fbpx

Ještě pár vět k Číně (z dílny Pentagonu)

Japonské a další síly, které se zúčastnily akce proti Boxerům v Číně na přelomu 19. a 20. století. Tato "mise" se dá považovat za předchůdce dnešních multinárodních operací, i když jejím hlavním cílem bylo ochánit občany západních zemí a zajistit si vliv v zemi středu; zdroj Wikimedia Commons

Nechci, abyste si mysleli, že trpím nějakou obsesí, nebo že jsem se proměnil v konspirátora. Ale od nedávného článku o Číně se objevilo pár dalších zajímavých textů a této problematice, především každoroční zpráva amerického ministerstva obrany o Číně pro Kongres. Jsou v ní nějaké konkrétní údaje, i když to možná nejpřípadnější je to, že do značné míry jde o hrubé odhady.

The PLA has made modest improvements in the transparency of China’s military and security affairs. However, many uncertainties remain regarding how China will use its expanding military capabilities. The limited transparency in China’s military and security affairs enhances uncertainty and increases the potential for misunderstanding and miscalculation.

Každopádně, Čína zvyšuje své kapacity i schopnost projekci armády a vyzbrojuje své ozbrojené síly moderními technologiemi. Stále sice závisí na dodávkách hi-tech materiálů ze zahraničí a špionážních informacích, ale její průmyslová základna se rapidně zvyšuje. Je to patrné například v případě Tchajwanu. V oblastech, které jsou nejblíže tomuto ostrovu, Čína shromažďuje své nejschopnější síly a nejmodernější technologie tak, že se jazýček pomalu začíná vychylovat na čínskou stranu, přiznávají analytici Pentagonu.

Důkazem chuti v mnohem větší míře se účastnit věcí globálních je i zvýšená aktivita čínských ozbrojených sil v zahraničí. To se týká cvičení a především účasti na mírových a humanitárních operací. V současnosti slouží v misích OSN 2100 čínských vojáků. Celkový příspěvek je ovšem více než 12 tisíc osob. Ještě před deseti lety to bylo mnohem méně a hlavně, Čína se stala největším přispěvatelem do mírových misí z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

Čínské strategické záměry se dají vesměs pouze odhadovat. Ale náznaky jsou více než jasné. Dá se vycházet například z materiálu nazvaného „Historické mise ozbrojených sil v novém období nového století“. Čína předpokládá, že toto století je „ideálním oknem“ pro potvrzení a rozšíření vzestupu země, zajištění jejích národních zájmů a jejího podílu na vytváření globálního míru. Mise, které mají ozbrojené síly, jsou tyto:

  • Provide an important guarantee of strength for the party to consolidate its ruling position.
  • Provide a strong security guarantee for safeguarding the period of strategic opportunity for national development.
  • Provide a powerful strategic support for safeguarding national interests.
  • Play an important role in safeguarding world peace and promoting common development…
    The 2008 Defense White Paper stated that the PLA had been directed to “integrate efforts to enrich the country and strengthen the military,” “perform its new historic missions,” and “boost innovation in military theory, technology, organization, and management.” Although economic development remains China’s central task, China’s leaders clearly intend national defense to be coordinated with economic growth to enable development.

Zkrátka, Čínu je nutné brát velice vážně, protože historicky, tak rychlý růst jednoho aktéra v mezinárodním systému nemůže dlouhodobě zůstat bez odezvy, která samozřejmě může mít různé tváře. Realista Stephen Walt na svém blogu výstižně řeší jednu otázku: zda budou USA a Čína dostatečně vyspělé na to, aby spolu spolupracovaly. Nebo nebudou a pak žádná spolupráce nebude. Rozdíl v důsledcích je to totiž propastný.

In short, although structural factors do not make intense Cold War-style competition inevitable, all it takes is a confluence of structural elements and the wrong set of domestic-level variables and bingo! — we’re in the soup. And when I listen to a lot of what passes for „serious“ strategic debate here in the good ol‘ USA, I really begin to wonder if we are sufficiently mature to handle what is likely to be a very delicate political-military minuet.

1 comment
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

1 Comment

  • Profilový obrázek
    s.p.
    20. 8. 2010, 18:27

    Cina zustava i na dale hlavnim akterem globalniho rozsahu.
    Provazanost cinske ekonomie s americkou je prakticky neresitelna situace pro kteoukoliv stranu. V dobe financni kryze ve volebnim obdobi, povolal tehdejsi prezident USA k jednani do WH nejen oba tehdejsi kandidaty na prezidenta, ale i radu odborniku z Ciny. V Nemecku v te dobe nesli dost nelibe ze nebyli prizvani.
    Staty evropskeho regionu jaksi nedokazou dohlednout co Kissinger Chou en laj doktrina zpusobila a kam az vede. Ctemeli cesky tisk nabyvame dojem ze mnozi se dosud pres Nixonovu eru nedostali (viz cesta pana Paroubka do Ciny, kdy poradci jako Filip a Foldyna dali panu Paroubkovi nekolik typu na „vlivne osoby v Cine“, ktere jak ten politik zjistil na miste jiz davno nasledovali Mao).
    Konflikt (vojensky) Ciny a USA podle vsech meritek dnes neni myslitelny a proveditelny pokud by jeden z akteru nechtel provest sebevrazdu. Treci plochy zustavaji, ale vyrovnavaji se ekonomicky.
    Co muze byt problem je patrny vstup Cinske populace na dalny vychod a Sibir. To nemusi probehnout silove, ale prelivem milionu lidi pres dnesni hranici z duvodu nedostatku pitne vody a prostoru. Reakce Kremlu na takovou invazy bude od emocnich prohlasenich po „strkani hlavy do pisku“.

    REPLY

Nejnovější komentáře