Úsporám se nevyhnula ani ostatní ministerstva, s nimiž si Ministerstvo obrany konkuruje o zdroje a které s ním vytváří bezpečnostní sektor. Asi největším konkurentem je Ministerstvo vnitra, z jehož rozpočtové kapitoly s číslem 314 jsou financovány hned tři z bezpečnostních sborů: Policie České republiky, Hasičských záchranný sbor ČR a Úřad pro zahraniční styky a informace. Není bez zajímavosti pokusit se zde o nějaké stručné meziresortní srovnání. Například se dají srovnat výdaje na položce 5154 Elektrická energie.

Jak je patrné z obrázku, jsou dnes výdaje na elektrickou energii v rozpočtech ministerstev vnitra i obrany srovnatelné. To navzdory tomu, že až do začátku procesu úplné profesionalizace byly tyto výdaje v rozpočtu Ministerstva obrany výrazně vyšší.

Jak je patrné z indexu, zastavení výkonu povinné vojenské služby vedoucí k osiření ubytovacích kapacit a redukce infrastruktury potřebné pro obsluhu branné povinnosti vedlo opravdu k úsporám vojenských výdajů. A přestože po vstupu České republiky do EU začaly ceny elektřiny růst, byl dopad tohoto růstu na rozpočet kapitoly Ministerstva obrany menší, než na ostatní rozpočtové kapitoly, právě v důsledku zavírání vojenských objektů a areálů.