Vítejte v budoucnosti
Na začátku roku by měl podstoupit první letové testy bezpilotní letoun od Boeingu s názvem Phantom Ray. Ten byl v listopadu zachycen při pojíždění po vzletové dráze. Podobně se k testům příští rok chystá námořní verze bezpilotního prototypu X-47B od Northrop Grummanu.
Na první pohled si obyvatel Česka může říct: proč bych se měl o něco takového zajímat? Měl a to především z toho důvodu, že mnohoúčelové bezpilotní stroje jsou budoucností a to relativně blízkou budoucností. Jako první se projeví v oblacích a pak bude postupovat dále, až se to změní ve skutečnou revoluci, která promění samozřejmě nikoli podstatu, ale charakter válčení. Robotika, kybernetika a informatika budou tím, co bude ovládat válčení budoucnosti (Terminátor byl v 80. letech výborným sci-fi, ale jenom sci-fi; dnes už je to trochu jinak). Paradoxně ale zdaleka ne všichni si budou moci tyto technologie dovolit, takže největším zabijákem i nadále zůstanou Kalašnikov a jeho varianty.
Ale zpátky k bezpilotním strojům. Není to dobrá zpráva pro piloty (a to přesto, aniž bych chtěl naznačit, že všichni jak mávnutím kouzelného proutku budou najednou posláni do důchodu; spíše půjde o soužití pilotovaných a bezpilotních letounů). Ve vyspělém světě budou postupně nahrazováni. Stačí se podívat na raketový růst nákladů na pořízení stíhacích letounů a bombardérů. Porovnejte ceny za posledních devadesát let (to je i odpověď na stesky, že prvorepublikové Československo bylo schopné provozovat několik typů a značek vojenských letounů, zatímco dnes toho nejsme schopni – v debatách je jako důvod uváděna neschopnost státu zajistit výrobu, respektive odbyt; jde ovšem o naprostou mýlku).
Podívejte se, kolik stály letouny F-16, F-18, F-22 a F-35. Popravdě, nebyl bych překvapený, pokud by F-35 byl poslední americký pilotovaný letoun svého druhu. Nikdo není schopen nést astronomické náklady na pořizování letounů, ani Spojené státy a do budoucna ani Čína. A právě pilot je jedním z aspektů, který stroj prodražuje a zároveň omezuje vylepšování jeho vlastností. Zbývají tedy dvě cesty – odstranit pilota a zlevnit výrobu (pokud se podíváte do historie, naleznete mnoho příkladů – parou poháněné tkalcovské stroje, Ford model T, kontejnerová přeprava atd. atp.), nebo se spojovat a vyrábět letoun v konsorciích více zemí (nižší vklad, vyšší počet kusů) a tím rozkládat náklady. Druhá varianta je ovšem poměrně komplikovaná a bez absolutní důvěry, nemůže fungovat. Náklady navíc sníží možná krátkodobě, ale nikoli dlouhodobě.
Češi by se měli o tuto blížící se budoucnost (maximálně půjde o několik desítek let) živě zajímat. Příští rok se totiž znovu rozhoří debaty na všech úrovních o tom, co s českým nadzvukovým letectvem. Před lety se rozhodlo, že jedním z „atributů“ suverénního státu je stíhací letectvo a tak se pořídily Gripeny. Tehdy jsem brojil proti, ale lidé s podobnými názory prohráli a tak je nutné to dnes, o mnoho miliard později, plně respektovat. Máme letouny, které pravděpodobně budou patřit k poslední generaci stíhacích letounů švédské provenience. Bude se diskutovat o tom, jestli se má prodloužit leasing, Gripeny odkoupit, vypsat nové výběrové řízení, budou se střetávat milovníci těch, či oněch tvarů, motorů, značek a zemí.
A bylo by dobré, aby se v debatách zohlednila i budoucnost a to budoucnost bezpilotních letounů. Pokud budeme brát pilotované stíhací stroje jako jistý přechod a začneme se zavčasu připravovat na to, až bezpilotní letouny začnou nebi dominovat, budeme mít výhodu. Do výzkumu a vývoje bezpilotních letounů se totiž může český průmysl zapojit už nyní mnohem větší měrou, než tomu kdykoli bude u pilotovaných strojů.
Moje řeč, Franto, vzduch bude opět naše moře, ale chce to pustit se do práce:-)
Mám pocit, že ve Františkově textu se objevují obavy, aby nám v oblasti bezpilotních letadel neujel vlak. Myslím, že tyto obavy jsou zcela zbytečné, protože ten vlak nám už ujel – a to tak, že dávno. Tím mám na mysli jak oblast praktického nasazení, tak i vývoj a výrobu těchto prostředků v českých podmínkách.
Ujel vlak, ujel vlak… ale máme tady Losa a Sněžku naprosto jedinečné prostředky, které nám zavidí celý svět.
Pokud jde o ty bezpilotní prostředky, tak se tu nabízí využití hned několika letišť s betonovou plochou a několik letišť s travnatou plochou. Doufám, že Bílá kniha nastíní jejich další využití. Když nad tím přemýšlím, tak by to mohl být pěkný příspěvek k ostraze státních hranic, monitorování trasy tranzitního plynovodu a ropovodu, patrolování nad letními lesy a plašení špačků na moravských vinicích. – Konečně schopnost využitelná nejen v Afghánistánu.
Ať již dopadne budoucnost českého (nadzvukového) letectva jakkoli, tak je především důležité nakoupit (odkoupit) letouny které mají nejen požadované schopnosti, ale především k ni mít prostředky (výzbroj, průzkumné kontejnery, rušící kontejnery atd.), které tyto schopnosti zabezpečí.
Od roku 2005 máme špičkové víceúčelové letouny, ale jejich víceúčelovost nedokážeme vůbec využít – máme k nim pouze výzbroj vzduch vzduch (a to z části jen díky tomu, že nám ji USA darovaly). Žádné střely/pumy vzduch-země, žádné průzkumné nebo rušící kontejnery apod. Vždyť ve zkratce „JAS“ (v názvu JAS-39 Grippen) znamená písmeno „J“ – Jakt (stíhací), „A“ – Attack (úderný), „S“ – Spaning (průzkumný). ČR tak z víceúčelového letounu dobrovolně udělala jednoúčelový stíhač, aniž by jakkoli využila ostatní schopnosti. Je to prostě stejné, jako si koupit Laborghini Diablo a potom s ním jezdit o kilometr dál, pro mléko a rohlíky do samoobsluhy.
Podle mě je mnohem účelnější mít třeba ne úplně špičkové letouny, ale opravdu víceúčelové – s veškerým příslušenstvím a odpovídající výzbrojí.
K víceúčelovosti českých Gripenů jsem poněkud skeptický – pokud je mi známo, tak jejich software je ořezaný o všechny bojové režimy kromě módu „vzduch-vzduch“.
Pro Martina: Aha. Tak pokud tomu tak skutečně je, tak je to jako si koupit Laborghini Diablo s omezovačem rychlosti na 30km/h a potom s ním jezdit o kilometr dál, pro mléko a rohlíky do samoobsluhy.
Software i výzbroj a vybavení letounů lze samozřejmě dokoupit, i když DOKOUPIT bude to klíčové slovo. Nicméně, protože VzS AČR nepředpokládají nasazení Gripenů do bojových akcí, ale pouze do Air Policing, tak současné vybavení Gripenů odpovídá tomu, co se od nich požaduje a na co jsou (byly) peníze. Ještě k budoucnosti nadzvukového letectva. Domnívám se, že bychom jej mít měli, byť v minimální podobě (asi jako nyní) a třeba i společně se Slováky. Jako členský stát NATO musíme držet Air Policing, a pokud nebudeme mít vlastní letectvo (Alcy to dělat nemohou) tak si musíme zaplatit někoho jiného, kdo to bude dělat za nás. A je pak otázkou co vyjde levněji, nemluvě o ztrátě oboru nadzvukových pilotů jako takových, nebo o takových subjektivních pojmech jako je prestiž státu, či alespoň dojem, že stát je schopen hlídat svůj vzdušný prostor sám.
K příměru použitým Dušanem Rovenským: Myslím, že je to jako koupit si Laborghini Diablo jenom pro balení holek. Hlavní účel už Gripen splnil. Účast v tygří letce:-). Je to sexy letadlo. Zavnímal někdo, že náměstek pro personalistiku Padělek se spíše než k problémům vojáků vyjadřoval k tomu, jestli Gripeny budou nebo ne: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/armada-policie/156178.aspx, to i v době, kdy se mluvilo o šktech v platech: http://domaci.ihned.cz/c1-44252580-potrebuje-vlastne-cr-stihacky-kdyz-je-v-nato-co-si-mysli-odbornici-a-ctenari. A aby ne, když tento pán byl u toho od začátku http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A020409_121042_domaci_kot&l=1&t=A020409_121042_domaci_kot&r2=domaci. Jestli tu chce někdo diskutovat „neslavné“ konce armádních projektů, ať si uvědomí, že ryba smrdí od hlavy a česká armáda od její generality.
S rostoucí cenou letadel se projevuje zásadní rozdíl mezi Evropou a USA. V USA jsou federativní obrojené síly myslím pro 53 států. Pro všechny tyto státy se nakupuje prakticky pár typů letadel ve velikých dávkách. V Evropě si každý stát sám kupuje svoje letadla s tím že v případě malých států je to dosti křečovité, protože moderní letouny jsou pro ně velice těžko dostupné. Česko je malý stát ať se nám to líbí nebo ne. Pokud se Evropa chce jen trochu vyrovnat USA, tak musí udělat federativní ozbrojené síly. Pocit, že budeme mít dopravní letectvo, vtrulníky, stíhací letouny, speciální průzkumné letouny, cvičné letouny je holt dnes nad naše možnosti. Mimochodem v počet Migů-15 v našem letectvu přesáhl 1000Ks! V roce 1989 jsme měli kolem 500 bojových letadel. Problém je v tom, že dnes se na ozbrojené síly vynakládá pouze zlomek toho co v minulosti a z Československa jsou dva samostatné státy. Pokud hovoříme o víceúčelovosti letadel a jejich počtu, tak základním problémem u nás je i nákup L159. Nákupem L159 se omezil i počet výceúčelových nadzvukových strojů, které jsme schopni pořídit a uživit. Pokud bychom měli mít smysluplný počet víceúčelových nadzvukových strojů, bylo by vhodné se zbavit L159, které je částečně suplují a brání pořízení i provozu. L159 se nakupovaly v době, kdy se ještě velení letectva vzpamatovávalo z předchozí organizace a dělila je na frontové a PVO s tím, že každý typ měl více podsoučástí se speciálními stroji. V té době byla už dost revoluční myšlenka, že budou stíhače a lehké bitevníky a víc nic.
Podle mne, pokud nebude federativní letectvo, je vhodné mít v ozbrojených silách tak malého státu jako je ten náš jeden typ víceúčelových nadzvukových strojů a jeden typ transportních vrtulníků s možností palebné podpory výsadku. Letectvo pak doplnit o několik cvičných letounů a vrtulníků a pár dopravních letounů komerčního typu. Vše ostatní je nad naše finanční možnosti. Zkrátka nemůžeme mít všechno. Klidně bych to viděl na JAS-39, Mi-171, L159B pro výcvik, W-3A pro výcvik a Airbusy A319.
Do bezpilotních letadel bych se nehnal, protože je to vše na začátku a někdy je lepší nechat věc rozběhnout a nastoupit do rozjetého vlaku až se standardy a postupy vyjasní. Naše země na to nemá peníze, aby se podílela na vývoji a zavádění.
Vše je o politickém rozhodnutí,co se týče armády tak to platí dvojnásob.Proto nečekejte nějakou racionalitu při rozhodování kam bude v budoucnu směřovat české letectvo.Myslím,že minulost a přítomnost armádních zakázek hovoří za vše.Nebo si myslíte že nákupy,pronájmy Gripenů,Pandurů,Ivec,L 159,Casa, atd.,atd.,byli o nějakém plánování a potřebě armády?To bylo pouze o kšeftu pro firmy napojené na politiku,nic víc.Takže klíčová slova pro armádní nákupy jsou provize,známosti,politika,úplatky.
Když už zde Michal nakousl provoz nadzvukových bojových letadel v podmínkách „malých“ států, tak bych dodal, že např. takové Nizozemsko v dnešní době provozuje cca 60 letounů F-16AM/BM. Téměř stejná suma platí i pro Belgii.
Jeden takový zajímavý projekt českého koumáctví (zatímco na západ od našich hranic zaváděli bezpilotní průzkumné letouny) byl projekt „Netopýr“, v rámci kterého se konstruovalo motorové rogalo (viz. http://www.rogalo.info/rogalo-cross5/arles_gallery/images/cross3.jpg ) pro dva průzkumníky. Ti by létali poblíž území nepřítele a ruční kamerou/foťákem by získávali zpravodajské informace. Nejkurióznější na celém tomto výzbrojním projektu je fakt, že neprobíhal v 60., 70. nebo 80. letech (jak by si mnozí možná mysleli), ale v druhé polovině 90. let!!!
Z takovýchto zoufalostí je vidět, že (ať si říká kdo chce, co chce) ČR, v oblasti vojenských technologických inovací, již dávno ujel vlak. Různé výzkumy zbytečných polních pekáren, nesmyslných „bezpilotních průzkumných“ RC modelů nebo „senzorů“ pasivní detekce a lokalizace člověka za překážkou (oceněné cenou Bludný balvan za zásluhy při rozšiřování pseudovědy, iracionálního a bludného způsobu myšlení a za ohlupování důvěřivých občanů) v „mozkové trustu“ české vojenské vědy jsou toho pouze důkazem.
Již si nepamatuji, kdo měl měl na starosti celý projekt „Netopýr“, ale dnes se k němu, na svých webových stránkách, hlásí Vojenský technický ústav letectva a PVO (součást LOM Praha s.p.). Viz. kontrolní zkoušky motorového rogala v projektu „Netopýr“: http://www.vtul.cz/?page_id=50
Tomu se říká technický pokrok…
1. Podle mě by AČR nadzvukové letadla rozhodně měla mít.
2. Spoléhání na ,,federalizaci“ je iluze s kým se Slovenskem, stačí se podívat kolik, těch MIG-29 je skutečně provozovaných 1-2, to by byla ohromná posila. NATO byl jediný důvod proč jsem vstoupil do AČR, ale stát musí počíta i s tím, co by bylo kdyby něco neklaplo, a od EU v tomhle nelze moc čekat (Berlusconi, Sarkozy). V naší obasti má skutečné letectvo jen Polsko a Německo. 3. Škoda, že vždy závisí jen na jiných zájmech než na zájmech státu: pronájem Gripenů, na rozdíl od nákupu F-16 jako Polsko, nabídku jsme měli obdobnou (stejný případ, jako zde probírané Leopardy). Letectvo, aspoň podle toho co jsem tehdy četl si vybralo F-18. Beru, že Gripen je jiná generace, ale žádné další pokračování už BAE asi nechystá. 4. L-159 nebyl sen AČR, ale plán podpory politiků pro český průmysl, stejně jako T-72CZ. Zajímavé, že soukromé AERO už bez téhle podpory není prodělečné a funguje jinak. 5. České výrobky proč né pokud budou stejné nebo lepší než od konkurence, ale ne takové na kterých armáda jen finančně krvácí (viz. výše uvedené a další).
Souhlasím, že projekt Netopýr byl více méně antagonistický.
Co se týče bezpilotních/bezosádkových prostředků (průzkumných, bojových či kombinovaných), tak si myslím, že v ČR máme potřebný vědecký potenciál, akorát jej neumíme efektivně využít i pro vlastní vojenské účely např. viz http://www.novinky.cz/veda-skoly/214987-kybernetici-z-cvut-exportuji-rocne-vedecke-vysledky-za-dva-miliony-dolaru.html
Raději to vyvezeme a prodáme do zahraničí, protože tam o české know-how stojí a dokáži ho patřičně ocenit.
KEK: ono to neni ani tak o tom ze by jej venku dokazali ocenit (=chceme na tom vydelat majelant), ale spise o tom, ze ten vyzkum a lidi dokazi zaplatit… pritom zrovna platy techto lidi nejsou nijak vysoke…