fbpx

Maximální doba výkonu služby v hodnosti – spása či prokletí?

Při čtení článku Benefity zůstanou zachovány, který byl publikován na str. 2-3 časopisu A-Report 8/2011 jsem narazil na jednu ze zásadních změn, které má obsahovat připravovaný kariérní řád a bude obsažen v budoucí novele zákona o vojácích z povolání:

Určité změny si vyžádá i připravovaný kariérní řád. Institut minimální doby výkonu služby v hodnosti doplní rovněž maximální doba výkonu služby v hodnosti. Vojáci by měli přesně vědět, jak dlouho mohou být na systemizovaném místě. Po uplynutí této doby bude muset dojít k určité změně. Buď postoupí ve svém služebním zařazení o stupeň výš, nebo přejdou horizontálně na nějakou štábní či jinou, např. odbornou, funkci. Pokud ne, budou muset armádu opustit.
V návaznosti na to musí být v zákoně o vojácích z povolání toto uvedeno jako důvod pro propuštění. Pokud voják nebude mít schopnost postoupit výše v kariéře ani nebude moci pokračovat ve výkonu služby, např. na štábu, bude to důvod k jeho propuštění.

Jedná se o myšlenku, která je vcelku správná a je jednou z mála možností, jak „rozhýbat stojaté vody zahnívajícího rybníčku“ kariérního růstu uvnitř resortu MO, který umožňuje, aby někteří vojáci seděli na svých místech jako „žába na prameni“. Je však potřeba k takovémuto opatření přistupovat nanejvýš citlivě a promyslet ho do všech důsledků – jeho vliv totiž bude na mnoho vojáků v činné službě mnohem bezprostřednější než změna hodností, ke které došlo k 1.1.2011. Opět bude mít totiž tato novinka negativní dopad především na praporčíky a poddůstojníky.

Podívejme se na současné rozložení (počet a procentuální poměr) systemizovaných míst pro praporčíky, poddůstojníky a mužstvo dle jednotlivých hodností:

Nyní se podívejme se na statistikou pravděpodobnost jmenování do vyšší hodnosti (vycházející z presumce, že doplněnost všech hodností je 100%):

  • z hodnosti svobodníka (OR1) je možno jmenovat do hodnosti desátníka (OR2) 100% vojáků;
  • z hodnosti desátníka (OR1) je možno jmenovat do hodnosti četaře (OR2) 85,35% vojáků;
  • z hodnosti četaře (OR3) je možno jmenovat do hodnosti rotného (OR4) 55,78% vojáků;
  • z hodnosti rotného (OR4) je možno jmenovat do hodnosti rotmistra (OR5) 100% vojáků;
  • z hodnosti rotmistra (OR5) je možno jmenovat do hodnosti nadrotmistra (OR6) 82,66% vojáků;
  • z hodnosti nadrotmistra (OR6) je možno jmenovat do hodnosti praporčíka (OR7) 83,33% vojáků;
  • z hodnosti praporčíka (OR7) je možno jmenovat do hodnosti nadpraporčíka (OR8) 35,91% vojáků;
  • z hodnosti nadpraporčíka (OR8) je možno jmenovat do hodnosti štábního praporčíka (OR9) 1,12% vojáků.

Zatímco optimální řešení by umožnilo vojákům v nižších hodnostech (svobodník – četař), kteří prodlouží závazek a splňují všechna kritéria, dále sloužit, z výše uvedeného přehledu vyplývá, že se tak dít nebude. Největší problém nastane u vojáků v hodnosti četař, kdy prakticky polovina (44,22%) nebude moci být jmenována do vyšší hodnosti, z důvodu nedostatku systemizovaných míst s plánovanou hodností rotný. Naopak, pravděpodobně bude existovat velký počet systemizovaných míst s plánovanou hodností rotmistr (např. funkce zástupců velitelů čet, výkonných praporčíků atd.), které budou nedoplněné, což bude způsobené tzv. „zúžením hrdla“ a nedostatkem vojáků v hodnosti rotný.

Dále, je potřeba brát do úvahy, že jednotlivé hodnosti nejsou rozloženy rovnoměrně v jednotlivých odbornostech. Zatímco v některých (zejména podpůrných a zabezpečovacích) je příliš mnoho systemizovaných míst v příliš vysokých hodnostech (inženýrská letecká služba, zdravotnická služba, Vojenská policie atd.), v řadě jiných je jich naopak nedostatek. Proto bude pro vojáky v řadě odborností (zejména bojových) prakticky nemožné dosáhnout vyšších praporčických hodností – praporčík, nadpraporčík. Ony proklamované „svaly“ AČR tak tedy budou vlastně nespravedlivě znevýhodněny tím, že vykonávají „neodbornou“ práci.

Z výše uvedeného vyplývá, že k zabezpečení navrhovaného opatření „povýšit – posunout paralelně – nebo ven“ je třeba zásadně změnit strukturu plánovaných hodností na systemizovaných místech praporčíků a poddůstojníků. Obecně by mělo platit – čím vyšší hodnost, tím méně osob bude jmenováno do této vyšší hodnosti jmenováno. Tato zásada je i logická, neboť mnohem vyšší procento vojáků v činné službě ve vyšších hodnostech splní podmínky pro přiznání výsluhových náležitostí a rozhodne se neprodlužovat závazek, neusilovat o vyšší hodnost a odejít do zálohy.

A nyní se (pro srovnání) podívejme se na současné rozložení (počet a procentuální poměr) systemizovaných míst pro nižší a vyšší důstojníky a generály, dle jednotlivých hodností:

Již na první pohled je patrné, že ve srovnání s „nedůstojnickými“ hodnostmi je toto rozložení mnohem optimálnější a nebude zde docházek k tak masivním personálním problémům jako u praporčíků a poddůstojníků. Neexistuje zde žádné „zúžení hrdla“ při přechodu mezi nižšími a vyššími důstojníky, čímž bude docházet k mnohem plynulejšímu nárůstu či úbytku vojáků v jednotlivých hodnostech.

Pokud porovnáme rozložení „nedůstojnických“ a důstojnických hodností, mělo by nám logicky vycházet, že nejpočetněji by měly být zastoupeny hodnosti desátník, četař a rotný (v současné době je to ovšem desátník, četař a rotmistr). Proč tomu tak není, se lze pouze dohadovat…

Ke zlepšení stavu proto navrhuji:

  1. Provést novou systemizaci praporčických a poddůstojnických hodností na základě jednoznačně stanovených a objektivních kritérií, jak je například uvedeno v tomto dokumentu.
  2. Rozložit systemizovaná místa pro praporčíky, poddůstojníky a mužstvo přibližně takto:
  3. U tzv. málopočetných odborností zabezpečit adekvátní odborný a kariérní růst vytvořením systemizovaných míst se stanoveným hodnostním rozpětím (viz návrh systemizace výše).
  4. Po provedení nové systemizace hodností stanovit přechodné období, po které bude vojákům ponechána vyšší hodnost (v případě, že u jejich systemizovaného místa došlo ke snížení plánované hodnosti).

A závěrečné upozornění: K zabezpečení institutu maximální doby výkonu služby v hodnosti je nezbytný kontinuální a plynulý nábor nových vojáků. Pokud dojde k obdobnému výpadku jako v letech 2009 – 2011, takto nastavený systém selže se všemi s tím souvisejícími důsledky

29 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

29 Comments

  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    29. 8. 2011, 13:01

    Co takhle vytvoření sboru WO u odborností, kde nejde nastavit vertikální růst, a umožnit růst v hodnosti (1+2 vyšší hodnosti) na jednom místě a zároveň tak v této vyjímce (do 10 %) zachovat „up-or-out“ princip pro zbytek počtů? Podobně jako Američané tento sbor nedeklarovat pro STANAG 2116.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dusan Rovensky
    29. 8. 2011, 13:37

    Bohuslave, nemohu mluvit za praporčický a poddůstojnický sbor (od toho máme funkci vrchního praporčíka AČR), ale:

    1. Vznik zvláštního hodnostního sboru pro „specialisty“ (spíše než k americkým WO, bych ho přirovnal k, nyní již zrušeným, hodnostem SP4-SP9; viz http://en.wikipedia.org/wiki/Specialist_%28rank%29 ) jsem navrhoval již někdy v roce 2005 – bylo to naprosto neprůchodné.

    2. Pokud se něco takového mělo zavést, tak se to mělo udělat před změnou hodnosti k 1.1.2011. Nyní je (z mého pohledu) pozdě – situace se ještě ani nestabilizovala a už bychom tu měli další změnu.

    3. Jako nejschůdnější, nejrychlejší a neelegantnější řešení za současného stavu vidím pravě to hodnostní rozpětí (současně platných) 2-3 hodností na místech „specialistů“. Otázkou ovšem zůstává, kdo je to vlastně specialista (jak už říkal major Terazky: „Na každú robotu je nám treba špecialistov…“) a jak ho definovat. Občas mi totiž připadá, že (zejména díky různému lobbingu) je v AČR specialista opravdu skoro každý…

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Franta Brabec
    29. 8. 2011, 20:54

    Ten kontinuální a plynulý nábor nových vojáků chci vidět :-) Ve světle plánovaných rozpočtů na příští roky a v důsledku demografického vývoje se nábor personálu opět změní na sběr :-)

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Matt
    29. 8. 2011, 21:42

    V té skladbě jednotlivých hodnostních sborů poddůstojníků a praporčíků mi tam úplně křičí dorovnání do hodností NATO (OR-x). Dovolím si naše hodnosti srovnat s americkými, jelikož mi přijde, že např. CPL/SPC dělá zhruba stejnou práci jako náš desátník. Jenže CPL/SPC je OR-4, kdežto náš desátník je OR-2. Zatímco na US Army rotě bývá NCOIC Sergeant Major (OR-9), u nás by to měl být nrtm. (OR-6). Tohle mi nejde do hlavy. Pak na to doplácíme, například proto, že OR-9 má přednost při Space-A (letecká doprava v misi). Tím pádem třeba naši vrchní praporčíci kontingentů (OR-8) mají smůlu.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    29. 8. 2011, 22:10

    Pro Matta: Ano, vím o tom a sám jsem na to při tvorbě RMO (kde je toho řešeno – jsem v zahraničí a nepamatuji si z hlavy číslo a ročník) upozorňoval, avšak nebylo mi dáno za pravdu. Skutečnost je však taková, že je to národní záležitost. Např. i Britové mají velitele družstva v hodnosti Corporal (OR4) a zástupce velitele čety v hodnosti Sergeant (OR5). Na druhou stranu je pravda, že britský vrchní praporčík praporu je v hodnosti Warrant Officer Class 1 (OR9)…

    REPLY

Nejnovější komentáře