fbpx

Bezpečnostní služba dnes v Iráku nemůže skoro nic

O tom, jak se změnilo postavení soukromých bezpečnostních firem od prvních let války v Iráku a o charakteru své nebezpečné práce vypráví Marián J. Tento bývalý příslušník speciální jednotky působí v současné době v Iráku jako kontraktor v jedné z desítek soukromých společností. Na základě jeho přání vzhledem ke stále probíhajícímu kontraktu není možné zveřejnit jeho tvář, ani název společnosti.

Změnilo se postavení kontraktora od let 2004-2006, kdy Irák zažil největší rozmach soukromých vojenských a bezpečnostních (SVBS) společností?
Myslím, že rozhodně ano, protože je tu řada legislativních omezení, která nás omezují skoro ve všem. V dnešním Iráku už bezpečnostní služba nemá žádné pravomoci; je omezená licencí a navíc musí zaměstnávat určité procento místních lidí, což je často velmi špatné, jelikož jejich kvalita je, i když to jsou třeba jen šoféři, nevalná.

Takže potom vzniká problém, že máš tým tvořený kvalitními lidmi, kteří s tebou přijedou z Evropy a druhá půlka jsou nekvalitní místní?
Tak nějak. V mém týmu je mnoho kontraktorů třeba z Rumunska, nebo bývalé Jugoslávie a ti nemají moc zkušeností. Pak je tam několik lidí z Jihoafrické republiky, ČR a Slovenska, kteří té práci rozumějí, ale velitele jim dělají Angličané, kteří si o sobě myslí, že jsou nadlidi.

Když mluvíš o regulaci byznysu SBVS v Iráku, máte nějaká omezení v tom, co smíte používat?
Pokud jde o to, co smíme používat při práci, jezdíme v nejnovějších Toyotách Landcruiser, ale zřejmě tě zajímá, co smíme používat za zbraně. Máme starší M-92 Zastava, což je v podstatě jugoslávská kopie AK-47. Nejsmutnější je, že díky irácké legislativě smíme mít pouze dva zásobníky, což je šedesát nábojů. Granáty se například nesmí používat vůbec.

S tím jdete do boje, v případě že dojde k napadení chráněné osoby, nebo objektu? Jsou takové zbraně spolehlivé?
Nemám zkušenosti, protože naštěstí jsem zbraň zatím použít nemusel. Ale je nutné ji tady mít připravenou 24 hodin a vyžaduje taky neustálou údržbu, jelikož písek a prach udělají se zbraní své a je ho tady opravdu hodně.

Řada lidí má o činnostech kontraktora dost zkreslené představy. Jak ve skutečnosti vypadá váš běžný den v práci?
Pracujeme každý den od sedmi hodin ráno do šesti večer, ale někdy i déle. Někdy jedeme s klientem i do větší vzdálenosti a to se pak mise protáhne třeba na 2-3 dny, protože přespáváme na nějaké základně spřátelené firmy, abychom se vyhnuli jízdě přes noc. To je v Iráku z hlediska bezpečnosti klíčové. V noci je s tím co si můžeme dovolit, téměř nulová šance ubránit se hrozbám, které tu číhají na každém kroku. Jinak pracujeme na rotace, tři měsíce služba, měsíc dovolená.

Může vám někdo přijít na pomoc, když se dostanete do problémů? Dá se spoléhat na irácké bezpečnostní složky?
Pracoval jsem na nějakých společných projektech s iráckými bezpečnostními složkami a nebyl jsem o tom moc přesvědčený. Spolehnout se tady dá pouze na své lidi, a proto všechno připravujeme tak, abychom se vyhnuli nutnosti spolupracovat třeba s iráckou policií. Navíc na kontrolních stanovištích často nebývají iráčtí policisté zrovna přátelští a mnozí neustále hledají něco, čím by nám to tady osolili. Několikrát nás i zatkli.

Kvůli čemu?
Oni většinou jdou po tom, zda máme platná víza, šťourají se ve věcech kolem právního statutu firmy. Většinou pak strávíte hodinu na policii, ale druhý den nás firemní právník dostane ven, většinou za nějaké všimné.

Takže se snažíte být co nejméně nápadní. Asi je to širší trend. Už jsou tedy pryč časy nekompromisně projíždějících kolon obrněných SUV, osázených kulomety, jak to svého času dělala firma Blackwater?
Takhle by to bylo ideální, ale v podstatě to stále děláme tak, jako se to dělalo vždy, jen bez těžkých zbraní. Ono když jeden tým tvoří čtyři auta stejné barvy a jsou viditelně označené licencí, tak každému je hned jasné, o koho jde. Dříve když viděli kolonu PSD, tak například v dopravní koloně zastavovali, či uhýbali, dnes už si nás nevšímají, ignorují nás, nebo na nás klidně zatroubí.

Proč to vlastně děláte? Má to jiný smysl, než si vydělat poměrně slušné peníze?
Pro mě jsou to nové zkušenosti, zdokonalení v bezpečnostních dovednostech a peníze samozřejmě také, ale je třeba říct, že peníze, které si dnes kontraktoři v zahraničí vydělají, jsou o dost menší, než před lety.

Jak se na tvou práci dívá rodina a přátelé? Jsou lidé schopni vnímat rozdíl mezi tebou, jako zákonem regulovaným pracovníkem soukromé bezpečnostní firmy a žoldákem, ačkoli se to často směšuje?
Neřeším to. Myslím, že lidé většinou nemají moc ponětí o tom, co tato práce obnáší, anebo mají velmi zkreslený názor. Rodina a přátelé vědí, jaký jsem a tak jim jen musím slíbit, že budu opatrný a že na sebe budu dávat pozor.

Co může jedinec udělat pro to, aby se k práci kontraktora dostal? Předpokládám, že firmy provádějí přísný výběr.
Je třeba mít odslouženo tak pět let v ozbrojených složkách, dobré je mít zkušenosti s takovou prací ze soukromého sektoru a jistě je dobré absolvovat i nějaké další kurzy. Také musíte mít dobré doporučení a nejlépe nějaký kontakt v bezpečnostní firmě, který vás protlačí, protože zájem o práci kontraktora bývá obrovský. Jazyková vybavenost a fyzická zdatnost jsou samozřejmostí.

4 comments
Profilový obrázek
Ondrej Slechta
CONTRIBUTOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

4 Comments

  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    30. 3. 2013, 9:53

    Osobně nespatřuji nic špatného na tom, že Irák (či jakákoli jiná země) umožňuje působení PSC na svém území pouze pod přísnou regulací. Alespoň je vidět, že se situace (oproti dřívějším letům, zejména 2003 – 2007) stabilizuje a irácké úřady obnovily správu a kontrolu nad vlastní zemí. A z toho mám dobrý pocit. Proč se musí zaměstnávat i Iráčané je jasné – slouží to i jako určitá bezpečnostní pojistka, že se nebudou opakovat (nebo se minimalizuje možnost jejich vzniku) předchozí excesy vůči civilnímu obyvatelstvu. Myslím, že případ „Blackwater“ je notorický známý: http://en.wikipedia.org/wiki/Blackwater_Baghdad_shootings

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Martin
    21. 10. 2014, 7:25

    Dobrý článek,

    měl bych zájem o práci kontraktora. Mám odsloužené v Armádě ČR 8 let u bojového útvaru na funkci kulometník, střelec. Absolvoval jsem misi v Kosovu a Afghánistánu. Jsem vycvičený Combat life saver a vlastním Stanag 1 z angličtiny.Absolvoval jsem i izraelský kurz ochrana VIP. Kde bych se mohl hlásit? Díky, Martin

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Honza@Martin
      23. 10. 2014, 9:17

      nejspíš u jedné ze dvou společností postavených na personálu bývalého SOGu. I tam však nejspíš s Vaší jazykovou (ne)vybaveností narazíte.

      REPLY
  • Profilový obrázek
    commonsense
    21. 10. 2014, 19:20

    na pracáku

    REPLY

Nejnovější komentáře