Tento týden ve středu se objevila zpráva, že by Česká republika mohla přispět k úsilí o nastolení míru v Mali. V tomto zapadoafrickém státě už téměř tři týdny probíhají operace francouzských ozbrojených sil a jednotek některých afrických států.
Dle dostupných informací je do operace Serval, jak zní její francouzské označení, nasazeno více než 2 500 francouzských vojáků a legionářů se značným množstvím techniky. Po jejich boku jsou nasazeni i vojáci z Nigérie, Nigeru, Čadu, Toga a Senegalu. A jestliže bude nabídka vlády přijata, potom do tohoto seznamu přibudou i čeští vojáci. Ale nebudu předbíhat. Konflikt v Mali nabízí i tak dostatek námětů na reflexi. Několika z nich bych se rád věnoval i na dalších řádcích.
Organizační složení intervenčních sil
Bez větších pochybností je možné tvrdit, že Francie disponuje nejzkušenějšími intervenčními silami pro oblast Afriky. Expediční pluky (a také ostatní jednotky) francouzského pozemního vojska jsou natolik zkušené a dobře vybavené, že by mohly být nasazené jako autonomní jednotky. Ale i přesto byly vybrány pouze jednotlivé roty, které byly následně nasazeny.
Mimochodem, tyto pluky, ve francouzštině nazývané Regiment d’Marine, nemají nic společného s námořní pěchotou. Jde o nástupce bývalých koloniálních pluků a jejich název je přímo spojený s jejich zámořskou – expediční – rolí.
Některé nasazené jednotky se už nacházely už v Africe – části 6. lehké obrněné brigády byly převeleny z Čadu, kde byly nasazeny v rámci operace Épervier a části 11. výsadkové brigády z operace Licorne na Pobřeží Slonoviny. Jiné byly dopravené přímo z Francie. Jednalo se pouze o jednotky velikosti roty, jen 21. expediční pěší pluk (21e RIMa) a 92. pěší pluk (92e RI) poskytly dvě roty.
Je to jednoznačné potvrzení toho, že značne vzrůstá důležitost jednotek o velikosti roty. Při nasazení do obdobné operace jako je Serval, je pak možné přidělovat jednotlivým rotám úkoly přímo z velitelství operace (což je v tomto případě velitelství 3. mechanizované brigády). Obchází se tak mezistupeň v podobě praporního velitelství. Tím je na velitele rot kladen vyšší nárok – musejí situaci chápat v širším kontextu a také mají vyšší odpovědnost. Snižují se tím ovšem nároky na týlové zabezpečení. To je poskytováno plošně pro celou operační oblast a zásoby tak nemusejí procházet praporním mezistupněm.
Typové složení intervenčních sil
Dle dostupných informací z různých zdrojů je jasně vidět, že mezi francouzskými silami převažují jednotky vybavené kolovými obrněnými transportéry VAB a kolovými obrněnými transportéry VBCI. Ty jsou pak podporovány vozidly AMX-10RC (průzkumné vozidlo a vozidlo pro boj proti obrněným jednotkám) a ERC 90 (průzkumné vozidlo a vozidlo palebné podpory).
Nutno podotknout, že všechny tyto typy vozidel jsou kolová vozidla (4×4 v případě VAB, 6×6 u AMX a ERC, 8×8 u VBCI) a ani jedno z nich nespadá do kategorie MRAP. To zatím nevadí, protože islamisté nepoužívají nástražné výbušné systémy (IED), jako tomu bylo na jiných bojištích. Je ale možné, že je to jen kvůli tomu, že neměli dostatek času a prostoru, aby se je pokusili ve větší míře používat. Podle mě ale pravděpodobnější, že charakter terénu v Mali nepřeje používání IED.
Významně – i když ne co do počtu – jsou zastoupeny i síly lehké pěchoty – 2. rota 2. výsadkového pluku (2e REP) Cizinecké legie byla přesunuta z Pobřeží Slonoviny a byla doplněna další rotou z 1. výsadkového pluku lehké pěchoty (1e RCP; lepší překlad než lehká pěchota jsem pro francouzský termín chasseurs nenašel.) Je zde také četa ze 17. výsadkového ženijního pluku (17e RGP). A samozřejmě nemohou chybět jednotky sil pro speciální operace – několik blíže nespecifikovaných prvků 1. expedičního výsadkového pluku (1e RPIMa), operátoři 10. výsadkového komanda vzdušných sil a také prvky 4. vrtulníkového pluku speciálních sil. Celkově se tato sestava jeví jako velice vyvážená a efektivní.
Výsadkové operace
Po poslední velké výsadkové operaci v roce 2003, kdy byla padákovým výsadkem nasazena americká 173. výsadková brigáda do severního Iráku, málokdo očekával, že bude potřeba využívat padákové výsadky tak často. Diskuse, kterou jsem na toto téma vedl s několika příslušníky 43. výsadkového praporu jen tento závěr potvrdila. Padákovým výsadkům ještě není konec, ale rozhodně se bude zmenšovat velikost jednotek, které budou takto nasazeny – tentokrát šlo o rotu.
Za posledních deset dnů provedly francouzské síly dva vzdušné výsadky. Jeden z nich, 26. ledna, spočíval ve vysazení jedné roty 1e RCP přistávacím výsadkem na letiště jižně od města Gao. Při druhém výsadku 28. ledna dosedla výsadková rota 2e REP přímo na letiště v Timbuktu. Několik hodin poté byla nad Timbuktu vysazena i četa ze 17e RGP, aby provedla takové úpravy letištní plochy, které umožní její adekvátní využívání. Je otázka, zda bude v dalším průběhu operace provedeno ještě více výsadkových operací.
Koalice ochotných
Od doby kdy ozbrojené složky hnutí Ansar Dine, Al Kajda v zemích Islámského Maghrebu, Hnutí za jednotu, Džíhád v Západní Africe a různé kmeny Tuaregů začaly představovat hrozbu pro vládu Mali, se mluvilo o potřebě intervence koalice více států. Tato koalice se měla původně skládat z jednotek států ECOWAS (Economical Comunity of West African States), ale nebyla k tomu dostatečná vůle.
Až když začaly jednotky povstalců ohrožovat více osídlenou a úrodnou část Mali, začala intervence ostatních států. I tak zde ale bylo zapotřebí vedoucího státu – Francie –, který pak začal být podporován ostatními (ne-dostatečně) ochotnými státy. Osm dalších zemí NATO poskytlo podporu v podobě dopravních letadel, zdravotnických kapacit, logistických prvků. Dvacet afrických států údajně poskytlo své jednotky do mise pod záštitou ECOWAS. Z těchto 20 států je ale zatím možné potvrdit účast pouze 12 z nich. Jednou výjimkou je Čad, který do Mali vyslal jeden pěší pluk a dva podpůrné prapory pod podmínkou, že budou nasazeny pod francouzským velením.
Kromě těchto čtyř bodů by se dala nalézt celá řada zajímavostí. Nicméně výše uvedené body jsou podle mě ty, které měly, doposud v operaci Serval největší význam.
65 comments
65 Comments
František Šulc
1. 2. 2013, 20:17Jsem velice rád, že tento zajímavý článek je zároveň článkem jubilejním. Jde o TISÍCÍ příspěvek na OWOP, což za tři a půl roku existence není zas tak špatné. Díky vám všem za příspěvky i komentáře.
REPLYIvo
2. 2. 2013, 16:42Super článenek, po shlédnutí videa nezůstalo žádné oko výsadkáře suché :-)
1. Souhlas s hned několika závěry:
a. Tohle skutečně může být a pravděpodobně bude modelový způsob intervencí v Africe, nemělo by to tedy uniknout naší pozornosti.
b. V konfliktu nízké intenzity (i když v tomto případě již v horní čísti intervalu) je skutečně rozhodujícím manévrovým prvkem rota, ať už výsadková, motorizované nebo mechanizovaná. Rotní úkolová uskupení by tedy měly být v popředí zájmu při výcviku.
2. Několik postřehů:
a. Je obdivuhodné, jak Francouzi dokáží vhodně namixovat koktejl sil, který provede operaci, přičemž každý dělá to k čemu je vycvičen, jednoznačné dodržení METL. Mechanizovane jednotky plní úkoly pro mechnaizovanou pěchotu, motorizované pro motorizovanou pěchotu, výsadkové pro výsadkovou pěchotu, speciální síly plní úkoly určené pro speciální jednotky…
Přál bych si, aby i v české armádě přestala tendence budování univerzálního vojáka a každý cvičil to na co je určen.
Ale to bychom museli asi nejdříve vytvořit pěchotní odbornost, která by dále měla své specializace. Jenže my i skoro čtvrt století po převratu v roce 1989 jsme ve vleku sovětské nomenklatury a používáme pro všechny rusismus „mechanizovaná odbornost“ :-(. Jazyk plně prozrazuje, jak o problematice přemýšlíme, a v AČR je to skutečně „Nomen omen“.
b. „Chasseurs“ znamená ve fracouzštině to samé co v němčině „Jäger“, ať již linguisticky nebo popisem typu jednotky. Ironicky bych v návaznosti na předchozí odstavec poznamenal, že současná česká vojenská terminologie si s tímto nedokáže poradit, bo jsme všichni mechanizovaní…
REPLYJan
2. 2. 2013, 18:31Dobrý den, na tyto stránky jsem dnes narazil poprvé a musím říct, že jsem naprosto překvapen vysokou úrovní a kvalitou článků zde publikovaných. Tento není výjimkou. Tímto také gratuluji k jubilejnímu příspěvku a doufám, že další budou brzy následovat.
Jinak musím souhlasit s Ivem, že je velká škoda, že se v naší armádě rezignovalo na odbornosti a věci s tím spojené – i když o návratu třídností se už pár let hovoří. Bohužel to zatím nikam nevedlo a asi ani nepovede. A pokud už něco proběhlo, tak jen na úrovni základních zbraní.
REPLYAleš Opata
2. 2. 2013, 20:08Zajímavý článek i velice slušná analýza z otevřených zdrojů. Jsou asi dvě věci, s kterými bych si dovolil ne zcela souhlasit. Nasazení typově odlišných rot do operace Serval, bych asi nepřeceňoval. Z otevřených zdrojů, těžko zjistíte kde je zbytek mateřských jednotek, protože můžou díky operačnímu tempu FRA armády plnit jiné úkoly, nebo mohou být nasazeny v jiných operacích, nebo ve fázi výcviku, či obnově bojeschopnosti. Pro rychlý a efektivní zásah byly dominantně určeny jednotky FRA dislokované v Africe, už tady o tom psal Bruno a FRA ví přesně proč je tam má. Rotní úkolová uskupení se používají od pádu železné opony a mají své místo v prostoru asymetrického bojiště. Konkrétní případy použití RÚU jste mohl vidět například v Bosně, Kosovu, Kongu i v Afganistanu. Jejich použití se řídí operačním úkolem, mírou rizika a velikostí nebo typem operačního prostoru. Velení praporu nebo pluku není zbytečný mezičlánek pro logistickou podporu, ale taktický prvek velení. V současné době se na taktické úrovni používá princip tlačné logistiky a materiál je distribuován přímo ke konečnému uživateli. To by ale bylo na samostatnou debatu. Osobně jsem si jist, že předsunutá velitelská stanoviště (TAC) praporní nebo plukovní úrovně jsou nasazena v prostoru operace a nemusí být vždy se samostatnou rotou. Absence vozidel MRAP v operaci je prozaická. FRA je prostě nemá a v oblasti hi-tec obrněné techniky nepatří ke špičce NATO. Nejsou prostě slečinky a pro Afriku je to víc než dobré a vyzkoušené.
REPLYNa závěr pár slov k dvěma výsadkovým operacím v Mali. Potřeba výsadkových operací nestoupá ani neklesá, je od dob vzniku výsadkářů stejná. Výsadkové operace jsou vysoce rizikové. Úspěch je založen na rychlosti, palebné podpoře a momentu překvapení (také na počasí). Ztráta jednoho z těchto faktorů se zpravidla vždy rovná katastrově. V případě Mali se jednalo o obsazení klíčové infrastruktury a terénu důležitého pro úspěšné rozvíjení expediční operace. Na jednom letišti se dalo prostě přistát a na druhém ne, tak tam seskočili a upravily plochu pro další použití. Důležité je si všimnout, že to bylo bez kontaktu. Kdyby tam byl nepřítel, tak do toho nešli. Výsadkáři a námořní pěchota se řídí jednoduchými pravidly boje a složitým systémem hodnocení rizik.
Operace Serval je klasickou ukázkou FRA zkušeností v Africe, ochrany národních zájmů a elegantní vyhnutí se dlouholetému COINu. Za povšimnutí stojí, že se nikdy nesnaží implementovat demokracii a západní systém hodnot. Rychle tam, nařezat těm zlobivým a zpět. Nějakou dobu jim to vydrží, lumpové vědí, že jsme tady a že se můžeme kdykoliv vrátit zpět. Myslím si, že podstatně větší oříšek bude operace EUTM s úkolem vybudovat, vyzbrojit a vycvičit armádu Mali. Díky, opravdu pěkný příspěvek.
Aleš Opata
2. 2. 2013, 20:12Jeden dodatek pro Iva na téma Rusismus v AČR. Dlouhá léta nejsem příznivcem slov mechanizovaný nebo motorizovaný. Bohužel je to jak na houpačce a zářný příklad je vmpr versus vpr. S čím si dovolím nesouhlasit je, že název má vliv na výcvik a odbornost. Na tyto dva faktory má vliv pouze velení a jejich zkušenost, posléze ochota směřovat výcvik tím správným směrem a tvrdě dodržovat stanovená pravidla. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by výsadkový prapor cvičil něco jiného, než má. By the way, doporučuji Ti se podívat, jak jsou z úrovně SRDS definovány požadavky na odbornost a jak je popsána koncepce výcviku. Jinak úkolová uskupení již popsal generál Kuba při vzniku brn a byly standardně vysílány do operací. 4.brn od svého vzniku cvičila různé druhy úkolových uskupení. Výsadkové jednotky téměř od svého počátku tvořily podle úkolu odřady, což je vlastně obdoba úkolového uskupení. Pokud se podíváš na historii WW I nebo WW II, tak i tam zjistíš, že už tehdy se používala úkolová uskupení a to nejen na rotní úrovni. Vždy jsem fascinován tím, jak něco někde uvidíme, dáme tomu přidanou hodnotu (třeba překlad do češtiny) a okamžitě konstatujeme, že děláme něco špatně. Není to tak dávno, co na onwar, byla debata na téma, proč nevysíláme do operace organické jednotky. Za 20 let novodobé historie AČR jsme vyslaly ke studiu do zahraničí stovky důstojníků a praporčíků. Pokud mluvíš o Rusismu, tak si kladu otázku, jestli jsme nevyhodily prachy z okna. Můj prapor se jmenoval výsadkový a ne výsadkový mechanizovaný a jsme zase u toho.
REPLY