On War | On Peace

Zde bych se spíš ptal po zadání… hlavní problém je dle mého názoru, že ty čtyři příklady, které jsou zde popsané by v současné době nebyly jakkoliv řešeny v rámci ačr. Otázkou je, které bezpečnostní zájmy AČR chrání a má chránit (definuje kompetenční zákon). Za současného stavu pravděpodobně jediný způsob jak využít jakoukoliv ze zmíněných schopností by bylo na žádost NATO za předpokladu, že bychom tyto schopnosti měli již rozvinuté a to v rámci mandátu na základě operačního úkolu.

Toto je pravděpodobně role a místo AČR…otázkou zůstává, kdo bude řešit zbytek a chránit před výše zmíněnými „útoky“ ekonomické i bezpečnostní zájmy občanů ČR?

Možná by některý z dalších dílů, pokud bude, mohl být o konfronataci mezi nerozlišenými servry v Rusku a CoE Aliance v Estonsku v roce 2008 s vazbou tuším na tažení v Gruzii, ale můžu se mýlit. A taky možnými implikacemi pro správu státu u nás.

Myslím, že ve 21. století, kdy přecházíme (nebo jsme již zcela přešli) do fáze „informační společnosti“, začíná cyberprostor atd. splývat s realitou stále více. Čím dále více částí existence nejen každého občana jako jedince, ale i celého státu je spravována (a často i ovládána) přes systémy IT různých úrovní a zaměření. Co dokáže šikovná skupina hackerů udělat s vyspělými superodolnými systémy (státního či soukromého sektoru) bylo již několikrát v nedávné minulosti vidět. Z pohodlí svého pokoje může taková skupina prostřednictvím cyberprostoru ovládnout subjekty, destabilizovat instituce i celé státy, vyvolávat chaos atd. Takový soustředěný intezivní útok dokáže v konečném důsledku udělat xtisíckrátnásobně větší paseku v dané společnosti, než nějaký pumový útok někde v ulicích.
Protože teroristickým skupinám samozřejmě jde o to vyvolávat destabilizující prostředí je samozřejmě podle mne toto „bojiště“ v jejich úhlu zájmu. Zkušenosti s velice rychle se zlepšujícími nástrahami typu IVZ (IED), taktika těchto skupin atd. potvrzují vysoce inteligentně a znalostně vyspělý kádr těchto teroristických skupin. Tyto „mozci“ mají velmi často i univerzitní vzdělání, mnohdy špičkové z evropských i amerických škol. Je jen otázkou času, než přijdou na to, že pomocí informačních technologií mohou danému státu nebo alianci ublížit mnohem více, než výbuchy IVZ apod.
Pokud bychom rozmělňovali účelnost zájmu specializovaných útvarů AČR v této oblasti, mohli bychom rovnou rozmělňovat smysl obrany AČR proti terorismu jako takovému. Proto samozřejmě jsem názoru, že na tomto „IT bojišti“ by proti těmto skupinám (s vojenskou strukturou i cíli) zcela jistě AČR bojovat měla.
Otázkou však je, zda má AČR dostatek kvalitních specialistů s např. informačním vzděláním, kteří jsou vedení obrany (či případně útoku) na tomto bojišti schopni. Zda je schopna je dostatečně zaplatit a zda jí „neutíkají“ potom do civilního sektoru.
Určitou možností (vzhledem k tenčícím se financím resrotu) by zde jistě bylo například využití těchto specialistů např. z řad Aktivních záloh, kde lze některé najít. Jistě takový specialista využitý směrem jeho specializace bude pro AČR přínosnější, než např. jako střelec ve stávajícím zařazení.

Ad PJK: „Otázkou však je, zda má AČR dostatek kvalitních specialistů s např. informačním vzděláním, kteří jsou vedení obrany (či případně útoku) na tomto bojišti schopni. Zda je schopna je dostatečně zaplatit a zda jí „neutíkají“ potom do civilního sektoru.“

Bohužel právě faktem je, že nemalé procento kvalitních IT specialistů (nezřídka absolventů VA Brno) právě z armády odešlo/odchází… a alespoň dle mých informací ne vždy z důvodu lepšího finančního ohodnocení v soukromém sektoru, ale také z důvodu frustrace z marného „boje s větrnými mlýny“, kdy při snaze o inovaci jim byly „házeny klacky pod nohy“

Nicméně ten nápad s využitím AZ je dle mého názoru dobrý, otázkou ale bude kolik IT odborníků v jejich řadách a nejspíš také by mohlo dojít k podezření ze střetu zájmů, pokud by takový specialista dělal v oboru a pak by například firma u které pracuje získala zakázku od MO.

Stan: s platem IT odborníků je to těžké: plat a výsluhy jsou nastaveny na podmínky pro vojáky, vykonávající specifické řemeslo, kteří si po 20 letech v armádě budou muset hledat práci v novém oboru. IT odborníci mají většinou kratší životní cyklus v resortu a jsou obvykle lépe uplatnitelní v civilním životě. Na ty prostě „a po dvaceti letech vám budeme dávat sedm tisíc navíc“ neplatí – když se jejich nástupní plat v resortu pohybuje na třetině toho civilního.
Ad AZ: dík za nápad, ale to je slepá ulička. Specializace na CIRC/CERT je vysoce specifická, lidí v republice vůbec málo a hlavně obrana infrastruktury vyžaduje její důslednou znalost a sžitost. Nedovedu si představit, že by takovou schopnost šlo udržet v rámci programu výcviku AZ.

Využití specialistů z řad AZ – samozřejmě je jasné, že by musela vzniknout nová tabulková místa pro AZ a že by takto zařazení specialisté procházeli jiným „výcvikem“ a podobou uplatnění, než standardní bojové funkce.
Ke spolehlivosti příslušníků AZ (střet zájmů atd.) lze jen připomenout, že přes všechny ty problémy v práci a doma slouží takřka zdarma, což myslím je nemalý projev loajality.
V řadách AZ je řada specialistů – zbrojních, bezpečnostních, zdravotních, právních a jiných – také několik informačních. Ve vší úctě – mnohdy absolventů specializovanějších univerzitních ústavů na IT než zmiňovaný UNOB. Bohužel to AČR moc neví, protože se o to nestará. Dosud v programu rozvoje a využití AZ stačil daný jedinec AČR jako „kus“ pro obsazení základních bojových funkcí. Vzdělání či zkušenosti byly max. případně předmětem zájmu jen pro obsazení velitelských funkcí v daných jednotkách. Odbornostní specializaci již nikdo moc pro další využití nezkoumal. V „některých jiných armádách“ NATO je to však toto využití rezervistů-specialistů běžné.

Ad h-cz. Stanovisko jsem nedělal to bylo před mým nástupem, a komentovat rozhodnutí vlády mi nepřísluší…Dětaily můžeme probrat po telefonu.

Aby AČR dělala CNO v cizí zemi a nikoliv v operaci na ochranu vlastních sil a prostředků či na základě úkolu NATO by muselo existovat podobné propojení armády a politiky a ekonomiky jako např v číně či v rusku.

Jinými slovu činnost kterou by mělo dělat vnitro zahrnuje – vydávání seznamu důvěryhodných dodavatelů HW a SW pro státní správu, vydávání zákonných norem pro providery IT služeb, rozvíjení vztahů se soukromým sektorem a potírání počítačové kriminality. Tohle dle mého názoru za současného vymezení působnosít MV ČR (které spolklo ministerstvo informatiky) není agendou AČR.

Jestli otázka byla zaměřena na to zda AČR za současného stavu naplňuje nikoliv funkci vnější obrany a přípravu na ni, ale funkci garanta prosazování národních zájmů (pokračování politiky jinými prostředky). Tak je potřeba hledat odpověď jinde.

Připravovaná koncepce mluví v tomto ohledu jasně.

Kybernetická obrana plní tyto fce:
základní úkol: obranu kritické informační infrastruktury rezortu MO a podporovat nasazení v operacích celým spektrem počítačových operací v rozsahu stanoveném doktrínou NATO AJP. 3.10 o informačních opracích

vedlejší úkol: přispívat k ochraně české republiky v součinnosti s národním gestorem kybernetické obrany.

No… otázky personální chceme v koncepci řešit také, jakmile budou vyřešeny požadavky na organizační struktury.

Nekolik mých osobních postřehů:
1) opravdový specialista je dosti časově vytížený – na druhou stranu je pravda že existuje spousta IT lidí, kteří přispívají na opensource. Vytěžování těchto schopností zdarma je něco v čem armáda opravdu není moc dobrá. řešit by se to asi dalo – ale chtělo by to personální práci s obyvatelstvem na naprosto jiné úrovni než teď a také dost aktivní PR. V tomto ohledu mi chybí jakýsi orgán, který by koordinoval politické a strategické požadavky rezortu se sekcemi kterou komunikaci s veřejností dělají – SPers, TO MO, PSYOPS, CIMIC (poslední dvě jenom v operaci!!!), apod.
2) asi bychom nepotřebovali stálé zaměstnance na útok. Na druhou stranu to jsou často operace, kde utajení je alfa a omega. Svěřit podobné činnosti do rukou „cizích lidí“ by mohlo být problematické. Poslední háček spočívá v tom, že zatím neexistuje nikdo, kdo by takovou činnost vyžadoval. Požadavek nemáme ani od vlády ani od EU ani od NATO ačkoliv v posledně dvou organizacích se to může velmi rychle změnit.
3) obrana je činnost, která závisí na velmi dobrých znalostí vnitřních systémů a neustálém prověřování zranitelností vlastních systémů – zde ano je nutné mít specialisty na full time a ne rozhodně bychom si nepřáli, aby tyto znalosti měl člověk, který není zaměstnancem rezortu MO.

Obecně musím souhlasit, že využití opensource komunity by bylo zajímavým počinem – otázka využití je však jiná – lze si napřiklad představit, že by občané ČR umožnily armádě nainstalovat aplikaci jenž by umožnila rezortu využít jejich počítače jako prostředek útoku. Dokážete si však představit jaké by to mělo politické nebo právní důsledky?

ad GG, bod 1: jde o různé kompetence. Třeba jeden TELCO řeší většinu dohledu IT na opensource – tím klesají náklady na akvizice IT prostředků, ale má HODNĚ zaplacené specialisty, kteří jsou schopni si to „naskriptovat“ a nejsou odkázáni na out-of-box solution. Jenže jsme zpět u zaplacení lidí v IT v resortu. My prostě takové IT nezískáme a když je i vychováme a neodradíme, jsou seniorní a stávají se z nich vedoucí, kterým přibývá manažerská práce. Čili – abychom snížili náklady na „SW“ (např. cestou vyššího využití open source), museli bychom mít kompetentnější (a lépe zaplacené) lidi.
Že je to cesta lepší (schopnější lidi mají více využití, generují další nápady a zlepšení do souvisejících oblastí, je s nimi radost pracovat, atp) – na tom se jistě shodneme. Ale zase se k tomu dostáváme: takové lidi současný systém platu a odměňování nemotivuje.

ad morph: proti open source nemáme nic jako armáda a námitky nemá ani NBÚ. Jestli tu je nějaký problém, tak je to serviceablility a výpočet skutečného TCO. Doporučuju taky pomyslet na extrémní rozdíly při použití typů produktů open source: od kernel přes ip tables přes nagios, postgreSQL po KOffice. Co úroveň, to jiné požadavky a jiná vhodnost do enterprise/government prostředí.

nicmene zastavam nazor, ze armada neni v tak nevyhodne situaci, jak by se mohlo zdat, protoze ma jednu obrovskou devizu (pokud bude tuto oblast povazovat za prioritu a naleje do toho dostatek penez, coz ale nemusi byt nijak zavratna castka) – a to sice pristup k naprosto spickovym technologiim, muzete nabidnout, ze lide budou pracovat s technologiemi (predevsim v oblasti bezpecnosti) s kterymi by v civilu nemeli moznost prijit do styku (resp. o mnoho let pozdeji). A to neni tak malo, pokud by se povedlo aspon trosku rozumne tyto lidi zplatit.

No jsou věci, které by se řešit daly… nejsem personalista,ale za předpokladu, že máme vojáka na 13 platové třídě s příspěvkem na bydlení 10 000 jsme někde na třiceti tisících čistého s plným osobním ohodnocením a nějakým hodnostním oceněním se dostáváme někde na 40 000. Tak ní se už sice dostáváme tak na polovičních částkách platu špičkových IT, ale již bychom byli nabídnout úctyhodný plat.

Zde musím však upozornit, že tyto platy by bez vysvětlující kampaně pravděpodobně vyvolaly vlnu nevole u našich spoluobčanů.

I za stávajícího stavu byl však např. CIRC včera oceněn jako druhý na mezinárodním cvičení Cyber Defense ve spojených státech. Takže plat je jedna věc, ale myslím, že jsou jiné věci, které by tyto lidi odradily – za prvé již zmíněný fakt, že neexistuje kariéra specialisty v AČR (to znamená, že musíte v některém okamžiku buď odmítnout povýšení nebo se smířit s tím, že se z vás stal „manažer“ čímž přijdete o odbornost) a za druhé neustálé byrokratické překážky měnění plánů, opravování, dokládání atd. spojené s byrokratickou mašinou na ministerstvu a častými změnami v rozpočtu.

V tomto ohledu důraz, který v bílé knize kladen na otázku personální a řízení v rezortu vnímám velmi pozitivně.