Protiraketový systém Iron Dome; Zdroj Wikimedia Commons
Stát Izrael již od svého založení v roce čelil nejrůznějším vojenským hrozbám, které v průběhu času změnily a mění svou podobu. Mezi ně patří raketové útoky především ze Západního břehu Jordánu a Gazy, které se rozšířily v posledních dvaceti letech. Proto Izrael začal v posledních letech vyvíjet systém Iron Dome proti raketám s velmi krátkým doletem (70 km) a 155 mm dělostřeleckým střelám/projektilům. Jeho vývoj byl spolufinancován Spojenými státy.
Americký kongres schválil v květnu 2010 sumu 205 milionů dolarů, aby podpořil plánované nasazení systému v roce 2011. Za finanční pomoc Spojeným státům a prezidentovi Baracku Obamovi poděkoval izraelský premiér. Jde sice o formální gesto, nicméně vzhledem k tomu, že americko-izraelské vztahy po nástupu prezidenta Obamy ochladly, má svůj význam. Mimo to Izrael dostává od USA ročně tři miliardy dolarů na vojenské účely (military assistance program). Na konci března tohoto roku byl tento protiraketový systém umístěn na jihu Izraele u pouštního města Berševa blízko hranic s Gazou a posléze 4. dubna u přístavního města Aškelon, které na jihu sousedí s pásmem Gazy.
Iron Dome se skládá ze tří částí: radaru, vozidla pro řízení palby a kontrolu systému a z raketového kompletu. První dvě části jsou mobilní. Jsou usazené na podvozku nákladního vozu MAN. Samotné rakety jsou nainstalovány na přívěsu. Iron Dome je součástí vícevrstevné obrany měst – doplňují systém protiraketové obrany proti balistickým střelám dlouhého doletu Arrow a systém David’s Sling (Magic Wand) proti střelám středního doletu. Iron Dome se liší nejenom svým zaměřením, ale především i tím, že jej vyrábí izraelská firma Rafael. Předchozí zmíněné komplety jsou vyráběny ve spolupráci s americkou firmou Raytheon, která např. vyrábí protiraketové SAM baterie Patriot.
Oproti americkým systémům, které nepřátelské rakety zneškodňují pomocí kinetické energie hlavice (hit-to-kill), izraelský systém využívá detonace hlavice blízko u cíle, čímž dojde k jeho zničení. O Iron Dome projevily zájem americké ozbrojené síly s tím, že by mohl být nasazen v operaci ať už Spojenými státy, či Severoatlantickou aliancí. Na důvěryhodnosti systému přidalo první operační nasazení, kdy sestřelil raketu Grad mířící na Izrael z Gazy. Letos v květnu izraelská armáda oznámila, že investuje jednu miliardu dolarů do vývoje a vybudování systému Iron Dome. Cílem je vybudovat 10 až 15 baterií tohoto protiraketového systému.
8 comments
8 Comments
Dušan Rovenský
10. 7. 2011, 22:27Možná jsem hnidopich, ale „Iron Dome“ neznamená v překladu do češtiny „Železný dům“. Dóm (kopule) není to samé co dům… Další věcí je otázka, zda se dá pokládat za vítězství, když jsou Izraelci nuceni ničit rakety Kásam nebo Grad (jejichž hodnota pár desítek či set dolarů – dle typu) řízenými střelami v ceně okolo 50 tisíc USD/kus. To považuji za stejnou „ekonomickou prohru“, jako když v Afghánistánu koaliční síly zabijí párek trhanů s rezavými Lee-Enfieldami pomocí PTŘS Hellfire (v ceně cca 68 tisíc USD/kus) nebo Javelin (cca 40 tisíc USD/kus)…
REPLYFrantišek Šulc
10. 7. 2011, 22:45Máš pravdu Dušane, má chyba, nepřemýšlel jsem. Už je to opraveno z domu na dom.
REPLYSchneider
10. 7. 2011, 23:14Poznámečku k té „ekonomické výhodnosti“. Asi to není kritérium, které by Izraelce pálilo nejvíc. Spíše si myslím, že vzhledem k dlouhodobým škodám, které nezachycené (nota bene velmi primitivní!!!) rachejtle dělaly, dá se celkový efekt vyjádřit jako ve výsledku ekonomicky výhodný.
REPLYByl jsem v Haifě přesně před 5 lety, déle než týden, když do nás Nasralláh „dělal“. Na samém vrcholu Technionu (slavná technická universita na hoře Karmel v Haifě) stáli vojenští pozorovatelé s dalekohledy, a když z jižního Libanonu vzlétly černé tečky, ručně spouštěli sirény. My jsme pak měli 90 vteřin na to vylézt třeba z autobusu, zorientovat se, kde je sever, a zkusit najít nějaké krytí. Anebo – jako dcera mých hostitelů – třeba 6x za den, s několika dětmi, sama v pokročilém těhotenství, pěkně po schodech do sklepa.
Vrtalo mi to hlavou, jak to, že na tak primitivní rakety nemají protiobranu, když jsou tak technologicky zdatní, jedna z nejvyspělejších armád na světě. Policejní mluvčí Miki Rosenfeld mi na to lakonicky řekl: Možná je to proto, že jsme oproti okolnímu světu až příliš technologicky vyspělí, takže jsme příliš nepočítali s něčím tak primitivním. (Otázka je, co dělali vojenští zpravodajci, že?)
Nadto je nutno si uvědomit, že poblíž Gaze, třeba ve Sderot, když vzlétl kassám, tak tam měli jen asi 7 vteřin. Neřekl bych, že by tam mámy nechávaly si hrát děti na ulici ….
Dnes jsem čel v Jerusalem Post otázku komentátorky: „What does this do our collective psyche?“ Odpověď je podle mého soudu zcela mimo ekonomické kategorie, ale velmi silně se do ekonomiky promítá.
Bude-li tento kupolovitý štít funkční, bude znamenat mnoho, velmi mnoho!
Dušan Rovenský
11. 7. 2011, 9:07Jako vojáka by mě vůbec nemuselo zajímat (ostatně, už toto stanovisko na stránkách On War zaznělo) kolik stojí ta či ona munice. Politici rozhodnou o jejim nákupu, vojáci ji používají – to je jednoduchá rovnice. Jenomže každá válka má i své ekonomické aspekty a dobře víme, že vyčerpat protivníka můžeme nejen vojensky, ale i ekonomicky.
Když Hamás příležitostně vystřelí pár Kásamů na Sderot a okolní obce v západním Negevu – ano, Iron Dome je pravděpodobně zničí. Jenže co když zahájí masivní ostřelování Hamás ve spolupráci s Hizballáhem? V roce 2006 vypálil Hizballáh na Izrael celkem cca 4000 raket (např. 13. srpna 2006 přes 250 raket za jediný den). Dnes se zásoba raket Hizballáhu odhaduje (dle OSINT) na cca 30 tisíc raket všech typů. Myslíte si, že by Iron Dome k něčemu (při takovém arzenálu) byl? Dobrá, zachytil by zřejmě pár desítek raket – zbylé tisíce by ale prošly. Odpovědí na hrozbu raketového ostřelování nejsou předražené obranné systémy (jako Iron Dome), ale kvalitní zpravodajská činnost a následné zničení nepřátelské schopnosti ostřelovat vlastní území.
REPLYMichal Uher
11. 7. 2011, 13:36Myslím,že uvedené přízpěvky jasně popisují zoufalý stav, ve kterém se nacházejí vojáci jak v Izraeli, tak v Afghánistánu. Prakticky beztrestně vás napadá někdo, jehož náklady jsou minimální a vy mumůžete čelit jen extrémně drahými technologiemi nebo nereálným absolutním obsazením celé oblasti vojáky tak, že uvidí jeden na druhého a vše kolem sebe. A když se objeví něco podezřelého tak to sejme. Což ovšem v pásmu Gazy nebo v Pakistánu dost dobře nejde. Pro izrael by bylo nejekonomičtější seřadit jejich Caterpilary do řady a vyrazit směrem k moři. Jenže takové řešení je nelidské. Co se týče ekonomické války, tak jediným řešením je utnout zdroje. Je politicky možné pozatýkat většinu královské rodiny v Saúdské Arábii, případně dalších zemích? Není. Takže problém zůstává tam kde je. Buď do sebe nechat sřílet nebo jako protiopatření používat drahé technologie.
REPLY