Havranovo oko vidí daleko

Obsluha připravuje bezpilotní prostředek RQ-11 Raven na vypuštění, základna Shank, Lógar (říjen 2011); Foto FŠ

Už na začátku roku 2005 byl nejmenší bezpilotní průzkumný prostředek s názvem RQ-11 Raven velice oceňovaný veliteli v Iráku. Raven nahradil ve výzbroji FQM-151 Pointer, který sloužil již v první válce v zálivu v roce 1991 (první kusy byly dodávány od roku 1988). Mimochodem, v té době byla slavná Sojka ještě snem, který se v následujících letech začal zhmotňovat, ale příliš pozdě na to, aby zachytil vývoj.

Raven je skutečně velice malý – rozpětí křídel má 140 cm, jeho délka je 91,5 centimetru a váha i s kamerami je 1,9 kg. Vypouštěn je z ruky a může létat ve výškách 46 až 305 metrů nad zemským povrchem. Dolet má deset kilometrů a ve vzduchu vydrží 60-90 minut. Jde o velice dobrý taktický prostředek, který umožňuje vojákům sledovat okolí a v kombinaci s dalšími zdroji informací může poskytnout velice dobrý obraz o situaci na bojišti.

Několik těchto letounů má ve výzbroji i Armáda ČR a mimo jiné je využívá v Afghánistánu. Systém se vejde do několika kufříků, takže se dá snadno přenášet, rozkládat a skládat. Má několik kamer a je schopný operovat ve dne i v noci. Řízený může být manuálně, nebo létá autonomně. K úspěchu Raven, který je vyroben z kompozitního kevlaru, předurčila i velice nízká cena – cca 250 tisíc dolarů za celý systém (několik letounů a vybavení).

První „ostrý“ let bezpilotního průzkumného prostředku RQ-11 Raven na území Afghánistánu byl proveden před více než rokem, krátce po svém zavedení do struktur 102. průzkumného praporu a vyškolení obsluh. Přes počáteční mírnou nedůvěru ve schopnosti Havrana v náročných a specifických podmínkách a obavy z bezpečnostních rizik pro jednotku v případě pádu letounu a jeho dohledávání, se podařilo tento typ bezpilotního prostředku zavést do sestav jednotek plnících úkoly v terénu a přizpůsobit jejich taktiku.

Hlavními úkoly UAV RQ-11 Raven jsou zejména plnění úkolů force protection (ochrany) jednotek, základen a stanovišť na předpokládaných směrech nebo prostorech působení sil nepřítele. Velmi účelné, ale složité vzhledem ke koordinaci, je využití UAV při ochraně pěší jednotky za přesunu a zaujímání pozorovacích nebo palebných stanovišť. Efektivně, s minimálním rizikem, poskytuje obraz o bezpečnostní situaci v prostorech, které jsou mimo dosah pozorování nebo za snížených viditelnostních podmínek.

Úroveň vycvičenosti obsluhy je klíčová při plánování misí (letů) a vyhodnocování informací ze získaných obrazových materiálů. Vyžaduje dlouhodobé zkušenosti a znalosti specifik operačního prostředí (teplota, nadmořská výška, meteo podmínky atd.). Vzhledem k určení Havrana, není přirozeně technická dokonalost obrazových výstupů ani zdaleka na úrovni operačních bezpilotních prostředků.

The Raven three different cameras that attach to the nose of the plane, an electrical optical camera that sends data either through a nose camera or a side camera, an infrared camera in the nose, and a side-mounted IR camera. The IR technology is still too big to fit into the nose section of the plane. The camera does not have a zoom and is unable to lock on a target but provides enough resolution to show someone carrying a weapon. The Raven has about 45 to 60 minutes of flight time on a battery. The kit comes with spare batteries and a charger that plugs into a Humvee so they can land it, pop in a spare battery and get it back in the air.

Bezpilotní prostředek RQ-11 Raven se vrací na základnu, Shank, Lógar (říjen 2011); Foto FŠ

Stroje samozřejmě nevydrží vše. Opakovaná přistání na kamení mohou být tvrdá, čímž trpí minimálně trup letounu. Operátoři tak musejí neustále opravovat jednotlivé součásti, dokupovat je a nahrazovat, či jsou letouny posílány na větší opravy k odborníkům. Jedním ze způsobů, jak Raven šetřit, je chytat jej při přistání do ruky. Byť se to zdá jednoduché, není tomu tak a vyžaduje to značný cvik. Ne vždy se ovšem zachycení povede a ne vždy se akce vydaří bez toho, aby operátor neměl nějaký šrám, či naražený prst.

Podobné příspěvky

  • UNOB si sám (část IV.)

    První část tohoto příspěvku naleznete zde, druhou zde a třetí zde. Vojenské vysoké školy neměly vždy srovnatelné postavení s ostatními vysokými školami. První vysokoškolský zákon unifikující činnost národní vzdělávací soustavy, zákon č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, výslovně vyjímal vojenské vysoké školy z režimu tohoto zákona. Tehdejší vojenské vysoké školy byly chápány jako vrchol relativně uzavřeného odvětví vyžadujícího zvláštní…

  • Rubínové kříže

    Ještě do konce prvního pololetí 2015 bylo nasazení českých vojáků při asistenci IZS vyčerpávající. Jednalo se o 450 vojáků hlídající areál muničních skladů ve Vrběticích. Tehdejší náčelník Generálního štábu Armády České republiky hovořil doslova o „nahrazování funkce jiné státní instituce“. Čas na Ministerstvu obrany trh oponou a armáda je připravena nasadit 2 600 vojáků proti uprchlíkům….

  • Vzpomínka na padlé

    Jsou tomu dva roky, co byl zabit příslušník tehdejší jednotky SOG Milan Štěrba. Oficiálně si na něj vzpomněl málokdo. Připomněl jej alespoň ministr obrany Martin Barták včera ve sněmovně v rámci snahy přesvědčit poslance sociální demokracie, aby navýšili počet českých vojáků v Afghánistánu. Je to asi marná snaha – těm, kteří jsou v teple a pod střechou…

  • Vedoucí praporčík

    Nedávno zde jeden diskutující zpochybnil existenci institutu vedoucího praporčíka a vedoucí praporčíky nazval zbytečnými. Chtěl jsem na daný komentář reagovat v diskuzi pod článkem, ale zjistil jsem, že by má odpověď vydala na celý článek a že si vyžaduje šířeji pojatou odpověď. Takže tady je.

    Historické ohlédnutí
    V roce 1999 se ČR stala členem NATO. To sebou přineslo naše intenzivnější zapojení do společných operací a výcviku. Při různě intenzivní spolupráci a výměně zkušeností a informací s armádami různých států NATO došlo k bližšímu seznámení naší vojenské veřejnosti s institutem vedoucích a také vrchních praporčíků.

    Byť jsou vedoucí a vrchní praporčíci spojeni zejména s ozbrojenými silami vycházejícími z britské nebo americké tradice s dlouhým historickým vývojem, vedení Armády České republiky usoudilo, že zavedení takovéto funkce by bylo přínosem i pro nás a v roce 2003 byl ustanoven do funkce první vrchní praporčík AČR (tehdy hlavní praporčík), který dostal za úkol realizovat zavedení vedoucích a vrchních praporčíků do AČR. Po jeho nástupu do funkce byly zavedeny funkce vrchních praporčíků i u velitelství, brigád a praporů a po profesionalizaci AČR v roce 2005 i funkce vedoucích praporčíků u většiny rot útvarů AČR.

11 Komentářů

  1. Neodpustím si jednu lingvisticko-biologickou poznámku: raven je ve skutečnosti krkavec, havran by byl rook. Holt to Nezval u Poea „zvoslil“ a od té doby se chyba drží jako klíště. Ale je to skutečně detail, na kvalitu pěkného článku (jak je ostatně u pana Šulce zvykem) to samozřejmě nemá vliv.

  2. Ivane, tak to umíte dobře číst mezi řádky… Ale nechtěl jsem brát kredit 102. pzpr, ostatně vás máme přes buzerák a slouží u nás hodně lidí od vás. Držím palce, ať stodvojkaře „krkavec“ dobře chrání.

  3. Tomas.Kolar :
    Neodpustím si jednu lingvisticko-biologickou poznámku: raven je ve skutečnosti krkavec, havran by byl rook. Holt to Nezval u Poea „zvoslil“ a od té doby se chyba drží jako klíště. Ale je to skutečně detail, na kvalitu pěkného článku (jak je ostatně u pana Šulce zvykem) to samozřejmě nemá vliv.

    jen taková zpřesňující ornitologická vsuvka..

    Raven je v angl. společný název označující několik velkých ptáků (vč. Havrana a krkavce) z rodu Corvus, čeledi Corvidae – krkavcovití. Překlad „Havran“ je tedy možný. :o)

  4. Ono je to (alespoň jak jsem s tím obeznámen) tak, že mezi lidmi se raven používá pro cokoliv velkého, černého, co dělá krá, krá – asi jako u nás vrána :-) Ornitologové to ale rozlišují. Navíc používají termín raven pro několik druhů, jedná se ale víceméně pokaždé o našemu krkavci podobné ptáky, havran mezi ně nepatří.

    Jak jsem psal, není to nic důležitého a chápu, proč pan Šulc použil havrana. Krkavec už by zněl dost „mrchožravě“.

  5. k čertu už..jak havran mezi ně nepatří? Je to stejný rod ptáků – Corvus. Patří tam krkavec, vrána, havran a ještě kavka. A Havran zní prostě z toho výběru nejlíp. :)))

  6. Jsme skutečně hodně mimo téma :-) Ale ornitologové v anglicky hovořících regionech kavce ani vráně raven neříkají. Používají tento termín pro poměrně velké ptáky, kteří se obecně vyznačují tím, že mají peří na kořeni zobáku, které jim nad něj částečně zasahuje. To havran rozhodně nemá. Koneckonců koukněte na wikipedii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *