Prezident Barack Obama se rozhodl vyslat do střední Afriky na sto vojáků, kteří mají pomoci s likvidací militantní skupiny s názvem Armáda Božího odporu (Lord’s Resistance Army, LRA). Tato „armáda“ má na svědomí velké množství masakrů, únosů, zotročování atd. a je na americkém seznamu teroristických organizací. Působí především v Ugandě a Jižním Súdánu.

V dopise, který poslal Barack Obama předsedům obou komor Kongresu se píše, že američtí vojáci sice budou vyzbrojeni, ale bojovat budou pouze v případě sebeobrany.

These forces will act as advisors to partner forces that have the goal of removing from the battlefield Joseph Kony and other senior leadership of the LRA. Our forces will provide information, advice, and assistance to select partner nation forces. Subject to the approval of each respective host nation, elements of these U.S. forces will deploy into Uganda, South Sudan, the Central African Republic, and the Democratic Republic of the Congo.

Většina z vyslaných vojáků jsou příslušníci speciálních sil. Z tohoto rozhodnutí má nejspíše radost především nejmladší velitelství Africom, které si hledá své místo na slunci. Vzhledem k Iráku, Afghánistánu, Pákistánu a Číně na vzestupu má docela velkou konkurenci. Počty amerických vojáků v Africe nemohou rozhodně konkurovat počtům vojáků, kteří jsou rozmístěni pod velením dalších velitelství.

In early October 2010, the U.S. military had more than 1,700 troops deployed in sub-Saharan Africa, the Pentagon said. The majority of them — around 1,380 – were deployed in Djibouti. But U.S. troops had at least a small presence in 33 different nations in sub-Saharan Africa. At this time last year they had nine troops in Uganda.

Vzhledem k tomu, co má LRA na svědomí je vcelku v pořádku, že mají Američané zájem na její likvidaci. Nicméně na každé rozhodnutí a každý krok je vždy dobré se dívat šířeji. Zvyšující se přítomnost, respektive zájem Washingtonu o události v Africe má rostoucí tendenci. Letos v červenci byla publikována docela zajímavá studie s názvem Africa Command: U.S. Strategic Interests and the Role of the U.S. Military in Africa právě o americkém angažmá v Africe, respektive zájmech.

In recent years, analysts and U.S. policymakers have noted Africa’s growing strategic importance to U.S. interests. Among those interests are the increasing importance of Africa’s natural resources, particularly energy resources, and mounting concern over violent extremist activities and other potential threats posed by under-governed spaces, such as maritime piracy and illicit trafficking.

Pokud se člověk podívá na tabulku vypočítávající americké angažmá v Africe od roku 1956 zjistí, že v posledních dvaceti letech Spojené státy s Afrikou koketují stále více. Od roku 1956 do roku 1989 byly americké síly použity v Africe desetkrát, v letech 1990 až 2010 téměř čtyřicetkrát (data za poslední desetiletí vyplývají z informací, které Bílý dům zasílá do Kongresu). V poslední dekádě bylo nasazení odůvodňováno především „teroristickou hrozbou“.

V případě LRA je důvod pro vyslání sil ovšem mimo jiné i humanitární, což také znamená jistou změnu v rétorice. Kenneth Roth z Human Right Watch Obamovo rozhodnutí, stejně jako další nevládní organizace, přivítal, protože je čas jednat:

Arresting Kony would reaffirm that mass murder cannot be committed with impunity. And it would show that, despite the difficulties in Iraq and Afghanistan, the humanitarian use of force remains a live option at the Obama White House.

Je zajímavé, že se na scéně opět objevuje karta „humanitarismu“. Příští rok budou ve Spojených státech prezidentské volby a Barack Obama se potýká s větším množstvím problémů, než si představoval. Ať je to Afghánistán, ekonomika, Čína a podobně. K čemu poslouží další malá válka? Může mu zatčení masových vrahů pomoci s popularitou? Není vyslání oné stovky „poradců“ začátkem mnohem hlubšího zapojení do afrických záležitostí poté, co Evropané nejsou schopni konkurovat expanzi Číny na černém kontinentu? Podobný scénář jsme již v minulosti viděli.

Z dat sice vyplývá, že Spojené státy věnují Africe větší pozornost, než dříve. Ale to bylo především dáno teroristickými hrozbami, nikoli Čínou. Možná nyní nastává správná chvíle (postrkovaná loby z Africomu) pro povýšení strategického významu Afriky. Pokud se člověk podívá například na stránky Forum on China-Africa Cooperation a projede si zprávy na něm umístěné ovšem zjistí, že už asi všem stejně ujel vlak.