Už léta se předpovídá, že zbrojní průmysl se musí připravit na horší časy. Doposud se černé předpovědi nenaplnily, ovšem nyní se na hubenější výdělky chystají samy firmy. Americký ministr obrany Robert Gates už nechal zahájit proces, na jehož konci má být ušetřených sto miliard dolarů z rozpočtu v příštích několika letech. Růst rozpočtu by měl být jedno procento ročně očištěné o inflaci.

Podle odhadů větší část rozpočtu spolykají rostoucí mandatorní výdaje na vojáky a zdravotní péči, takže zbude mnohem méně na nákup zbraní. Po devíti letech se tak zastaví kontinuální růst investic do nových zbraní a výzkumu a vývoje.

The Pentagon’s efficiency and acquisition reforms are pressuring companies across the industry to make their organizations leaner and sell off unprofitable units. Many will also have to accept more risk and lower profits on the shrinking number of defense contracts that are up for grabs. Across the board, prospects for flat defense budgets have prompted companies to step up overseas arms sales, hunt for attractive acquisitions and move into adjacent markets. Executives from the largest defense companies will map out their strategies for weathering the storm at the annual Reuters Aerospace and Defense Summit in Washington next week.

Některé společnosti stále plní zakázky ještě z éry prezidenta George W. Bushe, což jim bude v příštích letech pomáhat. Jiné, jejichž zisk je závislý na velkých zbrojních programech zahrnujících více, než jeden typ zbraní, budou zřejmě nepříjemně zasaženy, protože právě rozsáhlé programy škrty ovlivní nejvíce.

Defense stocks have declined 1 percent so far this year and could face further downturns in coming months, analysts say, although they note the November U.S. congressional elections or a major extremist attack could dramatically change the story. Richard Aboulafia, vice president of the Virginia-based Teal Group, said defense stocks still represented a refuge for investors, given mounting fears about a double-dip recession. „Defense companies would be in serious trouble if the economy weren’t so uncertain. It’s a safe haven compared to what else is out there,“ he said, adding „It’s as close as you can get to guaranteed returns.“

Projevuje se i rostoucí konkurence firem z Asie a Jižní Ameriky. Významně by měl být zřejmě zasažen americký letecký průmysl, který má padesátiprocentní podíl na globálním leteckém průmyslu. Někteří analytici ovšem upozorňují, že to nebude zas tak zlé, protože je stále ve hře nákup tankovacích letounů za desítky miliard dolarů a hlavně se čeká, jaké zisky přinese prodej civilních Boeingů 787 Dreamliner.

Nicméně, například Lockheed Martin se začal připravovat na horší časy a restrukturalizuje. V letošním roce už přijalo nabídku na předčasný odchod do důchodu na 600 výkonných manažerů.

The layoffs, representing one quarter of Lockheed Martin’s senior management, are part of the company’s plan to cut back about 10,000 employees across the United States since the start of the year, it said in a statement. The 600 managers will receive „financial incentives“ to leave the company.

Tyto kroky mají ušetřit firmě v následujících letech dostatek peněz, aby snížila náklady a vyrovnala se tak s očekávaným ochlazením trhu. Lockheed Martin celosvětově zaměstnává 136 tisíc lidí. Propouštět, i když v mnohem menším měřítku, se chystá i Boeing. Firmu by pro tuto chvíli mělo opustit na čtyři sta lidí a firemní část zabývající se výzkumem, vývojem a výrobou vojenských letounů by měla být zredukována z šesti divizí na čtyři.