Kapitán Sam Allen je instruktor, který cvičí nováčky v ovládání bepilotních systémů. Kurzy trvají čtyři týdny; Foto Rich McFadden, U.S. Air Force

Americké letectvo si nechalo udělat výzkum, jak jsou na tom operátoři (piloti) bezpilotních (robotických) prostředků, kterých je v současnosti 1100. Letouny, které řídí ze základen ve Spojených státech, sledují terén v zemích s válečným konfliktem a často se do války i zapojují. Podle všeho se jedná o první rozsáhlejší studii na toto téma. Jedním z výsledků je, že 29 procent operátorů/pilotů má pocit vyhoření, respektive má pocit přetížení. Toto číslo ovšem letectvo nepokládá nikterak za alarmující.

However, 17 percent of active duty drone pilots surveyed are thought to be „clinically distressed.“ The Air Force says this means the pilots‘ stress level has crossed a threshold where it’s now affecting the pilots‘ work and family. A large majority of the pilots said they’re not getting any counseling for their stress.

Existuje několik důvodů, proč se zvyšuje stres u lidí, kteří řídí bezpilotní prostředky:

• během služby se pohybují ve válečných zónách, vidí tamní realitu a zapojují se do bitvy. Potom ovšem sednou do auta a jedou domů – ocitnou se ve zcela odlišném prostředí s řadou jiných stresorů. Toto „střídání prostředí“ vyvolává nápor na psychiku;
• je jich stále málo, byť probíhá horečný výcvik. To znamená, že slouží více, než by bylo zdrávo;
• na rozdíl od pilotů klasických letounů, operátoři/piloti robotů tráví nad bojovou zónou dlouhý čas, mohou sledovat stejnou skupinu lidí, stejnou vesnici po nějakou dobu, takže se s ní lépe seznámí (sžijí) a pak přijde rozkaz k útoku. Navíc se letectvo snaží rekrutovat lidi s rodinnými hodnotami, takže jejich práce je pro ně vyšším stresorem. Jinými slovy, čelí existenciální krizi.

Air Force officials say they are putting plans in motion to try to address some of the causes of the elevated stress levels in drone pilots. Right now, there are 57 drones flying in 57 different positions in the world at any given moment. That number surged this summer to 60, but the Air Force is going to cap the number at 57 for the next 12 months.

Podobné výzkumy jsou velice důležité, aby se zavčasu mohly podchytit stinné stránky používání bezpilotních prostředků. Jejich využití zaznamenalo ohromný rozmach v posledních deseti letech a mají před sebou velkou budoucnost. Dobrým příkladem není jenom Afghánistán, ale i Pákistán, kde neoficiální válku nevede letectvo, ale tajná služba CIA. V současnosti sice v útocích na teroristy nastala nejdelší odmlka od roku 2008, kdy se program rozjel ve velkém, ale to vcelku nic pro budoucnost nemusí znamenat. Letouny nezaútočily již 33 dnů. Důvodem jsou prý zhoršené vztahy s Pákistánem.

One US official told The Long War Journal there is concern that another US strike on Pakistani soil will „push US-Pakistan relations past the point of no return.“ Another official said, however, that the US would attack if „an extremely high value target pops up.“ The 33-day-long gap in strikes is the longest since another pause that took place in the spring of 2009 (28 days, May 16 to June 14). US officials attributed that gap to operational issues with the unmanned aircraft.

Význam bezpilotních prostředků poroste a již se plánuje jejich využití pro vesmírné lety. Do jednoho demonstračního projektu za 1,2 miliony euro se nyní pouštějí Evropská obranná agentura (EDA) a Evropská vesmírná agentura (ESA). Cílem je prokázat výhody bezpilotních strojů pro cesty do vesmíru.