James Batest zajišťuje bezpečnost během jednání zástupců Provinčního rekonstrukčního týmu ve městě Farah; Foto staff Sgt. Jonathan Lovelady, U.S. Air Force

V sobotu 29. září zemřel v Afghánistánu dvoutisící americký voják. Byl zabit během přestřelky na kontrolním stanovišti ve Vardaku spolu s jedním kontraktorem a třemi afghánskými vojáky. Původně velitelství ISAF oznámilo, že voják byl zabit afghánským kolegou, později ovšem vydalo prohlášení, že situace kolem úmrtí je nejasná a že mohlo jít i o napadení povstalci.

During the war in Iraq, 4,409 American soldiers were killed. As of 27 September, the Pentagon’s official military death toll for Afghanistan had stood at 1,996. The count includes both soldiers killed in action and soldiers who died of their injuries in hospital. The figure also covers 339 non-combat deaths… Officially, at least 17,644 US soldiers have been wounded in action in Afghanistan.

Takzvané green-on- blue incidenty, tedy útoky Afghánců v uniformách na koaliční vojáky sice nejsou hlavní příčinou úmrtí, ale jsou na vzestupu. V polovině září byly kvůli nim dočasně omezeny společné operace s Afghánci. Ještě v roce 2010 tvořily dvě procenta, o rok později šest a letos dokonce 15 procent z celkového počtu koaličních obětí. Tím hlavním zabijákem nicméně podle zprávy Brookings Institution i nadále zůstávají improvizované nástražné systémy (IED) – 40,2 % – a útoky palnými zbraněmi – 30,3 %.

Představitelé mezinárodních sil v Afghánistánu jsou optimističtí a tvrdí, že navýšení počtu spojeneckých sil splnilo účel a napomohlo rozvoji a „dospění“ afghánských bezpečnostních složek. A čísla jim do jisté míry dávají za pravdu. Pokud se člověk podívá na prezentaci ISAF z letošního září získanou Danger Roomem musí se zlepšením situace souhlasit. Mezi lednem-srpnem 2012 a stejným obdobím předchozího roku došlo k poklesu útoků proti koaličním silám o pět procent. O 14 procent klesl i počet nástražných výbušných systémů. Nejlepší situace je v oblasti pod kontrolou regionálního velitelství střed a jih. Jistý nárůst je patrný na severu a západě. Trvalá nestabilita je typická pro východ a jihovýchod.

Statistika je ovšem ošemetná. Zatímco ve srovnání s loňským rokem dochází k poklesu, ve srovnání s rokem 2009 to již tak dobře nevypadá. Jak popisuje Spencer Ackerman v článku na Danger Roomu, rok 2009 byl klíčový především proto, že tehdy se prezident Barack Obama – kvůli negativnímu vývoji v Afghánistánu – rozhodl o takzvaném surge, neboli navýšení sil. Šlo o snahu zopakovat iráckou postup, který byl relativně úspěšný a vedl km utlumení povstaleckých aktivit.

In August 2009, the peak of the fighting season and the height of the internal Obama administration debate over a troop surge, insurgents attacked U.S. and allied troops — using small-arms fire, homemade bombs, mortars and more — approximately 2,700 times. In August 2012, they attacked just shy of 3,000 times.
In August 2009, insurgents used just under 600 homemade bombs on U.S.-aligned forces. They used just over 600 homemade bombs on U.S.-aligned forces in August 2012.
The same trend holds for every other month in 2009 compared to every month in 2012 for which there is data: The insurgency launched more attacks this year. In some cases, substantially more: insurgents attacked about 2,000 times in July 2009 and a shade over 3,000 times in July 2012. ISAF registered about 475 attacks from homemade bombs in July 2009; and about 625 in July 2012.

Jestli se někde zlepšila situace, pak je to v počtu zabitých civilistů. Alespoň to.