Český voják sleduje afghánského policistu, který během společné patroly v provincii Vardak objevil výbučniny (17. dubna 2011); Foto Spc. Andy Barrera, U.S. Army
Diskuse, která se objevila pod článkem o „Omeletě“ po informaci o zranění dalšího vojáka 2. jednotky OMLT v provincii Wardak a o stažení mentorovacího týmu z COP Salar na FOB Carwille mě donutila se zamyslet nad některými skutečnostmi. Rád bych se s vámi podělil o to co jsem postřehl této diskusi a také na fóru 2. výsadkové roty.
1. Způsob a systém nasazování jednotek do misí
Nasazování jednotek do mise PRT v provincii Lógar mělo od začátku vysokou prioritu. Dosud se tam většina pěších (mechanizovaných) praporů objevila minimálně jednou, některé dvakrát. Výjimkou je snad 102. průzkumný prapor a 43. výsadkový prapor – každý jiným způsobem. 102.pzpr pojede letos do Afghánistánu jako základ PRT už potřetí a příslušníci 43.vpr tvoří základ Průzkumného odřadu už druhým rokem (zatím čtyři rotace).
Doposud nebyl nasazen ani 44. ani 74. lehký motorizovaný prapor a jako základ PRT nebo jiné jednotky a ani 73. tankový prapor. A právě 73. tankový prapor byl vybrán jako základ jedné z jednotek OMLT. Z hlediska prosté logiky to je krok těžko pochopitelný, když příslušníci tankového praporu mají učit vojáky pěšího praporu jak operovat v boji. Zde bych rád upozornil, že nenarážím ani na kvalitu vojáků, ani na kvalitu praporu jako jednotky. Jde tady o zcela jiné schéma, které neunikne nikomu kdo se na to pokusí podívat ještě jednou a z nadhledu. Pěší prapor je cvičen příslušníky tankového praporu.
Toto by bylo těžko pochopitelné a podivné i pokud by se jednalo o US Army, US Marines, Britskou armádu a nebo kteroukoliv jinou armádu NATO. Jediným vysvětlením je to, které v diskusi nabídl JD tímto příspěvkem:
Tankistů bych se zastal, my už dnes nemáme moc jednotek schopných rotace, takže, kdo by tam jel mimo nich, když všechny bojové prapory se tam střídají. A nové J.Hradec, Bučovice a Rakovník nejsou ani pořádně naplněny a asi ani secvičeny a vybaveny. To není jejich vina.
Nabízí se zde tedy otázka: Neukousla si AČR příliš velké sousto co se operací v Afghánistánu týče? A pokud ano, nedá se na pomyslné snědení tohoto sousta usnadnit tím, že se využijí zahraniční vztahy s jinými zeměmi (např. se Slovenskem)?
2. Informační politika AČR a MO
Ke způsobu informování veřejnosti o operacích AČR v Afghánistánu (a v budoucnu i v jiných zemích) se zatím zřejmě přistupuje dle hesla: „Příliš málo, příliš pozdě, příliš negativně.“ Už dávno jsem psal v článku Proč je tak málo pozitivních zpráv z Afghánistánu?, že informace, které se k veřejnosti dostávají z Afghánistánu jsou z velké části negativní. O dění v provinciích Lógar a Vardak se v českém tisku píše málo, opatrně a „potichu“. Pokud už nějaká zpráva je dostatečně hlasitá, potom se jedná o výbuch IED při kterém byli zraněni příslušníci AČR, o napadení patroly a zranění vojáka a tak dále.
Je tedy na místě se ptát, proč k veřejnosti neproudí i jiné informace a pokud by se jednalo o něco nestandardního, tak i s adekvátním vysvětlením. Honza ve svém příspěvku píše toto:
Nejsem příznivec počítání různých skóre a zářezů na pažbě, ale bez nějakých elementárních měřitelných (publikovaných) výsledků to prostě nejde. Pepík u lahváče to prostě cítí jako když sleduje fotbal a nevidí na stav utkání.
Je potřebné něco dodávat? Myslím, že ne. Snad jen se zeptat zda se poslanecká sněmovna, ministerstvo či generální štáb bojí, že 99% veřejnosti vytáhne na „křížové tažení“ proti armádě poté co jim bude sděleno, že kromě budování škol, opravy silnic a vyspravování zavlažovacích kanálů, čeští vojáci také zatýkají a pokud je to nevyhnutné tak i zabíjejí protivníka?
3. Vzájemné vztahy mezi jednotkami a jejich příslušníky
Tato část je asi nejpalčivější. Měl jsem možnost mluvit s příslušníky AČR od různých praporů a za základ ne příliš srdečných vztahů považuji zejména nedostatek informací a sklon dělat si názor o tom druhém příliš brzy. Pokud je tato druhá část oslabena, potom se celý problém nevraživosti odstraňuje celkem lehce. Je to nádherně vidět na příspěvcích Soldata a MedWeda. Nejlépe to vyjádřil Soldato když napsal:
Souhlasím, že by jsme emoce měli trochu uklidnit. Přeci jen kopeme za stejný tým.
A právě v tomto duchu by se mohla nést celá další diskuse a i ostatní diskuse o problémech a starostech, které na AČR v Afghánistánu určitě ještě čekají.
55 comments
55 Comments
MedWed
11. 7. 2011, 16:03Diky za dalsi clanek k tematu OMLT.
ad 1, Nejsem si jist, zda pzpr. byl jako zaklad kontingentu 3x (omlouvam se vsem, kteri byli ve Fajzu, nebyl jsem tam, ale nejsem si jist, zda se to da srovnavat se situaci v RC East 2011). PzO je samosebou vec jina, klobouk dolu pred vysledky ktere za sebou maji. Tankovy prapor, jak uz zde bylo nekolikrat zmineno nejsou pouze tankiste. Kolik mentoru (mentorujicich pesi roty) je realne potreba? Pokud dobre pocitam, tak cca 24. Nepocitam rotu zbrani, jejiz mentori nejsou (nutne) pesaci a navic ani nejsou organicky z tankoveho praporu. Takze se vratim k 24 osobam-mentorum. Kolik ma mechna velitelu? Velitel, zastupce, vedouci, 3x zvc, 9x vd, 9x vroj… Nerikam, kolik z nich jsou realne nasazeni… Dalsi vec je ta, ze 73. tpr stavel 1x MOT 2.PRT, takze dava smysl, aby byli nasazeni aspon nekteri z nich. Stale nechapete, jak muze tankovy prapor mentorovat pesi kandak? O mentorech stabu se nezminuji, muj nazor je, ze MDMP je stejny (podobny) v vsech manevrovych jednotek.
ad 2, O informacni politice MO jsem hovoril pod minulym tematem o OMLT, vic o nem mluvit nebudu.
ad 3, Vztahy mezi jednotkami… Slouzim uz nejaky patek a cim dal vic zjistuji, ze ACR je velmi mala firma a ze potkavam stale stejne obliceje pri ruznych prilezitostech. Osobne nejsem zastancem plivani na ostatni prapory a brigady – ostatne proc taky? Dokazovat tim, ze zrovna moje jednotka je schopnejsi nez ty ostatni? Jsem rad za kazdou pomocnou ruku, ktera dela svou praci. Pred prislusniky vMpr mam respekt a nemam problem s jejich hrdosti na znacku (to M jsem si nemohl odpustit, pochopte :) ) Snad proto nemam problem s problemem nevrazivosti.
Jsem rad za kazdou reakci do diskuze!
REPLYMedWed
11. 7. 2011, 16:13Jeste jedna vec – chtel bych zde reagovat na post Commandera z fora 2. vysadkove (nejsem tam registrovany, snad mi pan Šulc odpusti)
cituji „Jasně, počet incidentů bude vždy větší v letních měsících, ale opravdu nevidím kvalitativní rozdíl, jestli je na COP Salar veden útok ručními zbraněmi 1x týdně nebo 6x týdně. Nebo zda je provedena léčka povstalci ve vesnici Salar na americký konvoj 2x za 2 týdny nebo 2x týdně. Charakter ohrožení zůstává stejný, tak jsem to myslel. “
Ivo, tohle doufam nemyslite uplne vazne?? Charakter ohrozeni jiste stejny zustava, ale nejak jste zapomnel zohlednit pravdepodobnost?? Pokud je ve stejne dlouhem useku (jenz je treba projizdet – at uz po asfaltu ci by-passem) ulozeno v zime napriklad 5 IED tydne a v lete napriklad 10 IED tydne, je pravdepodobnost ohrozeni take stejna??
REPLYMam zato, ze tohle je hodne manipulativni vyjadreni skutecnosti… Jiste, princip ohrozeni je stejny (ohrozeni tu je) ale jeho mira vyjadrena neni… skoda, takove schematicke vyjadreni jsem od Vas necekal.
Mozna je cela moje reakce zbytecna, a pouze jste reagoval na nejaky post… ale i tak mi to neprijde jako OK.
MedWed
11. 7. 2011, 16:17Jeste k nasazeni – nezminil jsem ruzna nasazeni 73.tpr v Kosovu (coz je asi kazdemu jedno :) ), nekolik rotaci v Iraku, z cehoz byl jeden vycvikovy tym (tankistu pochopitelne)
REPLYNepisu to sem jako nejake chlubitko (taky neni cim se chlubit), ale spis jako kratke a strucne seznameni s nasazenim tpr.
Ivo
11. 7. 2011, 20:19Add MedWed:
1. Úzké hrdlo láhve KAŽDÉHO OMLT (1. OMLT nevyjímaje) vždy budou velitelé mentor týmů. Zvažte jaké jsou požadavky – velitel bojové roty, 2 roky na funkci, STANAG z AJ 2+. A to jsou pouze formální požadavky. Nezmiňuji neformální jako, že to musí být dobrý velitel, jeho lidi mu musí věřit, měl by mít předchozí zkušenosti s nasazením v Afghánistánu… Takových je na každou OMLT potřeba vždy 4+1 (4 pěší roty, 1x rota zbraní). Ruku na srdce, který prapor je tohoto schopen? I Výsadkový prapor to vyškraboval jak se dalo. Jelikož současně byl nasazen PzO, velitel 1. výsadkové roty nepřipadal v úvahu. Nebýt extrení výpomoci např. bývalého velitele 3. výsadkové roty, který s námi vyjel na pozici velitele mentor týmu pěší roty, prostě bychom to nepostavili. A to má náš prapor výhodu, že má v sestavě rovněž rotu zbraní, unikum v AČR. Troufnu si říci, že se stavěním jednotek OMLT to bude do budoucna již jen těžší. Bude to více či méně obtížné pro každý útvar, ale bude.
Přitom na velitelech týmů leží největší díl rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti, jelikož velitele OMLT často vidí tak 1x týdně. Možnost velitele OMLT zkorigovat špatná rozhodnutí velitelů týmů je dost iluziorní.
2. Dlouhodobě jsem došel k názoru, že řevnivost mezi útvary je způsobena z velké části nedostakem zdrojů v AČR. Ve chvíli kdy není dost zdrojů pro všechny, jsem nucen prioritizovat a tudíž ne všichni dostanou všechno. Rovněž platí, že čím jsou si jednotky bližší ve svém METL, tím je řevnivost větší. I proto je Výsadkový prapor tak „populární“ mezi mechanizovanými prapory, kterým je neustále vtloukáno do hlav, že zvládají vše co výsadkáři plus svojí odbornost… Diskuze s příslušníky 1. mechanizovaných rot (které na 4. BRN skáčou) bývá zpravidla skutečně podnětná… O to sympatičtější mi vždy byl tankový prapor. Je svůj, nehraje si na výsadkáře, jde si svou cestou.
3. Ano, byla to reakce na předchozí příspěvek. Jak jsem to myslel? Kladu tady KVALITU proti KVANTITĚ. Pokud je například základna ostřelována z přilehlého kopce ručními zbraněmi 1x nebo 3x týdně, kvalita se nemění jen kvantita. Pokud naproti tomu zůstane frekvence útoků ručními zbraněmi stejná, ale přidá se 1x měsíc sebevražedný útok na bránu základny, je to kvalitativní změna. To samé pokud by došlo k ostřelování pomocí minometů, snaha o dobytí základny atd.
Tím nezpochybňuji, že pokud kvantitativně útoku narostou, riziko stoupá, to je samozřejmé. Jen ze svého pohledu vojáka musím trvat na tom, že pro nás vždy bylo větším problémem vyrovnat se s kvalitativními změnami útoků.
REPLYMarek Waic
11. 7. 2011, 21:10Ad 1) Chápu že mě teď hodně lidí nebude mít asi rádo, ale problém je v celkové „náladě“ v AČR. Spousty lidí (a to na všech úrovních co sem schopen posoudit – od generálů po poslední pěšáka) si myslí že mise jsou přidělování za odměnu. Proto jsou přidělovány klíčem „teď jste byly vy, takže teď pojedeme my, aby to bylo spravedlivý“. Problém je že mise nejsou za odměnu, ale jde v nich o tvrdou práci a mnohdy (jak zvláště poslední měsíce ukazují) o život. Nechápu proč se nepřidělují podle opravdové potřeby. Rozhodně si nemyslím že by tankový prapor neměl cvičit pěšáky, ale myslím si že na takto náročnou misi, jejíž náročnost nemá v historii nasazení AČR v zahraničí moc obdoby (když nepočítám jednotky jako SOG a 601.skss) by přeci jenom měl vyjet někdo s většími zkušenostmi a stupněm vycvičenosti. To že není koho nasadit je IMHO nesmysl. Vše je otázkou naplánovaní. Vždyť co brání aby se v OMLT točila Chrudim? Upozorňuji, že z Chrudimi nejsem, právě naopak jsem z praporu, která by na ni měla „žárlit“, ale když si nalijeme čistého vína, tak tato jedna má mezi těmi „regulérními“ v AČR s afgánistánem největší zkušenosti a pravděpodobně i největší stupeň vycvičenosti (možná jsem někoho opomenul – nerad bych křivdil třeba 102.). Přijde mi tedy logické a správné že tento prapor bude nasazován do těch nejtěžších věcí. Průzkumný odřad mohou rotovat průzkumné čety z mechanizovaných a motorizovaných praporů a třeba 102. A na MOTech by se točili zbylé pěší jednotky ze všech motorizovaných, mechanizovaných a tankových praporů. Jak říkám – lidí je podle mě dostatek, jen to naplánovat a hlavně postupovat podle logiky věci.
REPLY