Generál David Petraeus v Iráku v roce 2007; Foto Staff Sgt D. Myles Cullen, U.S. Air Force

Pro mnohé dosti překvapivě, pár dnů po prezidentských volbách rezignoval na funkci ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) generál ve výslužbě David Petraeus. Muž, který získal obrovské uznání především v Iráku, kde dokázal zklidnit situaci a umožnil tak stažení, rezignoval kvůli nemanželskému vztahu. Milenecká aféra je asi to poslední, co by kdokoli od asketického generála, který spal jen několik málo hodin denně, každé ráno uběhl kilometry, byl znám svou precizností i tvrdohlavostí (důkazem budiž třeba historka o tom, jak byl jednou při střelbách vážně zraněn a ve chvíli, kdy mu bylo o trochu lépe, dělal v nemocnici kliky, aby mohl být předčasně propuštěn) a především inteligencí, očekával.

Jak ale trefně řekl v rozhovoru pro některou z televizních stanic Tom Ricks, v jehož výborné knize The Gamble Petraeus sehrává významnou roli, že jestli jsme se nyní něco dozvěděli, pak to, že David Petraeus je člověk. Svůj obdiv ke generálovi ve výslužbě Tom Ricks (mimochodem, teď mu vyšla nová kniha s názvem The Generals) nezapřel ani na svém blogu, kde se podivoval nad tím, že si Petraeus zvolil „samurajskou cestu“ – kvůli „pouhé“ nevěře opustil svou funkci.

But why? Petraeus is retired from the military. If the affair happened back when he was on active duty, it is part of the past. And there is nothing illegal about civilians having affairs.
So the surprise to me is that Obama let him go. But the administration’s loss may be Princeton’s gain.

O generálu Davidu Petraeusovi jsem poprvé slyšel před několika lety. Možná ve stejné době jako o dalších dvou Davidech – Kilcullenovi a Galulovi (konkrétně v letech 2006/2007). Beznadějná situace v Iráku v době výbuchu sektářského násilí, kdy už nebyli cílem pouze zahraniční vojáci, ale především Iráčané a záblesk světla, který Petraeus přinesl snahou o aplikaci „intelektuálského konceptu“ nazývaného counterinsurgency (COIN), musel člověka uchvátit. Ostatně COIN bylo jedno z témat, na které se od počátku (od roku 2009) zaměřoval tento blog. Petraeus přinesl naději – dokázal nejenom přesvědčivě vysvětlovat své myšlenky a záměry, ale i uvádět je v život. Field Manual 3-24 se stal jednou z knih, kterou je nutné mít v knihovně.

Stále jsem generálem Petraeusem uchvácen podobně jako Tom Ricks. Měl jsem možnost se s ním vidět tváří v tvář (ne, rozhodně netvrdím, že se s ním dobře znám) a stále opatruji pamětní minci, kterou mi dal. David Petraeus je pro mě největší velitel své generace. Byl ve správnou chvíli na správném místě a dokázal změnit myšlení i směr války. A nemanželský vztah na tom (alespoň pro mě) nic nezmění. Vážím si ho a nadále budu. Zřejmě i za to, jak se nakonec zachoval – bez mrknutí oka opustil jeden z nejvýznamnějších postů ve Spojených státech a odešel, byť by asi ani nemusel. V jeho případě jsem zvědav, jak se dál zachová v soukromém životě. Jestli bude pokračovat jeho vztah s Paulou Broadwell, která o něm napsala knihu, nebo jestli se rozejdou a generál zůstane se svou ženou. Pro čestného člověka to nebude to lehká volba.

Uváděný praktický důvod, proč musel David Petraeus rezignovat, je možné ohrožení bezpečnosti. Vzhledem k nemanželskému vztahu by mohl být vydíratelný, což by samozřejmě ohrožovalo bezpečnost USA.

In fact, anyone applying for a Top Secret for Sensitive Compartmentalized Information (TSSCI) clearance would be denied for simply having any outstanding debt. Something as simple as a DUI or alcohol problem can endanger passing a Secret Clearance review, which is one lower than TSSCI (also referred to as a ‚need-to-know‘).
Petraeus, as the head of the CIA, certainly had the type of Top Secret clearance which allowed him comprehensive access to the most sensitive pieces of National Security information. Had a foreign agent found out Petraeus was involved in an extramarital affair, the resulting leverage could have been astounding.

David Petraeus byl označován jako jeden z lidí, kteří by měli velkou šanci na křeslo prezidenta USA. V souvislosti s jeho rezignací se objevily úvahy, že tato aféra, kterou vyšetřovala i FBI, pokazila jakékoli jeho politické ambice. Myslím si pravý opak. Pokud bude chtít zahájit politickou kariéru, stačí nějakou chvíli počkat a pak se vrhnout do politiky.

Odstoupení z čela CIA (mimochodem, byl ředitelem služby 14 měsíců, což je historicky nejkratší doba) a odtržení se od prezidenta Baracka Obamy (nyní mu již nebude muset být vděčný; loajalita je pro Petraeuse na prvním místě) se dá chápat jako velká šance. Uvidíme, ale za čtyři roky (možná už za dva roky by mohl kandidovat do Sněmovny reprezentantů, nebo do Senátu) by mohl být pro republikány velice zajímavým kandidátem. Demokraté totiž jenom těžko po Obamovi vygenerují nějakou výraznější osobnost.