fbpx

Kde jsou ty kytky?

V Česku ji zpívala Judita Čeřovská, Marie Rottrová i Marta Kubišová pod názvem Řekni, kde ty kytky jsou? s textem pořízeným Jiřinou Fikejzovou. Řeč je o písni Where Have All The Flowers Gone?, jejíž první tři sloky napsal v roce 1955 americký zpěvák Pete Seeger a další sloky v roce 1960 dopsal Joe Hickerson. Nebyl to ovšem Pete, kdo song proslavil světově.

Píseň vešla do povědomí hlavně díky Marlene Dietrich, která v roce 1960 uvedla píseň hned ve třech jazykových verzích, a to vedle původní anglické, také ve verzi francouzské Qui peut dire où vont les fleurs? a ve verzi německé nazvané Sag mir, wo die Blumen sind?

Díky neutuchajícímu válečnému úsilí v konfliktech nízké intenzity v nejrůznějších částech světa se píseň stala oblíbenou mezi různými interprety, různého pohlaví, věku, barvy pleti, náboženského vyznání, politické i sociální orientace, národnosti a státní příslušnosti. Nebyli to přitom žádní Tom, Dick and Harry, ale například z anglicky zpívajících interpretů to byli: Peter, Paul and Mary, The Kingston Trio, The Searcher, jejichž aranžmá převzala i J. Čeřovská, Johny Rivers, Roy Orbison, Nina and Frederic či Chambers Brothers.

Ti mimo jiné zasadili písničku do netradičního soulového aranžmá. Lze najít i další zajímavé interpretace, jako je punková od A.P.P.L.L.E, „záhubní“ od německého hudebního sdružení pro Vocal, politicky-punková od OHL (Oberste Heeresleitung), zromantizovaná od Dolores Keane a Tommyho Sandse, countryově laděná od Dolly Parton, disková od Wolfa Maahna, japonská od dětinské skupiny Lary a čínská od Chyi Yu, „evovaškovská“ od dvojice Мегаполис и Маша Макарова, britská od Jimmyho Somervilleho, „operní-valčíková“ od Karin Schmidt, recitační od Friedricha Schüttera, interpretace osamělého hlasu na poušti od Beliny a v pustě od Joan Baez.

Bez zajímavosti není také, že květiny si zazpívala v prosluněné Itálii Gigliola Cinquetti, ve studeném Švédsku Åse Kleveland, v žoviální Francii Dalida, v sousedním Polsku Sława Przybylska, v širokém Rusku Жанна Бичевская, v dalekém Japonsku Mr. Children.

Přirozeně, že ani text, ani hudba neušla parodii. Ta, překvapivě, svou tématikou zůstala u bezpečnosti. Překvapením je hiphopové aranžmá od Sax.

Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí…

Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře