Americký voják v Iráku předává v rámci protipovstalecké operace obyvatelům mapu bezpečných cest, které mohou používat; Foto Michael Larson, U.S. Navy

Pokud se podíváte na klíčová slova nejčastěji používaná na tomto blogu zjistíte, že counterinsurgency, či COIN patří k vítězům. Za rok a půl se zde objevila řada textů týkajících se tohoto zapomínaného a znovuobjevovaného konceptu. COIN za tu dobu pronikl i do přípravy některých českých jednotek působících v Afghánistánu. Je to dobře, byť samotný koncept nelze vydávat za jediný možný recept k vítězství.

COIN je o flexibilitě a schopnosti učit se a jako intelektuální koncept má daleko k tomu, jak tradičně chápeme válku, vítězství, či prohru. Za posledních několik let, kdy se dostal do popředí, bylo o něm napsáno mnoho textů a řada knih. Jména polozapomenutých autorů, kteří nezapadají do konceptu tradičních kinetických operací, jakými je třeba otec „moderního pojetí COIN“ David Galula, se začala objevovat, stejně jako jejich práce. Jeden ze současných předních proponentů counterinsurgency John Nagl poskytl zajímavý rozhovor Small Wars Journal, který lze jen doporučit, byť se jedná o zopakování základů. Ty je však dobré si opakovat neustále.

What is the strategic rationale for creating community defense initiatives?
Community defense initiatives and tribal militias have in principle, many similarities. We have talked already about the extraordinary force ratios required to secure the population so that it feels able to take the risks to side with the counterinsurgent rather than with the insurgency. Acquiring those kinds of force ratios almost always requires the development of community defense initiatives or local militias who secure their own communities, towns and villages. Efforts to create and support those community defense initiatives are an essential component of building a comprehensive host nation security force – from truly national well equipped forces that can cover an entire country to local security forces that focus on securing their home territory.

Budoucnost counterinsurgency je podle mě ve hvězdách, především kvůli své komplexnosti a těžkostem tradičních vojenských struktur adaptovat se na ní. Je to ale logické. COIN je nejbližší silám pro speciální operace, protože jejich základním stavebním kamenem je adaptabilita, flexibilita, či jinými slovy schopnost rychle se učit. Vzhledem k tomu, že speciální jednotky obvykle operují v malých skupinách, jedině učení se a nevypočitatelnost zaručuje jejich přežití („evoluce“).

U tradičních vojenských sil tomu tak být nemusí, protože vždy je k dispozici dostatek síly, který může vést ke vnucení vůle soupeřovi – zničení jeho vojska, nebo vlády povede ke kýženému vítězství. A pokud by se tradiční síly plně adaptovaly na COIN, co by z nich zbylo? Nikdy nebudou schopné překročit svůj stín, protože pokud by tak učinily, přišly by o svou podstatu, která vytváří jejich kulturu/filosofii/způsob uvažování. Pokud by se tak stalo, mohli bychom nakonec litovat. To ovšem neznamená, že nemohou být v určitých chvílích dobré při provádění counterinsurgency. Podle mého názoru jde ale o časově a geograficky omezený okamžik. Proto jsem skeptický k tomu, že by se z counterinsurgency mohla stát nějaká převládající doktrína. Nejlepším výsledkem by bylo, pokud by se ji podařilo zachovat živou a v post-afghánském období ji znovu „nezasunout“ do koutů vojenských knihoven.

John Nagl v rozhovoru vzpomíná na TomaRickse, který trefně popsal, že americké ozbrojené síly jsou formovány dvěma odlišnými konflikty – Občanskou válkou a 2. světovou válkou. Občanská válka je Starým zákonem a 2. světová Novým zákonem. John Nagl věří, že se americké pěchotě podařilo do jisté míry se vrátit ke Starému zákonu a irácké a afghánské tažení ji změnilo. S tím se dá souhlasit, ale teprve doba post-afghánská ukáže, do jaké míry.

Ať tak, nebo tak by nebylo od věci to, co John Nagl navrhuje na konci rozhovoru – vytvořit podobnou doktrínu, jaká vznikla pod vedením generála Davida Petraeuse před několika lety (Field Manual 3-24) v USA pro Severoatlantickou alianci:

It would be enormously beneficial for NATO to similarly produce a NATO COIN doctrine based upon a shared universally accepted understanding of the principles of COIN and the problems inherent in fighting this kind of wars. Although insurgencies are different, there are broad historical trends that underlie the factors motivating insurgents. History doesn’t repeat itself, but it rhymes. Most insurgencies follow a similar course of development and the tactics used to successfully defeat them are likewise similar in most cases.