O vyšší aktivitě ruských a čínských letounů podél vzdušných prostorů sousedících zemí jsem psal mnohokrát. Jeden takový oblet ovšem nyní způsobil skandál ve Švédsku. Podle listu Svenska Dagbladet totiž během Velikonoc mělo ruské letectvo manévry u švédského vzdušného prostoru, během kterých nacvičovalo útok na dvě nejvýznamnější základny severského království. Švédové o tréninku věděli dopředu, ale nevystartovalo ani jedno letadlo, které by cvičení monitorovalo, protože žádné, podle listu, nebylo k dispozici. NATO vyslalo dva norské stroje z Litvy, ale ty na místo dolétly pozdě.
Byť se vše odehrálo v mezinárodním vzdušném prostoru a nic se vlastně nestalo, ve Švédsku se rozhořela debata o zajištění vzdušného prostoru. Dokonce se objevují i rezignované názory, že by Švédové měli vstoupit do Severoatlantické aliance.
There have been widely varying responses from security experts within the Swedish center-right government. Allan Widman, the Liberal Party’s defence spokesperson, tells the TT news agency the incident was very serious, especially the fact that Russia considers such a scenario as an attack on Sweden realistic. His party colleague, MEP Cecilia Wikström, says it shows that Sweden should join NATO.
But conservative Moderate Foreign Minister Carl Bildt doesn’t see the situation as particularly serious. Speaking to reporters on his arrival at an EU meeting in Luxembourg, Bildt said “We don’t respond to everything, we can’t be in the air all the time. The air force is in the air when there is particular reason to do so.”
A jen ze statistických důvodů, Čína vyzvala Japonsko, aby přestalo vysílat své nadzvukové stroje k těm čínským, které se stále ještě pohybují v mezinárodním vzdušném prostoru. Počet startů japonských letounů proti těm čínským se v roce 2012 oproti roku předchozímu totiž téměř zdvojnásobil na 306, což je skoro jeden start denně. Celkově japonští piloti vzlétli v loňském roce (statisticky skončil letos v březnu) ke kontrole letounů cizích států 567krát, což je nejvíce za posledních 22 let. Dá se odhadovat, že důvodem k nárůstu vzletů je především napětí o sporné ostrůvky.
5 comments
5 Comments
Ivo
23. 4. 2013, 15:20Osobně si myslím, že by Švédsko udělalo nejlépe kdyby do NATO vstoupilo co nejdříve. To, že v něm není mu přináší již jen náklady, ale žádné výhody.
1. Misí, kterých se účastní severští členové NATO, se účastní tak jako tak. Švédští vojáci byli ve značných počtech nasazeni například v Kosovu, Afghánistánu atp.
2. Doby, kdy si stát střední velikosti mohl vyrábět celou linii vojenské produkce na vlastním území, jsou nenávratně pryč. Nejnovější verze Grippenu jež teď kupuje Švýcarsko jsou švédskými stroji asi tak jako Alca českým – oba jsou narvané americkými komponenty. Je na čase si to přiznat (u nás i u nich).
3. Výhoda toho, že Švédsko neleží na hlavním směru postupu a není součástí ani jednoho ze znepřátelených stran Studené války, je logicky od konce Studené války zcela irelevantní.
Sečteno a podtrženo, pro Švédsko by vstup do NATO znamenal zvýšení jeho bezpečnosti v mnoha ohledech a pravděpodobně částečné snížení resp. hospodárnější využití nákladů na obranu. NATO by naopak získalo členský stát, který je mentálně připraven se o svou obranu skutečně starat a nebyla by obava z toho, že se přes noc změní v černého pasažéra (což se o všech současných státech NATO zrovna říct nedá)…
REPLYIgnác Opušťák
23. 4. 2013, 23:44Uvidíme, kdy Švédsku začnou vadit ruský humor v příhraničních oblastech. S Gripenem, co by letounem narvaným americkými komponenty, bych to neviděl jako Ivo, Gripen C/D má upravenou verzi motoru z letounu F 18 Hornet a demonstrátor Gripenu NG zase používá General Electric F 414 používaný též na Super Hornetu. Tím výčet komponent Made in USA končí. Avionika, radary, IRST čidla, systém elektornického boje, výzbroj v současnoti je a nadále bude především z evropské produkce, podíl švédských zbrojovek a firmy Erricson je tam hodně znát. …dokonce je tam i česká stopa, pár komponent, tuším závěsníky, dokonce vyrábí Aero vodochody. Společnost Jihlavan a. s. zase dodává hydraulické přístroje.
REPLYhttp://www.jihlavan.cz/letecka-hydraulika-vojenska-saab.html
http://www.saabczech.cz/clanek/zavesniky-pro-letouny-gripen-z-ceske-republiky/
h-cz
25. 4. 2013, 10:05Ivo, rozlisujme dva pohledy:
vojensky: mozna ano (mozna by bylo pro NATO i pro Svedsko vyhodne, kdyby do NATO vstoupilo):
– uz ted spolupracujeme (interoperabilita, vyvoj, vycvik, SOP, operace) a nakonec Svedi jsou i zde v SHAPE (gender advisor to SACEUR je snad vyhradne obsazovan svedkami :-) ).
– vse by pro obe strany zrejme zjednodusilo
– Art5/ColdWar-style plany kolektivni obrany by byly jednodussi a konzistentnejsi (slo by opustit ruzne scenare zaangazovani Svedska/zachovani neutrality)
Politicky: tam si nejsem prilis jist. Svedsku to trochu rozhazi jednu z jejich core values, Rusko se nastve, Finove budou chtit taky.
Nezapomenme take na to, ze NATO je puvodne a stale v zakladu politicke sdruzeni, ktere disponuje spolecnymi a narodnimi vojenskymi prostredky a ze je politicky rizene. Hledani koncensu na urovni MFA/MOD/ChoD by v pripade obohaceni o vyspelou, ale specifickou svedskou politickou kulturu zase o neco slozitejsi. (A problemy mame uz dnes, staci se podivat na rozhodovani o NRF v dobe OUP.)
REPLYcivil
25. 4. 2013, 13:47Zajímavý pohled od Petra Robejška na vztah Ruska k Evropě je na E15.Mimo jiné se tam píše:,,Brusel se ve vztahu k Moskvě dosud cítí jako ,,senior partner“ -ekonomicky výkonnější a politicky příkladný vzor.V Rusku se na to takhle dívali jen prvních pár let po zániku SSSR.Dnes hovoří o ,,ruské cestě“ a Eurasii,pojmech spjatých s geostrategickými ambicemi.Vůči Evropě má Moskva tradičně dva cíle:oslabit soudržnost evropského soustátí a zesílit kontrolu ruského předpolí.Moskva má velký zájem podmanit si státy ve svém předpolí…Rusové však nezapomněli,jak nákladné bylo financování sovětského impéria.Proto expandují bez rozšiřování svého území…S pomocí hospodářských prostředků,toho lze dosáhnout elegantněji a levněji.Rusko dnes vykonává téměř imperiální moc,za niž však platí podstatně nižší cenu než Brusel za moc,kterou ve skutečnosti nemá.Brusel totiž oproti Moskvě postupuje staromodně a rozšiřuje své území o další a další státy.Tím však celkově chudne a zároven se stává vydíratelným i tak malým členem,jako je Kypr.Dokud Evropané nepochopí,že budování kontinentálního státu je dnes pro svou nákladnost neproveditelné a že moc, kterou Brusel skutečně vykonává,je příliš drahá,bude mít Moskva v euroasijském soupeření lepší karty.“
REPLYAleš Čížek
26. 4. 2013, 22:18ad 2#
Souhlas, ale pokud si dobře pamatuju, tak technologii stavby křídla z kompozitů pro SAAB řešilo v 80. letech BAE, kde vyrobily i první kusy a definitivní odladění SW pro FBW nakonec museli řešit s pomocí američanů po dvou havariích počátkem 90.let. O motoru již byla řeč, ale ten vlastně vždycky vyráběli v licenci snad již Tunanem počinaje. Takže bez klíčových technologických vstupů zvenčí by už Gripen nevyvinuli, nebo o dost později.
Pokud jde o incident samotný, tak se mi jeví výsledek poněkud kontraproduktivní ze strany Rusů. Pokud chtěli updatovat svoje poznatky o Švédské PVO tak ta jim na to zřejmě neskočila a politicky, ještě několik takových provokací a těch hlasů volajících po seriózní diskusi o smyslu neutrality může ve Švédsku jen přibývat.
REPLY