Jak se obsazuje (obsazovalo) Mali
Tento týden ve středu se objevila zpráva, že by Česká republika mohla přispět k úsilí o nastolení míru v Mali. V tomto zapadoafrickém státě už téměř tři týdny probíhají operace francouzských ozbrojených sil a jednotek některých afrických států.
Dle dostupných informací je do operace Serval, jak zní její francouzské označení, nasazeno více než 2 500 francouzských vojáků a legionářů se značným množstvím techniky. Po jejich boku jsou nasazeni i vojáci z Nigérie, Nigeru, Čadu, Toga a Senegalu. A jestliže bude nabídka vlády přijata, potom do tohoto seznamu přibudou i čeští vojáci. Ale nebudu předbíhat. Konflikt v Mali nabízí i tak dostatek námětů na reflexi. Několika z nich bych se rád věnoval i na dalších řádcích.
Organizační složení intervenčních sil
Bez větších pochybností je možné tvrdit, že Francie disponuje nejzkušenějšími intervenčními silami pro oblast Afriky. Expediční pluky (a také ostatní jednotky) francouzského pozemního vojska jsou natolik zkušené a dobře vybavené, že by mohly být nasazené jako autonomní jednotky. Ale i přesto byly vybrány pouze jednotlivé roty, které byly následně nasazeny.
Mimochodem, tyto pluky, ve francouzštině nazývané Regiment d’Marine, nemají nic společného s námořní pěchotou. Jde o nástupce bývalých koloniálních pluků a jejich název je přímo spojený s jejich zámořskou – expediční – rolí.
Některé nasazené jednotky se už nacházely už v Africe – části 6. lehké obrněné brigády byly převeleny z Čadu, kde byly nasazeny v rámci operace Épervier a části 11. výsadkové brigády z operace Licorne na Pobřeží Slonoviny. Jiné byly dopravené přímo z Francie. Jednalo se pouze o jednotky velikosti roty, jen 21. expediční pěší pluk (21e RIMa) a 92. pěší pluk (92e RI) poskytly dvě roty.
Je to jednoznačné potvrzení toho, že značne vzrůstá důležitost jednotek o velikosti roty. Při nasazení do obdobné operace jako je Serval, je pak možné přidělovat jednotlivým rotám úkoly přímo z velitelství operace (což je v tomto případě velitelství 3. mechanizované brigády). Obchází se tak mezistupeň v podobě praporního velitelství. Tím je na velitele rot kladen vyšší nárok – musejí situaci chápat v širším kontextu a také mají vyšší odpovědnost. Snižují se tím ovšem nároky na týlové zabezpečení. To je poskytováno plošně pro celou operační oblast a zásoby tak nemusejí procházet praporním mezistupněm.
Typové složení intervenčních sil
Dle dostupných informací z různých zdrojů je jasně vidět, že mezi francouzskými silami převažují jednotky vybavené kolovými obrněnými transportéry VAB a kolovými obrněnými transportéry VBCI. Ty jsou pak podporovány vozidly AMX-10RC (průzkumné vozidlo a vozidlo pro boj proti obrněným jednotkám) a ERC 90 (průzkumné vozidlo a vozidlo palebné podpory).
Nutno podotknout, že všechny tyto typy vozidel jsou kolová vozidla (4×4 v případě VAB, 6×6 u AMX a ERC, 8×8 u VBCI) a ani jedno z nich nespadá do kategorie MRAP. To zatím nevadí, protože islamisté nepoužívají nástražné výbušné systémy (IED), jako tomu bylo na jiných bojištích. Je ale možné, že je to jen kvůli tomu, že neměli dostatek času a prostoru, aby se je pokusili ve větší míře používat. Podle mě ale pravděpodobnější, že charakter terénu v Mali nepřeje používání IED.
Významně – i když ne co do počtu – jsou zastoupeny i síly lehké pěchoty – 2. rota 2. výsadkového pluku (2e REP) Cizinecké legie byla přesunuta z Pobřeží Slonoviny a byla doplněna další rotou z 1. výsadkového pluku lehké pěchoty (1e RCP; lepší překlad než lehká pěchota jsem pro francouzský termín chasseurs nenašel.) Je zde také četa ze 17. výsadkového ženijního pluku (17e RGP). A samozřejmě nemohou chybět jednotky sil pro speciální operace – několik blíže nespecifikovaných prvků 1. expedičního výsadkového pluku (1e RPIMa), operátoři 10. výsadkového komanda vzdušných sil a také prvky 4. vrtulníkového pluku speciálních sil. Celkově se tato sestava jeví jako velice vyvážená a efektivní.
Výsadkové operace
Po poslední velké výsadkové operaci v roce 2003, kdy byla padákovým výsadkem nasazena americká 173. výsadková brigáda do severního Iráku, málokdo očekával, že bude potřeba využívat padákové výsadky tak často. Diskuse, kterou jsem na toto téma vedl s několika příslušníky 43. výsadkového praporu jen tento závěr potvrdila. Padákovým výsadkům ještě není konec, ale rozhodně se bude zmenšovat velikost jednotek, které budou takto nasazeny – tentokrát šlo o rotu.
Za posledních deset dnů provedly francouzské síly dva vzdušné výsadky. Jeden z nich, 26. ledna, spočíval ve vysazení jedné roty 1e RCP přistávacím výsadkem na letiště jižně od města Gao. Při druhém výsadku 28. ledna dosedla výsadková rota 2e REP přímo na letiště v Timbuktu. Několik hodin poté byla nad Timbuktu vysazena i četa ze 17e RGP, aby provedla takové úpravy letištní plochy, které umožní její adekvátní využívání. Je otázka, zda bude v dalším průběhu operace provedeno ještě více výsadkových operací.
Koalice ochotných
Od doby kdy ozbrojené složky hnutí Ansar Dine, Al Kajda v zemích Islámského Maghrebu, Hnutí za jednotu, Džíhád v Západní Africe a různé kmeny Tuaregů začaly představovat hrozbu pro vládu Mali, se mluvilo o potřebě intervence koalice více států. Tato koalice se měla původně skládat z jednotek států ECOWAS (Economical Comunity of West African States), ale nebyla k tomu dostatečná vůle.
Až když začaly jednotky povstalců ohrožovat více osídlenou a úrodnou část Mali, začala intervence ostatních států. I tak zde ale bylo zapotřebí vedoucího státu – Francie –, který pak začal být podporován ostatními (ne-dostatečně) ochotnými státy. Osm dalších zemí NATO poskytlo podporu v podobě dopravních letadel, zdravotnických kapacit, logistických prvků. Dvacet afrických států údajně poskytlo své jednotky do mise pod záštitou ECOWAS. Z těchto 20 států je ale zatím možné potvrdit účast pouze 12 z nich. Jednou výjimkou je Čad, který do Mali vyslal jeden pěší pluk a dva podpůrné prapory pod podmínkou, že budou nasazeny pod francouzským velením.
Kromě těchto čtyř bodů by se dala nalézt celá řada zajímavostí. Nicméně výše uvedené body jsou podle mě ty, které měly, doposud v operaci Serval největší význam.
Jsem velice rád, že tento zajímavý článek je zároveň článkem jubilejním. Jde o TISÍCÍ příspěvek na OWOP, což za tři a půl roku existence není zas tak špatné. Díky vám všem za příspěvky i komentáře.
Super článenek, po shlédnutí videa nezůstalo žádné oko výsadkáře suché :-)
1. Souhlas s hned několika závěry:
a. Tohle skutečně může být a pravděpodobně bude modelový způsob intervencí v Africe, nemělo by to tedy uniknout naší pozornosti.
b. V konfliktu nízké intenzity (i když v tomto případě již v horní čísti intervalu) je skutečně rozhodujícím manévrovým prvkem rota, ať už výsadková, motorizované nebo mechanizovaná. Rotní úkolová uskupení by tedy měly být v popředí zájmu při výcviku.
2. Několik postřehů:
a. Je obdivuhodné, jak Francouzi dokáží vhodně namixovat koktejl sil, který provede operaci, přičemž každý dělá to k čemu je vycvičen, jednoznačné dodržení METL. Mechanizovane jednotky plní úkoly pro mechnaizovanou pěchotu, motorizované pro motorizovanou pěchotu, výsadkové pro výsadkovou pěchotu, speciální síly plní úkoly určené pro speciální jednotky…
Přál bych si, aby i v české armádě přestala tendence budování univerzálního vojáka a každý cvičil to na co je určen.
Ale to bychom museli asi nejdříve vytvořit pěchotní odbornost, která by dále měla své specializace. Jenže my i skoro čtvrt století po převratu v roce 1989 jsme ve vleku sovětské nomenklatury a používáme pro všechny rusismus „mechanizovaná odbornost“ :-(. Jazyk plně prozrazuje, jak o problematice přemýšlíme, a v AČR je to skutečně „Nomen omen“.
b. „Chasseurs“ znamená ve fracouzštině to samé co v němčině „Jäger“, ať již linguisticky nebo popisem typu jednotky. Ironicky bych v návaznosti na předchozí odstavec poznamenal, že současná česká vojenská terminologie si s tímto nedokáže poradit, bo jsme všichni mechanizovaní…
Dobrý den, na tyto stránky jsem dnes narazil poprvé a musím říct, že jsem naprosto překvapen vysokou úrovní a kvalitou článků zde publikovaných. Tento není výjimkou. Tímto také gratuluji k jubilejnímu příspěvku a doufám, že další budou brzy následovat.
Jinak musím souhlasit s Ivem, že je velká škoda, že se v naší armádě rezignovalo na odbornosti a věci s tím spojené – i když o návratu třídností se už pár let hovoří. Bohužel to zatím nikam nevedlo a asi ani nepovede. A pokud už něco proběhlo, tak jen na úrovni základních zbraní.
Zajímavý článek i velice slušná analýza z otevřených zdrojů. Jsou asi dvě věci, s kterými bych si dovolil ne zcela souhlasit. Nasazení typově odlišných rot do operace Serval, bych asi nepřeceňoval. Z otevřených zdrojů, těžko zjistíte kde je zbytek mateřských jednotek, protože můžou díky operačnímu tempu FRA armády plnit jiné úkoly, nebo mohou být nasazeny v jiných operacích, nebo ve fázi výcviku, či obnově bojeschopnosti. Pro rychlý a efektivní zásah byly dominantně určeny jednotky FRA dislokované v Africe, už tady o tom psal Bruno a FRA ví přesně proč je tam má. Rotní úkolová uskupení se používají od pádu železné opony a mají své místo v prostoru asymetrického bojiště. Konkrétní případy použití RÚU jste mohl vidět například v Bosně, Kosovu, Kongu i v Afganistanu. Jejich použití se řídí operačním úkolem, mírou rizika a velikostí nebo typem operačního prostoru. Velení praporu nebo pluku není zbytečný mezičlánek pro logistickou podporu, ale taktický prvek velení. V současné době se na taktické úrovni používá princip tlačné logistiky a materiál je distribuován přímo ke konečnému uživateli. To by ale bylo na samostatnou debatu. Osobně jsem si jist, že předsunutá velitelská stanoviště (TAC) praporní nebo plukovní úrovně jsou nasazena v prostoru operace a nemusí být vždy se samostatnou rotou. Absence vozidel MRAP v operaci je prozaická. FRA je prostě nemá a v oblasti hi-tec obrněné techniky nepatří ke špičce NATO. Nejsou prostě slečinky a pro Afriku je to víc než dobré a vyzkoušené.
Na závěr pár slov k dvěma výsadkovým operacím v Mali. Potřeba výsadkových operací nestoupá ani neklesá, je od dob vzniku výsadkářů stejná. Výsadkové operace jsou vysoce rizikové. Úspěch je založen na rychlosti, palebné podpoře a momentu překvapení (také na počasí). Ztráta jednoho z těchto faktorů se zpravidla vždy rovná katastrově. V případě Mali se jednalo o obsazení klíčové infrastruktury a terénu důležitého pro úspěšné rozvíjení expediční operace. Na jednom letišti se dalo prostě přistát a na druhém ne, tak tam seskočili a upravily plochu pro další použití. Důležité je si všimnout, že to bylo bez kontaktu. Kdyby tam byl nepřítel, tak do toho nešli. Výsadkáři a námořní pěchota se řídí jednoduchými pravidly boje a složitým systémem hodnocení rizik.
Operace Serval je klasickou ukázkou FRA zkušeností v Africe, ochrany národních zájmů a elegantní vyhnutí se dlouholetému COINu. Za povšimnutí stojí, že se nikdy nesnaží implementovat demokracii a západní systém hodnot. Rychle tam, nařezat těm zlobivým a zpět. Nějakou dobu jim to vydrží, lumpové vědí, že jsme tady a že se můžeme kdykoliv vrátit zpět. Myslím si, že podstatně větší oříšek bude operace EUTM s úkolem vybudovat, vyzbrojit a vycvičit armádu Mali. Díky, opravdu pěkný příspěvek.
Jeden dodatek pro Iva na téma Rusismus v AČR. Dlouhá léta nejsem příznivcem slov mechanizovaný nebo motorizovaný. Bohužel je to jak na houpačce a zářný příklad je vmpr versus vpr. S čím si dovolím nesouhlasit je, že název má vliv na výcvik a odbornost. Na tyto dva faktory má vliv pouze velení a jejich zkušenost, posléze ochota směřovat výcvik tím správným směrem a tvrdě dodržovat stanovená pravidla. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by výsadkový prapor cvičil něco jiného, než má. By the way, doporučuji Ti se podívat, jak jsou z úrovně SRDS definovány požadavky na odbornost a jak je popsána koncepce výcviku. Jinak úkolová uskupení již popsal generál Kuba při vzniku brn a byly standardně vysílány do operací. 4.brn od svého vzniku cvičila různé druhy úkolových uskupení. Výsadkové jednotky téměř od svého počátku tvořily podle úkolu odřady, což je vlastně obdoba úkolového uskupení. Pokud se podíváš na historii WW I nebo WW II, tak i tam zjistíš, že už tehdy se používala úkolová uskupení a to nejen na rotní úrovni. Vždy jsem fascinován tím, jak něco někde uvidíme, dáme tomu přidanou hodnotu (třeba překlad do češtiny) a okamžitě konstatujeme, že děláme něco špatně. Není to tak dávno, co na onwar, byla debata na téma, proč nevysíláme do operace organické jednotky. Za 20 let novodobé historie AČR jsme vyslaly ke studiu do zahraničí stovky důstojníků a praporčíků. Pokud mluvíš o Rusismu, tak si kladu otázku, jestli jsme nevyhodily prachy z okna. Můj prapor se jmenoval výsadkový a ne výsadkový mechanizovaný a jsme zase u toho.
Jan: Třídnosti jsou věc, která nabyde života v průběhu tohoto roku v souvislosti se změnou zákona o vzp, kde se potom stane jednou z mála složek příplatků. Víc informací můžeš získat na intranetu Odboru doktrín VevVa, byl vydána Pub-10-10-02: Udělování třídností v AČR, kde najdeš víc informací.
K článku – perfektní příspěvek. Osobně docela obdivuji s jakým vozovým parkem došlo k nasazení. V souvislosti s tím by mě zajímala četnost SAF (resp. konfrontace s OMF), nejsou někde nějaké informace?
Ad Gen. Opata)
Moje poznámka k rusismu nebyla výjimečně nijak vztahována k Výsadkovému praporu, ale byla myšlena obecně. Oba víme, že zrovna u Praporu nemá jeho označení sebemenší vliv na výcvik.
Poznámka směřovala k tomu, že i po takové době co nám existují lehké motorizované prapory a výsadkový prapor po boku mechanizovaných praporů se setkávám s tím, že mnozí důstojníci nedokážou pěchotní odbornost vnímat jinak než prismatem mechanizované pěchoty. Cokoliv, co do této šablony nezapadá, podvědomně odmítají, možná z toho důvodu, že za nich byly všechny pěchotní útvary srovnané do motostřelecké šablony a vše bylo jasné – výcvik, doktrinální použití atp. Nechci dávat konkrétní příklady, ale našly by se velmi snadno.
Nevím, možná mi snadno vysvětlíte, proč se správce pěchotního ČVO jmenuje „správce mechanizované odbornosti“ (doufám, že to nekomolím), když dnes máme 4 mechanizované a 3 jiné prapory v rámci pěchotní odbornosti.
To jsem myslel tím nomen omen, na západ od našich hranic by nikoho nenapadlo označovat pěchotní odbornost adjektivem platným pro pouze jednu z její častí – mechanizovanou. Nebylo tomu tak do padesátých let a ta změna nomenklatury k nám přišla jednoznačně z východu. Nic víc.
Ahoj Ivo. Je to sice mimo téma ale budiž. SRDS má odbor pozemních sil. Jeho součástí jsou oddělení mech.vojska, dělostřelectva atd. Průzkum a další specialisté stojí mimo. Proč se oddělení mech.vojska jmenuje, jak se jmenuje nevím, upřímně řečeno jsem po tom nikdy ani nepátral. Asi protože pod sebou sdružuje biga a tankisty, tak se používá všeobjímající název. Nemají v gesci pouze jedno pěchotní ČVO. Co se týče toho, že důstojníci, kterých jsi součástí i ty, vidí pěchotu prismatem mechanizované pěchoty, je pro mě docela překvapení. Pokud se dívám na průměrný věk velitelů rot, praporu a brigád tak dobu před rokem 89 nezažili. Pokud jsou tam nějaké výjimky, tak před rokem 89 byli poručíci na základních funkcích. Nechápu tedy, kde začíná a končí motostřelecká šablona. V roce 2011 proběhla revize mikrostruktur pozemních sil, které ses také účastnil a žádný návrh na vytvoření nového ČVO tam nepadl. Oddělení mech.vojska je dnes dominantně tvořeno příslušníky 7 a 4 Bde, kteří jsou tam cca 2 roky a jejich šéf je bývalý velitel 7 Bde. Jsem si jist, že o motostřeleckých jednotkách a rusismu nemají ani potuchy. Pokud mě paměť neklame tak každý příslušník AČR má právo navrhnout změnu předpisu nebo normativního výnosu. Přestaň tedy vést jalové řeči na onwar, dej to na papír a pošli návrh na změnu a uvidíme. Můžeš klidně i mně. Jestli to bude nebo nebude zásadní problém nevím, ale pokud mohou mít letci křídla, tak my můžeme mít pěšáky. Jsem si jist, že věci, které mají hlavu a patu jsou v dnešní AČR realizovatelné. Navrhli jsme nový systém přípravy do ZO, rozjeli COIN, Kurz KOMANDO, nový střelecký výcvik, výběrová řízení k výsadkářům, koncepci odstřelovačů a pár vrchních praporčíků navrhlo kariérní řád pro mužstvo, poddůstojníky a praporčíky, který je mimochodem lepší než ten pro důstojníky. Vše bylo realizováno v horizontu dvou let a před tím to nikoho nezajímalo roky. Na druhou stranu vidím jako zásadní problém přejmenování praporů. Byly by to nové bojové prapory, názvy útvarů, blbá razítka a další věci. Náklady budou astronomické a to v mezích zdrojového rámce AČR na roky 13-15 bude asi problém. To si asi dokážeš představit. ČVO pěšák ale asi problém nebude. Na závěr by mě docela zajímaly ty Tvoje příklady. Osobně se totiž domnívám, že standardnímu pěchotnímu výcviku je věnována díky operaci ISAF v AFG větší pozornost než výcviku s organickou bojovou technikou. Závěrem jedno doporučení, nepodceňoval bych paušálně důstojníky bojových jednotek (mnozí důstojníci nedokážou pěchotní odbornost vnímat jinak než prismatem mechanizované pěchoty), například u 7Bde dnes vidím celou řadu schopných důstojníků. Říká se mně to těžce, ale řada z nich už přeskočila některé Vaše.
Dekuji za Vas komentar, generale. To co bylo obsahem tohoto clanku je bohuzel poznaceno omezenimi, ktere jsou spojene s cerpanim informaci z open source.
K Vasi prvni poznamce – opravdu nemam nejmensiho tuseni kde jsou a jakou cinnost provadeji zbyle roty nasazenych pluku. Je tedy mozne, ze pro nasazeni v Mali byly vybrany ty roty, ktere byly k dispozici. A nebo take ty nejlepsi. Obe moznosti jsou dle meho stejne pravdepodobne a dokud nebude jedna z nich spolehlive potvrzena nebo vyvracena tak musim pocitat s kazdou. To je, ale riziko cerpani z open source.
K nadhodnoceni vyznamu rot. Zde se priznavam, ze jsem velmi ovlivnen clankem, ktery jsem cetl na Small Wars Journal – http://smallwarsjournal.com/jrnl/art/predicting-the-next-army-transformation-from-the-bct-to-the-small-unit-of-action . Nepopiram, ze me vedomosti jsou v teto oblasti znacne omezene (o zkusenostech ani nemluvim) a pokud by jste mel cas a chut vest diskusi na toto tema tak budu velmi rad.
Ad vysadkove operace. Dle toho co jsem mel moznost cist na ruznych strankach tak v pripade Gao operovali v oblasti letiste a mostu jiz minimalne 12 hodin pred vysadkem prislusnici francouzskych SOF. Takze je mozne predpokladat, ze pristavaci vysadek byl spise reakci na jejich cinnost a jeho cilem bylo zajistit letiste pro dalsi operace smerem na Kidal. V pripade Timbuktu byl problem v tom, ze jednotky rebelu zablokovaly a poskodily pristavaci drahu letiste. Proto byl zvolen padakovy vysadek jako zpusob zasazeni RUU 2. roty 2e REP do Timbuktu. Druhym, zrejme mensim, motivacnim faktorem mohlo byt vytvoreni pomyslne kovadliny na severni strane Timbuktu na kterou by byly natlaceny jednotky rebelu postupujicimi mechanizovanymi/motorizovanymi jednotkami. Ale toto je pouze spekulace.
ad 1) Pokud bude o diskusi zájem budu rád. Domluvíme to přes Frantu
ad 2)Vaše závěry vzhledem k dostupným informacím jsou asi OK. Přítomnost FRA SOF v prostoru LZ může znamenat podporu nasazení výsadkových jednotek v kritické fází vysazení. Pokud byly informace o SOF v prostoru LZ zveřejněny, lze dedukovat, že jejich úkol byl navázán na vysazení nebo ukončen. V opačném případě se o SOF v rámci běžící operace moc nemluví.
Francouzská armáda na svém fb profilu zveřejňuje informace a fotky z operace Serval cca s 12ti hodinových skluzem. I v tomto směru tedy frantíci působí naprosto neskutečně. Nedávají tím některým médiím možnost negativně ovlivnit probíhající operaci ovlivňováním veřejného mínění. Jen by mě zajímalo jak dlouho se Francie na tuto operaci připravovala, neboť tohle asi nejde naplánovat a zrealizovat za 14 dní :)
Ad Aleš Opata)
1. Máte pravdu, na mikrostrukturách jsem toto mohl vznést, ale přiznám se, že mě nenapadlo to na tom fóru řešit, bohužel jsem nedokázal v tu chvíli myslet dost „out of the box“.
2. Moje výtky nebyly vůbec mířeny směrem k SRDS. Současného vedení SRDS si naopak vážím, při jednání o mikrostrukturách jsem se mohl naopak na vlastní oči přesvědčit, že jak plk. Jung, tak plk. Střecha jsou důstojníci na svých místech a dokázali myslet za pochodu. Nemusel jsem se všemi jejich argumenty nutně souhlasit, ale dávaly smysl a byly podložené.
3. Už vůbec výtky nebyly směřovány k novému směřování bojové přípravy už proto, že v části zmiňovaných projektů jsem přispěl svou troškou do mlýna. V tomhle AČR naopak přeřadila na vyšší rychlostní stupeň.
4. Závěrem – máte pravdu, místo jalových řečí to hodím na papír. Do 14 dnů to budu mít. Žádná ze změn nebude vyžadovat výměnu bojového praporu, všechny názvy útvarů jsou NA bojových zástavách odpovídající.
Ivo: když už jsme u těch rusismů…česky je to bojový prapor, rusismus je právě ta bojová zástava….ale to u nás už řeší Zákl. :)
Ondrej: parádní článek, taky jsem chtěl reagovat na výraz „chasseurs“. Sic se mi zdá váš překlad otrocký, tak je rozhodně správný, co se týče druhu jednotky. I když tady výraz „lehká pěchota“ je spíš ve smyslu 19. století…obecně se jednalo o jednotky nebojující v sevřené formaci a vybavené přesnějšími, ale též pomaleji nabíjenými puškami narozdíl od řadových pluků, které bojovali v sevřené formaci hromadnými salvami z mušket. Spíš se já osobně přiklánáním v rýrazu střelec/střelecký i když přesnější výraz by bylů asi podobnější překladu německého „jäger“.
Hery – Diky za pochvalu. Opravdu si to cennim.
K vyrazu ‚chasseurs‘ tak jsem dost dlouho premyslel jak to prelozit. Historicky, jak jsi sam napsal, je synonymem francouzskeho oznaceni ‚chasseur‘ nemecke Jaeger, ceske ‚polni myslivec‘ a nebo americke ‚Ranger‘ (ve smyslu Roger’s Rangers). Oznaceni lehka pechota jsem zvolil na zaklade toho jaka je organizace tohoto pluku.
Zaverem – 1. vysadkovy pluk lehke pechoty mi opravdu prijde jak urcenim tak i historickym pozadim jako vhodny kompromis. Ale nabizi se zde celkem zajimavy napad, a sice vzit nektere francouzske, anglicke, nemecke a americke nazvy jednotek a na zaklade druhu jednotky a historickeho pozadi zkusit prijit na vhodny cesky preklad. Asi ne vzdy to pujde, ale urcite to bude zajimave.
Ad #13) Neoficiální termín „bojová zástava“ jsem použil proto, aby nezapadl kontext, jelikož „bojový prapor“ má dva významy (vlajka vs. útvar).
Ad #14) Z hlediska srozumitelnosti je výraz „lehká pěchota“ skutečně nejvhodnější, přestože čistě lingvisticky by „polní myslivec“ bylo přesnější, jenže to už v dnešní době v české populaci nevyvolá nic jiného než pousmání… Na rozdíl od sousedů na západ od našich hranic. Některé tradice jsou zpřetrhané nenávratně, některé ne.
k OT: krom výrazu myslivec, by se v našich končinách při odkazu na rakouské tradice (smutně přetrhané tradice), by se též dali použít ekvivalenty pandur, chorvat nebo hraničář (grenzer), což byli pluku lehké pěchoty v době, kdy výraz „lehká“ znamenal bojující nekonvenčním (né jako liniová/pravidelná pěchota) způsob. Ale pravda, tyto vazby jsou již zpřetrhány a těm, kteří nejsou fandy starších válek starého kontinentu jsou tyto názvy nesrozumitelné.
k tématu: Osobně vždy uvítám zprávy jako výsadkář o bojových seskocích. Divili byste se kolik řadových výsadkářů nevěří ve využitelnost padákových výsadků v moderním válčení. Aspoň to opět podpoří mé argumenty…:)
Ad #16) V klidu, to může říci jen člověk, který nedokáže vidět problematiku výsadkových jednotek v historické perspektivě. Jak tady již poznamenal gen. Opata, tak šance na úspěšnost padákového výsadku na dnešním bojišti nejsou dramaticky jiné než byly za 2. světové války. Je třeba ale se přestat upínat na doktrinální a technická řešení právě 2. sv. Bylo by to na delší debatu, ale je třeba se zamyslet, proč úlohu výsadkářů jako „forced entry force“ v US Army v reálu převzali Rangers. Doba se mění, ale pokud půjdou výsadkové jednotky s ní, tak zůstanou i nadále relevantní. To je přinejmenším prozatímní teze mojí stále nedokončené diplomové práce na toto téma :-).
Velmi mě zaujalo označení Régiment d’Infanterie de Marine jako „Expediční pluk“
To je rozhodně zajímavá akademická hypotéza bez vztahu k realitě.
1)Troupes de marine byli založeny kardinálem Richelieu roku 1622 jako lodní dělostřelci a pěchota,dále k ochraně námořních základen a zámořských kolonií.Pro zajímavost britská RM byla založena 1664,RNLMC 1665 a benjamínek USMC až 1775.
2)Francouzkému ministerstvu byli tzv.Marsouins podřízeni až do roku 1900 kdy přešli pod ministersvo války.Současně se přejmenovali na Troupes coloniales.Po roce 1958 se vrátili k tradičnímu názvu Régiment d’Infanterie de Marine.
3)Jednotky 9e Brigade Légère Blindée de Marine běžně nacvičují obojživelné operace s francouzkým námořnictvem v Středomoří.
Některé zámořské posádky RIM denně provádějí riverine operace(Guyana,Pobřeží Slonoviny),jiné používají jako jeden z hlavních přepravních prostředků výsadkové čluny(Polynesie,Nová Kaledonie atd.)
Jinými slovy,nebojím se že by průměrný francouzký námořní pěšák strávil během své služby na vodě méně času než člen jeden z dvousetisíců USMC.
———–
Název Chasseurs se do češtiny již od napoleonských válek překládá jako myslivec- viz.Chasseurs á pied,Chasseurs á cheval-jízní nebo pěší myslivec.
Chasseurs parachutistes by doslova byl padákový myslivec.Fallschirmjäger se překládá jako parašutista.
Označit nejstarší francouzkou parašutistickou jednotku 1er Régiment de Chasseurs Parachutistes jako „1. výsadkového pluku lehké pěchoty“ považuji za dost netaktní.Ale když jste to konzultoval s přáteli od 43.mechanizovaného praporu.Tím to je zdravím.
——-
P.S. Mechanizovaný prapor není rusismus.Mechanismus Je řeckého původu.
První označení vojenské jednotky je minimálně z roku 1921 britská „Experimental Mechanized Brigade“
1927 „Experimental Mechanized Force“ USA
1931 „Division Légére Mécanique“ Francie
V SSSR se mechanizovaný pluk objevil až v roce 1929,do té doby kralovali kozáci.
Ad Štoural)
1. Nezlobte se na mne, ale ve vašem případě je váš nick skutečně nomen omen, nemůžu si pomoct. Místo toho, aby jste ocenil super článek na málo známou a aktuální problematiku od člověka, který se oblastí zabývá, tak vás uchvátí překlady názvů francouzských jednotek…
Ano, kdybych název překládal já, tak 1e RCP přeložím automaticky prostě jako „1. výsadkový pluk“, protože bych si vypomohl analogií z němčiny, která to řeší stejně a kterou na rozdíl od francouzštiny ovládám lépe. Nic to ale nemění ani na významu článku, ani to neposouvá charakter popisu jednotky, protože neimplikuje jiné schopnosti než jednotka má…
2. Netvrdil jse, že „mechanizovaný prapor“ je rusismus, tvrdil jsem, že nazývání pěchoty jako takové mechanizovaným vojskem je rusismus.
Do české vojenké terminologie se dostal cestou: 1. motoстрелковый, 2. motostřelecký, 3. mechanizovaný.
Přičemž ke druhému kroku došlo v roce 1958, (kodifikováno 1963 v Kádr-2-2), ke třetímu kroku někdy v devadesátých letech, přesně nevím kdy.
Nejde o samotné slovo mechanizovaný, jde o to jak s ním zacházíme. Když se v AČR používá slovo mechanizovaný, je to stále ve významu motostřelecký, jen s NATO fasádou. V NATO je „mechanized infantry“ druhem pěchoty bojujícím na BVP. U nás je to ve významu druh vojska v NATO označovaným prostě jako „infantry“.
Přitom od časů 1. republiky se tento druh vojska nazýval „pěším vojskem“ (do roku 1933) a „pěchotou“, až do památného roku 1958… Stejně jako na západ od našich hranic existovalo několik druhů pěchoty, historicky u nás 4-6 podle období.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že tohle „dělení nedělení“ pěchoty u nás vysvětlit důstojníkům z NATO (tedy kromě těch, kteří pochází z armád bývalého Varšavského paktu, těm je to hned jasné) není otázka chvíle …
Na Idnes je velice zajímavý rozhovor: http://zpravy.idnes.cz/mali-francie-rozhovor-marinak-dkq-/zpr_nato.aspx?c=A130203_113629_zpr_nato_inc
Nesmírně zajívamé je zvláště to, když pan plukovník hodnotí to, že operace jako takové se účastní pouze francouzské jednotky – nebere se ohled na politické zájmy participujících zemí, politická omezení v použití jednotek, komunikační jazyk – uzavírá to lapidárně: když máte 4000 vojáků, tak v praxi máte 4000 vojáků. Tato slova jasně odhalují veliké handicapy mezinárodních operací a hlavně evropských mezinárodních operací. USA a Francie, ale také Austrálie v poslední době několikrát využily velikosti svých ozbrojených sil, aby první část konfliktu řešily vlastními silami a ve vlastní režii. Než se blbě domlouvat s kupou pseudo-humanistů, byrokratů a politiků, tak se udělá rychlá akce a na kecání je čas potom. Otevřeně si musíme přiznat, že toho naše ozbrojené síly nebudou nikdy schopny.
Co se týká současného označení jednotek „de Marine“ (nasazených v Mali) tak potvrzuji, že se jedná o nahrazení termínu „Coloniales“, který byl po 2. světové válce a změně politiky Francie změněn právě z politických důvodů. Ekvivalentem pro „de Marine“ může být u nás „Expediční“.
Ohledně myslivců, husarů a dragounů atd. krátký konec s těmito termíny uděla už 1. republika, kdy byla tendence odstřihnout se od R-U stylu označování útvarů, výzbroje i výstroje. Navazovala se tradice na legie, kde byly pluky střelecké a jezdecné (i další, ale pro naše účely stačí tyto). Za 1. rep. pak byly změněny střelecké pluky na pluky pěší. Jelikož za války ani po válce již k rozšíření jezdeckých jednotek nedošlo, byla tradice jízdních jednotek na našem území zcela zpřetrhána. Po roce 1948 byl Sovětský svaz náš vzor a vše bylo nutno pojmout nově a moderně a tak se zavedla nová oznašení vycházející z veliké části ze sovětské terminologie. Ono to ani jinak nešlo, když celé ozbrojené síly byl budovány podle sovětského vzoru. Po roce 1990 se pak armáda sama dlouhá léta hledala a chtěla navazovat na tradice. Primárně se použila historická návaznost na 2. světovou válku a pak i na 1. republiku, v některých případech. Před rok 1918 se nikdo nevracel a asi také vracet nebude. Ve Francii či Británni jsou staleté nezpřetrhané tradice. Proto mají husary, dragouny, střelce, mušketýry atd. ačkoliv jejich výzbroj a vybavení původnímu pojetí prakticky již neodpovídá. AČR pravděpodobně nebude na R-U jednotky nikdy navazovat a tak pochybuji, že by ze 44. lmpr byl někdy 44. dragounský (nebo jezdecký) prapor : )))
Co se týče Mali, tak vřele doporučuji i „cestopisné“ články k pochopení místního koloritu. V češtině jsou velmi kvalitní např. z časopisu Lidé a země, které najdete zde: http://www.lideazeme.cz/zeme/mali (linky najdete dole na stránce). Velice zajímavý je především popis tuaréžské sociální struktury – pro všechny co se snaží pochopit současný konflikt je to dobré doplňkové čtení.
navazování na historické tradice před 1918 by u nás asi neprošlo přes filtr nášivek. Zkuste si někde vystavit nášivku s alpskou protěží. a to nemluvím o tom, že se u nás „tak nějak“ nemluví o padlých vojácích na té nesprávné straně prvoválečných zákopů.
co se týče té diskuse k chasseurs a myslivcům.. na místě by možná bylo přirovnání k aktivní záloze, ne? v našem kulturním prostředí se „myslivecké“ jednotky stavěly právě na základě branců s lesnického prostředí kvůli předpokladu jejich předchozí znalosti o zbraních a střelivu. často se pak jednalo i o členy střeleckých spolků a dalších dobrovolníků a z dnešního hlediska nadšenců.
Komentar od Francouze: prelozil by to (do anglictiny) jako „hunter“; rozhodne mely jednotky drive co delat s pusobenim za frontovou linii… ale to asi moc nepomuze :)
h-cz:ano, doslovný překlad je „lovec“, proto jsem psal „jäger“, což je též v doslovném překladu lovec…ale v té němčině se hlavně používá pro označování myslivců…obecně doslovné překlady nemám rád, pak z toho vychází královské zelené blůzy a podobné paskvily…ovšem nechtěl jsem reagovat tak zbitečně ostře jako šťoural, i když s jeho argumentací souhlasím…ale chápu, že těch překládacích kontextů může být více a autor si zvolil jeden z nich…co je lepší 1. prapor pušek a nebo 1. prapor The Rifles?….je Panzergrenadier-regiment 12 12-tým regimentem pancéřových granátníků nebo 12. mechanizovaným plukem? Názvy pluků v různých armádách se překládat dle mého názoru moc nemají, protože modely nejsou totožné….ale někteří jiní autoři zas mají rádi svojí překladatelskou fantazii…když jsem psal článek o genezi 3PARA/3rd Battalion The Parachute Regiment, tak můj překlad zněl 3.prapor parašutistického pluku….ale vždy, pokud jsem používal překlad, tak jsem do závorky psal původní znění…
omlouvám se, 26 je ode mne
Da se ric ze ftancouzska operace je uzasny politicky tah! Al Jazeera prohlasuje EVROPSKOU invazi do muslimskeho prostoru za osvobozeni! Na zaberech a podle osobnich zprav poskytnutych ze zdroju „na miste“ obyvatele Mali vitali Francouze zpevem Marseillaise. V samotne Francii muslimske obyvatelstvo jasa.
Ukazuje se ze uskupeni Al kajda atd, dokaze vyborne vyuzivat „zivych bomb“ ale jako civilni administrativa uplne propada.
Pokud transatlanticka vazba pochopi tuto zkutecnost a vyuzije momentu euforie, pak nasla zbran proti islamskemu teroru.
To #26 Hery
BINGO!!!
Názvy by se neměli překládat.Obvzlášť když mají pěkné zkratky jako 1er RCP nebo 2Para.
Nikdy jsem neslyšel překladat PIR-Parachute Infantry Regiment jako Parašutistický pěší pluk,vždy jen výsadkový pluk.Proč to nejde u frantíku?
A to je ještě další problém,že většinou neznáme pozadí např. rozdíl mezi PIR a AIR.Parachute/Airborne Infantry Regiment.Nejpřesněji,a to bych byl opravdu šťoural, je to Parašutistický nebo Výsadkový pluk.
——-
To #19 Ivo
Článek je na výborné úrovní ATM.Já mám ale trochu vyšší nároky(asi moc vysoké-uznávám).Když bych psal o Mali,rozhodně bych pracoval s mapou,metrem,kalkulačkou,podrobně zapsanou časovou osou událostí a hodně Googloval.To vám rozhodně sdělí o událostech více než tisková prohlášení MO.
Později o Mali dodám poznámky k věci,dnes nemám čas.
P.S.
A nezapoměl bych se zmínit o popravách arabsky vyhlížejících osob malijskými vojáky.Samozřejmě nepochybuji že s tím francouzi mají něco společného.Prostě se jen otočili jinam.
A určitě je to podle rule of engagement.
Jak teď koukám na Sofrep, tak padákový výsadek byl větší, než jak jsem ho podle původního popisu chápal.
1. K samotnému padákovému výsadku byly použity 3x C-160 Transall a 2x C-130 Hercules.
2. Padákový výsadek byla velmi zesílená výsadková rota, počet výsadkářů byl 200+.
3. Vzdálenost letiště (Abidjan, Pobřeží slonoviny)od DZ byla silně nadstandardní, a to 1270 km…
Ivo: Na SOFREP je ta diskuse celkem dobra a je tam hodne zajimavych doplnkovych informaci. Nejlepe to ale popisuje prispevek uzivatele TimUFR:
Just a couple of extra details.
The drop occured at around 0:30 a couple of km north of Timbuktu.The task force was made of a “ heavily reinforced company“ of about 250 men (vs 150 for a regular company). So probably included a platoon sized element from the 17th RGP.
The DZs were marked by a pathfinder element from the commando group of the 2e REP.
A couple of hours prior to that, the first elements of the battlegroup built around the 21st RIMa had reached the airport (including some Malian forces that managed to get lost on the airport ;) ).
Unfortunately, most of the opposition had left the city before that, taking with them some of their french hostages according to a couple of reports.
Dle nekterych informaci s rotou 2e REP seskocily i dva teamy z CPA 10 a zmineni ‚Pathfinders‘ byl nejspise team z GCP (ale to je jen dohad).
Pro Šťourala: To, že by se názvy jednotek neměly překládat je Váš osobní názor – nikoli dogma. Osobně mám v knihovně řadu knih od renomovaných českých autorů válečné literautury (např. Jaroslav Hrbek, Miloš Hubáček apod.), kteří cizojazyčné názvy zcela jednoznačně překládají. Záleží čistě na autorovi.
Vcera se na portale SOFREP objevil dalsi clanek spojeny s Mali a oblasti Adrar des Ifoghas, ktera dle meho bude jedno z klicovych oblasti pro dalsi vyvoj situace v Mali.
http://sofrep.com/16787/french-sof-hunt-aqim-chief-hostages/
Jen par citaci pro upoutani pozornosti: „French special operations forces based out of the recently captured town of Kidal initiated a manhunt to kill or capture the Algerian-born Mokhtar Belmokhtar, commander of the al-Qaeda in Islamic Maghreb for the Mali and Algerian region. (…) Intelligence and surveillance aircraft are being provided by the United States and internal sources are already stating that Britain’s Special Air Service (SAS) and the lesser known Special Reconnaissance Regiment (SRR) are also part of the French-led special operations task force.“
Česká vláda dnes schválila vyslání až 50 českých vojáků do Mali,kde by se měli stát součástí výcvikové mise EU.Koukám,že čeští politici si hrají na světového četníka ve stylu USA akorát nám chybějí ty národní zdroje USA,které jsou potřeba pro hru na světového četníka.
civil: Koukám, že v minimálně v této oblasti máte dost mezery.. Tím, že někomu pomůžeme, naučíme ho se bránit, si ani zdaleka nehrajeme na četníky. Nezlobte se na mne, ale situace v těchto zemích prostě má vliv i na naší republiku.
Jak je na tom naše armáda s Francouzštinou?
Jaké má zkušenosti s prostředím Afriky?
Chápu sice snahu ukázat, že máme vůli přiložit ruku k dílu, ale objektivně mám trochu pochybnosti, jestli zrovna na tuhle práci se naše armáda hodí nejvíc.
to civil: jestli jste vážně přesvědčen, že chování kdejakého radikála/fundamentalisty/kriminálníka se dá zvládnout bez četníků blahopřeji k optimistickému/naivnímu náhledu na svět. Předpokládám, že v případě přepadení Vaší osoby v Praze se rád zřeknete pomoci „četníka“ půvdem z Brna, který vyrazil sloužit za „žold“ do Prahy. Na případné argumenty, že Mali je daleko, reaguji předem: před 150 lety přesun z Prahy do Brna většině četníků trvalo déle, než dnes z Prahy do Timbuktu. Žijeme v menším světě a i bezpečnostní hrozby a jejich dopady jsou bohužel globalizované. Neadoruji nijak USA, ani jejich nekdy značně zištné četničení, ale tohle je neco jiného. A k těm zdrojům: 30-50 vojáků je proporcionálně daleko méně, než nasazují USA. Na to snad stačí kupecké počty. Mám pocit, že tohle jsme už řešili, ale asi zbytečně. Nezbytná funkce světového četničení je zakotvena i v Chartě OSN. Předpokládám, nebo spíše doufám, že aspoň tu napadat nebudete. Omluva ostatním za odbočení ze zajímavějšího směru diskuse
Ad Ondřej Rajkovič)
1. K tomu ligvistickému oříšku – dnes jsem měl možnost mluvit s mým spolužákem, fracouzským důstojníkem, který z té jednotky původně pochází. Z jeho osobního pohledu se tyto jednotky samy řadí k námořní pěchotě. Přestože si je vědom, že nemají postavení ani jako Royal Marines (přímo pod Royal Navy) nebo USMC (polosamostaná složky pod USN) a jsou součástí Armee de Terre. Z francouzské armády ale asi nejvíce úzce spolupracují s námořnictvem, což je podle něj určující.
2. Ale asi zajímavější byla diskuse o doktrinálním použítí francouzské armády v zámoří.
Použití jednotlivých rot v Mali je dáno několika faktory. Na jeden upozornil gen. Opata, a to je různý stupeň připravenosti na nasazení. Na rozdíl od AČR totiž francouzská armáda pro službu v zámoří nerotuje celé útvary nebo jejich jádra, ale jednotlivé roty (trochu obdoba rotace jednotlivých praporů v rámci pluku v UK z dob minulých). Tudíž v rámci praporu je zpravidla jedno rota nasazena, jedna se připravuje a jedna se vrací. Důvody tohoto systému jsou dva – jejich zámořská nasazení mají menší footprint a zároveň tento systém umožňuje získávání zkušeností napříč celými ozbrojenými silami.
Druhá jeho poznámka byla k tomu, abych se nenechal zmást, že se jedná o nasazení rotních úkolových uskupení. V reálu se totiž jedná o battlegroupy o cca 800 vojáků. Na rozdíl od systému AČR se však nejedná o praporní úkolová uskupení, tedy prapor posílený o další jednotky. Z praporu je jen jeho velitel, jeho štáb a velitelská rota, někdy k tomu ještě jedna bojová rota. Další 3-5 bojových rot vůbec není z mateřského praporu, ten vůbec není „jádrem“. Co se však snaží Francouzi dodržovat je, že všechny tyto roty jsou z jedné brigády, veltelé rot se tedy údajně velmi dobře znají. Oni tímto zvláštním způsobem totiž i cvičí.
Kdybych to vzal na příkladu 4. brn, tak by to bylo jako vzít např. velitele 44. lmopr, jeho štáb a velitelskou rotu, k tomu 1. mr ze 41. mpr, 2. mr ze 42. mpr, 3. vr a RZ ze 43. vpr, Spoj rotu ze 4. brn a rotu logistiky z logistické brigády. Prostě koktejl namixovaný dle očekávané situace, ale ingredience jsou z jedné police.
Na první pohled silně heterogenní uskupení dle jeho názoru drží hlavně díky dlouhodobé zkušenosti s tímto druhem nasazení a osobní znalosti velitelů, kteří jsou zpravidla ze stejného svazku a vzájemně se mají přečtené.
Sečteno a podtrženo, skutečně z pravidla BOJUJÍ jako rotní úkolová uskupení, ale ŘÍZENI a ŽÁSOBOVÁNI jsou i nadále jakými kvazipraporním systémem. Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal.
http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/povinne-informace/1-uredni-deska/vlada-schvalila-vyslani-vojaku-do-vycvikove-mise-eu-v-mali-79536/
To jsem zvědavý, který mechanizovaný prapor bude vybrán pro mentoring vybrané mechanizované jednotky armády Mali. Podle výzbroje armády Mali zejména východní provenience lze předpokládat někoho ze 7.mb. Docela dost se tu mluvilo o stanovení a dodržování METL, a nezahrnování výsadkové a lehké pěchoty pod mechanizované vojsko.
Lojza,Ota:
1)AČR se dlouhodobě,intenzivně účastní mise v Afghánistánu a toto prioritní zahraniční nasazení AČR
dlouhodobě odčerpává finanční prostředky MO a zároven je rozpočet MO neustále snižován,takže každé další zahraniční nasazení AČR bude na úkor něčeho dalšího(výstroj,výcvik…)Ano národní zdroje ČR jsou omezené a to je limitující faktor pro další zahraniční operace AČR.
2)je zajímavé,že situace v Mali nechává v klidu Čínu,která má v celé Africe zainvestovány obrovské finanční prostředky a přesto nevysílá do oblasti vojáky.A ČR která se nemůže s Čínou rovnat v žádném měřítku vysílá vojáky do oblasti,která je pro nás důležitá jak Antarktida.
3)už jsem o tom psal na jiné diskuzi o Mali na onwar,ale znovu to zopakuji,větší nebezpečí pro ČR představuje islámský radikál z Francie,který k nám dojede autem v rámci schengenského prostoru než radikál s kalašnikovem na Sahaře.
civil:
ad 2) Čína má nainvestováno, ale jinde. Pokud by ozbrojení islamisté dopochodovali až k investicím Číny, asi bysme se nestačili divit, jak rychle by se daly věci do pohybu. Čínu až tak netankují afričtí teroristé, protože přechod z Afriky do Číny je o poznání složitější než z Afriky do Evropy. Navíc se islamisté nikterak netají tím, koho považují za většího nepřítele.
ad 3) Ano, představuje. Ale i ten francouzský radikál potřebuje někde vycvičit, připravit se, získat prostředky atd. K tomu by se jim vlastní stát jen kousek od Francie velmi hodil. Právě proto pro nás představuje přímou hrozbu – do Francie se z něj terorista dostat dokáže a z Francie k nám dojede autem.
Tomas.Kolar
2)Čínské investice a zájmy jsou rozprostřeny po celé Africe,která je pro Čínu jako celek prioritou.A i když je africký kontinent pro Čínu klíčový nějak jsem si nevšiml čínské armády kdekoli v Africe.Dobrým příkladem může být Libye,kde se přímo do bojů zapojily Francouzi,Britové,Američané a Čína,která zde měla také své ekonomické zájmy a nikoli malé soudě podle evakuace 33000 Čínanů z Libye prostě své občany jen evakuovala a do libyjské občanské války přímo nezasahovala.
Chápu,že situace v Mali je bezpečnostní hrozbou pro francouzské zájmy v oblasti,ale ČR v oblasti žádné zájmy neměla a nemá a členství v EU nemůže být jediným důvodem pro nasazení českých vojáků v Mali.
3)pro výcvik teroristy nepotřebujete vlastní stát,teroristu můžete vycvičit kdekoli třeba v Paříži.Terorista není povstalec jak nás neustále masírují politici a média.
Terorista může být major US armády a psychiatr jako byl Nídal Malik Hasan to je skutečná hrozba přeneseno do českých reálií až některý voják konvertuje k islámu a bude střílet třeba v Žatci.
Povstalec s kalašnikovem v Mali je hrozba pro francouzské zájmy v oblasti nic víc.Ano mohli by tam cvičit teroristy,ale také nemusí můžou je cvičit,získávat třeba v té Paříži.Jde především o ekonomické,politické,historické zájmy západu v regionu potom až o boj proti islamistům.
Několik aktualizací situace.
Nejdříve tu méně důležitou.Další akce Francouzkých SOF(COS) obsazení letiště Tessalit.To je díra 50km od Alžírských hranic v horách Adrar des Ifoghas.
http://www.defense.gouv.fr/operations/mali/actualite/operation-serval-les-forces-francaises-et-tchadiennes-s-emparent-de-tessalit
Průběh 1)Infiltace COS padákem(podle fotky asi HALO) na letiště v noci z 7/8.února.
2)Přistání letadla COS(pravděpodobně z perutě ET 3/61 Poitou) a vysazení 50 vojáků z 1erRCP-start z letiště Kidal.
3)Ráno příjezd obrněné kolony 1er RIM z Gao(500km terénem)
4)V oblasti se ještě pohybuje asi 1000 vojáků armády Čadu,Francie a zběhlích Tuaregů MNLA.
Jeden zdroj uváděl operaci jako Search&Destroy.
A teď tu důležitější Mali dnes 8.2.2013
1)První sebevražedný útok v Gao
2)První IED na cestě Douentza-Gao,4 mrtví civilisté(ve skutečnosti druhý,první 31.ledna s 2mrtvími malijskými vojáky)
3)Přestřelka mezi jednotkami malijské armády v Bamaku (regulerní proti výsadkářům)
http://www.voanews.com/content/suicide-bomber-attacks-mali-checkpoint/1599610.html
Tak že to vypadá že zábava teprve začíná.Dovolil bych si takový zběžný rozbor.
1)Geografie
Mali je dvakrát větší než Francie vč. zámořských departamentů Nové Kaledonie a Guyany.Celkem 14 mil. obyvatel z toho jen 10% Tuaregů,zbytek černoši.Tuaregové žijí v severní části země.
2)Politika
V současnosti v Mali probíhá několik paralelních válek:
1)Mezi severem a jihem-Tuaregové proti černochům.
2)Tuaregové sekulární proti Tuaregům islamistům.
3)Francie proti povstalcům(Tuaregové islamisté a Jihadisté cizinci)
4)Francie s Tuaregy z MNLA a odpadlí islamisté MIA proti povstalcům(MNLA a MIA jsou zároveň nepřátelští vůči vládě Mali)
5)Boje v malijské armádě mezi řadovími jednotkami a „Red Barets“ kteří byli loayalní svrženému prezidentovi.
6)Výcvik Jihadistů k subverzi v jejich domácích zemích.
3)Porovnání sil
Francie nejdříve plán jen 2500 dnes 4000 vojáků.V praxi to znamená maximálně 1500 vojáků v bojových jednotkách.To může být 6 zesílených rot.Když se ale podíváte do kapesního atlasu na mapu opravdu velkého měřítka je v severním Mali více než 6 měst.
Povstalci uvádí se 3000 někdy 5-10 000.Předpokládejme jen 3000.Francie uvádí že jich zabila stovky.3000 mínus 300=2700.Zustávají nadále bojeschopní po rozptýlení se začínají přeskupovat.Francie oznámila stažení jednotek do konce letošního března.
4)Bojová situace
Francii se podařilo bleskově přesunout bojové síli a obsadit města Gao,Timbuktu a Kidal.To znamená rozptýlení 6 bojových rot s 1500 vojáky na operační linii dlouhé 1500km!S podporu pouhých 15 vrtulníků.
Gao,Timbuktu a Kidal jsou jen malí kousek severního Mali.Zbývajících 99,9% neovládá nikdo nebo povstalci.
5)Strategie ČR (pochybuji že něco takového existuje)
Vláda ČR se před několika lety rozhodla v rámci úspor uzavřít většinu velvyslanectví v subsaharské Africe a soustředit se na jiné oblasti světa
Únor 2013 stejná vláda ČR se rozhodla vyslat vojenský 50 člený tým do mise EUTM s rozpočtem 220 mil. kč.
AČR bude mít druhý největší kontingent.(Francie 200,ČR 50,Británie,Španělsko a Německo po 40,Polsko 20,Švédsko 15,Rumunsko 10).
Může mi někdo vysvětlit proč?
Proč jsme před několika lety oblast opustili a teď tam nasypeme 220 mil. při pokusu o výcvik jednoho praporu?Jak to pomůže změnit celkovou situaci v Mali?Kolik stojí roční výcvik praporu AČR?Kolik stojí provoz velvyslanectví?Co přesně znamená vláda rozpočtové odpovědnosti?
To Šťoural: ne, že by ty výpočty neseděly, řekl bych, že celkem sedí, a i kdyby zabitých povstalců bylo 600, na celkovém výsledku se nic nemění. Ale o počet zabitých povstalců (jako ve většině operací COIN) zase až tak nejde. Pár připomínek:
a) cílem Frantíků bylo evidentně zachránit místní vládu a naopak nezdržet se déle, než je nezbytně nutné.
b) Francouzi udělali to, v čem jsou evropské armády stále ještě dobré, tj. vytlačit místní ozbrojené skupiny držící města a komunikace. Povstalci to dobře vědí, a tudíž se příliš nebránili a stahovali se dost rychle, aby neutrpěli příliš velké ztráty.
c) Předpokládám, že Frantíci nezůstanou příliš „přesčas“. Naopak permanentní přítomnost na „dbytém území“ by měla být na místních složkách, jinými slovy předpokládám, že konflikt bude „afghanizován/malinizován“ dlouho předtím, než by k tomu byli Frantíci přinuceni situací. No a přesně k tomu je třeba výcviková mise, kterou EU na rozdíl od bojových operací má dobrou šanci zvládnout, přičemž bude mít dlouhodobě silnější mezinárodní pozici, než sama Francie.
d) Přenecháním kontroly místním do se značné míry řeší i příliš málo Francouzů na příliš velkém území. Že to nebudou místní dělat ideálně je pravda, ale už Lawrence z Arábie věděl, že je lepší nechat to dělat místní nedokonale po svém, než jim nutit z našeho pohledu dokonalý způsob života/boje. Jestli EUTM Mali aspoň částečně zvýší schopnosti, disciplínu a naučí je ohledům k civilnímu obyvatelstvu, nelze si přát víc.
e) k účasti ČR – žádné národní zájmy tam nemáme. Náš národní zájem je být platnou součástí spojenecké struktury. A raději být hodně vidět v jedné misi, než posílat po třech štábních důstojnících do každé mise, kde to vidět není.
Neříkám, že je to cesta vstříc drtivému úspěchu, to asi těžko, ale přináším pár pozitivních důvodů, proč by to mohlo fungovat. Jestli se bude EUTM držet hesla „méně je nekdy více“ a nebudou mít příliš velké ambice, nemyslím si, že by neměli šanci. Zatím mají diametrálně odlišnou doktrínu od US v Iráku a Afghánistánu
Nvíc zase 100-200 voják získá zkušenost s Afrikou, což se může hodit do budoucna, už to nebude taková neznámá. zatím tam bylo možná pár desítek vojáků v pozorovatelských misí.
pár na první pohled zajímavých informací k sitaci v mali, pokud odakz zaujme, doporučuji přečíst další články téže autorky, píše k věci,
http://zpravy.ihned.cz/svet-afrika/c1-59257150-jaci-jsou-malijci-maji-radi-francii-a-radikalnimu-islamu-nerozumi
Souhlas se Štouralem něco jako strategie v zahraniční politice ČR neexistuje.Obávám se,že tato vláda,která chce vyslat až 50 vojáků do Mali netuší jak složitá a výbušná situace je v Mali a v celém regionu.Až se Frantíci v březnu stáhnou a povstalci přeskupí tak si myslím,že z výcvikové mise se může velmi rychle stát mise bojová.Osobně si myslím,že tato výcviková mise bude nebezpečnější než mentorování v Afghánistánu,které probíhá za silné podpory ISAF a USA v Mali,ale nic takového není a nebude.
J.D.
souhlas vypadá to,že v nové koncepci zahraniční politiky ČR bude ČR koloniální velmocí potom se vojenské zkušenosti z Afriky jistě hodí.Osobně bych spíše upřednostnil znovuotevření některých velvyslanectví v Africe.
To civil: situace je pochopitelně složitá a výbušná. To je zpravidla důvod, proč se do takvé situace posílají vojáci a ne úředníci. Neřekl bych ale, že zrovna otevření velvyslanectví kterékoliv země by tam zrovna te´d neco řešilo. S totální absencí nejaké smysluplné koncepce ČR v této oblasti máte ale bohužel pravdu.
Jen několik poznámek k převažujícímu pesimismu tohoto vlákna.
1. Paralely se situaci v Afghánistánu jsou vedle. Hnutí Taliban je tvořeno převážně Paštůny, kteří tvoří zhruba polovinu obyvatelstva a historicky byli zvyklí vládnout zbytku. Islámští radikálové v Mali jsou převážně Touaregové, kteří žijí v té nejvíce nehostinné části Mali a je jich ze 14,5 milionu Malijců cca 450.000. Nemají žádnou šanci ovládnout zemi, a dobře to vědí. Takových povstání už v Mali bylo a ještě bude a vždycky skončily stejně…
2. Poznámky k velikosti kontingentu vážně nechápu. Kontingent je relativně velký proto, že klade velký důraz na force protection. Stejně jako OMLT týmy v Afghánistánu, které byly obdobné velikosti, zatímco americké byly sotva poloviční – ale za jakou cenu. Více je někdy opravdu více…
3. Obavy z toho, že to AČR nezvládne – proč? Pamatuji začátky misí majoritní AČR v Afghánistánu a z poslední jsem se vrátil v roce 2011. Jsou to skutečně mílové kroky, které za tu nepříliš dlouhou dobu AČR udělala. Bez přehánění – s vybavením které měla v první misi 601.SkSS by si dnes nikdo netroufl poslat vojáky do mise PRT v Logaru. Za tu dobu efektem sněhové koule AČR významně inovovala prakticky všechno vybavení používané v operacích – ale někdo s tím musel začít a dát první impuls.
To samé platí o know-how. Ano, moc lidí v AČR nemá praktické zkušenosti s nasazením v Africe, ale jsou takoví. Krom toho zkušenosti z Afghánistánu jsou k nezaplacení. Mimo to tam nejedeme na vlastní pěst – můžeme čerpat z know-how francouzské armády a taky to děláme. Ani nehovořím o tom, že znalosti francouzštiny jsou v AČR někde jinde než Darí – ano znám hned několik výsadkářů nebo bývalých výsadkářů, kteří francouzsky plynně hovoří. I kdyby ne, sehnat tlumočníka čeština-francouzština bude vcelku brnkačka (což o Darí zrovna neplatilo).
To samé platí o zkušenostech nejvyššího velení, ale i české logistiky. Pamatuju si výkony české logistiky v Kosovu a z nedávné doby v Afghánistánu – nebe a dudy. Rovněž rozhodovací procesy nejvyšího velení budou nepochybně pružnější – nic z toho nebude poprvé, ty akumulované zkušenosti z dlouhodobého nasazení v Afghánistánu jsou skutečně k nezaplacení.
4. Proč do té mise vůbec jet? Co je to za otázku? Prostě ze solidarity, jsme snad součástí nějaké aliance, ať už je to NATO nebo EU. Nemusíme být nutně eurohujeři (což taky nejsme, nevysíláme tak brigádní battlegroup, ale 50 vojáků), ale je třeba férově přiložit ruku k dílu. Nesnáším pocit černého pasažéra a prozatím mám dobrý pocit, že alespoň na tomto se opozice i vláda shodne. Což v minulosti taky nebávalo pravidlem, snad i v tomto jsme se pozitivně posunuli.
Tak jsem se opet po par dnech podival do teto diskuse a v nekterych pripadech neverim vlastnim ocim.
Ad Ivo #39 – Diky za upresneni a vysvetleni v pripade marine pluku. To, ze tyto pluky spolupracuji ve velke mire s namornictvem je vzhledem na jejich expedicni charakter uplne prirozene. I kdyz v pripade Mali byly veskere roty marinackych pluku dopraveny do Bamaka vzduchem. K nasazovani jednotlivych rot a uskupeni, tak jsem si tohoto vsimnul uz pri znaceni nasazenych jednotek v Mali. Dosud jsem zaregistroval GTIA (Groupements Tactiques Interarmes) na zaklade 21 RIMa a pak na zaklade 92 RI. V pripade organizace francouzskych pluku neexistuje to co my vnimame jako praporni stupen. Takze vytvareni battle groups dava smysl.
Co se tyce toho jak jsou tyto BGs vytvareny tak to u tak velke armady jakou ma Francie dava smysl. V pripade CR nebo SR by to znamenalo, ze rekneme tri BG o velikosti praporu by automaticky odcerpaly vsechny zkusene roty z pozemnich sil. V pripade OS SR by na to stacila mozna i 1-2 rotace.
Ad Ivo #51 – Nevim zda bych to videl tak pesimisticky. Zvlast kdyz ten „pesimismus“ je pouze produktem pristupu jednoho diskutujiciho. Rozhodne bych to tak nevidel.
Paralela s Afghanistanem je v diskusich casto spominana protoze je to popularni nazor, byt nespravny. Teren, geopoliticky charakter, demografie, klima apod. To vse je odlisne, ale vetsina lidi to bude srovnavat jen proto, ze je to podobny typ konfliktu. S tim se budeme muset vyrovnat a prehlizet to. Protoze vysvetlit jim to nevysvetlime.
Ad Stoural #45 – Vami uvadena data jsou zajimava i kdyz na prvni pohled mam pocit, ze znacne zkreslena a slouzici pouze tomu, aby podlozila Vas pohled na situaci. Momentalne bohuzel nemam cas se na ta data podivat blize, ale v prubehu tohoto tydne to napravim.
9.února,sobota
Po vzájemné páteční přestřelce vyzval dočasný maliský prezident Traoré červené i zelené barety ke klidu a dodržování pořádku.(Zelené barety stály za převratem z 22.března a jsou viněny z únosů červených baretů,podporovatelů starého režimu.Červené barety se v dubnu pokusily o protipřevrat,ale neuspěly,nyní se chtějí vrátit do maliské armády,ale jako celek,ne rozdrobením do různých jednotek)
Generální prokurátor v Bamaku vydal zatykače na 17 hlavních představitelů Ansar Dine,MUJAO a MNLA.Zřejmě se jedná o signál ,že maliská vláda nehodlá rozlišovat mezi islamisty a MNLA,a odmítá tak nabídku MNLA na jednání.
11.února,pondělí
Francouzští vojáci se zapojili do patrol uvnitř města Gao a během noci se za podpory vrtulníku střetli s islamisty.
Optimismus rozhodně není na místě.
Stejne tak ani pesimismus. Za velmi velkym mnozstvim statnich prevratu v Africe stoji armada – pravidelna armada. Jak velke mnozstvi to je si netroufam odhadnout, ale dle meho vice jak 75%. Prave z tohoto duvodu si vetsina hlav statu udrzuje „vlastni armadu“ v podobe palacove gardy, prezidentske straze. Nazvime to jakkoliv. Tato slozka podleha primo prezidentovi a mezi ni a pravidelnou armadou panuje velka rivalita misty az nenavist a otevrene nepratelstvi. Pravidelna armada zavidi svym protejskum lepsi spolecenske postaveni, lepsi plat, kvalitnejsi vyzbroj a vybaveni a take vetsi prestiz. Prezidentska garda zase pravidelnou armadou pohrda a diva se na ni jako na podradnou slozku.
Diky tomu, ze v techto statech jeste neni dostatecne vyvinuty system kontroly ozbrojenych sil tak tento konflikt prerusta pres hlavu. Pokud se Vam toto vykresleni situace zda byt nerealne, tak se prosim podivejte na teto strance do nekterych diskusi z minulosti a uvidite jak se zde prislusnici nekterych slozek ACR vzajemne obvinovali a pomlouvali. Neni to nic noveho pod sluncem a v Africe uz vubec ne. Je to realita, nikoliv duvod pro pesimismus.
Dle meho nazoru je toto znacne predcasny zaver. Vydani zatykace na nektereho clena hnuti nemusi byt hned znakem odsouzeni mozne spoluprace nebo nabidky na jednani. Co kdyz je to pokus odstranit predstavitele radikalniho kridla ze hry, aby vice umirneni predstavitele mohli mit volnejsi ruce?
Musim se priznat, ze na teto zprave nevidim opravdu nic odporujiciho optimismu. Dokonce ani realistickemu pohledu na vec. Mesto Gao je opravdu sidlem, ktere je mozne oznacit za mesto v kontextu africke reality. Navic je blizko strategicky duleziteho mostu pres Niger a take disponuje jednim z velkych letist se zpevnenou drahou, ktere vyuzivaji expedicni sily. Je tedy uplne prirozene, ze obe strany rozeznavaji dulezitost tohoto bodu a budou se snazit udrzet si nad nim kontrolu nebo ji ziskat (zavisi na uhlu pohledu). Druhym faktorem je pozice Gao v ramci lokalni geografie. Lezi totiz jen nedaleko nejkratsi spojnice mezi Alzirskem a Nigerii. Tato trasa byla, je a bude vyuzivana jako spojovaci linie mezi AQIM a Ansar Eddine na jedne strane a Boko Haram na strane druhe. Nepredpokladam, ze by si „islamiste“ nechali takovou vyhodnou spojnici jen tak odstranit bez boje.
Nekolik kontaktu mezi patrolujicimi francouzskymi vojaky a bojovniky ruznych hnuti v Gao me tedy nechava uplne chladnym protoze je to uplne ocekavatelny vyvoj situace.
Tak kdopak má STANAG z bambarštiny? :-)
„Pokud bychom vojáky do Mali nevyslali, stali bychom se nevěrohodnými členy EU,“ řekl Schwarzenberg při čtvrtečních interpelacích. „Naše postavení v Evropské unii by bylo valně oslabeno,“ dodal.
Sám přitom doufá, že parlament vyslání schválí. Už jen z toho důvodu, že „máme mnoho výhod z členství v EU“.
Pokud jsou eurodotace (a z nich plynoucí úplatky pro naše politiky a podnikatele) hlavní důvod proč vysílat vojáky do zahraniční operace v Mali, tak to je dosti chabé zdůvodnění. Od ministra zahraničí a kandidáta na prezidenta bych čekal lepší zdůvodnění, proč utratit 220 milionů z peněz daňových poplatníků…
nebyl náhodou pro podobné situace postaven a předurčen CZ/SK battlegroup?
Battle Groups budou plnit humanitární a záchranné úkoly, mírové mise, odzbrojovací operace nebo operace na zdůraznění přítomnosti vojenských sil v oblasti. Jak už je z názvu patrné, budou i bojovat. Díky mnohem většímu mandátu než mají modré barety OSN budou moci mír v postižené oblasti nejen udržet, ale také ho prosadit silou. Na základě Petersberských misí pak BG budou použity například pro zastavování masakrů, při evakuacích ohroženého obyvatelstva, zastupitelských úřadů či přírodních katastrofách. Jak již bylo řečeno, BG budou schopné operovat v okruhu 15 000 km od Bruselu. Při zřizování bojových skupin pak měla EU na paměti také Afriku, v níž vidí příští zdroj ohrožení. Možnému nasazení v tropických oblastech pak bude samozřejmě přizpůsobený i speciální výcvik bojových skupin.
(viz http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=11160 )
Vzhledem k typu operace očekávám, že v určitých oblastech velmi rychle porostou incidenty IED.
Volil bych IVECO MLV a Land Rovery bych nechal doma.
Incidenty IED samozřejmě budou, ale nikdy ne ani z daleka v takové míře v jako v Afghánistánu, kde pro ně byly zcela ideální podmínky – zpravidla vedla na místo jedna jediná cesta tam i zpět.
V Mali oproti tomu nejlepší obrana proti IED je prostě jet jinudy – nezdá se mi cesta, tak použiju jinou nebo jedu MIMO cestu – doporučuji kouknout na fotky z operací francouzských jednotek.
Sečteno a podtrženo, kdybych mohl, vzal bych si oboje. Obojí má svoje, na některé typy úkolů je lepší jedno, na některé to druhé. Ani jeden ze jmenovaných typů vozidel není bez chyb, ale ani bez předností.
Jinak už fakt nevím pro který typ prostředí by byl LR 130 Kajman vhodnější než Mali – opravdu stačí kouknout na fotky FR armády v Mali…
Ondrej Rajkovic
12.února,MNLA oznámila zatčení čtyř svých mužů maliskou armádou.Hnutí obvinilo Francouze z toho,že jejich muže vylákalo do pasti,a umožnili tak Malijcům Tuaregy zatknout.
13.února,v bývalé rezidenci AQIM v Gao se našla 600 kg bomba.Rezidence se nacházela poblíž hotelu plného zahraničních novinářů.Bomba byla deaktivována francouzskými pyrotechniky.
Optimismus ve mě vzbudila zpráva z médií,že čeští vojáci budou využiti pouze jako ochrana základny v Bamaku.
Z ekonomické stránky na mě,ale padá pesimismus tutéž práci by zvládla civilní bezpečnostní služba za polovinu peněz,bez urážky.
Ad Civil)
Hm, tak to doporučuji číst ty zprávy z médií lépe, zejména s ohledem na 15ti měsíční mandát…
Civil, někdy mám pocit, že máte strach, že vám pošlou povolávák, někam. Jinak jestli máte takové nadšení z PMS, klidně vám pošlu kontakt, vizitku, na nějakou zahraniční, operují už i u nás.
Pardon náborují a nejen ony….
France’s War in Mali
Lessons for an Expeditionary Army
1.9 MB PDF
http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_reports/RR700/RR770/RAND_RR770.pdf