Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen včera znovu varoval, že škrty v rozpočtech na obranu ohrožují vojenskou moc NATO. Upozornil, že hrozby nepočkají, dokud si členské země nevyřeší ekonomické problémy. Na jednu stranu podle něj sice řada zemí i přes finanční obtíže zvyšuje schopnosti, včetně nasaditelnostil, ale zároveň se zvyšuje propast mezi členskými zeměmi. A to může ve finále ohrozit koherenci aliance.

Británie je jedna ze spojeneckých zemí, které bojují s ekonomickými problémy a zároveň se snaží zachránit, co se dá. V posledních letech Britové museli spolknout nejednu hořkou pilulku – sdílení schopností s Francouzi, snižování počtů i techniky. Zároveň se však snaží zachovat poměrně vysoké operační tempo. Nutnost šetřit, respektive se chovat efektivně vyvolává neustálé obavy z toho, že se bude ještě dále škrtat a propouštět. Naposledy tento týden musel premiér David Cameron uklidňovat armádu, že po roce 2015 očekává růst výdajů na obranu vyšší, než bude inflace. Den poté nastalo nové kolo zpochybňování premiérových slov, respektive vysvětlování co vlastně myslel rokem 2015, po kterém rozpočet poroste. Jak se ukazuje, myslel období po roce 2016, ale to není důležité.

Jedním z důsledků nedostatku zdrojů a tlaku na vyšší efektivnost je ovšem i snaha o maximálně důvěryhodný a realistický plán výdajů. Včera třeba britské ministerstvo obrany představilo desetiletý plán na vyzbrojení ozbrojených sil, který má být zdrojově plně pokrytý. Ministerstvo plánuje vydat na pozemní vojsko, námořnictvo letectvo okolo 160 miliard liber (4,8 bilionu korun). V této částce je obsaženo 4,8 miliardy liber (tři procenta) jako rezerva určená k pokrytí výkyvu cen a ochrany stávajících projektů. Dalších osm miliard (pět procent) je nealokovaných. O prioritách rozhoduje Výbor ozbrojených sil (Armed Forces Committee), kterému předsedá náčelník štábu. Mezi hlavní projekty patří:

• £35.8 billion on submarines and the nuclear deterrent, including a total of 7 Astute Class attack submarines, and developing a replacement for Vanguard Class ballistic missile submarines;
• £18.5 billion on combat air power, including Lightning II and Typhoon fast jets and unmanned aerial vehicles;
• £17.4 billion on ships, including 2 Queen Elizabeth Class aircraft carriers, 6 Type 45 destroyers and the development of the Type 26 Global Combat Ship;
• £13.9 billion on aircraft for air-to-air refuelling, passengers and heavy lift, such as Voyager and A400M;
• £12.3 billion on armoured fighting vehicles, including Warrior, Scout and other land equipment;
• £12.1 billion on helicopters, including Chinook, Apache, Puma and Wildcat;
• £11.4 billion on weapons, including, for example, missiles, torpedoes and precision guided bombs.

Na zveřejněném plánu je zajímavá ještě zajímavá věc, tentokrát procesní. Dříve, než byl desetiletý plán zveřejněn, otestoval jeho realističnost Národní úřad pro audit (National Audit Office), který připravuje pro parlament zprávy o hospodaření vládních úřadů. Zpráva o plánu ministerstva obrany se dá nalézt zde a myslím, že si ji rádi pročtou především plánovači kvůli metodice. Auditorský úřad v zásadě ministerstvo obrany pochválil, byť s určitými výhradami.

The Department has taken significant positive steps designed to deal with the accumulated affordability gap and lay the foundations for stability going forward. The crucial test will be whether the Department is able to deliver the Equipment Plan within planned expenditure limits, supported by the existence of a substantial contingency provision, over the next few years. If such a track record is established, which can only happen over time, the Department will be able to demonstrate it has really turned a corner.