V posledních dnech sílí spekulace o tom, co bude, až Řecko opustí eurozónu. Na scénářích pracují už soukromé finanční instituce, které by musely řešit praktické problémy přechodu z eura na drachmu a které jsou spojeny se zásadními finančními riziky. Například je třeba řešit otázky odhadu kursu, který jistě marginalizuje hodnotu toho, co v účetnictví bank, spořitelen a pojišťoven figuruje v eurech. Opuštění eura bude spojeno se ztrátami pro finanční sektor.
O vážnosti hrozby hovoří i fakt, že práce na přípravě krizového scénáře zahájila také Evropská komise a Evropská centrální banka. Přechod na drachmu očekává také soukromá tiskárna peněz De La Rue, jejichž akcie v očekávání řeckého krachu posílily o 11 procent. V britské tiskárně Thomas de La Rue byly mimo jiné vytištěny za 2. světové války československé pěti- a desetikoruny a v roce 1993 zde byly vyrobeny první české stokoruny.
S chaosem už nepočítá jenom nový řecký velvyslanec v České republice, ale také britský Home Office. Ten mimo jiné očekává i masovou emigrační vlnu. Ponechme stranou, že jako důsledek řecké občanské války žije v Česku asi sedmitisícová plně integrovaná řecká komunita a že se Česko může stát cílem ekonomické emigrace. A zkusme se zamyslet nad tím, že Řecko se může krátkodobě ocitnout v pozici zhrouceného státu. Některé příznaky už zde existují.
Řecko je členem NATO. Jako součást Evropské unie je odpovědné za schengenskou hranici. Pokud by došlo k zhroucení řecké státní správy, pravděpodobně by musela EU nějak zasáhnout a je otázkou, kam by se posunula skutečná jižní schengenská hranice. Rumunsko i Bulharsko jsou Evropskou komisí dlouhodobě kritizovány za nepřipravenost vstupu do schengenského prostoru. Pravděpodobně ani Maďarsko by ve své rozpočtové situaci nebylo schopné zvládnout účinné hájení schengenské hranice před nelegální migrací a nelegálním pohybem zboží.
Chaosem v Řecku by posílila pozice českých bezpečnostních složek. Otázkou je, zda se EU nebo NATO nakonec nerozhodne pro bezpečnostní misi přímo v Řecku.
21 comments
21 Comments
Vojín Jan "Sully" Heřmánek
30. 5. 2012, 19:43Řešení EU battlegroup?
REPLYBohuslav Pernica
30. 5. 2012, 20:50To je asi otázka národních zájmů jednotlivých evropských států. Pravdou je, že by se mohla otestovat funkčnost konceptu v praxi. Jsou to samozřejmě další náklady pro národní rozpočty, nicméně úkoly by nebyly bojové.
REPLYPavel Novák
31. 5. 2012, 16:57Paradoxně Řecko patří k častějším přispěvovatelům do EU Battlegroups.
REPLYAnno
2. 6. 2012, 9:32Použití NATO pro střežení citlivé hranice mezi Řeckem a Tureckem a se souhlasem EU? Ten akronym NATO se do článku doufám dostal jen nepozorností nebo snahou všude, i tam kde je to nesmyslné, ukazovat na roli NATO, což je naše národní rezortní deformace.
REPLYA EU BG? Proč, když se jedná o ryze policejní problematiku? Nasazení řeckých vojáků ano, ale zahraničních bez policejních zkušeností, pravomocí – opory v zákonech a přístupu k informačním systémům FRONTEX, jakožto agentury EU pro koordinaci spolupráce při střežení vnějších hranic EU?
Navíc případný odchod z Eurozóny s tím moc nesouvisí, ten by znamenal přestat subvencovat řeckou ekonomiku, nikoliv ochranu hranic, včetně např. zamýšlené stavby plotu/zdi na hranicích s Tureckem nebo přestat ze strany Německa či Francie vojensky podporovat Řecko. Problém je dlouhodobý, viz např.: http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/frontex-nestaci-recko-ma-pred-imigranty-chranit-plot-008297
a uvažovaná řešení by spíše spočívala v zavedení hraničních kontrol sousedních zemí na hranicích s Řeckem, tj. omezení jednoho zé základních práv pbčanů EU – volného pohybu osob.
Bohuslav Pernica
2. 6. 2012, 10:07Fakta a otázky do diskuse:
REPLY– Odchod z eurozóny pro Řeky znamená zavedení vlastní měny. Vzhledem k tomu ekonomický výkon země se počítá jako součet poptávky domácnosti, investic a vládní spotřeby a přebytku vývozu nad dovozem, a Řecko je v situaci, kdy musí omezit spotřebu vlády (škrty), domácí poptávka se vytratila (lidé šetří), investoři kvůli nejistotě zatím neprchají, ale přesto neivestují a Řecký vývoz není založen na nějakých produktech s velmi přidanou hodnotou, nezbude nic jiného, než devalvovat. To znamená nejenom statistické ale reální schudnutí většiny řeckého obyvatelstva.
– Kdo bude mít možnost v rámci volného pohybu osoba, půjde za lepším. V této logice se mohou zhroutit veřejné služby, zejména zdravotnictví. Další šetření může znamenat zavírání vojenských základem a dokážu si dokonce představit „ruský a ukrajinský vývoj“ po roce 1990. Už teď se v Řecku objevuje naturální směna.
– Nation Building staví na tom, že stabilizace země je založena na ekonomické stabilizaci. To je i důvod, proč jsou PRT v AFG. Dojde-li k obrácenému jevu, proč by měli Řekové zůstat doma, kde nebudou vidět žádnou budoucnost? Podívejte se třeba na vylidněný venkov ve Španělsku. To, co drží lidi na místě je vlastnictví. Řecko je ale spíše „proletářský stát“., tak z čeho ti lidé mají žít? Proč Poláci migrují za prací a migrace se zmenšila, když se jim začalo trochu hospodářsky dařit?
– Pásmo zemí za Řeckem je pásmem zemí, netěšící se důvěry EU (korupce, nespolehlivost atd.) a potýkají se s krizí. Budou fakt ochotny jít do vyšších nákladů na bezpečnostní složky, když toho nejsou schopny ostatní země EU?
– Bylo by dobré, kdyby bezpečnostní úkoly, plnili policisté a hasiči, ale ty mají oficiálně „hluboko pod své stavy“ plánované pro území ČR. Jiná volná pracovní síla uvnitř veřejného sektoru než vojáci tady není. Nebo myslíte, že by tam stát mohl poslat třeba učitele?
– Vzpomínám se na několik článků ve VR, jak AČR v rámci asistenčních služeb posiluje policii a jak zastavujeme migrační vlnu. Znamená to, že tuhle schopnost už nemáme?
– NATO vs EU. Jsme si jisti, že generace Američanů bez sentimentu k 2. světové válce a studené válce je ochotna nést náklady kolektivní obrany pro ostatních 27 států. Slabá EU navíc může právě na bezpečnostní politice se může pokusit dokázat, že vlastně není slabá.
– Řecko je pro EU průšvih v kontextu odchodu z AFG a obchodu s drogami. Není to průšvih pro USA, protože zde nemá žádné zájmy.