Už je to více než týden, kdy se na internetu objevily fotografie čínské stíhačky páté generace J-20 jak pojíždí po dráze. Stroj, který má být těžko zachytitelný radary má určité znaky z amerického letounu F-22 Raptor a ruského Suchoje T-50 a stále existují úvahy, jestli fotografie nejsou podvrh.

Šéf zpravodajské služby amerického námořnictva vice-admirál Jack Dorsett však není překvapen tím, že Čína vyvinula letoun se stealth charakteristikami a ani jej to příliš neznepokojuje. Není totiž vůbec jasné, v jaké fázi vývoje stroj je a kdy by mohl tedy operačně nasazen. Více mu vadí čínská protilodní balistická raketa  DF-21D, která prý dosáhla prvotních operačních schopností a která může ohrožovat americké lodě.

„The technology that the Chinese have developed and are employing in their DF 21D missile system has increased their probability of being able to employ a salvo of missiles to be able to hit a maneuvering target,“ he said. At the same time, Dorsett said it is unclear how proficient China would be at targeting ships with the missiles in an actual fight. „They’ve certainly test fired it over land“ but „to our knowledge they have not test fired this over water against maneuvering targets,“ he said. Dorsett declined to discuss whether American Aegis-guided rockets on destroyers and cruisers would be able to knock down the DF 21Ds, or whether U.S. carriers would have to be kept out of range of the missiles.

V letošním roce by měla Čína také spustit na vodu svou první letadlovou loď Š‘ Lang. Jde o přestavěnou sovětskou letadlovou loď Varjag, která nikdy nebyla dokončena. Nyní se také objevily informace o tom, že jeden čínský obchodník chce za pět milionů liber koupit britskou letadlovou loď HMS Invincible, která je na prodej a která zažila řadu operací, včetně Falkland. Pokud to bude možné, chtěl by loď odtáhnout do Číny a udělat z ní turistickou atrakci (to by přišlo podle jeho odhadů na 11 milionů liber). Pokud to nebude možné, chce z ní v Liverpoolu udělat „školu“, která by napomáhala britsko-čínskému porozumění.

„My intentions are purely commercial and have nothing to do with the military,“ he told the English-language newspaper.

Samozřejmě, Š‘ Lang je stará letadlová loď a nikde není psáno, že obchodník má něco společného s čínskými ozbrojenými silami a že letadlová loď Invincible by tedy neměla sloužit jen komerčním účelům (podle odhadů by Čína mohla do roku 2020 provozovat několik letadlových lodí). Ale kombinace letounu J-20 a střely DF-21D je především pro americké zájmy v jihovýchodní Asii vážná už nyní. Tomu nasvědčuje i informace o tom, že Čína bude zvažovat preemptivní jaderný útok, pokud se nebude schopna úspěšně bránit ve válce s jinou jadernou mocností.

The Chinese military’s strategic missile forces, the Second Artillery Corps, would „adjust“ its policy if another nuclear state conducts air strikes against Chinese targets „with absolutely superior conventional weapons,“ the document says, according to Kyodo. China would first warn an adversary about a nuclear strike, but if the enemy attacks China with conventional forces, the Chinese military „must carefully consider“ a pre-emptive nuclear strike, Kyodo said. The documents suggest that the Second Artillery Corps educate its personnel in worst-case scenarios, Kyodo said, adding that it is rare for information on China’s nuclear policy to come to light.

Jakoby se postupně naplňovaly prognózy z analýzy RANDu z roku 2009, podle které nebudou Spojené státy v blízké budoucnosti schopné dostát závazku zajištění obrany Tchaj-wanu. Jako na zavolanou včera dorazil do Číny americký ministr obrany Robert Gates. Je však nepravděpodobné, že by s čínskými představiteli vedl debaty o tom, jak Peking dohání Spojené státy. Pravděpodobnější je, že smršť „čínských pokroků“ zveřejňovaných v posledních deseti dnech souvisí s Gatesovou návštěvou a je to jasný signál: Jednejte s námi jako rovný s rovným a nezahrávejte si s námi, jsme trpěliví a času máme dost.

“One of the real problems of not having a relationship is I don’t understand much about what they are doing,” the chairman of the US Joint Chiefs of Staff, Adm. Mike Mullen, said last month, announcing Gates’s long-postponed visit to Beijing. “I don’t understand the depth or the reasons for their military investment,” he added. The Chinese are equally suspicious of US intentions. “The US always sees China as a rival and in their military exercises we are always the enemy,” complains Xu. US naval exercises with South Korean and Japanese forces in November in the Yellow Sea, 100 miles off the Chinese coast, “were meant as strategic deterrence to China,” says Xu.

Čínská média mají docela jasno. Rovnou hovoří o tom, že Čína bude mít tak silné ozbrojené síly, že bude schopná soutěžit se Spojenými státy. Vojenské schopnosti jsou však jenom jednou stranou mince a čínská závislost na surovinách, především na ropě ukazuje jednu ze slabin obra. Podle odhadů by v roce 2035 Čína mohla importovat až 75 procent ropy. I přes úspěchy při kontrole zdrojů v Africe zůstává hlavním čínským zdrojem ropy Blízký východ. Dá se tedy předpokládat, že hlavní střet mezi Spojenými státy a Čínou se bude odehrávat v této oblasti (tedy dokud bude ropa tak klíčovou surovinou, jako doposud) a že se nepovede zbraněmi. V mnohém by mohl připomínat rusko-britské soupeření o Írán, které nakonec „vyřešily“ Spojené státy. Středem války o vliv by mohl být Irák, kde se v současnosti zdají být Američané pevně uchyceni. A pokud by se změnila situace v Íránu, tak samozřejmě bude třecí plochou i tato země.

A co na to Evropská unie, jejíž členové jsou ohledně politiky vůči Číně tradičně rozhádáni, podobně jako ohledně politiky vůči Rusku, či Kubě? Těžko říct, jestli budeme mít nějaké ambice využít čínsko-amerického soupeření. Každopádně to vypadá, že by evropské embargo, které bylo na Čínu uvaleno v roce 1989 po povstání na náměstí Tchien-an-men mohlo skončit letos. Ale snad je to jen zbožné přání.