Libye na kolečkách
Česká ambasáda v Tripolisu byla uzavřena a většina Čechů je na cestě domů. Někteří odletěli, jiní odjeli na lodi. Jsou jedni z tisíců lidí, kteří zemi zmítanou nepokoji opouštějí. Už přes týden svádějí v Libyi boje věrní autokrata Muamara Kaddáfího a jeho odpůrci. Kaddáfí podle všeho tento boj prohraje. Jediné co není jasné, kolik za ním zůstane mrtvých. Nejprve to vypadalo, že se evakuovat nebude muset, ale v posledních dnech prchali všichni, kdo mohli.
Některé britské občany zachraňovali příslušníci Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS). Využili speciálně upravených Herkulesů, aby dostali ze země co nejvíce Britů. Nicméně podle odhadů v Libyi stále zůstává na 300 pracovníků na ropných vrtech.
The rescue teams, who flew out of bases in Malta, searched an area four times the size of Britain to locate workers before evacuating them back to Valletta in Malta last night. They were given food and water and medical assistance before being taken to hotels to rest. They will begin arriving home today.
K evakuačnímu úsilí se přidala i Čína. Jestli mně paměť neklame, jde o první větší podobnou operaci a je možné, že, vzhledem k expanzi čínského obchodu po světě, se tato zkušenost může v budoucnosti hodit. Evakuace se účastní fregata Sü-čou (Xuzhou), který byla odvelena z protipirátské operace u somálských břehů.
China has already evacuated some 12,000 of its 30,000 nationals in Libya, flying some to nearby Egypt and placing others on chartered passenger lines. Pressure for a swift exit has grown as the Chinese National Petroleum Corporation (CNPC) reported attacks against its oil facilities in Libya, though the company’s 391 employees are reportedly unharmed.
Za pozornost stojí počet Číňanů, kteří byli v Libyi. Jenom to podtrhuje globální vzestup Číny. Severní Afrika a Střední východ jsou v plamenech a konec není na dohled. Především mladí dávají najevo svou nespokojenost s autoritářskými režimy a nedostatkem pracovních příležitostí. Minulý týden velké demonstrace zasáhly i Irák, jehož vláda s velkým přispěním Američanů stěží přežila občanskou a sektářskou válku. Další demonstrace má proběhnout za několik dnů a není zcela pravděpodobné, že sociální válku vláda přežije.
Co mně mezi zprávami zaujalo je, že bez ohledu na nepokoje, země v oblasti nakupují zbraně vesele dál. Tedy s výjimkou Iráku, který už veřejně oznámil, že 900 milionů dolarů, za které měl nakoupit 18 amerických strojů F-16 už převádí na zabezpečení potravin pro přibližně pět milionů chudých. Apetit v nakupování zbraní se projevil na IDEXu, kde byly uzavřeny obchody za 3,8 miliardy dolarů. Největšími nákupčími byly tradičně Saúdská Arábie a Spojené Arabské Emiráty. Byť se vlna nepokojů zatím nepřelila do nálady zbrojařského tržiště, nikdo si ovšem jistý budoucností být nemůže.
“It’s difficult to judge the impact of the latest events, and those probably to come, on the outlook for the promising defense market,” observed Nicolas von Kospoth, managing editor of the Defense Professionals Web site. “The wildfire of uprisings and protests spreading throughout the region and their present unexpected results, has shown how unpredictable the political and strategic development has become within a matter of a few weeks.”
Těžko budoucnost předvídat, nicméně se odvažuji odhadnout, že v záplavě zpráv z Libye a dalších revolučních zemí zanikne obnovení občanské války v jednom africkém státě. Podle všeho se znovu do krvavé lázně potápí Pobřeží slonoviny, které prožívalo několik let klidu. Po zfalšovaných volbách a neochotě „prezidenta“ Laurenta Gbagba uznat skutečného vítěze se mohlo chvíli zdát, že mezinárodní tlak napomůže tomu, aby v zemi znovu nevypukla válka. Bylo to ovšem pouhé zdání a pozornost upřená na revoluční zápasy na severu Afriky asi uvolní Gbagbovi ruce, což nebude znamenat nic dobrého nejen pro Pobřeží slonoviny, ale i pro Západní Afriku.

Když pominu fakt,že ČR nebyla schopná k evakuaci českých občanů vyslat ani letadlo a Čechy odvážely z Libye, Madaři a Britové,tak by mě velmi zajímalo,kdyby se některý český občan v Libyi dostal do úzkých(rukojmí,nezvěstný,atd.)kdo by se o něj postaral?Britští SAS?Má vůbec ČR tu schopnost zasáhnout v takových to případech?Byla by policejní URNA nebo armádní 601 vůbec schopna v Libyi zasáhnout ve prospěch českého občana?
No osobně si myslím,že tuto otázku si raději nikdo nepokládá :o)
Nicmene prave tato otazka je pro me, jakozto civilniho obcana velmi dulezita. Z beznych informaci na internetu mam pocit, ze drive na to byl urceny SOG, ale jak je to dnes???
Proč by toho 601. SkSS sil schopna nebyla? Pokud vím, tak jedna z jeho částí je na direct actions přímo předurčená. Spíš pro to prostě nebyl důvod…
Kaddáfího jednotky zajali 3 nizozemské vojáky při pokusu o evakuaci civilistů.Proto se znovu ptám,má ČR tu schopnost úspěšně zasáhnout v takových to případech? Je sice pěkné,že 601. SkSS operace na osvobození rukojmích nacvičuje,ale takový zásah v Libyi by vyžadoval komplexní spolupráci několika složek(zpravodajci,letectvo,speciální síly…)Jsme toho vůbec schopni?Výrazně se angažujeme v Afghánistánu(pro blaho místního lidu),ale dokážeme se také v případě nutnosti angažovat pro českého občana v nouzi? Dokonce to dokázala i tolik kritizovaná Čína svou evakuací vlastních občanů z Libye.
Hmm, tak na tom něco je. Charakterově podobnou akci (tedy alespoň rámcově) prováděly americké speciální síly v 70. letech v revolučním Íránu s dost otřesným výsledkem. Na základě vyhodnocení akce, kdy bylo jasné, že kamenem úrazu byla právě spolupráce mnoha speciálních a konvenčních jednotek na operaci, které spolu předtím nikdy nedělaly, bylo zřízeno celitelství speciálních sil – USSOCOM. Přesto, že na tento koncept přistoupilo již více zemí NATO, nejvýznamnější je bezpochyby UK se svou “Special Forces Support Group”, česká armáda v tomto prozatím žádné kroky nepodnikla. Asi největším kámenem úrazu by byla spolupráce s letectvem, v druhém řádu s konvenční jednotkou lehkého typu, pokud by na akci byla potřeba. Sled velení by byl jistě poněkud komlikovaný, jelikož si nedokážu představit, že by akci po vojenské stránce velelo Vojenské zpravodajství a NGŠ by jen přihlížel…
No a prave proto se na to Ivo ptame – osobne to povazuji za mozna i dulezitejsi schopnost armady, nez to jestli mame nebo nemame 30 tanku (nechci urazit tankisty, ale tak nejak citim, ze zachrana rukojmych je bezprostrednejsi hrozba)… Historie USSOCOM je celkem znama a dostatecne varujici…
Pro civila a morpha: Nemáme především odpovídající zpravodajské nástroje, což považuji za mnohem důležitější (při řešení takovýchto situací) než “speciály, co rozrážejí dveře”. A zpravodajské nástroje nemáme zejména proto, protože nemáme politickou vůli… Je to takový Uroboros – had, co si požírá vlastní ocas…
Zpravodajské zdroje v těchto oblastech byly bohužel rozprášeny v posledních 20 letech …
Dobrá otázka. Kdo převzal úkoly SOGu je docela výstižně popsáno na http://www.armyforum.cz/co-dal-t15.html
Nevšiml jsem si, že by se za ten rok a půl něco zásadního změnilo.
@Pavel> nj, zastánci SOGu tu v diskuzi hlučně obhajovali, že podle nějakého STANAGu jsou tohle přéésně operace pro zásahovky VP a SOG. Jenže když dojde na lámání chleba, zásahovky VP do Libye neposílá nikdo a i země se spokojí s tím, co jde použít: od údajných “ex-SAS” po jednotky hloubkového průzkumu.
zde vcelku vidím analogii, proč se upustilo v naší armády od CSAR. Stejnej preoblém. Jediný stát, který je schopen v plném měřítku mít kapacitu je CSAR je USA. Ostatní státy tu schopnost mají velice omezenou.
Prostě na provádění jak CSAR tak HR na cizím území mi nestačí pouze jednotka na to vycičena,ale musím mít schopnosti podpory této operace od vzdušného střediska velení a řízení po jednotky schopné vybojovat lokální vzdušnou nadvládu.
stejně tak to bylo kdyby SOG stále existoval…jeho potenciálu by se stejně nedalo využít
jinymi slovy: mam to chapat tak, ze pokud se obcan CR dostane do problemu, tak jedinne na co muze spolehat je obrovske stesti (to by bylo potreba v kazdem pripade)?
Pro morph: Přesně tak to chápejte. Co také víc chcete od státu, který vydává pouhých 1,15% (v příštích letech to bude ještě méně) HDP na zajištění obrany vlastních občanů?
Vim, ze prostredku dostava armada mene, nez by mela. Stejne tak vim, ze s tim nic nenadelam a take vim, ze dokud bude v mediich platit MO = armada, dokud MO bude mit skandaly, dokud se bude porad omylat oblibene “stejne nase armada nikdy nikde nebojovala”, coz samozrejme neni pravda atp. a dokud se nestane nejaky opravdu poradny pruser, tak tech penez ani vic nedostanete. Na druhou stranu, jako obcan CR bych ocekaval (samozrejme krome soucasneho nasazeni napr. v Afg.), ze armada mi pomuze prave v podobne situaci, ze pomuze pri nejakych povodnich (vim, ze tady byla obrovska diskuse o tom, ze to neni Vas core-bussiness, nicmene myslim si, ze prave pri takovych katastrofach by mela armada pomoci, tak jako to dela a ze to je i jedna z akci kdy je hodnocena velmi kladne obcany) atp. Opet rikam, nechci se nikoho dotknout, ale v momente, kdy bude potreba nasadit jednotky jako jsou tanky/delostrelci atp., tak to znamena, ze se stal opravdu velky prusvih a pak uz je vsechno ve hvezdach (tim nerikam, ze by podobne jednotky mely byt zruseny). Zkratka, to, ze nekde pri cestach po svete se muzu dostat do problemu chapu jako aktualnejsi a realnejsi hrozbu. A je mi uplne jedno, jestli by mel pomoci byvaly SOG, soucasna 601., jakakoliv jina jednotka armady/voj. policie, nebo snad URNA ci rozvedka. Ve vysledku je dulezite, jestli je realne, ze se Vam pomoci dostane, nebo proste mate smulu….
ad. Dusan, aby mela VZ celosvetovy rozsah co do HUMINT cinnosti je nerealne, pokud by k necemu podobnemu doslo, tak by rozhodne zafungovala spoluprace s jinymi a k zajmovemu prostoru blizsimi zpravodajskymi sluzbami. Neni to idealni, ale jinak to asi ani nelze, nikdo nevidi vsude.
ad. zasah, toto neni muj obor, ale odkud by 601 zasahovala, jedine ze spratelene zakladny, take by se tam musela nejak dopravit a to prostredky CR, protoze cekat na nasmlouvani letu…Tady bych videltake znacny problem..
Pro morpha: Před nějakou dobou se o tom vedla poměrně rozsáhlá debata pod tímto článkem – http://www.onwar.eu/2010/05/18/bitva-u-wantu-%E2%80%9Enebesti-vojaci-v-krvavem-nuristanu-1-cast/
Prp Petra Z.: Jelikož jsem z “branže”, tak se o tomto nechci a nemohu podrobněji rozepisovat.
ad. Dusan, fair enough, ono nebylo tezke si to domyslet. At se dari.
A ještě by jsme potřebovali obdobu železné lady, klidně i chlapa. :-)
V případě Lybie ale přeci nešlo o klasickou záchranu rukojmích, ale spíše o preventivní záchranu osob v nouzi. Tudíš tady do značné míry odpadala do značné míry úloha zpravodajství, jelikož ony osoby bezpochyby vedly během celého procesu (nebo alespoň část z nich) komunikaci se zachránci. Pokud by se jednalo o klasickou osvobozovací akci, pak zpravodajství je skutečně alfa a omega, samotné osvobození je již jen vyústění celého procesu.
V současném přechodném období by tedy největším problémem byla logistika. Samotná přeprava jednotek do oblasti by byla komlikovaná, nikoliv však nepřekonatelná, jelikož pro ni by se daly využít kapacity většiny vládní letky. Ale pak se dostáváme k vlastnímu zásahu a tady už se nám flotila letounů schopných provést takovou akci značně snižuje, ať už co do počtu, tak typů. Pro zásah vzduchem je přinejmenším vhodné mít alespoň nějaké schopnosti v oblasti SEAD (potlačení nepř. vzdušné obrany), což by v případě AČR byl boj přinejlepším na férovku. Zároveň máme v současné době zející mezeru schopnosti přepravy techniky vzduchem, která nebude zaplněna do nákupu středních dopravních letounů velikosti C-130 Hercules. Nemáme totiž schopnost přepravy ani jednoho kusu land roveru Kajman resp. jejich protějšků u 601.SkSS vzuchem, jelikož CASA na tento úkol protě nestačí. Přitom zásah po zemi přes naprosto děravou východní hranici by byl jednou z možností. O délce lybijského pobřeží není třeba se příliš rozepisovat, ale tady schopnosti AČR vzhledem ke geografické poloze ČR jsou skutečně mizivé. Suma sumárum, bez určité formy logistické podpory od spojenců by se v tuto chvíli AČR jen těžko obešla. Situace už snad bude v budoucnu jen lepší, nezbývá než doufat.
Takže,když si udělám souhrn.Nemáme řídící a koordinační prvek(velitelství),který se zabývá speciálními operacemi.Nemáme odpovídající zpravodajské nástroje.Nemáme letadla schopná přepravit techniku na tento typ operací.Máme jednotku schopnou provést záchranu rukojmího v zahraničí,ale bez výše uvedeného je tato jednotka nepoužitelná na tento typ operací.A to vše 10 let po událostech v září 2001,kdy je pouze jedna priorita(alespon se tak USA a NATO tváří)a to je boj proti terorismu…Mám jednu praktickou radu pro občany ČR v zahraničí,vždy se snažte,když jde do tuhého být nablízku Američanům,Britům nebo Izraelcům pak budete mít naději,že někdo zasáhne ve váš prospěch.
Nebo si někoho najmout, teda pokud na to bude dotyčný mít http://www.onwar.eu/2011/03/03/tf-white-eagle-proc-jsme-v-astanu/#comment-6467
Oprava: http://www.novinky.cz/domaci/226932-vojaci-s-r-o-vycvici-ve-strelbe-skoro-kazdeho-extremisty-neberou.html
civil: ano presne tak to na me pusobilo a doufal jsem, ze mi tento pocit “ti zasveceni” na tomto foru vyvrati… tak bohuzel…
Add Civil) nerad bych, aby to vyznělo, že moje původní tvrzení o rámcové proveditelnosti takové akce už není pravdivé. Pokusím se určité věci dopřesnit.
1. “Nemáme řídící a koordinační prvek (velitelství), který se zabývá speciálními operacemi”. Samozřejmě orgán, který se zabývá řízením speciálních operací, máme, viz odkaz, jenže potíž je v tom, že je součástí VZ a nikoliv AČR, tudíž pod něj spadá pouze jediný prvek, a to je 601. SkSS.
http://www.vzcr.cz/static/struktura.aspx
Nemá pod sebou nic dalšího, což ho staví do značně obtížnější role než velitelství typu USSOCOM (US), SFSG (UK) a další, která pod sebou mají všechny potřebyné prvky, které pod ně spadají celou doubu a nikoliv jen po dobu případné operace. Stojíme dnes zkrátka mimo hlavní proud.
2. “Nemáme letadla schopná přepravit techniku na tento typ operací”. My samozřejmě máme letadla schopná dopravovat techniku, ale bohužel tato schopnost prozatím končí na vozidlu velikosti LR 110 odstrojený. Ne na každou operaci je nutné použít LR 130 Kajman či protějšek od 601.SkSS. S tímto handicapem je nutné při plánování počítat a zařídit se podle toho. Dlouhodobé řešení je jednoznačně řešitelné pouze nákupem středních dopravních letadel. Státy, které vlastní letouny CASA, zpravidla disponují menším počtem středních letounů. Příklad Polska – 11x CASA, 5x C-130E Hercules. Vzhledem k plánovanému počtu 4x CASA pro AČR se tedy dle mého názoru jeví potřeba 2x C-130.
3. Sečteno a podtrženo, kapacity a schopnosti máme, ale v současné době bohužel menší, než bychom vzhledem k velikosti našich ozbrojených sil mít měli. Zároveň celková součinnost všech prvků by mohla být organizačně lepší.
to Ivo: dokazes si tedy realne predstavit, ze by ACR byla schopna uspesne pomoci obcanum v nesnazich?
Ivo> anebo radsi 4x Spartan, 2x Herka protože aspoň používají stejné komponenty. Jinak živit dva kusy jakékoliv letecké techniky je logistický nesmysl.
Add Honza) Nemá smysl přesvědčovat přesvědčeného :-). Bohužel, co se stalo se stalo, a my s tím nákupem budeme muset žít.
Add Morph) Ano dokážu. Úspěch takové akce samozřejmě nezávisí jen na subjektivních faktorech, ale i na objektivních faktorech obtížnosti. Je přeci jenom něco jiného, zachraňovat padesátičlennou skupinu turistů ze zajetí v prezidentském komplexu v Tripolisu, v porovnání s malou skupinkou turistů někde v okolí Benghází uprostřed ničeho, daleko od všeho spolupracujících aktivně na své záchraně…
Ivo:
1.Úsmívám se při představě jak strašně pružný musí být takový orgán pro speciální operace,když má pod sebou pouze 601 SkSS.Halo tady VZ pro AČR,můžete nám prosím půjčit letadla?Právě nám oznámily,že v Libyi máme několik nezvěstných civilů a potřebujeme se tam nějak dopravit.A na druhé straně(AČR),musíte mít asi tak týden strpení,všechna letadla máme v zahraničí a v opravě.
2.Po týdnu přistává v Libyi CASA a z ní vyjíždí do akce na záchranu nezvěstných civilů odstrojené LR 110…
3.Opravdu jsem přesvědčen,že na tento druh operací ČR prostě nemá kapacity.
Ivo: ano, mam na mysli spise malou skupinku par lidi, jako se to napr. stalo panu Kubalovi a jeho kolegum v Iraku
Podle toho, co říkal tiskový mluvčí miniterstva zahraničí před pár lety, když se točila reportáž o SOGu, tak naše armáda nemá ze zákona ani možnost takový zásah provést. Uváděl tam možnosti nasazení a operace tohoto typu tam nebyly. Další věc je ta, že naši politici nebudou chtít použít sílu. Vždyť pořád hovoří jen o tom, že naši vojáci jsou v mírových misích. Pro podobný zásah tedy není hlavně politická vůle. Naši politici se dívají na nás běžné občany přezíravě a berou to tak, že je v prní řadě problém těch lidí. To, že to tak v Evropě není běžné a že se ovykle vlády snaží pomoci svým lidem v nesnázích, to těm sobcům ještě nedošlo. Michodem to vychází ještě z komunistických zákonů, které se nikdo nesnažil nějak upravit na dnešní situaci.
Nevím do jaké míry se jakákoliv jednotka AČR na tento typ operací připravuje a cvičí to? Pokud však vím, tak i 601SkSS se těmto věcem věnuje jen okrajově. Po reformě zásahových jedotek VP z nich naše MO udělal pouze nechtěný přivěšek, se kterým si oni neví rady a neví co jim zadat za úkoly. 43. VMPR by toho byl technicky schopen, ale jelikož je v poslední době pořád vytížený, tak nevím.
Přepravní kapacity ľetectva AČR jsou tristní již desítky let. MO deklarovalo, že letouny CASA nahrazují AN-26. Pokud je to tak, tak je to v pořádku. Jen jsme se nehnuli z místa. Jedno letadlo nevyhovující pro přesun techniky jsme nahradili druhým, které toho také není schopno. Jen to potvrzuje to, že lidé na vedoucích pozicích MO nemyslí do předu, ale pořád se dívají dozadu. Střední transportní letouny chybí a vypadá to, že i chybět budou. Armádní rozpočet se škrtá, nakupují se desitky stovky techniky, která má zase nahradit techniku předchozí a nařeší se, jestli ta předchozí koncepce je správná. Takže nákup C-130 zase nebude na pořadu dne. Paradoxní je to, že si tato letadla včetně Spartanů pořídilo Rumunkso, které je na tom finančně ještě hůře. Někde bude asi chyba a u Rumunů to asi nebude.
letouny Spartan nakupuje i Afghánské letectvo…:)))