Jedna z premis teorie programování výdajů na obranu a bezpečnost hovoří o tom, že jejich výše a struktura je odvozována od struktury bezpečnostních rizik a hrozeb identifikovaných experty pro daný stát. Tento vztah si příliš nemusíme uvědomovat, když je rozpočet na bezpečnost stabilizovaný. Zcela určitě si jej uvědomíme, když má být redukován a výši a strukturu škrtů je třeba zdůvodnit.

To je případ dnešní Velké Británie, která je nucena redukovat vojenský rozpočet o sedm – osm procent a v této souvislosti je nucena formulovat, co jsou a budou její priority odvozované od seznamu rizik a hrozeb. Na vrcholu tohoto „žebříčku“ se ocitly mezinárodní terorismus a možnost kybernetického útoku. To vyplývá Strategic Defence and Security Review, kterou britská vláda představila 19. října pod názvem Securing Britain in an Age of Uncertainty: The Strategic Defence and Security Review.

Strach z ochromení své informační infrastruktury a vyřazení fungování e-government snad mají všechny země, které v minulosti vsadily na internet a informační technologie jako nástroj, který jim má uspořit peníze za úředníky a přinést novou kvalitu veřejné správy. Její zablokování takovým útokem by v krajnosti mohlo vést nejenom k oslabení důvěry ve vládní autoritu, pád vlády, ale ochromilo by to fungování státu jako takového. Státní správa by měla být na takové situace, které potenciálně mohou vést k rozkladu její schopnosti spravovat stát, připravena.

Takto v 80. letech probíhala příprava státního území na obranu, kde si stát např. vymiňoval rozhodovat o rušení malých a tehdy již zastaralých pekáren na pevná paliva, protože se předpokládalo, že protivník se bude snažit vyřadit z provozu zásobování elektřinou a plynem a proto zásobování obyvatelstva pečivem coby základní potravinou by nemělo být závislé na velkovýrobcích, ale na místních zdrojích. Ve  světle tohoto konceptu se zdá logická i podpora tehdejšího režimu koníčkům, jako bylo zahrádkaření a chovatelství. Nezávisle na tom, jak hrozná je krizová situace, určité ekonomické zákonitosti, vztahy a právo platí vždy.

Ve stejné době, kdy Britové deklarují vážnost nebezpečí kybernetického útoku, probleskla českými médii zpráva, že Z občanek zmizí data, lidé si je pak budou muset koupit informující o iniciativě Ministerstva vnitra, majícího v působnosti e-government, že do Poslanecké sněmovny byl předložen zákon, kterým chce toto ministerstvo zjednodušit strukturu údajů uváděných v základním dokumentu garantujícím státem identitu svých občanů, tedy v občanském průkazu.

Hned od roku 2012 z nich má zmizet rodinný stav, od roku 2017 už nebudou obsahovat adresu a tři roky nato ani rodné číslo.

Pokud někdo bude potřebovat potvrdit svou identitu v rozsahu větším, než mu bude poskytovat nový občanský průkaz lépe chránící jeho soukromí, bude muset použít Czechpoint a po uhrazení poplatku zažádat o potvrzení své identity v požadovaném rozsahu. Ale co když vypukne kybernetická válka, jejíž nebezpečí se zvyšuje se zvyšováním závislosti společnosti na komunikačních a informačních technologiích? Bude stát schopen v reálném čase potvrdit informace o svém občanovi, které je dnes každý z nás schopen potvrdit takřka v okamžiku předložením občanky?

Nebezpečí kybernetického útoku je reálné, což potvrzuje i systematický zájem OSN o tuto problematiku. Je to válka, kterou si nebudeme moci vybrat a příprava na ni by měla stejně systematická, jako byla příprava státního území na obranu probíhající pod dohledem vojáků. Soudě podle odvážného návrhu Ministerstva vnitra se zdá, že zatím tápeme, jak z toho ven?