkušeností.

    Půlka mé rodiny žije prakticky celý svůj život v obci v okrese Chrudim kde si zažili několik opravdu nepříjemných povodní. Naposledy teď v polovině července kdy centrum této obce bylo asi den a půl pod vodou. Každopádně v posledních čtyřech letech si starostové (a nebo místostarostové) v obcích které leží po toku Novohradky a Ležáku (tedy obou řek které protékají chrudimským okresem) vytvořili jakousi neoficiální informační síť kde si mezi sebou předávají informace o výšce hladiny na řekách a podle toho dokáží celkem přesně předpovědět kdy (a to s přesností na desítky minut) se může zvednout hladina. Každá z těchto obcí má jednotku dobrovolných hasičů, kteří za těch několik let získali velké zkušenosti s řešením situací kolem velké vody.

    Kam tímto vlastně mířím? Jde mi o to, že i když zodpovědné osoby mají prakticky „za humny“ posádku nejlepší pěší jednotky AČR tak situaci vždy řeší zapojením sil dobrovolných hasičů, případně profesionálních hasičů z Chrudimi. Nic víc nikdy nebylo potřeba.
    Neříkám, že AČR by v severních Čechách neměla pomáhat při záchraně lidských životů a odstraňování následků velké vody. Každopádně jak zde František už správně napsal – pomoc při povodních (a jiných katastrofách) není hlavním posláním armády. A je na čase, aby si to jak obyčejní lidé tak i politici na komunální úrovni uvědomili.

    Tolik zatím z mé strany

    REPLY
  • Profilový obrázek
    civil
    13. 8. 2010, 12:02

    Dovolím si nesouhlasit.Jedním ze základních úkolů AČR je pomoc obyvatelům ČR v krizových situacích.Povodně na Liberecku svým rozsahem a náročností zásahů jsou jasným příkladem, kde pomoc AČR je na místě.Ze vzduchu, například skvěle zasahovali dva vrtulníky Sokol(jedny z mála letuschopných)které zachránily desítky lidí ze střech zatopených domů a z korun stromů.
    V jednom starším komentáři jsem psal že armáda by oproti současnému stavu, kdy ustupuje ze své pozice pomoci obyvatelům ČR v krizových situacích,měla naopak svou úlohu při pomoci obyvatelům ČR posílit např.vytvořením záchranné brigády(složení :záchranné roty,část ženijní brigády,vrtulníky Sokol)která by byla součástí IZS,části této brigády by byli díky své specializaci schopny nasazení např.v rámci OSN.A odpadl by dnešní stav improvizace AČR kdy na povodně jsou posíláni vojáci chemici(Liberec)vojáci 4.brn,kteří jsou na povodně vysíláni s tím co seberou po útvarech(viz. zminovaní 4 vojáci na jednu sekyru)
    Souhlasím že v první fázi mají zasahovat hasiči,ale i v této první fázi krizové situace je přítomnost AČR nezbytná viz.zminovaný zásah vrtulníků (HZS je nemá) dále zásah speciální a ženijní techniky AČR,která je v prvotní fázi nezbytná.
    Je zajímavé že MO najde dost prostředků na pomoc a obnovu Afghánistánu,ale v pomoci a obnově vlastní země se jen improvizuje.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ondrej Rajkovic
    13. 8. 2010, 12:56

    Zde si dovolím s pár věcmi nesouhlasit.
    add 1) Pomoc AČR při živelných pohromách by se měla zaměřit hlavně na specializovanou podporu – již zmiňované vrtulníky Sokol a pod.

    add 2) Vytvoření záchranné brigády by bylo celkem dobrou myšlenkou, ale je třeba si vzít příklad ze Slovenska kde Hasičský a záchranný zbor disponuje třemi záchrannými brigádami (viz. http://www.minv.sk/swift_data/source/hasici_a_zachranari/magathova/OrgStruktura.jpg )

    Pořád mi připadá, že zapojovat vojáky natolik masivně do záchranných prací je sice výhodné, ale je potřebné si položit nasledující otázku: „Jak budeme řešit podobnou situaci (povodně) v budoucnosti kdy by zapojení AČR do zahraničních misí značně vzrostlo a nebylo by možné postrádat ani těch 700+ vojáků?“

    P.S. pokud se nepletu tak finanční prostředky pro pomoc v Afghánistánu jdou z rozpočtu MZV a ne MO. A krom toho, očekával by jste, že MV bude v případě pohraničního konfliktu kupovat ze svých financí munici a potraviny pro jednotky AČR? Já ne.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ivo
    13. 8. 2010, 13:46

    Pro Ondru:
    já jsem rovněž onen Hyde Park před přečtením tohohle článku neviděl, posílám odkaz z archivu ČT24. Opravdu se stojí na to kouknout.

    http://www.ct24.cz/vysilani/2010/08/09/210411058080809-20:10-hyde-park-ct24/

    Nemohu nezareagovat na myšlenku „záchranné brigády“. Zde musím zcela souhlasit s Františkem Šulcem a Ondrejem Rajkovičem a naopak ostře nesouhlasit s Civilem. Jak bylo zcela správně v pořadu řečeno ministrem obrany, první linií obrany v takových situacích je všude ve světě záchranný hasičský sbor, poté policie a až následně, v případě, že je to vhodné a výše jmenované složky situaci samy nezvládají, armáda.

    Bohužel v chápání mnoha lidí není stále žádný rozdíl mezi bývalými vojsky ministerstva vnitra a Československou lidovou armádou. Tohle chápání se posléze přeneslo na ony nešťastné „oranžové barety“ – záchranné prapory. To, že to před rokem 1989 byla zodpovědnost MV a ne MNO mělo svou logiku. To, že se oné zodpovědnosti MV na samém počátku 90. let zbavilo je smutným faktem.

    Proč by neměla být vytvářená žádná „záchranná brigáda“?

    1. Již ze své podstaty se bude jednat o vysoce jednoúčelovou strukturu neschopnou jekékoliv jiné činnosti natožpak zahraničního nasazení. Zde je třeba položit ostrou dělící linii mezi ženisty a záchrannými prapory.

    2. Shodou okolností moji rodiče pochází z města, kde byla až donedávna posádka záchranného praporu. Vzhledem k tomu, jak podrobné informace jsem měl o četnosti jejich nasazení a jejich efektivitě od místostarosty, se kterým se dobře znám, mne nikdo nepřesvědčí o tom, že se jednalo o dobře vynaložené prostředky. Hasičský záchranný sbor, na který byla velká část prostředků a techniky převedena, dokáže to samé za méně peněz.

    3. Kde je tedy úloha AČR při takových situacích?

    a. V akutní fázi při záchraně lidských životů poskytne prostředky, personál a techniku, kterou by měla tak jako tak (vrtulníkové letectvo, jednotky SAR, ženisti, objživelné prostředky) a využije jejich zkušenosti i jinak.

    b. Ve fázi obnovy využije své schopnosti po delší dobu nasadit velké množství lidí za obtížných podmínek a logisticky je tam udržet. Na tuto fázi již není potřeba velké kvalifikace (ve většině případů, úloha ženijního vojska je samozřejmě důležitá). Rovněž úloha při koordinaci celého úsilí zahrnující velké množství lidí není zanedatelná.

    Toť vše. Veškeré schopnosti, kapacity, technika apod., které nejsou využitelné pro hlavní úkol AČR, má smysl mít, ale v tom případě je má mít někdo jiný – třeba oni zmiňovaní hasiči. Anebo znovu vytvořme vojska ministerstva vnitra, ale ať si je platí MV.

    Sečteno a podtrženo. Úlohou armády je obrana územní celistvosti České republiky a územní celistvosti jejích spojenců a obrana zájmů České republiky v zahraničí. Veškeré doplňkové činnosti musí být posuzovaný tímto prizmatem. Pokud doplňková činnost nesnižuje tyto schopnosti nebo je dokonce podporuje, má smysl ji držet. Jinak ne. Možná to zní surově a spoustu ldí z toho překvapením trefí šlak, ale od toho armády opravdu jsou…

    REPLY

Nejnovější komentáře