Franz von Stuck - Zraněná amazonka (1903); Zdroj Wikimedia Commons

Texty o ženách v ozbrojených silách obvykle vyvolávaly v minulosti na OWOPu diskuse (viz Dámy, vítejte na ponorce a Pěchota se možná zcela otevře ženám). Spory se vedou o to, zda mohou sloužit v stejně jako muži, zda nesnižují morálku v jednotce, či zda ji dokonce při operacích neohrožují. Neviděl jsem výzkum, který by potvrzoval, či vyvracel (mnohdy machistické) argumenty týkající se služby žen v ozbrojených silách. Nicméně objevila se studie zkoumající, jaký vliv mají ženy v legislativě a exekutivě na armádní rozpočet a účast v konfliktech.

Michael T. Koch a Sarah A. Fultonová z Texas A&M University analyzovali výdaje na obranu a chování v konfliktech ve 22 demokraciích v letech 1970-2000. Výsledky se objevily v textu s názvem In the Defense of Women: Gender, Office Holding and National Security Policy in Established Democracies. Autoři došli k závěru, že zvyšování počtu žen v legislativě vede ke snižování konfliktního chování i rozpočtů na obranu.

…Women in the Legislature is significant and correctly signed, indicating that a one percentage increase in the proportion of women in the legislature leads to approximately a .1 percent decrease in defense spending. To put these effects into context, we compute predicted values of defense spending for two countries with dramatically different levels of defense spending and gender egalitarianism – the United States and Norway. Using year 2000 spending and GDP data, a one percent increase in women’s representation in the legislature produces a $314 million reduction in U.S. defense spending, or a $3.34 million decrease in Norwegian defense spending.

Naopak, pokud jsou ženy v exekutivě, zvláště na postech ministryň obrany, výdaje na obranu rostou a to v průměru o tři procenta. Ženy jsou také mnohem větší „jestřábi“, než jejich mužští kolegové. V důsledku tedy jsou náchylnější ke „konfliktnějšímu chování“ (rozuměj vysílání vojáků do boje), než muži. To je podle autorů konzistentní s interpretací, že ženy musejí stále překonávat stereotyp, že jsou v zahraniční politice „slabé“ a proto se chovají tvrději, než muži.

Počet žen v legislativě i v exekutivě v posledních desetiletích výrazně narostl. Například jejich počet v americkém Kongresu vzrostl ze tří procent v roce 1965 na 15 procent o 40 let později. Ve Francii to bylo z méně než dvou procent na 11, v Británii ze čtyř na 18 a ve Švédsku dokonce ze 14 na více než 40 procent. A proč jsou ženy ve vládách náchylnější vydat se na válečnou stezku než jejich kolegyně v parlamentech?

„Female legislators are … more accountable to their local constituency and party,“ says Koch. „They’re under less pressure than chief executives to confront gender stereotypes to win races.“ But, he says, „executives are expected to take on national security as one of their main responsibilities.“