Nácvik na přehlídku na den Bastily (2008); Foto via Wikimedia Commons, Marie-Lan Nguyen

Blíží se konec listopadu a s ním se blíží i okamžik, kdy má společná demokraticko-republikánská komise amerických zákonodárců přijít s dohodou o rozpočtu, která v příští dekádě sníží federální deficit o minimálně 1,2 bilionu dolarů. Už nyní je jasné, že se rozpočet Pentagonu v příštích deseti letech sníží o 450 miliard dolarů. Pokud se ovšem Kongres nedohodne do 12. ledna 2012 může to být ještě horší. Pentagon by mohl přijít ještě o dalších 600 milionů.

The stakes couldn’t be higher for the Defense Department—and America’s long-term national security… Significant defense spending reductions now being considered will result in a “hollow force” characterized by fewer personnel and weapons systems, slowed military modernization, reduced readiness for operations, and continued stress on the all-volunteer force.  If realized, this modern day “hollow force” will be less capable of securing America’s interests and preserving the international leadership role that rests upon military preeminence.

Za zmínku stojí v této souvislosti dvě věci. Za prvé, zcela přirozeně začíná sílit otázka: pozor, nepřeháníme to už? A to jsou Spojené státy mezi dvěma oceány a až na jižní hranici jsou relativně v bezpečí. A za druhé, když už se snižuje, není to skokově z roku na rok. Škrty jsou rozloženy v čase – v americkém případě v deseti letech -, aby nebyl stávající systém vystaven šokům, které by měly dlouhodobé a hlavně těžko kontrolovatelné dopady, především v oblasti personálu a investic.

Opačným směrem než většina zemí v Evropě i za oceánem se vydává Francie. Její cesta je docela obdivuhodná. Británie škrtá v ozbrojených silách, kde se dá, Řecko je v kómatu, Itálie v agónii, Španělsko, Portugalsko, Irsko a další země v problémech. A lepší to jen tak nebude. Alespoň podle předpovědí Evropské komise. Růst zemí eurozóny by neměl být příští rok 1,5 procenta, ale jenom 0,5 procenta a stagnace má být dlouhodobá.

In its twice-yearly economic forecast for all the 27 countries in the European Union, the Commission said there is a high probability of what it calls a “more protracted period of stagnation”. It does not expect a recession, but added that given the unusually high uncertainty around key policy decisions it cannot exclude a deep and prolonged recession.

Ale i přes nepříznivé ekonomické prognózy se má v příštím roce francouzský rozpočet na obranu zvýšit o 1,8 procenta na 31,7 miliardy euro (cca 785,6 mld. Kč). Zvyšování má svou logiku: za prvé, ani v době krize, nebo právě proto, se nesmí rezignovat na základní funkci státu – zajištění vnější bezpečnosti. A za druhé, francouzské ozbrojené síly procházejí od vydání Bílé knihy v roce 2008 proměnou a je logické, že je nutné platit transformační náklady, pokud tedy změny nemají skončit fiaskem, respektive, pokud na konci nemá být hromada nedokončených projektů. Seznam do čeho se investuje, je poučný:

• Nárůst investičních výdajů o 3 % (16,5 miliardy €) – mezi hlavní dodávky plánované pro rok 2012, patří letoun C-160 Gabriel pro vedení elektronického boje, 11 stíhacích strojů Rafale, 15 transportních vrtulníků, 6 bojových vrtulníků TIGRE, 4036 systémů FELIN, 100 obrněných bojových vozidel pěchoty (VBCI), 1 výsadková a velitelská loď (plavidlo typu BPC) a víceúčelová fregata FREMM;
• Výzkum a vývoj – 3,5 mld. €;
• Nárůst výdajů na údržbu a obnovu vojenského materiálu o 7,5 % (2,75 miliard €);
• Zachování výše prostředků vyčleněných na zahraniční operace (630 milionů €);
• Zachování postavení významného zaměstnavatele – v roce 2012 přijmou do svých řad francouzské ozbrojené síly a ministerstvo 21 000 vojáků a 1200 civilních pracovníků. Zároveň příští rok dojde ke zrušení 7462 pracovních míst (do konce roku 2016 má být snížen jejich počet o 54 tisíc);
• Zlepšení péče o personál – 90 milionů € (66 milionů € pro vojenský personál a 24 milionů € pro civilní pracovníky) bude využito k motivaci vojáků a zaměstnanců. Připravují se věrnostní programy pro brance, školení, rekvalifikace apod. Oněch 90 milionů je polovina částky ušetřená snížením počtu personálu.

A ještě jedna informace. Obětí škrtů v některých částech francouzského ministerstva obrany se bohužel stane i vojenská mise při velvyslanectví v Praze. Prý musí vystačit ta v Polsku. Je škoda, že zřejmě tak skončí i Pařížský bulletin, který vychází právě rok. První číslo z října 2010 bylo mimochodem o tom, že francouzský rozpočet na obranu v roce 2011 bude 31,2 mld. euro, což bylo o 1,4 mld. méně, než předpokládal původní plán na léta 2009-2014. Povšimněte si jedné věci, i přes krizi bylo snížení jen o 4,5 procenta. Nikoho by nenapadlo škrtat třeba 20 procent.