Odvody a další kratochvíle (…rádio Jerevan)
Zvažoval jsem dlouho, jestli se mám jakkoli vkládat do „diskuse“. Nechtělo se mi. Ale když jsem si dnes v Lidových novinách přečetl cosi o připravované „koncepci odvodů“ (leda tak za trest) a stížnost vojáka z Přáslavic, že nechce být v aktivní záloze (sebrali nám všechno a ještě budou chtít něco navíc…; kdo mně zaměstná, když budu mít takový cejch?) řekl jsem si, že pár poznámek neuškodí. V posledních dnech toho totiž o obnovování základní vojenské služby, odvádění kohokoli, anebo naopak odvádění jenom někoho (třeba titulek v jednom deníku pracoval se slovem „odvod“ a v podtitulku bylo „povolání na vojnu“, což jsou poněkud odlišné věci) bylo řečeno hodně, až to vytvořilo velký zmatek.
V návaznosti na Bílou knihu o obraně se připravuje řada materiálů. Mezi nimi jsou „koncepce mobilizace“ a „koncepce aktivní zálohy“, které by měly být hotové v první polovině příštího roku. Jedno s druhým částečně souvisí. V Bílé knize jsou principy, které se mají sledovat. Nyní je zapotřebí dát dohromady detaily, protože jak je známo, do cíle vždy vede více cest a je nutné si umět vybrat.
Mobilizace mohla v 19. a po většinu 20. století fungovat díky specifickému prostředí – kontrola státu nad obyvatelstvem, málo propustné ekonomiky, respektive snáze kontrolovatelné, nízká mezinárodní dělba práce, výrobky na nižší technologické úrovni a z toho vyplývající nižší cena atp. Prostředí se ovšem nenávratně změnilo, takže nastal i čas na změnu přístupu. Tedy pokud chceme přemýšlet o komplexní obraně státu jiné, než pro forma. Jen těžko se dají držet dvě armády, protože jednak na to nejsou finanční prostředky a za druhé, každá je technologicky jiná, což komplikuje praktické užití a samozřejmě snižuje efektivitu jakékoli případné obrany.
Hovoří se tedy o „odložené potřebě“ a zároveň i o vytvoření dostatečné reakční doby pro přípravu státu na nejhorší (samozřejmě vládou). Odložená potřeba znamená, že ve skladech je minimum zásob a předpokládá se, že budou v případě potřeby v dostatečném předstihu doplněny. Podobné je to i s lidmi. Není zapotřebí se snažit kontrolovat obyvatelstvo i v mírové době (například prováděním odvodů u jiných skupin než těch, které slouží v profesionální armádě a aktivní záloze) pokud jsem schopen si zajistit dostatečnou dobu na reakci.
V Bílé knize je tedy uvedeno, že akceptujeme princip odložené potřeby (méně zásob znamená uspořené prostředky), ale zároveň, že bude navržen nový stav (kromě ohrožení státu a válečného stavu, doporučuji zákon 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování), který právě zvýší reakční dobu – mimořádná opatření. Tento stav by samozřejmě nevyhlašovalo ministerstvo obrany, ale vláda a mimo jiné by během něj mohly být zahájeny odvody. Jenom pro přesnost zacituji §18 zmiňovaného zákona, ze kterého jasně vyplývá, co je to odvod:
(1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.
(2) Vláda stanoví nařízením podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace.
(3) Krajské vojenské velitelství zapíše k odvodnímu řízení občany v rozsahu stanoveném nařízením vlády na základě údajů získaných ze základního registru obyvatel a z evidence obyvatel, která je vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je podle zvláštního právního předpisu Ministerstvo vnitra. Z informačního systému jsou krajská vojenská velitelství a Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo”) oprávněny získávat jméno nebo jména a příjmení, rodné číslo, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu a zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům…
Již podle stávajícího zákona tedy může vláda určit ročník nebo odbornou kvalifikaci osob, které potřebuje (selektivnost). Odvod však neznamená povolání ke službě, což se bohužel také směšuje. Mimořádná opatření by měl být stav, který umožní zavčasu reagovat na možná ohrožení. Nejde tedy o nic démonického. Navíc, jde o nápady, o kterých se musí vést společenská debata, protože přesahují ministerstvo obrany – obrana státu je věcí každého občana. V případě velkého ohrožení se do ní zapojuje přímo. V případě mírového stavu, který je vlastně přípravou na ohrožení, nepřímo a to buď aktivně (zapojením se například do aktivní zálohy), či pasivně (příspěvkem na obranu ve formě daní a ochotou v případě potřeby sloužit státu).
Po skončení základní vojenské služby došlo ve společnosti k vytěsnění sounáležitosti každého s bezpečností svého společenství/státu. Jistě, v případě přímého ohrožení by nám pomohly ostatní členské státy Severoatlantické aliance, takže není zapotřebí hned odvádět, ale my musíme být také schopni něco nabídnout. Tímto se chci dostat k, pro tuto chvíli a z mého pohledu, důležitější záležitosti – aktivní záloze.
Právě aktivní záloha má být do budoucna hlavním doplňovacím kanálem profesionálních ozbrojených sil. Aktivní záloha je praktickým vyjádřením občanské ochoty podílet se na obraně státu a zároveň napomůže udržení schopností i při sníženém rozpočtu. V této souvislosti bych doporučil materiál Future Reserve 2020, který zveřejnila letos v červenci nezávislá komise a odkaz na něj se objevil již v jedné z diskusí na OWOP. Mimo jiné se v něm praví:
Our Commission has concluded that the UK’s Reserve Forces are in need of signifiant revitalisation and re-orientation. Although continuing to do a remarkable job in many areas,… the wider picture is one of relative neglect and decline… As a result we are failing to harness the volunteer ethos of society and to access the best talent that the country has available. More widely we are missing an opportunity to create a reserve for domestic resilience, homeland security and military regeneration. And the result is a less robust force structure, a potentially less cost-effective manpower balance across the Armed Forces and an erosion of the vital links our Armed Forces must maintain with society.
Jinými slovy, v mnoha zemích, včetně Británie docházejí k závěru, že oblíbené tvrzení – nejsou peníze ani na profesionální armádu, proč bych měl budovat dobrovolnou zálohu – je nesmyslné. Proto se nyní chystá koncepce aktivní zálohy, která by měla tento projekt revitalizovat. Je snaha, aby koncepce odrážela širší názory, proto proběhne seminář a několik „miniseminářů“, kterých se mají účastnit nejenom lidé z ministerstva obrany, příslušníci aktivní zálohy, ale i zástupci ministerstev (například vnitra, financí), zaměstnavatelů, akademici, politici a další. Cílem je prodiskutovat možné ekonomické a organizační modely a nakonec dospět k tomu, který bude realizovatelný a pro Českou republiku udržitelný. To je jediná šance. Takže opět, nic démonického se nechystá.
A ještě malý vzkaz komusi do Přáslavic:
- je jasné, že je nutné službu v aktivní záloze zatraktivnit, protože za současných „stimulačních“ podmínek dosáhla zřejmě svého limitu;
- je jasné, že není možné uvalit na profesionální vojáky, kteří odcházejí do zálohy další povinnosti bez jakékoli náhrady;
- není nutné všechny změny učinit přes noc, takže žádoucí aktivní záloha může být budována postupně, několik let (což asi bude beztak nutné kvůli finanční náročnosti). Z toho vyplývá, že nebude naráz zapotřebí tolik vojáků z povolání, kterým skončil závazek. A zároveň by mělo platit určité přechodné období, ve kterém ti, kteří jsou již v systému, se budou moci dobrovolně rozhodnout (ano, či ne aktivní záloze). Povinnost být součástí aktivní zálohy (výběrově) by pak byla za přesně daných podmínek stanovena až u nových závazků;
- každopádně se bude o všem v příštích měsících debatovat, takže výsledek by neměl být zcela překvapivý, ani ďábelský a
- pokud mně něco zajímá, nebo si nejsem jistý, tak se zeptám.
Podle me cela tato umele vyvolana „kauza“ poukazala na to, jak je dnesni spolecnost (pouhych cca pet a pul roku po ukonceni ZVS!!!) odtrzena od armady a jak je dnesni armada odtrzena od spolecnosti…
Pan Šulc v článku píše toto „Právě aktivní záloha má být do budoucna hlavním doplňovacím kanálem profesionálních ozbrojených sil.“ Zajímalo by mě, zdali je to myšleno jako přechod od AZ do služebního poměru? Je totiž zarážející, jak nyní armáda plýtvá penězi, časem a materiálem. Lidi kteří přecházeli do služebního poměru, museli zcela zbytečně absolvovat znovu celý výběr, včetně zdravotních vyšetření(ač byli zdrav. skupina „A“ bez omezení) aby po tom všem museli jít znovu trénovat pořadovou přípravu a budování okopů do Vyškova. Nejen že to jsou zbytečné náklady, ale je to pro příslušníky AZ i ponižující. Proto by v nové koncepci AZ asi bylo záhodno pořešit, jakým způsobem bude možno přejít do služebního poměru. Současný stav mi přijde dost nešťastný.
Hlavně Britové příslušníky své teritoriální armády (která tvoří asi čtvrtinu počtu regulerních sil) platí diferencovaně podle výsledků testů – ze střeleb, z fyzické připravenosti, apod. K tomu intenzivně využívají pravidelná soustředění i každoroční cvičení. Nezapomenu např. jak nějaký seržant snad hodinu běhal po tělocvičně za starším dobrovolníkem s již slabší fyzičkou a jak mu celou dobu křičel do ucha aby „makal“.
Článek ve mě vyvolává dojem, že pokud se ke změně vůbec někdy odhodláme a nebudeme takovou potřebu odkládat dalších 10 let v naději, že budeme mít někdy poslance s vyšším pochopením pro potřeby obrany vlasti a národních zájmů, tak nebudou stejně žádná hodnotící kritéria pro odměňování a budeme AZ hýčkat a prosit aby se jich vůbec dost přihlásilo.
Ve Vyškově býval pro základní výcvik limit běhu regulerních vojáků cca 4 km! ve velmi měkkém čase a nalehko – beze zbraně a plné polní. Teď doufám, že když to má v rukou K.K., tak už je to lepší – srovnej s testy teritoriální armády UK – na 6 mil se zbraní a plnou polní. Ty pak mohou nasadit i do bojových operací, viz náhodně vybrané přiložené odkazy o TA i o zálohách obecně:
http://en.wikipedia.org/wiki/Territorial_Army_(United_Kingdom)
http://www.mod.uk/DefenceInternet/AboutDefence/WhatWeDo/ReserveForcesandCadets/ReserveForces/
http://www.armedforces.co.uk/army/listings/l0070.html
No s testováním fyzické kondice u AZ lze jen souhlasit. Je to bída veliká. Jak jsem psal už u jiného článku, pěší roty u KVV jsou „spolky přátel armády“, ale o nasaditelných jednotkách nemůže být ani řeč. Někdy člověk ani neví jestli kouká na nějaké tlusté, zarostlé trampy nebo na vojáky.
Testování kondice u lidí,které pozvete jednou za rok na cvičení a po zbytek roku se jen snaží uživit rodinu? Tak si tak myslím,že tohle je to poslední co po nich (nás) můžete chtít :o(
To Petr: nevím jestli v jedné rotě sloužíte, nebo to máte z doslechu, ale minimálně některé roty, ty které znám, takže o nich můžu mluvit, nasaditelné jsou. Samozřejmě, že ne do první linie nebo do misí, ALE úkoly strážní služby a ODOS, což jsou úkoly na které jsou primárně cvičeny zvládnou!
121.BAT: díky
To Petr: 2/3 naší roty ok, 1/3 má problémy s nadváhou někteří s obezitou, ale nic co by se nedalo dohnat. Armáda testy může chtít jsem vojáci není co řešit i přesto, že uznávám, že nejdříve musí každý uživit sebe a své.
Roman: když je zatěžko chtít po vojácích kondici, tak alespoň ostříhat a oholit by se vybraní členové AZ mohli :-)
Petr : neříkám že je všechno ideální,ale to není nikde a už vůbec ne v AČR,když to co uběháme my uběhá generalita z gen.štábu budu o tom diskutovat a rád,stejně jako oni tam máme chlapi po padesátce
Vím že služba je dobrovolná, nepopulární a pro pracujícího člověka nevýhodná, je ale toto omluva pro to, aby v AZ byli fyzicky nevhodní jedinci?
Srovnání s GŠ nějak neberu. Pánové z GŠ určitě nejsou plánovaní jako „pracovní síla“ armády.
Samozřejmě je super že i oni padesátnící jsou ochotni sloužit v AZ a snaží se to dělat jak jen nejlíp umí, systém by měl být ale nastaven tak, aby bylo dost těch mladých a oni nebyli potřeba (já vím, novinka).
Dobrý den všem čtenářům a diskutujícím,
Rád bych přispěl s několika postřehy:
To Anno:
Můžete specifikovat o jakém období pokud se týká toho Vyškova hovoříte? Byl jsem tam instruktorem v roce 2005-2006 poté co jsem se vrátil z USA jako absolvent kurzu Drill Sergeant a pokud mne paměť neklame, tak 4 km nebyla délka žádného běhu, který museli vojáci absolvovat. Byl tam běh na 5 km, který přibližně odpovídá Vašemu popisu, ale nejsem si jist zda je to to co myslíte. Jinak, aby nedošlo k mýlce. Vojáci-nováčči, museli absolvovat zrychlené přesuny na vzdálenosti 3, 5, 10 a více kilometrů. S tzv. plnou polní a se zbraní. A nejen jednou. Takže asi tak.
Co se výcviku AZ a profíků týkalo, já osobně jsem nikdy nědělal rozdíl kdo je kdo a nepamatuji si, že by tak činili i jiní instruktoři. Nezáleželo kdo byl kdo. Jestli byl nováček čtyřicetiletý záložák nebo profesionální vojačka-máma od rodiny-na to nikdo nekoukal. Mám v živé paměti nejmenovanou vojačku stašího věku, která při prvním zrychleném přesunu na 3 km chtěla tento přesun vzdát. Nejenom, že jí to nebylo dovoleno, ale byla zařazena na čelo jednotky a tam i přes zjevný nezvyk psychicky snášet fyzickou námahu, přesun dokončila a dokončila i následující delší zrychlené přesuny. Nemusím snad nic říkat o tom, že jí (a nejenom jí) byla ze strany mé a dalších instruktorů věnována odpovídající motivační péče ve stylu britského nebo amerického motivačního seržanta. Takže asi tak.
Moje osobní poznámka k AZ co jsme je měli ve výcviku ve Vyškově je asi následující. Je bez pochyb, že měli vyšší osobní motivaci než většina profíků a řekl bych, že si výcvik užívali mnohem více než profíci. Ono to bylo dáno mnoha faktory, ale pro jejich nadšení jsem si jich jako profík vážil. Trošku mi bylo líto (a jim také), že nemohli díky omezené délky jejich cvičení absolvovat celý výcvik jako profíci. Myslím si, že zde by byla úprava na místě.
Ad vzhled vojáků:
Víme všichni jak je to s dodržováním bezvadného osobního vzhledu a ustrojovací kázně. To je v naší kotlině tak nepopulární záležitost, která se netýká jenom AZ, ale i VZP. To je myslím bez debat. Jelikož se zde však diskutuje AZ, tak bych rád poznamenal, že pokud chtějí být AZ reprezentované na veřejnosti vojáky, jejichž osobní vzhled je v rozporu s armádními regulemi a jejichž výklad toho, jak nosit stejnokroj se značně odlišuje od toho jak to stanovuje Všeob-P-47 (Stejnokrojový předpis), tak sami sobě příslušníci AZ činí medvědí službu.
Františku, teďka jsem si to přečetl, volat si už tedy asi nemusíme.) Mějte se!
Ondřeji, nemusíme, ale můžeme…
AZ Aktivní zálohy AČR (Active Reserve)
22. 9. 2011 proběhne seminář, kde budou pozváni všichni ředitelé KVV a všichni velitelé rot a čet AZ!!! (Dalšími hosty budou zástupci GŠ AČR, MO ČR, MV ČR, MPSV ČR, MF ČR, zaměstnavatelů a krajů.)
Pozvánky mají odcházet od úterý 6.9. do konce tohoto týdne. V příštím týdnu pak bude rozeslán program
http://cs-cz.facebook.com/aktivnizalohy
…Zobrazit více
Pro P. Seiferta:
Mohlo to být možná i rok před Vámi uváděnou dobou. Vojáci z povolání měli nařízeno každoročně provádět zrychlený přesun na cca 20 km se zátěží, i když ta byla lehká – spíše voda a svačina. Žáci střední školy chodili jen v polobotkách, zřejmě aby se po nich nemuselo čistit lino na učebnách! a účastníci základního výcviku se přesouvali téměř výhradně nalehko. Uvedený měřitelný test byl bez zátěže buď na 3,8 nebo 4,8 km (už si nejsem jist, ale nenáročnosti časových norem jsem nemohl uvěřit). Jestli se v dané době mimoto prováděly i zrychlené přesuny s časovými normami, to jsem nezaznamenal. Naopak, když jsem předtím působil na základně v Německu, kde probíhal také základní výcvik – a to záklaďáků!!, tak když jsem přijížděl ráno kolem půl osmé na kole, tak v obdobích, kdy měli zaměstnání v terénu (což bylo tak asi půl napůl se zaměstnáními na učebně) již vyráželi po rotách s „plnou polní“, se zbraněmi, v zimním období za tmy se svítilnami.. a vraceli se kolem páté odpoledne, pokud to nebylo 3 denní, kdy tábořili v lese a vraceli se až za 3 dny. Žádné svozy na obědy nebo něco podobného, všechno s sebou – i na třídenní pobyt v lese pod vlastními stany.
Když měli přezkoušení, tak dobíhali s celou zátěží do kasáren a téměř všichni padali únavou, takže normy byly asi velmi tvrdé. Rozdíl oproti Vyškovu byl v té době zcela nesrovnatelný. Stejně jako rozdíl v předoperačním výcviku, který jsem absolvoval v Německu a cca 2 roky před tím u nás, a to po fyzické, obsahové i organizační stránce.