Rusko provedlo v únoru největší cvičení jednotek vybavených strategickými i taktickými jadernými zbraněmi za posledních dvacet let. Jaderné síly byly v pohotovosti a cvičily spolu s dalšími útvary na území Ruska. Na jednu stranu v tom není žádný problém, na stranu druhou to údajně vyvolalo (neoficiálně) nervozitu v Pentagonu právě kvůli rozsahu i kvůli tomu, že Rusové zvyšují připravenost svých nukleárních sil ve chvíli, kdy ty americké potřebují modernizaci a škrty v rozpočtu ji nezajistí. Cvičení se účastnilo sedm tisíc vojáků a 48 letounů.

Jestliže jsou nervózní ve Spojených státech, možná bychom mohli být trochu i my v Evropě. Ale možná být vůbec nemusíme. Rusové se třeba vůbec nesnaží vyslat signál evropským zemím, ale Spojeným státům, či dokonce Číně, se kterou sice spolupracují, ale…  V Pekingu právě probíhá zasedání komunistické strany, která potvrdí ve funkcích nové vedení země a schvaluje některé chystané kroky. Bez překvapení byla přijata i informace, že čínský vojenský rozpočet opět vzroste dvouciferným číslem – tentokrát o 10,7 % – na 115,7 miliard dolarů. Výdaje na ozbrojené síly rostou i přes prognózované oslabení růstu Číny. Schválený rozpočet je přibližně šestinový ve srovnání s rozpočtem americkým a o 50 miliard vyšší, než ruský (Moskva ovšem plánuje v roce 2015 vydávat na obranu 97 miliard dolarů).

Důvodem je především snaha co nejrychleji modernizovat čínskou armádu a zároveň vysílat signál do okolních zemí, že je Čína připravena své zájmy hájit i vojenskou silou. Čínský rozpočet, vzhledem k počtu obyvatel, se nedá srovnávat s rozpočty jiných zemí, nicméně v ozbrojených silách probíhá překotná modernizace ve všech oblastech, která zvyšuje kvalitu jednotek. Týká se třeba bezpilotních prostředků, z čehož nemají radost Američané a ani další země. Zároveň se zvyšuje vůle je i použít po vzoru Spojených států. Před několika týdny se například objevila informace o tom, že Číňané vloni zvažovali, že zlikvidují bezpilotním prostředkem narkobarona v Barmě, který stál v roce 2011 za vraždou 13 čínských námořníků.

„One plan was to use an unmanned aircraft to carry 20 kilograms of TNT to bomb the area, but the plan was rejected, because the order was to catch him alive,“ Liu said.

Japonce čínský rozmach znervózňuje natolik, že premiér Šinzó Abe, který se řadí k jestřábům, přirovnává japonsko-čínský spor o ostrůvky k Falklandám a obhajuje tím právo je bránit. Zároveň, což je vážnější, Japonsko vážně zvažuje změnu ústavy, aby se mohly zvýšit vojenské schopnosti země.

Jenom na okraj, i přes různé silácké signály, jsou stále dveře otevřené. Třeba, do Spojených států by měl v rámci výměnného programu dorazit čínský generál ve výslužbě Ču Čcheng-chu, který je šéfem Národní obranné univerzity. Na tom by nebylo vůbec nic divného, kdyby tentýž generál v roce 2005 nezpůsobil diplomatické vzrušení, když řekl, že pokud USA zaměří cíle v Číně, pak by měl Peking odpovědět jadernými zbraněmi. V názorech na tvrdý přístup k Americe je generál ve výslužbě ostatně konzistentní.  A tento týden bude mít možnost to probrat přímo ve Washingtonu.

A nakonec ona smrt. O mrtvých se má hovořit jenom dobře, ale i neutrální hodnocení může člověku v tomto případě dělat problém. Zemřel venezuelský autokrat Hugo Chávez, bývalý voják, pučista, populista a rádoby revolucionář, který ekonomice vlastní země příliš nepomohl. Jedním z jeho nejoblíbenějších sportů bylo vymezování se vůči Spojeným státům, přátelství s kubánskými autokraty a především otevírání dveří na jihoamerický kontinent Rusku a Číně. Neopomínal ovšem třeba chválit i Írán.  Odchod Cháveze může být nepříjemný především pro Moskvu a obchody, které tam má rozjednané. Naopak ve Washingtonu mohou být klidnější, i když to nesmějí dávat příliš najevo.