S Československou lidovou armádou a posléze i s Československou armádou byla spojena dvě folklórní umělecká tělesa pojmenovaná v duchu tehdejší proletářské tradice po místních zbojnících jako Ondráš a Jánošík. Ponechme stranou, že by třeba součástí amerických ozbrojených sil byl country and western soubor pojmenovaný jako Buffalo Bill, aby se co nejvíce zvýraznila sepjatost ozbrojené moci s americkým lidem, a pokusme se ve stručnosti zamyslet nad pozadím existence těchto souborů v sestavách českého a slovenského ministerstva obrany. Lze s nadsázkou tvrdit, že obě tělesa by se mohla stát základem neformálního budoucího bývalého federativního poolingu resortních schopností.

Po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky došlo k dělení Československé armády. To se dotklo rovněž všech vojenských folklórních těles. Ta vznikala, působila a logicky byla také společensky a politicky podporována v dobách masové armády, kdy nadmíru záleželo na tom, aby armáda byla co nejvíce spjata s dělníky, rolníky i pracující inteligencí. Jak uvádí Vojenský umělecký soubor Ondráš na svém webu:

Počátky činnosti souboru sahají do roku 1954, kdy byl vojáky základní služby, převážně ze středního Slovenska z „Horehronia”, kteří nastoupili na „vojnu” do Olomouce, založen amatérský soubor s názvem Vojenský soubor písní a tanců Jánošík. V roce 1957 tento soubor přesídlil pod stejným názvem do Brna a při dělení Československa v roce 1993 změnil své jméno a pod názvem „Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ Brno”, jehož zřizovatelem je Armáda České republiky, působí v současné době jako jediné poloprofesionální těleso svého druhu v České republice.

Zde zvláštností prvního dělení vojenských proletářských tradic je fakt, že od roku 1993 se Jánošík stal ryze slovenskou vojenskou značkou a to navzdory tomu, že Brno a Ondráš i tehdy byly spojeny s folklórním občanským sdružením Jánošík. Snad právě kvůli podtržení slovenské nacionální tradice současně se Slovenskou republikou a definitivního odtržení se od „Švédů“ vznikl i Vojenský folklórny súbor Jánošík jako reprezentačné teleso Ministerstva obrany Slovenskej republiky. Toto těleso zprvu ponořené do organizačních struktur Armády Slovenskej republiky působilo nejdříve jako příspěvková a od roku 2006 funguje jako rozpočtová organizace.

Podobně jako v případě českého (nebo snad spíše moravského/valašského/slováckého/slezského?) Ondráše, prošel slovenský Jánošík etapou hledání „kam a co s ním?“ poté, co na resorty obrany dopadly rozpočtové škrty. U Ondráše jsme to zažili během výkonu ministerského úřadu první a zatím poslední ministryně obrany Vlasty Parkanové, kdy vznikla petice Zachraňte Ondráš. Na Slovensku to bylo v roce 2010 během úřadu nominanta strany Sloboda a Solidarita na postu ministra obrany Ľubomíra Galka. Tento absolvent „matfyzu“ se nepokusil o nic menšího než o přezkoumání efektivnosti souboru.

Vývoj v obou nástupnických státech lze v tomto směru vnímat jako paradoxní. Např. konstrukce názvu petice Zachraňte Ondráš. Ta připomínala název filmu Zachraňte Williho. Minimálně autoři návrhu na ukončení činnosti Ondráše pod křídly Ministerstva obrany věc chápali v duchu anglického názvu filmu o osvobození kosatky Williho ze zajetí moderní společnosti a jejího návratu přírodě a svým přirozeným kulturním kořenům, který zněl Free Willi. Nakonec to však zatím dopadlo spíše podle scénáře filmu Saving Private Ryan (Zachraňte vojína Ryana). Naopak, slovenský vojenský rozpočet byl během funkčního období pravicové vlády zkrácen velmi necitlivě, škrty dopadly na slovenské vojáky citelněji než na jiná odvětví a slovenský Jánošík musel k 1. lednu tohoto roku ukončit své působení jako profesionální vojenský soubor, jak vyplývá ze zprávy HNonline.sk:

…folklórny súbor Jánošík bol zrušený rozhodnutím ministra obrany (po predchádzajúcom súhlase Ministerstva financií SR) k dňu 1. januára 2012. Hlavným dôvodom zrušenia je nedostatok finančních prostriedkov v rezorte obrany,“ konštatoval. Obdobné rozhodnutia sa v súlade s vládou schváleným materiálom „Východiská strategického hodnotenia obrany“ budú týkať viacerých rezortných organizácií, či zložiek. Rozhodnutie zrušiť folklórny súbor Jánošík bolo komunikované s riaditeľom organizácie aj zástupcom zamestnancov. „Riaditeľ dostal odporučenie založiť občianske združeni…

Připomeňme, že v Česku už jedno občanské sdružení Jánošík existuje. Pokud jde o dělení společné minulosti, nemohl zde platit poměr 2:1. Slovenský Jánošík byl tvořen 38 (občanskými) zaměstnanci. Český Ondráš je zatím těleso o 41 zaměstnancích, z nichž 7 jsou vojáci.