fbpx

Piráti si dělají, co chtějí

Somálští piráti se pod dohledem amerického námořnictva přesouvají z lodi Faina na břeh (2008); Photo Mass communication Specialist 2nd Class Jason R. Zalasky, U.S. Navy

Už několik let se mocné státy Západu i Východu, včetně organizací typu Evropská unie a Severoatlantická aliance snaží vypořádat se somálskými piráty. Zdá se, že k žádnému velkému posunu nedošlo. Spíše se hra na kočku a myš odehrává dle pravidla, že pokud zlepšíš své schopnosti ty, rychle vymyslím něco, abych snížil jejich účinnost, či je eliminoval (viz Irák a Afghánistán). Na stránkách EU NAVFOR Somalia se tak mísí informace o úspěších se zprávami o zadržení obchodních lodí mimo území, na kterém hlídkují ozbrojené západní lodi.

Zatím poslední zprávou, která pronikla do médií je zadržení jachty se čtyřmi Američany na palubě. Americké ozbrojené síly v oblasti jsou prý připraveny proti únoscům zasáhnout, jakmile budou vědět, kde jsou, a hlavně, kde jsou zadržovaní Američané. Tento únos bude možná hodně diskutovaný, ale přesto není, alespoň to tak nevypadá, velkým zlomem.

Významnou změnou prý naopak bylo zadržení tankeru Irene SL, který převážel dva miliony barelů ropy z Kuvajtu do Spojených států. K útoku došlo ve vzdálenosti 895 námořních mil (1658 km) od somálských břehů, což je dosti daleko a navíc v poměrně živé oblasti.

Pottengal Mukundan, director of the London-based International Maritime Bureau, said other vessels had been hijacked further from Somalia, with the furthest attacks up to 1,500 nautical miles from its coast. But he went on: “What is disturbing is that this attack takes place where the traffic from the Arabian Gulf flows down.” Mr Angelo said a much greater commitment by governments was needed to tackle piracy in the Indian Ocean. “If piracy in the Indian Ocean is left unabated, it will strangle these crucial shipping lanes with the potential to severely disrupt oil flows to the US and to the rest of the world,” he said.

Na „primitivní“ piráty to není špatný výkon. Vyslání lodí v rámci protipirátské kampaně k somálskému pobřeží na chvíli piráty možná znejistilo, ale záhy přišli s protiopatřeními. Chvíli se tak zdá, že spojené síly Západu a Východu vítězí, aby se za krátko ukázalo, že tomu tak úplně není. To se týká například zvyšování dosahu pirátských operací.  Loupit nedaleko u pobřeží bylo nejlepší, ale když jsou tam vojenské lodě, musí se vymyslet něco jiného, třeba využívat větší unesené lodě jako „mateřské“ a z nich podnikat útoky.

The pirates are using around eight so-called mother ships, far out to sea – large captive vessels with hostages onboard that allow them to stay in business during the violent monsoon winds. Wing Cdr O’Kennedy says the rewards are just too tempting for Somali pirates to be deterred by a handful of international warships patrolling over 4m sq km. „What we are dealing with here is a business model that is so good, that for a matter of tens of thousands of dollars you can put together a pirate action group, you can send it to sea and if you are lucky and hit the jackpot, you can come back with a vessel that within six months will bring you a return of nine-and-a-half million dollars. „We are the first to admit we are not deterring piracy.“

O tom, že se jedná o velký a výhodný byznys psal na OWOP před časem Petr. V článku se zmiňoval i o zabití jednoho piráta soukromými bezpečnostními silami, což může být nebezpečný precedent. Možná. Jedním z hlavních problémů celé protipirátské operace je, že hledáme lék na symptom, nikoli na příčinu choroby. A léčit příčinu nemůžeme, protože je to v Somálsku, kde už jsme se jednou spálili, situace je tam nyní ještě mnohem horší, než před dvaceti lety a my navíc upíráme pozornost do jiného kouta světa, kde se to vyvíjí všelijak. Kdo by tak mohl odvádět práci za státy?

Před lety, když v Iráku přibývali kontraktoři rychleji, než vojáci, jsem si kladl otázku, co bude, až skončí Irák a Afghánistán? I při vědomí toho, že naprostá většina z kontraktorů působí v podpůrných oblastech, nikoli jako bojová síla, jsem dospěl k názoru, že když nebudou nabízet zakázky západní státy, budou si je ti, kteří mají divoké povahy a divoké zkušenosti, hledat sami. Nejde o žádnou průlomovou myšlenku, v historii tento model proběhl mnohokrát – dají se připomenout bandy žoldnéřů toulajících se Evropou po větších konfliktech ve středověku, války italských státečků, žoldnéřské období v Africe po 2. světové válce apod.

V 90. letech provedla jihoafrická firma Executive Outcomes úspěšnou operaci v Sierra Leone – nebyla samozřejmě zadarmo a podle standardů OSN, ale přinesla jistý klid. Firma byla pár let poté rozprášena, ale to nic nepřineslo, protože jakoby se rozmnožila. Předpokládal bych, že Afrika se stane znovu dobrou obchodní oblastí, a to i přesto, že si ji slušně zajistili Číňané.

Ale zpátky k pirátům. Do Somálska se regulérním státům příliš nechce a není čemu se divit. Před měsícem se objevila zpráva, že Erik Prince, zakladatel společnosti Blackwater, pardon Xe, souzený za přehmaty v Iráku podporuje jihoafrickou společnost Saracen International, která operuje, či chce operovat v Somálsku. Role Prince, který se přestěhoval do Spojených arabských emirátů, není zcela jasná. Podle některých informací prý finančně podporoval v počátcích projekt Saracenu, aby získal podporu somálské vlády (Prince to popírá).

Saracen International is based in South Africa, with corporate offshoots in Uganda and other countries. The company, which declined to comment, was formed with the remnants of Executive Outcomes, a private mercenary firm composed largely of former South African special operations troops who worked throughout Africa in the 1990s. The company makes little public about its operations and personnel, but it appears to be run by Lafras Luitingh, a former officer in South Africa’s Civil Cooperation Bureau, an apartheid-era internal security force notorious for killing opponents of the government.¨

Lidé ze Saracenu by měli například cvičit somálskou armádu, či budovat protipirátské síly v Puntlandu. Platby mají přicházet z jedné nejmenované země na Středním východě (hovoří se o Spojených arabských emirátech). Nezní to možná pěkně, ale soukromé bezpečnostní společnosti jsou to jediné, co máme, abychom nebojovali v případě Somálska jenom se symptomy. Už teď předpokládám, že tento přístup – do jisté míry nabourávající naše představy o tom, co je stát, čím má disponovat a co zabezpečovat – nenajde velkou podporu. Ale množství požadavků bude narůstat a narůstat a vůle se angažovat bude stále stejně nízká.

Možná se můžeme propracovat až k dilematu, jestli nám, na Západě, bude milejší zajišťování „klidu“ prostřednictvím soukromých bezpečnostních firem, nebo prostřednictvím Čínské lidové republiky.

1 comment
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

1 Comment

  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    21. 2. 2011, 11:06

    „Jedním z hlavních problémů celé protipirátské operace je, že hledáme lék na symptom, nikoli na příčinu choroby. A léčit příčinu nemůžeme, protože je to v Somálsku…“

    Františku, nesouhlasím. Právě proto, že je příčina je v Somálsku, tak bychom měli zasáhnout. Co je to vůbec dnešní Somálsko? Rozhodně ne nějaký plnohodnotný stát, ale jen území, kde si každý dělá co chce.

    Pirátství není v lidských dějinách nic nového. Jen jsme asi v rámci humanizace došli tak daleko, že dnes nevíme, jak léčit takovou rakovinu. No, zde je malá inspirace, jak to Španělé udělali v 17. století s pirátským doupětem v Karibiku zvaným Tortuga:

    Equipped with one siege battery, a Spanish expedition of 700 troops attacked the buccaneer stronghold of Tortuga, capturing the fort and 500 prisoners including 330 buccaneers and goods valued at approximately 160,000 pieces-of-eight.[8] The Spanish burned the colony to the ground and slaughtered its inhabitants, leaving behind a fort manned by 150 soldiers.

    REPLY

Nejnovější komentáře