Záplavy v jižní Indianě v roce 2008; Foto Senior Master Sgt. John S. Chapman, Air Force
V úterním Hyde Parku na ČT 24 byl ministr obrany Alexandr Vondra. Asi větší část, než se původně předpokládalo, byla věnována povodním a necelá polovina stavu a úvahám o reformě armády. Ministr obrany nebyl asi nejlepším adresátem některých otázek a stesků lidí z Raspenavy, nicméně debata o roli armády při živelních katastrofách je zcela příhodná a bude muset být součástí budoucích koncepčních materiálů.
Některé připomínky a otázky odkrývaly jistou schizofrenii, která se v případě katastrof objevuje. Dobrým příkladem je poznámka jedné paní, která viděla, jak čtyři vojáci stojí u jednoho stromu s jednou sekerou a snaží se jej porazit. Jak to, že nemají motorové pily, aby mohli efektivně zasáhnout a strom během pár okamžiků pokácet? Jak to, že vojáci nemají další potřebná nářadí a jak to, že jich není možné okamžitě na jakékoli místo vyslat ne tisíc, ale třeba deset tisíc?
Správná odpověď je, že to není možné a že to není ani primární funkcí armády, byť se někteří lidé snaží vsugerovat opak. Ona schizofrenie spočívá v tom, že na jednu stranu se armádě deset let kontinuálně škrtají peníze, takže musí šetřit (tím neříkám, že by to v určitém ohledu nebylo výchovné a potřebné) a zároveň nároky na ní kladené rostou – zajištění naslibovaných spojeneckých závazků, alespoň na papíře zajištění teritoriální obrany a zároveň poskytování široké pomoci během živelních katastrof. Je to jakoby veřejnost chtěla, aby stál na každém rohu policista, a když by se to konečně povedlo, začala by si stěžovat, že máme ve srovnání se zahraničím příliš policistů a že je to celé nějak moc drahé.
Bylo fascinující a zároveň překvapivé, kolikrát se během pořadu různí lidé odvolávali na stát, který by měl udělat to, či ono a slova kraj, nebo hejtman prakticky nezazněla. A přitom po starostech má být kraj tím hlavním aktérem. Stát přichází (záměrně hodně zjednodušuji) až nakonec, při skutečně velkých pohromách zasahujících větší část území státu.
Postižení lidé by tedy neměli v první řadě otáčet hlavu ku Praze a ptát se, co pro ně udělá vláda. Měli by se ptát starostů, úředníků z kraje a lidí z Integrovaného záchranného systému (který mimochodem funguje dobře, i když podobně jako jiné složky trpí nedostatkem financí). Armáda může být chápána jako součást ISZ, ale všichni by měli rozumět tomu, že 1) její hlavní úkoly jsou jiné a 2) ozbrojené síly by měly na území státu zasahovat skutečně jenom v nouzových případech, což mimo jiné souvisí s kontrolou armády a zajištěním, aby nebyla zneužita ve vnitřní politice.
Přesto samozřejmě, armáda musí mít prostředky k tomu, aby mohla, pokud je vyžádána, zasáhnout při živelních katastrofách. Jsem ale přesvědčen, že nemá být „první pomocí“, kterou jsou hasiči a policisté – maximálně jim může vypomáhat -, ale především poskytovat pomoc následnou, například při odstraňování škod, stavbě provizorních mostů atp., což je práce především pro ženisty.
Od jednotek Civilní ochrany jsme se posunuli k záchranným praporům, jejichž koncept byl kvůli škrtům prakticky zlikvidován. Je to škoda. Záchranné prapory mohly možná v modifikované formě přežít. Musely by však být chápány jako „vedlejší činnost“ ozbrojených sil. K hlavní funkci armády totiž přispívají minimálně, i když mohou zlepšovat obraz armády v očích daňových poplatníků. Přežití podobných jednotek by mohlo napomoci, pokud by například břímě financování neneslo pouze ministerstvo obrany, ale významně se na něm podílely kraje, třeba platbou za „vyúčtované“ zásahy. Jsou to totiž kraje, kterým tyto složky nejvíce pomáhají (logicky nejvíce si na rušení stěžovali hejtmané).
Jeden z volajících do Hyde Parku se zmínil o tom, že při živelních katastrofách by měli zasahovat aktivní zálohy. Je to správná úvaha, protože v jejich řadách je množství elektrikářů, řidičů a dalších profesí, které mohou být třeba při likvidaci následků povodní velice platné. Aktivní zálohy ale také zmírají na nedostatek peněz.
Je nutné definovat role a funkce jednotlivých složek ozbrojených sil a zajistit jejich financování. Hlavní funkcí armády není a nebude pomáhat při živelních katastrofách, jakkoli to může být politicky lákavé. Pokud by tato myšlenka převládla, můžeme rovnou rezignovat na to, mít ozbrojené síly. Přesto by měly existovat nástroje, které mohou být dány k dispozici například hejtmanům prostřednictvím Integrovaného záchranného systému.
Armádu máme k něčemu jinému, než k zasahování na vlastním území, pokud není ohroženo zvenčí. K tomu je nutné se vrátit a přestat s úvahami o tom, co by všechno měla armáda dělat, když se to zrovna hodí. To není nic jiného než naprosto neefektivní záplatování. Dobrým příkladem by bylo vyslyšení přání oné paní a zakoupení tisícovky motorových pil pro vojáky, aby je měli, kdyby je náhodou potřebovali (většina z nich by se rozpadla ve skladu; motorové pily by měl přitom, pokud by to bylo nezbytné, poskytnout vojákům někdo jiný, třeba kraj). Zároveň ale, při katastrofách na vlastním území, by armáda neměla stát zcela mimo. Je proto nutné koncepčně nalézt rovnováhu mezi přáními, požadavky a realitou, funkčností a efektivitou.
#1 Ivo 12. 8. 2010 - 17:05
Předně díky za upozornění na tento díl pořadu, na Hyde Park se nedívám, tudíž by mi tento zajímavý díl utekl.
Na začátek musím říci, klobouk dolů před ministrem. Odpovědět chytře a věcně i na dotazy, které nedávají mnoho smyslu (především v první polovině pořadu), to skutečně nezvládne každý.
Pokud pominu část o povodních, kde nepadlo nic, co bychom již nevěděli, mile mne překvapila část druhá. Co odpověď, to souhlas, až se mi to nechce věřit. Tým Šedivý-Šedivý na tvorbu koncepce AČR, to je snad sen, co lepšího jsme si mohli přát :-) ? Doufám jen, že se to podaří dotáhnout do vítězného konce.
Na závěr gratulace Františkovi Šulcovi – lépe to ministr Vondra ohledně ONWAR/ONPEACE vyjádřit nemohl :-). Myslím si, že je velmi důležité, že tento web dlouhodobě čtou lidé, kteří mnohdy mají rozhodovací pravomoci v oblasti bezpečnostní problematiky. Jeden z hlavních účelů webu tak může být naplněn…
#2 Ondrej Rajkovic 13. 8. 2010 - 11:16
Přiznám se, že jsem tento díl Hyde Park-u neviděl, tudíž nebudu reagovat na to co tam bylo řečeno, ale na několik svých vlastních zkušeností.
Půlka mé rodiny žije prakticky celý svůj život v obci v okrese Chrudim kde si zažili několik opravdu nepříjemných povodní. Naposledy teď v polovině července kdy centrum této obce bylo asi den a půl pod vodou. Každopádně v posledních čtyřech letech si starostové (a nebo místostarostové) v obcích které leží po toku Novohradky a Ležáku (tedy obou řek které protékají chrudimským okresem) vytvořili jakousi neoficiální informační síť kde si mezi sebou předávají informace o výšce hladiny na řekách a podle toho dokáží celkem přesně předpovědět kdy (a to s přesností na desítky minut) se může zvednout hladina. Každá z těchto obcí má jednotku dobrovolných hasičů, kteří za těch několik let získali velké zkušenosti s řešením situací kolem velké vody.
Kam tímto vlastně mířím? Jde mi o to, že i když zodpovědné osoby mají prakticky „za humny“ posádku nejlepší pěší jednotky AČR tak situaci vždy řeší zapojením sil dobrovolných hasičů, případně profesionálních hasičů z Chrudimi. Nic víc nikdy nebylo potřeba.
Neříkám, že AČR by v severních Čechách neměla pomáhat při záchraně lidských životů a odstraňování následků velké vody. Každopádně jak zde František už správně napsal – pomoc při povodních (a jiných katastrofách) není hlavním posláním armády. A je na čase, aby si to jak obyčejní lidé tak i politici na komunální úrovni uvědomili.
Tolik zatím z mé strany
#3 civil 13. 8. 2010 - 12:02
Dovolím si nesouhlasit.Jedním ze základních úkolů AČR je pomoc obyvatelům ČR v krizových situacích.Povodně na Liberecku svým rozsahem a náročností zásahů jsou jasným příkladem, kde pomoc AČR je na místě.Ze vzduchu, například skvěle zasahovali dva vrtulníky Sokol(jedny z mála letuschopných)které zachránily desítky lidí ze střech zatopených domů a z korun stromů.
V jednom starším komentáři jsem psal že armáda by oproti současnému stavu, kdy ustupuje ze své pozice pomoci obyvatelům ČR v krizových situacích,měla naopak svou úlohu při pomoci obyvatelům ČR posílit např.vytvořením záchranné brigády(složení :záchranné roty,část ženijní brigády,vrtulníky Sokol)která by byla součástí IZS,části této brigády by byli díky své specializaci schopny nasazení např.v rámci OSN.A odpadl by dnešní stav improvizace AČR kdy na povodně jsou posíláni vojáci chemici(Liberec)vojáci 4.brn,kteří jsou na povodně vysíláni s tím co seberou po útvarech(viz. zminovaní 4 vojáci na jednu sekyru)
Souhlasím že v první fázi mají zasahovat hasiči,ale i v této první fázi krizové situace je přítomnost AČR nezbytná viz.zminovaný zásah vrtulníků (HZS je nemá) dále zásah speciální a ženijní techniky AČR,která je v prvotní fázi nezbytná.
Je zajímavé že MO najde dost prostředků na pomoc a obnovu Afghánistánu,ale v pomoci a obnově vlastní země se jen improvizuje.
#4 Ondrej Rajkovic 13. 8. 2010 - 12:56
Zde si dovolím s pár věcmi nesouhlasit.
add 1) Pomoc AČR při živelných pohromách by se měla zaměřit hlavně na specializovanou podporu – již zmiňované vrtulníky Sokol a pod.
add 2) Vytvoření záchranné brigády by bylo celkem dobrou myšlenkou, ale je třeba si vzít příklad ze Slovenska kde Hasičský a záchranný zbor disponuje třemi záchrannými brigádami (viz. http://www.minv.sk/swift_data/source/hasici_a_zachranari/magathova/OrgStruktura.jpg )
Pořád mi připadá, že zapojovat vojáky natolik masivně do záchranných prací je sice výhodné, ale je potřebné si položit nasledující otázku: „Jak budeme řešit podobnou situaci (povodně) v budoucnosti kdy by zapojení AČR do zahraničních misí značně vzrostlo a nebylo by možné postrádat ani těch 700+ vojáků?“
P.S. pokud se nepletu tak finanční prostředky pro pomoc v Afghánistánu jdou z rozpočtu MZV a ne MO. A krom toho, očekával by jste, že MV bude v případě pohraničního konfliktu kupovat ze svých financí munici a potraviny pro jednotky AČR? Já ne.
#5 Ivo 13. 8. 2010 - 13:46
Pro Ondru:
já jsem rovněž onen Hyde Park před přečtením tohohle článku neviděl, posílám odkaz z archivu ČT24. Opravdu se stojí na to kouknout.
http://www.ct24.cz/vysilani/2010/08/09/210411058080809-20:10-hyde-park-ct24/
Nemohu nezareagovat na myšlenku „záchranné brigády“. Zde musím zcela souhlasit s Františkem Šulcem a Ondrejem Rajkovičem a naopak ostře nesouhlasit s Civilem. Jak bylo zcela správně v pořadu řečeno ministrem obrany, první linií obrany v takových situacích je všude ve světě záchranný hasičský sbor, poté policie a až následně, v případě, že je to vhodné a výše jmenované složky situaci samy nezvládají, armáda.
Bohužel v chápání mnoha lidí není stále žádný rozdíl mezi bývalými vojsky ministerstva vnitra a Československou lidovou armádou. Tohle chápání se posléze přeneslo na ony nešťastné „oranžové barety“ – záchranné prapory. To, že to před rokem 1989 byla zodpovědnost MV a ne MNO mělo svou logiku. To, že se oné zodpovědnosti MV na samém počátku 90. let zbavilo je smutným faktem.
Proč by neměla být vytvářená žádná „záchranná brigáda“?
1. Již ze své podstaty se bude jednat o vysoce jednoúčelovou strukturu neschopnou jekékoliv jiné činnosti natožpak zahraničního nasazení. Zde je třeba položit ostrou dělící linii mezi ženisty a záchrannými prapory.
2. Shodou okolností moji rodiče pochází z města, kde byla až donedávna posádka záchranného praporu. Vzhledem k tomu, jak podrobné informace jsem měl o četnosti jejich nasazení a jejich efektivitě od místostarosty, se kterým se dobře znám, mne nikdo nepřesvědčí o tom, že se jednalo o dobře vynaložené prostředky. Hasičský záchranný sbor, na který byla velká část prostředků a techniky převedena, dokáže to samé za méně peněz.
3. Kde je tedy úloha AČR při takových situacích?
a. V akutní fázi při záchraně lidských životů poskytne prostředky, personál a techniku, kterou by měla tak jako tak (vrtulníkové letectvo, jednotky SAR, ženisti, objživelné prostředky) a využije jejich zkušenosti i jinak.
b. Ve fázi obnovy využije své schopnosti po delší dobu nasadit velké množství lidí za obtížných podmínek a logisticky je tam udržet. Na tuto fázi již není potřeba velké kvalifikace (ve většině případů, úloha ženijního vojska je samozřejmě důležitá). Rovněž úloha při koordinaci celého úsilí zahrnující velké množství lidí není zanedatelná.
Toť vše. Veškeré schopnosti, kapacity, technika apod., které nejsou využitelné pro hlavní úkol AČR, má smysl mít, ale v tom případě je má mít někdo jiný – třeba oni zmiňovaní hasiči. Anebo znovu vytvořme vojska ministerstva vnitra, ale ať si je platí MV.
Sečteno a podtrženo. Úlohou armády je obrana územní celistvosti České republiky a územní celistvosti jejích spojenců a obrana zájmů České republiky v zahraničí. Veškeré doplňkové činnosti musí být posuzovaný tímto prizmatem. Pokud doplňková činnost nesnižuje tyto schopnosti nebo je dokonce podporuje, má smysl ji držet. Jinak ne. Možná to zní surově a spoustu ldí z toho překvapením trefí šlak, ale od toho armády opravdu jsou…
#6 Dušan Rovenský 13. 8. 2010 - 13:59
Pro civila: Jistě uznáte, že veškeré instituce v ČR se především musí řídit platnými zákony. Působnost jednotlivých ústředních orgánů státní správy legislativně upravuje tzv. kompetenční zákon (tedy zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Zde je znění působnosti Ministerstva obrany:
§ 16
(1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro
a) zabezpečování obrany České republiky,
b) řízení Armády České republiky,
c) civilní ochranu,
d) vojenské soudnictví,
e) správu vojenských újezdů.
(2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany
a) se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu,
b) připravuje koncepci operační přípravy státního území,
c) navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky,
d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně,
e) řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství,
f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem,
g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky,
h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti.
(3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států.
Možná špatně čtu, ale osobně NIKDE nevidím zmínku o tom, že by Ministerstvo obrany, potažmo Armáda České republiky, zodpovídala za integrovaný záchranný systém (civiní ochrana je něco úplně jiného). Na základě čeho chcete vytvářet nějaké organizační struktury (Vámi zmiňovanou záchrannou brigádu), když to Ministerstvu obrany ze zákona nepřísluší?
#7 Dušan Rovenský 13. 8. 2010 - 14:07
Teď jsem si naběhl. Koukám, že jsem sem umístil pravděpodobně již neaktuální znění. § 16, odstavec 1 má znít:
a) zabezpečování obrany České republiky,
b) řízení Armády České republiky,
c) správu vojenských újezdů.
#8 ota 13. 8. 2010 - 15:05
Jen doplním Dušana Rovenského, že úkol AČR v IZS je dán zákonem, konkrétně č.239/2000 Sb. Dle 4 odst. 2 jsou
„Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání.“
Samotný úkol armády provádět záchranné a likvidační práce pak vyplývá přímo z § 14-19 zákona č. 219/1999Sb., o OS ČR.
Z uvedeného zcela jasně vyplývá, že je správný názor většiny diskutujících, že záchranné a likvidační práce NEJSOU primárním úkolem armády a armáda přispívá svými specifickými schopnostmi, přičemž by to mělo vždy až krajní řešení. Hlavní úkoly OS ČR jsou dány § 9 zákona č. 219/1999Sb. (připrava se k obraně ČR a obrána proti vnějšímu napadení a úkoly vyplývající z mezinárodních smluvních závazků o společné obraně). Pokud bychom vytvořili „záchrannou brigádu“, která by z logiky věci nemohla a z hlediska práva ozbrojeného konfliktu ani nesměla plnit hlavní úkoly OS ČR, porušovali bychom právní předpisy a plýtvali bychom penězi daňových poplatníků na činnosti, které jsou v kompetenci zcela jiného ministerstva.
#9 civil 13. 8. 2010 - 22:00
O.Rajkovic:
1) Zde se shodneme, můj příklad záchranné brigády(vrtulníky Sokol,záchranné roty,část ženijní brigády=speciální a ženijní technika)
2)Myslím že několik stovek vojáků záchranné brigády,kteří by nejezdili na mise NATO by armáda ani nepocítila.Naopak části této brigády by jezdili v případě potřeby na humanitární,záchranné mise OSN.V této oblasti kromě polní nemocnice nemá ČR co nabídnout a situaci zachranují víceméně dobrovolníci(příklad nedávné zemětřesení na Haity)
P.S. pomocí a obnovou Afghánistánu v režii MO jsem myslel nasazení PRT,modernizovaných vrtulníků(v situaci kdy nejsou peníze na revize a náhradní díly pro Sokoly)
#10 Ondrej Rajkovic 13. 8. 2010 - 22:33
Civil: S tím zřízením záchranné brigády jsem opravdu souhlasil – každopádně určitě ne v režii MO. Jak Dušan Rovenský begin_of_the_skype_highlighting end_of_the_skype_highlighting i Ota jasně ukázali že současná legislativa to nepovoluje. A já se stavím za to, aby to tak zůstalo. Pokud zřídit záchrannou brigádu pak pod MV jako součást HZS – tak jak jsem ukázal, že je to na Slovensku.
Armáda je zde pro to, aby – jak správně napsal Ivo – hájila
To, že vojáci mají určitý typ výcviku neznamená, že ho nemůže získat i někdo jiný (když už se bavíme o pomoci v krizových situacích tak mě napadá paralela US Air Force Pararescue a US Coast Guard Rescue Swimmers).
Nevím jak to jinak mám podat tak to trochu zlehčím: Armáda zde je pro to, aby bránila obyvatele ČR se zbraní v ruce – a zbraní nemyslím motorovou pilu a nebo krumpáč.
#11 Dušan Rovenský 13. 8. 2010 - 23:22
Pro civila: Myslím si, že AČR je tu, v případě živelních pohrom, především od toho, aby přispěla do IZS tím, co ostatní složky nemají – těžkou (ženijní) technikou; pontonovými mosty a mostními soupravami; polními ubytovacími, stravovacími a hygiencikými kapacitami; zasobovacími a skladovacími kapacitami atd.
Tohle je ta přidaná hodnota – to, co statní složky IZS nejsou schopné (v takovém rozsahu) zabezpečit.
Každopádně považuji za velkou škodu, že tady máme 14 pěších rot AZ, které AČR pouze „ujídají“ již tak velmi omezené finanční prostředky a v podstatě nic pozitivního a hodnotného nepřináší. Není to samozřejmě chyba příslušníků AZ (kterým fandím), ale naprosté nekoncepčnosti (Opravdu potřebujeme 14 „strážních“ rot? K čemu?) a celkového nezájmu resortu o tuto problematiku. Kdysi to dobře nastartoval NGŠ gen. Šedivý, ale dnes AZ „schází na úbytě“. Proč je netransformovat do jednotek, které budou využitelné (byť by to byla jejich sekundární úloha) při různých katastrofách velkého rozsahu?
#12 civil 13. 8. 2010 - 23:41
Ivo:
Souhlasím že hasiči mají být v první linii,ale skutečnost že nemají vrtulníky ani dostatek těžké ženijní techniky a v případě rozsáhlých katastrof typu posledních záplav ani dostatek mužů jasně říká, že zde musí být i armáda.Policii jsem nezmínil záměrně,nemají ani techniku ani záchranáře a jediné co zmohou je hlídkovat v postižené oblasti.
Vojska MV jsou minulost,přítomnost je AČR,ještě jednou opakuji PČR nemá techniku ani lidi na zvládání katastrof,hasičům musí tedy pomoci armáda.
1.Naopak díky své záchranářské specializaci by ji bylo možné kromě IZS v ČR nasazovat do misí OSN a podobně.Ničím takovým ČR v současnosti nedisponuje.A troufám si tvrdit, že i v rámci NATO by se případně mohla uplatnit.
2.Dle meterologů bude četnost povodní typu Liberecka přibývat,což ostatně dokazují i letošní povodně na Moravě a jižních Čechách.Ale nejde samozřejmě jen o povodně.Jak se říká,připravenému štěstí přeje.
3.
a.Nasazení záchranné brigády při krizové situaci v ČR.Možnost nasazení částí brigády v rámci OSN.Využití techniky i specialistů v rámci AČR.
b.Plně souhlasím.
Armáda jako jediná kromě hasičů disponuje potřebnou technikou,lidmi pro zvládnutí krizí typu povodní,tudíž není potřeba křísit vojska MV. AČR už dávno není sama schopna bránit územní celistvost ČR,bez pomoci spojenců.A obrana zájmů ČR v zahraničí = operace v rámci NATO.Suma sumárum,bez spojenců nedáme ani ránu.Takže kde by mohla armáda opravdu pomoci obyvatelům ČR je pomoc při živelných a jiných katastrofách.
#13 Xawer 14. 8. 2010 - 00:16
:Civil
Záchranná brigáda=těžká ženijní technika (+vrtulníky) a to s možností nasazení do misí OSN.
Hm… U záchraných akcí jde o rychlost, nějak si nedokážu představit kde naše armáda vezme přepravní kapacity aby mohla rychle dopravit těžkou ženijní techniku do záchranné mise OSN třeba na Haiti.
#14 Anonymní 14. 8. 2010 - 01:34
D.Rovenský,ota:
V praxi armáda pomáhá při živelných katastrofách tu více tu méně řadu let,takže opravdu nevidím problém s utvořením záchranné brigády,která se bude specializovat na to co stejně už armáda dávno dělá.A pokud jde o posvěcení v zákoně,dovedu si v tomto konkrétním případě představit širokou podporu napříč politickým spektrem.Rozhodně větší, než v dalším vysílání vojáků do Afghánistánu.
#15 civil 14. 8. 2010 - 01:38
Příspěvek číslo 14 patří pod civil,zapoměl jsem se přihlásit.
#16 civil 14. 8. 2010 - 01:50
D.Rovenský, 11:
Tato vámi vyjmenovaná přidaná hodnota AČR v krizových situacích,mě naopak utvrzuje, armádu využívat při např.povodních a umocnit tuto přidanou hodnotu specializovanou brigádou.
#17 civil 14. 8. 2010 - 02:03
Xawer:
Píšu možnost nasazení částí brigády.A jak na těžkou techniku?Tak jako při misích NATO,musíme si pronajmout velkokapacitní letouny, popřípadě lodě.Takže záchranáři v CASA napřed,technika posléze.Na Haity to tak dělali všichni.
#18 soldato 14. 8. 2010 - 14:47
Armáda je už nějakou dobu na pomoc při povodních nasazována. To je neodiskutovatelný fakt. Otázka je, jestli to má být pomoc efektivní nebo jen „na oko“. Dle mého názoru by to měla být jednoznačně pomoc efektivní. Tzn. je potřeba se na ni cíleně připravovat, a tzn. mít na to speciálně vyčleněné, vybavené a vycvičené jednotky. Záchranná brigáda je samozřejmě nesmysl. Svou velikostí by byla zbytečně drahá a nevyužitá. Méně kvalitně vybavených a vycvičených lidí bez zbytečné byrokracie bude mnohem efektivnější. Také by samozřejmě musela být jasně stanovená pravidla jak a na co jednotku používat. To je problém, který se v současnosti při povodních vyskytuje. Nikdo přesně neví, na co vlastně vojáky použít. Zvláště když se jedná o jednotky, které opravdu nemají danou výbavu (a tím nemyslím lopaty a krumpáče, kterých je na místě víc než dost, ale motorové pily, hydraulické kleště, rozbrušovačky na kov, malé nakladače atd. Jak vidno, jedná se většinou o poměrně danou techniku, kterou vám většinou nikdo nepůjčí, a které je na místě vždy největší nedostatek. Také jejich obsluha není většinou pro každého). Takže ano, já osobně jsem pro to, aby AČR měla speciálně připravovanou jednotku s potřebným vybavením a možností být nasazena jak doma, tak v zahraničí. (…tak mě napadlo. V jednom známém filmu jsou nasazeny speciální rescue jednotky, aby vyprostili piloty ze sestřelených Black Hawk. Máme podobně zaměřené specialisty…? Chci tím říci, že daná jednotka by mohla mít mnohem větší pole působnosti než jen povodně).
Teď trochu k samotným pracím na povodních. Řekl bych že není až takovým problémem materiál a lidské zdroje, ale jejich koordinace. To je vždy největší problém. Není jasné, kdo za co přesně odpovídá a kdo komu velí. I když to nakonec skoro vždy nějak dopadne, šlo by vše udělat rychleji a efektivněji. Musíme si uvědomit, že se opravdu jedná o krizovou situaci se vším, co k tomu patří-stres, emoce, vyčerpání, panika, mrtví atd. Normální člověk (starosta, úřednice na magistrátu((které vykonávají různé koordinační a spojovatelské služby atd)) či další zaměstnanci magistrátu) na to prostě nemůže být připraven, a to znamená, že to nemusí zvládnout (viz.rozhodovací funkce zbavený starosta Raspenavy). Proto:
1.-Každý zodpovědný starosta by si měl ve vlastním zájmu zaplatit a udělat kurz zaměřený na krizový management. (a nemusí se jednat jen o povodně, různých katastrof může být celá řada a vždy platí, že „Připravení mají větší šanci“).
2.-Měly by být jasně dané postupy, podle kterých by se jelo. Určení priorit je nezbytností (aby se nestávalo, že zatímco si v centru města na zahrádce „hrál“ velký bagr s trochou bláta, kus dál jsou kolem řeky obrovské nánosy, které by byly v případě dalšího zvednutí řeky vážný problém, a není šance sehnat žádnou těžkou techniku…).
3.-Jasně dané, na co má být ta která jednotka používána a vhodně to koordinovat. (nemusí se pak stávat, aby civilisti prosili vojáky s holýma rukama, jestli by jim mohli odklidit obrovské kusy rozbořené zdi, protože jim to řekla paní z magistrátu…)
4.Zvážit vytvoření skupiny (těžko říci v čí podřízenosti), speciálně připravené v oblasti krizového řízení. S vlastními postupy, vybavením (mapy, vysílačky, gps…), koordinátory v terénu (kteří dokáží objektivně zvážit, jestli je zrovna v této ulici potřeba taková nebo taková technika). Tato skupina by pak v případě větší krize přijela na místo a převzala velení. Správná KOORDINACE je dle mě klíčová.
P.S. Můj příspěvek je možná trochu ovlivněn tím, že jsem se včera vrátil přímo z míst postižených povodní…
#19 Xawer 14. 8. 2010 - 16:02
:Civil
„…A jak na těžkou techniku?Tak jako při misích NATO,musíme si pronajmout velkokapacitní letouny…“
No to je ten problém, velkokapacitních letadel je zoufalý nedostatek a pro mise se „objednávají“ dlouhé týdny dopředu, představa, že se dnes někde ve světě něco stane a zítra se zjeví na ruzyňském letišti flotila velkokapacitních letounů pro naši techniku, je bohužel nereálná.
#20 civil 14. 8. 2010 - 20:35
Xawer:
Nikdo netvrdí, že druhý den po objednání zde budou letouny.Chápu že nějaká prodleva zde vždy bude,ale je rozdíl mít možnost zasáhnout,byt´ s prodlevou,nebo nezasáhnout vůbec,což je dnešní stav(není s čím zasáhnout).
#21 Bohuslav Pernica 15. 8. 2010 - 10:16
Přiznám se, že mi je tahle diskuse trochu nepochopitelná. V první řadě bychom si měli říct na jaký scénář a kdo v IZS reaguje a tomu by se měly stavět kapacity/schopnosti. Prioritní jsou síly, takže bych očekával, že bude existovat nějaký koncept, který propojí nevojenský a vojenský miliční prvek IZS, tedy dobrovolné hasiče, AZ a jiné dobrovolnické organizace. Tohle je důležité, protože tyhle síly jsou vždy na zasaženém území, takže jsou nejdostupnější. Očekával bych, že síly budou co nejblíže místní správě/samosprávě, tedy kraji, který má příslušnou odpovědnost. Z pozice toho, že AZ mají být vyčleněny cestou KVV, tak si dokážu představit, že by KVV se nejmenovala KVV, ale třeba vojenská kancelář hejtmana a AZ by dostali podobu „krajské gardy“ rozvíjené z pozice kraje pro potřeby asistenčních služeb a výcvikově podporované ze strany AČR.
Dokázal bych si představit, že by HZS a AČR měla nějakou společnou jednotku pro případ povodní, požárů apod. Jestliže mohou fungovat mezinárodní vojenské jednotky, proč by nemohly fungovat meziresortní jednotky? – Asi by se musel vyřešit „tradiční“ systém jejich řízení, ale mohl by zmizet ten pocit, že VZÚ ujídají zdroje pro skutečné vojenské funkce.
#22 Ivo 15. 8. 2010 - 18:57
To Civil:
Add nasazování do misí OSN apod. Je to sice zajímavá myšlenka, ale naráží na několik zádrhelů:
1. Nevím jak vy, ale já bych do žádné mise OSN dobrovolně nejel, drtivá část mých spolubojovníků to vídí stejně. Neznám hloupější způsob, jak se někde nechat zajmout, posléze nechat uříznout před televizní kamerou hlavu a odeslat zpět do vlasti v zinkové rakvi. Většina misí OSN je s nejasným vedením, ještě nejasnějším mandátem a pochybných výsledků. Pokud by to byl přímý rozkaz, tak samozřejmě ano.
2. Nasaditelnost – to co z pohledu civilisty vypadá jako drobný zádrhel, je ve skutečnosti neřešitelný logistický problém. Přeprava těžké techniky (respektive všeho, co není přepravitelné silami letectva AČR tzn. vše od velikosti LR 110) se objednává řádově TÝDNY dopředu. A to ať už se jedná o SALIS (komerční přeprava letouny Antonov) nebo NATO AIR BRIDGE (který například pro mise AČR není, pokud vím, vůbec využíván). Konkrétní časové lhůty by lépe věděl např. Ota, ale rozhodně to není žádná operativa. Pro případ Haiti naprosto nevyužitelné. I z hlediska doktríny postkatastrofické rekonstrukce by to byl nesmysl – od určité vzdálenosti (tuším 5000 km) se vždy posílají výhradně peníze.
Add samotné vytvoření záchranné brigády:
1. Veškeré schopnosti, které jste vyjmenoval, již dnes AČR má, není důvod proto vytvářet specializovanou strukturu. Byl by to krok zpět k naprosto jednoúčelovým strukturám typu CO praporů, které de facto dělaly práci někoho úplně jiného.
2. Pokud by byly současné schopnosti ženijního vojska zachovány např. tak, že by ženijní jednotky byly začleněny do již existujících brigád, jejich schopnostem by to nijak neubralo. Naopak by se zvýšila schopnost součinnosti s ostaními jednotkami oněch brigád, což by bezpochyby přispělo ke zvýšené míře efektivty zásahu. Zároveň by však nedošlo k odčerpání těchto schopností PRO VEDENÍ BOJOVÉ ČINNOSTI. Jakmile bude jakákoliv ženijní jednotka převedena do statusu „CO“, stává se od té chvíle nepoužitelná pro cokoliv jiného.
Add Soldato)
Sice jsem se neúčastnil těchto povodní, ale pouze těch v roce 2002 v pražském Karlíně, ale plně souhlasím, že úzkým hrdlem lahve byla koordinace. Zřejmě opravdu není realistické, že starosta obce o 100 duších, který se ráno probudí v zatopené vesnici daleko od všeho uprostřed ničeho bude schopen efektivně si vyžadovat a následně koordinovat úsilí mnohdy mnoha set lidí. Asi by stálo za to legislativně zvážit v takových situacích na daném územé vyhlásit mimořádný stav, za něhož by podobné funkce přebral někdo jiný (AČR, HZS atd.) a samospráva měla pouze konzultativní pravomoci. Na druhou stranu je třeba zvážit, zda taková invaze do pravomocí samosprávy není zneužitelná a stojí za to. Ale to už je politické rozhodnutí…
#23 civil 15. 8. 2010 - 22:44
Ivo:
1. Chápu vaší kritiku misí OSN,ale to neznamená rezignovat na pomoc lidem v nouzi např.na Haiti(mimochodem jedna z nejchudších zemí na světě).Zvyšovat kredit ČR v zahraničí lze i jinak než střílením Talibanců.I když samozřejmě boj s terorismem má svůj účel,ale střílení Talibanců ho nevyřeší.Ale zpět k záchranné brigádě,právě že brigáda by podléhala AČR a ne HZS minimalizuje riziko návratu příslušníků brigády v zinkové rakvi(možnost být ozbrojen,výcvik atd.)
2.Chápu, že přeprava těžké techniky je pro AČR problém,ale také vím, že to není neřešitelná situace(vše se dá řešit,určitě i v AČR).Pro případ např.Haiti použitelné,obnova,rekonstrukce na Haiti ještě zdaleka neskončila.Ale jak jsem psal nasazovaly by se části brigády,takže třeba jen záchranáři s vybavením co pobere CASA.
1.Jak zmínil Soldato ve svém příspěvku,vojáci jsou nasazováni nahodile,bez systému,bez potřebné techniky,nářadí,bez zkušeností atd.Takže naopak, specializovaná struktura je zapotřebí. AČR by se utvořením takovéto jednotky,zvýšil kredit u obyvatel ČR.
2.Jak už jsem uvedl, AČR není sama bez pomoci spojenců ubránit ČR ani vést operace v zahraničí(to je bohužel skutečnost).Takže by tato záchranářská brigáda neohrozila bojeschopnost,ale naopak by si AČR zvýšila reputaci v očích obyvatel ČR.
#24 Xawer 16. 8. 2010 - 01:35
:Civil
Tak si nejsem jist, jestli skutečně nechápete nebo nechcete chápat.
U misí pod mandátem OSN je právě problém ten mandát, většinou je co se týká použití zbraní velmi omezený a z toho vyplývají následně všechny maléry, vzpomeňte si na Srebrenici. A je úplně jedno jestli jednotka podléhá AČR nebo ne.
Přeprava těžké techniky – „vše se dá řešit“ – tento argument mě skutečně „dostal“, nevíte jak, ale to je vám jedno, prostě „nějak“.
Haiti – tak tady si pletete už základní pojmy – záchranné akce na straně jedné (chcete přece záchrannou brigádu) a obnovu či rekonstrukci na straně druhé. Obnova a rekonstrukce už patří do civilní sféry. Ženijní útvar může „položit“ pontonový most, jako provizorium za stržený povodní, ale asi těžko bude stavět nový, to už je obnova a bude ji provádět stavební firma na základě výběrového řízení.
#25 Poustnilisticka 16. 8. 2010 - 16:05
To Civil:
O tom v jak tragickem stavu jsou schopnosti ACR v oblasti poskytovani strategicke prepravy techniky, bych Vam mohl vypravet (staci uvahy vedeni resortu MO a ACR o prodlouzeni delky rotaci v Afghanistanu).
Ano, vse se da resit. Ale v tomto pripade ne rozhodne operativne a na zaklade okamzite potreby.
Pokud vyuzijete SALIS, tak ten podleha dlouho dopredu vyjednanym dohodam.
Pokud se jedna o spojence, tak Ti nejdrive resi vlastni jednotky a zajmy a az pak mozna nas.
A co se tyka ACR? Kapitola sama pro sebe.
To Ivo:
Zcela zasadne souhlasim s Vasi kritikou OSN. Nechat se nasadit pod jejim velenim? Nikdy!
#26 civil 16. 8. 2010 - 17:21
Xawer:
Máte pravdu, nechápu vaší souvislost mezi záchranářskou jednotkou a Srebrenicí.Můžete mě, nějak vysvětlit onu souvislost?Nějak mi uniká.Záchranná jednotka by operovala v oblastech postižených zemětřesením,povodněmi atd.Rozhodně ne v oblastech jako je bývalá Jugoslávie a proto opravdu není potřeba těžkých zbraní,ale spíše buldozerů.
Na ,,vše se dá řešit“ trvám.,,Nějak“ nechám na armádních logisticích.Vše je jednou poprvé.
Haiti- a)záchranáři bez těžké techniky
b)těžká technika
c)trosky se tam odklízejí ještě dnes i když to není v TV.
#27 Andrea 18. 8. 2010 - 22:34
Čtu a nestačím se divit.
Jsem rada že tu vzniklo mnoho souhlasných názorů na vytvoření brigády která by měla být schopná technického nasazení, při povodních sněhových kalamitách.
Asi už dozrál čas sama chci něco podobného založit a vytvořit…
Nevím jestli budu mít štěstí ale pokusím se jsem od roku 1997 na všech povodních po celé republice.
Přišla jsem na systém který je dle mého názoru i průchodnější.
Nemohu se trefit do organizací typu ADRA Člověk v tísni Červený kříž a další…
Zahrnou nás konty kam zaplatit a jak…
Netvrdím že lopaty koštata kolečka rukavice atd. není třeba….ALe jejich organizace sice v nadšení lidí zahltí někde vesnici či město tímto proviantem a o 2km dál není čím uklízet….
Ale co je třeba malá střední a těžká technika.
Moje myšlenka vychází z databáze jednotlivců,kteří obsahují profese elektro zedník,zámečník svářeč,řidič ,strojních mechanizace atd…a podobnou databázi firem které příslušnou techniku vlastní a jsou ji ochotny na tyto přírodní katastrofy poskytnout.
V principu rozdělení do brigády prvotního nasazení dorazí v čase kdy už integrovaný zachraný tým Hasiči dobrovolní hasiči v místě dokončí nebo dokončují evakuaci obyvatel.
V tom to okamžiku by měla nastoupit brigáda technické a managerské pomoci která převezme organizaci pro další snížení škod,organizaci a pomoc eakuovaným osobám se součiností s obcí.
Po opadnutí vody okamžitou pomoc technickou to znamená v tomto čase již by měly přijíždět další tehnické prostředky malé a střední mechanizace které jsou k tomu smluvně zavázany a jsou za to placeni,v místě prvotní brigáda je již schopná prvních průniků do postižených častí….
A pochopitelně smluvní dobrovolníci technických profesí a specializací nastupují do postižených častí.
Zajištění budov proti zřícení,příprava pro opětné připojení budov na zpětnou dodávku Elektrické energie,plynu, vody,kanalizace,zřízení mobilních WC,uývaren polních kuchyní a podobně…
Pochopitelně tato představa a funkčnost jde provést jedině tehdy když se podaří její finanční krytí…
Má představa je finanačního krytí. Dary finanční od občanů,podobně jako nyní pro humanitarní organizace,příspěvky od krajů,měst,obcí,/vytopených už jich bylo velmi mnoho/.
A další příspevek by dle mého názoru mohl být z Té Kalouskové stovky.
Ve schématu to je profesionální jadro brigád ve stavu klidu s kapacitou cca jen 10% techniky a lidského potencionálu.
Následné naplnění stavu podobně jako mobilizace 90%stavu lidí a techniky na smluvním úvazku.
V době klidu placený příspěvek pohotovosti lidí i techniky,v době nasazení plná mzdová úhrada+plná uhrada za techniku.Bez PHM ta by měla být hrazena zvlášt.
No ted předpokládám že budu nszvána naivkou
chci se o to pokusit a vytvořit aspon malou čast z této koncepce….
#28 Andrea 18. 8. 2010 - 22:37
PS. mým záměrem ovšem není utracet peníze čechů za projekty v Asii a Africe jako to dělají výše zmíněné humanitarní organizace…..
#29 nemo 18. 8. 2010 - 22:39
Pro poustnilisticku,
nevím kdo je váš zdroj na téma strategická přeprava ale vaše komentáře jsou zcela zavádějící. Strat.přeprava je v AČR řešena třemi způsoby-koaliční v rámci NATO, SALIS a nově pomocí letounu CASA. SALIS je hojně využíván a v současné době je velice spolehlivý. Máme předplacené hodiny na rok dopředu a spolehlivě to funguje. Koaliční přeprava v rámci NATO má své mouchy založené na prioritách. CASA doletí do AFG za 12 hodin s jedním mezipřistáním v Turecku asi s 5t nákladu (dostatečné pro rutinní zásobování 530 vojáků). Přeprava cestou SALIS je jinak hojně využívána většinou aliančních partnerů. Jinak problémy se strategickou přepravou má většina států NATO. Dále běží jednání s Ukrajinou na téma využití její flotily transportních letadel. Podle mě je tento systém rozhodně méně ekonomicky náročný, než nákup našich vlastních letadel pro strategickou přepravu. Pokud patříte k vyznavačům teorie, že musíme mít v ACR vše, tak rozpočet kapitoly MO na rok 2011 cca 43mld by stačil pouze na provoz letectva. Přirozeně vláda rozpočtové odpovědnosti by nám ty zlaťáky bez problémů dala a daňový poplatník by jásal. Pokusme se přemýšlet v dimenzi velikosti ACR a ne US ARMY. Osobně si nepamatuji kdy jsme měli problém se strategickou přepravou v uplynulých třech letech. Systém strategické přepravy je stále zdokonalován a zlí jazykové tvrdí, že strat. přeprava založena na kontraktátorských firmách má skvělou budoucnost a v současnosti je spolehlivější než závislost na aliančních partnerech.
#30 nemo 18. 8. 2010 - 22:43
Dodatek,
o prodloužení rotací v AFG nikdo neuvažuje. Pouze se sladily termíny rotací. Nechápu kde se ty fámy pořád berou.
#31 Poustnilisticka 19. 8. 2010 - 06:40
To Nemo:
Me komentare nejsou zavadejici. Prectete si prosim vsechny prispevky Civila-na ty jsem reagoval.
Nehodnotil jsem strategickou prepravu v kontextu potreb armady, ktera tyto veci planuje dlouho dopredu a je si schopna „to sve“ zajistit. Jak sam uvadite u Salisu-na rok dopredu. Myslim, ze tady problem neni.
Reagoval jsem pomerne skepticky na moznost zabezpecit prepravu ad hoc. pro nejakou zachrannou brigadu s tezkou technikou. Jde mi predevsim o pripadnou rychlou prepravu tezke techniky jak navrhoval Civil: „Píšu možnost nasazení částí brigády.A jak na těžkou techniku?Tak jako při misích NATO,musíme si pronajmout velkokapacitní letouny, popřípadě lodě.Takže záchranáři v CASA napřed,technika posléze.Na Haity to tak dělali všichni.“.
Jinak nejsem zastancem vlastnich letadel a zadam Vas aby jste mi to skryte nepodsouval, jelikoz jsem nic takoveho ani nenaznacil. Dobre znam rozpoctove moznosti nasi armady a zpusob jakym vyuziva sve omezene zdroje.
Mimo to si take myslim, ze letadla se daji skvele nasmlouvat-i kdyz to ma sve mouchy.
Jinak pokud dobre vim, tak to byla prave nase armada, ktera mela pred nejakym casem sakra problemy dopravit vcas domu servisaky z Afghanistanu. Pravda, ale to bylo pred letadlem CASA.
Co se prodlouzeni misi tyka, tak ja nemam momentalne pristup k internim informacim z resortu, protoze jsem dlouhodobe v zahranici a cerpal jsem zejmena z domaciho tisku na internetu. Takze chyba je mozna a samozrejme ji nevylucuji.
Preji krasny den.
#32 Ondrej Rajkovic 19. 8. 2010 - 07:30
pro Andreu:
Vámi popsaný systém je celkem zajímavý a jsem si jist, že za správných okolností a dostatečné podpory by dokázal být platným příspěvkem. Ale co zcela nechápu je, jak do toho zapadá AČR.
Ano, píšete, že 10% ze stavu vámi popsaných brigád by měli tvořit vojáci. Otázka zní proč právě 10%, proč ne víc a proč ne míň? Dle mého názoru je 10% příliš málo na to, aby si AČR mohla nárokovat velení takového svazku a tudíž je to pro ni plýtvání lidskými a materiálními zdroji.
Brigáda s těžkou technikou může být klidně vytvořena i na bázi IZS kdy se zřídí jedna taková „těžká“ brigáda pro jeden nebo více krajů, které by se následně podílely určitou finanční částkou na její výstavbě, vybavení a následně provozu. Pokud už do toho zapojit AČR potom mě jako jediný rozumný nápad přijde vyčlenění ženijní jednotky pro potřeby této brigády.
Ze zpráv, které se hojně objevují na webu MO a AČR získávám pocti, že AČR přispívá na odklízení povodní hlavně pomocí dvou činností:
a) obnova infrastruktury (zejména obnova stržených mostů)
b) úklid naplaveného bahna a ostatního „nepořádku“
Můj názor je takový, že v bodě a) je role ženistů AČR natolik unikátní, že nemůže být jinak nahrazena ze zdrojů ostatních ministerstev příp. soukromého sektoru. (I když se zde nabízí otázka zda se právě z tohoto nedá udělat výhodný biznis právě pomocí kontraktorského zapojení soukromých firem).
Shrnutí toho o čem jsem tady psal:
- brigáda ano, ale fungování pod IZS (případně HZS) s tím, že AČR bude v případě potřeby doplňovat brigádu o ženijní jednotky
- jak psal soldato ve svém příspěvku: vytvoření vojenské jednotky schopné provádět SAR na území ČR v případě živelných pohrom a CSAR v rámci zahraničních misí
- záchranná brigáda by byla nasaditelná pouze v rámci území ČR a nebo maximálně krajin střední Evropy (hrozba povodní zde je prakticky pokaždé když prší víc jak celý den a její nasazení v zahraničí by pouze ohrozilo schopnost IZS reagovat na tuto hrozbu)
- vytvořit systém předcházení povodním na kterém bude spolupracovat jak ČHMU tak i jednotlivé kraje (a obce) a stejně tak i IZS a ostatní instituce (povodí jednotlivých řek, ředitelství silnic a dálnic apod)
#33 Bohuslav Pernica 19. 8. 2010 - 09:51
To Andrea: Vídím, že také přemýšlíte na Total Force Concept, tentokrát v podobě tzv. nevojenské milice. V zásadě je realizace tohoto konceptu možná, akorát se nesmí kopírovat stávající legislativa a je potřeba myslet „out of the box“.
Vzpomínám na doktorskou disertace B. Vlčka, který řešil KVV v „době po branné povinnosti“. Ten např. navrhoval využívat členů mysliveckých sdružení jako posilu pro IZS v případě, kdy bude třeba uzavírat nějaký prostor na zasaženém teritoriu. Samozřejmě, že by to ovšem chtělo znalost místních poměrů a udržování databáze o schopnostech příslušných lidí. V tom okamžiku má smysl přiblížit KVV krajským úřadům, včetně AZ.